|
|
Kinetika příjmu hydrofobních organických látek v žížale Eisenia andrei v půdách s rozdílným obsahem organického uhlíku
Šmídová, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá osudem hydrofobních organických polutantů (hydrophobic organic compounds, HOCs) v půdách. V teoretické části shrnuje současné poznatky o biodostupnosti, faktorech ovlivňujících biodostupnost a metodách pro její měření. Pozornost je věnována zejména obsahu organického uhlíku, který je považován za jeden z klíčových činitelů, a vlivu mikroorganismů, které mohou sledované látky degradovat nebo s nimi interagovat a měnit tak jejich biodostupný podíl. V praktické části pak tato práce využívá bioakumulačního testu s žížalou Eisenia andrei pro hodnocení kinetiky příjmu HOCs ve třech půdách s rozdílným obsahem organického uhlíku. Půdy byly laboratorně kontaminovány směsí vybraných HOCs (fenanthren, pyren, lindan, p,p´-DDT a PCB 153) a koncentrace látek v těchto půdách byly sledovány po dobu 217 dnů. Následně byl založen bioakumulační test, žížaly byly exponovány jeden až jednadvacet dnů. Ze získaných dat byly namodelovány křivky kinetiky příjmu pro jednotlivé látky. Pro pyren byly nalezeny zalomené bioakumulační křivky, u lindanu došlo k ustálení koncentrace během expozice, zatímco pro p,p´-DDT a PCB 153 byly pozorovány rostoucí koncentrace i po jednadvaceti dnech expozice. Důvodem pro rozdílné chování látek byla pravděpodobně jejich odlišná sorpce na organický materiál, která spolu s různou rychlostí jejich eliminace ovlivnila výslednou koncentraci v žížalách. Fenanthren nebyl v některých vzorcích detekován a modelování proto nebylo možné.
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Šmídová, Klára ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem výpovědi z pracovního poměru v českém pracovním právu a vytyčuje si několik základních cílů. V prvé řadě by měla uvést čtenáře do problematiky právní úpravy výpovědi z pracovního poměru, včetně rozebrání vybrané relevantní judikatury. Druhým cílem je poskytnutí komparativního náhledu na problematiku skrze exkurs do belgické právní úpravy výpovědi. V neposlední řadě práce reflektuje získané poznatky a zamýšlí se nad náměty v rámci úvah de lege ferenda. Předložená diplomová práce je členěna do jedenácti částí. První tři části lze označit za obecné, neboť první část představuje pracovní právo a jeho kontext v právním řádu České republiky, druhá se zabývá charakteristickou pracovního poměru a jeho subjektů a objektu. Třetí část se věnuje skončení pracovního poměru v obecné rovině, neopomíjí ani vliv strategie flexicurity. Čtvrtá část přibližuje vliv mezinárodního práva a práva Evropské unie na předmětnou právní úpravu. Část pátá se zaobírá výpovědi z pracovního poměru a jejími náležitostmi v obecné rovině. Posléze je v části šesté čtenáři přiblížena úprava výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance, opomenuto nezůstává ani téma výpovědi v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu. Sedmá část zabývající se výpovědí z pracovního...
|
|
|
Analysis and mapping of binding sites of gene expression regulators in the genus of Streptomyces.
