|
|
Formulace biodegradabilních nanočástic s terbinafinem
Čermáková, Věra ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Cílem předložené práce bylo využít metodiku přípravy nanočástic z biodegradabilních alifatických polyesterových nosičů vypracovanou v diplomové práci. Byl uplatněn postup vycházející z dispergace roztoků nosičů v chlorovaných uhlovodících ve vodném médiu. Jako emulgátor byl využit hydrolyzát želatiny nebo směs lecitinu s polysorbátem. Připravené vzorky jsem měla za úkol proměřit z hlediska jejich velikosti a z hlediska jejich zeta potenciálu pomocí zařízení Zetasizer ZS (Malvern Instruments). Metodika práce byla rozšířena o koncentrování nanodisperze reverzní dialýzou a následné sušení koncentrátu s mannitolem jako nosičem sprejovým sušením. Mikročástice takto získané byly hodnoceny mikroskopickou metodou analýzy obrazu.
|
|
|
Příprava oligoesterových nanočástic emulzní metodou
Šeuerová, Andrea ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT- CZ Práce byla zaměřena na studium účinnosti komplexního emulgátoru na přípravu nanočásticového systému metodou rozdělování rozpouštědla z emulze typu o/v. Jako nosič byla použita kyselina poly(DL-mléčná), jako modelové léčivo terbinafin. Komplexní emulgátor byl připraven mísením sojového nebo vaječného lecitinu s různými podíly neionických tenzidů. Jako neionické tenzidy byly testovány polysorbát 20 a tři různé poloxamery. Byla navržena optimální kompozice s přihlédnutím k minimálnímu rozměru a maximálnímu zeta potenciálu.
|
|
|
Porovnání vlastností výlisků ze silicifikovaných mikrokrystalických celulos o různé velikosti částic
Nováková, Petra ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
RIGORÓZNÍ PRÁCE POROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ VÝLISKŮ ZE SILICIFIKOVANÝCH MIKROKRYSTALICKÝCH CELULOS O RŮZNÉ VELIKOSTI ČÁSTIC Mgr. Petra Nováková, Hradec Králové, 2006 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické technologie SOUHRN V práci je studována pevnost a doba rozpadu přímo lisovaných tablet připravených ze dvou druhů silicifikované mikrokrystalické celulosy - Prosolvu SMCC 50 a Prosolvu SMCC 90 v závislosti na lisovací síle (3; 3,5; 4kN), na přídavku mazadla (stearan hořečnatý, Pruv) a modelové účinné látce (kyselina askorbová, kyselina acetylsalicylová). Studovaná směsná suchá pojiva se liší velikostí částic. Použitá koncentrace mazadel byla 0,5 %, modelových účinných látek 50 %. Pevnost tablet a doba rozpadu roste se zvyšující se lisovací silou. Práce potvrdila nízký vliv mazadel na pevnost výlisků ze silicifikovaných mikrokrystalických celulos (hlavně u Prosolvu SMCC 50). Prosolv SMCC 50 poskytuje pevnější tablety s delší dobou rozpadu. Doba rozpadu je u všech tabletovin ještě prodloužena přídavkem mazadel, větší negativní vliv má stearan hořečnatý. Přítomnost modelových účinných látek snižuje pevnost tablet a urychluje dobu rozpadu u všech testovaných tabletovin, ve směsích s aktivními látkami nebyl uplatněn negativní vliv mazadel na dobu rozpadu (pouze v...
|
|
|
Velikost a povrchový náboj oligoesterových nanočástic v průběhu jejich zpracování
Bolek, David ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
1 Souhrn V předložené rigorózní práci jsou podrobně popsány různé metody přípravy farmaceutických nanočástic, jejich povrchové vlastnosti a uvolňování v nich obsažených léčiv. Jsou prezentovány některé důležité informace týkající se perspektivních možností nanosystémů ve farmakoterapii. Práce je především zaměřena na experiment. Experimenty vyúsťují do využití zařízení na měření velikosti nanočástic a jejich zeta potenciálu. Byly připraveny nanočástice z různých oligoesterů s lineární a větvenou konstitucí řetězce menší než 200 nm. Hlavní záměr předložené práce je soustředěn na stálost parametrů velikosti částic a jejich povrchového náboje při jejich uchovávání při různých teplotních podmínkách a při statických a dynamických podmínkách ve vnější fázi po přípravě nanočástic. Kapalné systémy s nanočásticemi byly těsně po přípravě sprejové sušeny s mannitolem jako aditivem. Byly zkoumány procesy, které obsahovaly řadu stresových faktorů, jako je rozpouštění mannitolu jako osmotického agens, operace sprejového sušení, dispergace nanočástic obsažených v mikročásticích ve vodném médiu. Tyto procesy byly hodnoceny z hlediska změn velikosti a zeta potenciálu nanočástic. Došlo se k závěru, že metoda založená na sprejovém sušení nanosystémů s inkorporací nanočástic je výhodná a užitečná při stabilizaci těchto nanosystémů.
|
|
| |
|
|
Nanočástice ve farmaceutické technologii - biodegradabilní polymerní částice jako systémy cílené biodistribuce léčiv
Kovácsová, Dana ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT- CZ Z oligoesterových nosičů s různou konstitucí molekuly je možno emulzní metodou za rozdělování rozpouštědla připravit nanočástice s úzkou distribucí velikostních parametrů. Jako emulgátor se osvědčil lecitin, který byl dostatečně účinný již od koncentrace 0,25 %. Jako účinnější byla jeho kombinace s polysorbáty nebo poloxamery. Tyto neionické emulgátory také poskytovaly kvalitní vzorky samotné, avšak pouze v koncentraci nižší než 1 %. Byla potvrzena vhodnost dichlormethanu jako rozpouštědla oligoesterových nosičů. Jako nové perspektivní rozpouštědlo nosičů byl navržen methylacetát. Methylformiát se neosvědčil, protože poskytoval příliš polydisperzní nanočástice.