Šmídová, Klára ; Bobek, Jan (vedoucí práce) ; Krásný, Libor (oponent) ; Kopecký, Jan (oponent)
Streptomycety jsou lékařsky důležité bakterie žijící v půdě, které podléhají morfologickým změnám od spór po vzdušné hyfy a jsou důležitými producenti bioaktivních látek včetně antibiotik. Jejich genová exprese je přísně regulována v časných úrovních transkripce a translace. Během řízení transkripce hrají sigma faktory ústřední roli; modelový organismus Streptomyces coelicolor má ohromujících 65 sigma faktorů. Exprese sigma faktorů samotných je řízena na post-transkripční úrovni působením malých RNA molekul, které modifikují hladinu jejich messengerových RNA. Avšak pouze několik sigma faktorů ve streptomycetách má známé regulony a také jejich regulace prostřednictvím malých RNA molekul nebyla dosud studována. V závislosti na předtím naměřených datech o genové expresi jsme vybrali několik vysoce exprimovaných sigma faktorů. Pomocí mutantních kmenů nesoucích sigma faktory značené HA tagem byly analyzovány regulony dvou důležitých sigma faktorů, SigQ a HrdB, pomocí techniky ChIP-seq. Další sigma faktory byly dále studovány pomocí metody 5 ' a 3' RACE a Northern blottingu, aby se zjistilo, zda mají asRNA. Naše data potvrzují nezbytnost sigma faktoru HrdB během vegetativní fáze růstu. Ukázalo se, že druhý sigma faktor, SigQ, je důležitým regulátorem metabolismu dusíku a regulátorem reakce na osmotický...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Šmídová, Klára ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem výpovědi z pracovního poměru v českém pracovním právu a vytyčuje si několik základních cílů. V prvé řadě by měla uvést čtenáře do problematiky právní úpravy výpovědi z pracovního poměru, včetně rozebrání vybrané relevantní judikatury. Druhým cílem je poskytnutí komparativního náhledu na problematiku skrze exkurs do belgické právní úpravy výpovědi. V neposlední řadě práce reflektuje získané poznatky a zamýšlí se nad náměty v rámci úvah de lege ferenda. Předložená diplomová práce je členěna do jedenácti částí. První tři části lze označit za obecné, neboť první část představuje pracovní právo a jeho kontext v právním řádu České republiky, druhá se zabývá charakteristickou pracovního poměru a jeho subjektů a objektu. Třetí část se věnuje skončení pracovního poměru v obecné rovině, neopomíjí ani vliv strategie flexicurity. Čtvrtá část přibližuje vliv mezinárodního práva a práva Evropské unie na předmětnou právní úpravu. Část pátá se zaobírá výpovědi z pracovního poměru a jejími náležitostmi v obecné rovině. Posléze je v části šesté čtenáři přiblížena úprava výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance, opomenuto nezůstává ani téma výpovědi v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávního vztahu. Sedmá část zabývající se výpovědí z pracovního...
|
|
|
Hostitelská péče
Šmídová, Klára ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
Tato práce nejprve uvádí do kontextu teoretické poznatky o hostitelské péči se sociálně - právní ochrannou dětí a s teorií o identitě dítěte. Přední kapitoly se nejprve zabývají principy sociálně- právní ochrany dětí, dále pak charakterizují formy náhradní rodinné péče. Třetí kapitola se věnuje hostitelské péči samotné- vymezuje ji a její účel, podrobně charakterizuje skupiny tzv. těžko umístitelných, pro které je hostitelská péče zvláště vhodná, zmiňuje se o nestátních neziskových organizacích, které se hostitelské péči věnují a popisuje proces jejího zprostředkování. Výzkumným šetřením jsou zpracovány zkušenosti a názory lidí, kteří vyrůstali v Dětských domovech. Z analýzy diskuze a rozhovoru vzešli některé neočekávané poznatky. Sledujeme například názor na možné nadužívání hostitelské péče, dostáváme svědectví o životě dětí v dětských domovech.
|
|
|
Kinetika příjmu hydrofobních organických látek v žížale Eisenia andrei v půdách s rozdílným obsahem organického uhlíku
Šmídová, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá osudem hydrofobních organických polutantů (hydrophobic organic compounds, HOCs) v půdách. V teoretické části shrnuje současné poznatky o biodostupnosti, faktorech ovlivňujících biodostupnost a metodách pro její měření. Pozornost je věnována zejména obsahu organického uhlíku, který je považován za jeden z klíčových činitelů, a vlivu mikroorganismů, které mohou sledované látky degradovat nebo s nimi interagovat a měnit tak jejich biodostupný podíl. V praktické části pak tato práce využívá bioakumulačního testu s žížalou Eisenia andrei pro hodnocení kinetiky příjmu HOCs ve třech půdách s rozdílným obsahem organického uhlíku. Půdy byly laboratorně kontaminovány směsí vybraných HOCs (fenanthren, pyren, lindan, p,p´-DDT a PCB 153) a koncentrace látek v těchto půdách byly sledovány po dobu 217 dnů. Následně byl založen bioakumulační test, žížaly byly exponovány jeden až jednadvacet dnů. Ze získaných dat byly namodelovány křivky kinetiky příjmu pro jednotlivé látky. Pro pyren byly nalezeny zalomené bioakumulační křivky, u lindanu došlo k ustálení koncentrace během expozice, zatímco pro p,p´-DDT a PCB 153 byly pozorovány rostoucí koncentrace i po jednadvaceti dnech expozice. Důvodem pro rozdílné chování látek byla pravděpodobně jejich odlišná sorpce na organický materiál, která spolu s různou rychlostí jejich eliminace ovlivnila výslednou koncentraci v žížalách. Fenanthren nebyl v některých vzorcích detekován a modelování proto nebylo možné.
|
host ::
RSS.