|
|
|
Studium vlastností výlisků ze směsí alfa-laktosy monohydrátu a dvou typů mikrokrystalických celulos
Páleník, Lukáš ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Práce se zabývala studiem vlastností tablet ze směsí suchých pojiv složených ze 75% α- laktosy monohydrátu (Tablettosa® 100) a z 25% čisté mikrokrystalické celulosy (Vivapur® 102) nebo mikrokrystalické celulosy s 2% koloidního oxidu křemičitého (Prosolv SMCC™ ). Studovala se pevnost a doba rozpadu tablet v závislosti na lisovací síle, přídavku dvou koncentrací mazadla stearanu hořečnatého a 50% přídavku modelové účinné látky kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 23, 25, 27kN, v případě tabletovin s léčivem jen 25 kN. Výlisky ze směsi Tablettosy 100 a Prosolvu SMCC 90 byly pevnější a vliv přídavku stearanu nebyl tak výrazný jako u směsí s čistou mikrokrystalickou celulosou. S rostoucí koncentrací stearanu se u obou směsí prodlužovala doba rozpadu tablet, více v případě čisté mikrokrystalické celulosy. Přídavek kyseliny askorbové způsobil další pokles pevnosti tablet a odstranil rozdíl v hodnotách pevnosti tabletovin s čistou a silicifikovanou mikrokrystalickou celulosou. Kyselina askorbová zkrátila také dobu rozpadu, která byla kratší v případě směsi s Prosolvem SMCC 90.
|
|
|
Liberace léčiv z oligoesterových nosičů
Tichopadová, Olga ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1 Souhrn Předložená rigorózní práce je zaměřena na sledování liberace antimykotických léčiv terbinafinu a flukonazolu z oligoesterových nosičů pracovně označených 5M a 3D. Jedná se o terpolymery kyseliny D,L - mléčné, kyseliny glykolové a 3% dipentaerythritolu nebo 5% mannitolu jako větvící složky. Tyto degradabilní matrice složené z nosiče, plastifikátoru (10%, 20% a 30% ethylpyruvát) a léčiva (4% flukonazolu nebo terbinafinu) byly připraveny tavením směsi v mikrovlnné troubě a následně pečlivě zhomogenizovány. Stejně se postupovalo při přípravě placebo matrice tvořené pouze nosičem a plastifikátorem. Hmotnost takto připravených matric byla 150,0 mg. Jako liberační médium pro flukonazol i terbinafin byla zvolena destilovaná voda. Byla sledována liberace flukonazolu a terbinafinu z matric umístěných ve scintilačních lahvičkách, ze kterých byly odebírány vzorky disolučního média ve vhodně zvolených časových intervalech tak, aby byl zachycen celý průběh uvolňování léčiv. Poté bylo doplněno nové médium do hmotnosti 15,0 g. V průběhu disolučního testu byly matrice umístěny v termostatu vytemperovaném na 37o C. Množství uvolněného flukonazolu bylo stanoveno spektrofotometricky při vlnové délce 261 nm, u terbinafinu při 283 nm. Byly měřeny hodnoty proti destilované vodě a proti placebu. Bylo vypočteno množství...
|
|
|
Liberace kyseliny listové z větvených a síťovaných oligoesterových nosičů
Hanáková, Pavlína ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
ABSTRAKT-CZ Bylo prokázáno ,že dobu liberace kyseliny listové z matric z kyseliny poly(DL-mléčné) větvené mannitolem nebo dipentaerytritolem je možno modifikovat vhodnými aditivy v rozmezí od dvou dnů do 45 dní. Proces se zrychluje s koncentrací triethylcitrátu použitého jako plastifikátor oligoesterového nosiče, s podílem větvící složky v molekule nosiče a se stoupající hodnotou pH dissolučního média. Prolongaci uvolňování kyseliny listové je možno dosáhnout vhodným síťovadlem.
|
|
|
Studium vlivu plastifikátorů na liberaci acikloviru z polymerních nosičů
Trčková, Kateřina ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
SOUHRN Teoretická část je oproti teoretické části mé diplomové práce soustředěna především na polymerní systémy, používané pro řízené uvolňování léčiv a cílený transport léčiv v lidském organismu, na složení těchto systémů a na aplikaci v ústní dutině. Dále jsou zde shrnuty základní poznatky o herpetických virech, chorobách, které způsobují, a možných způsobech terapie, včetně nejdůležitějších zástupců. Na teoretickou část navazuje část experimentální. Pro průběh experimentu byly připraveny matrice o hmotnosti cca 150,0 mg, které byly tvořeny oligoesterovým nosičem, pracovně označeným 5M, jehož charakteristiku uvádí tabulka č.1, aciklovirem (4%) a plastifikátorem. Zvolenými plastifikátory byly methylsalicylát, ethylsalicylát a hexylsalicylát. Předpokládané procentuální zastoupení v matrici mělo být u všech plastifikátorů stejné, a to 10% - 60%. Vzhledem k mísitelnosti plastifikátorů s oligoesterovým nosičem, zjištěné při přípravě matric, se však podařilo připravit vzorky matric v procentuálním zastoupení plastifikátoru 10% - 60% pouze v případě ethylsalicylátu. Plastifikátory methylsalicylát a hexylsalicylát byly s nosičem mnohem méně mísitelné, podařilo se tedy připravit vzorky matric pouze v koncentracích 10%, 20% a 30%. Liberace acikloviru probíhala do fosfát citrátového pufru o pH 6,0 Vzorky byly...
|
host ::
RSS.