|
|
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studiem rezidenční mobility mladých lidí ve věku 17- 29 let v zázemí Prahy. Hlavním cílem práce je zhodnotit dosavadní a předpokládanou budoucí míru migrační mobility s důrazem na analýzu migračního chování, především postojů a motivů mladých lidí k případnému stěhování v budoucnu. Cílem práce je také identifikovat skupiny mladých lidí s odlišnými postoji ke stěhování. První část práce se věnuje diskuzi relevantních teoretických přístupů. Další kapitola představuje použité metody výzkumu: analýzu statistických dat a polostrukturované rozhovory. Empirická část práce nejprve rozebírá vývoj migrace v zázemí Prahy. Hlavní kapitola práce zjišťuje klíčové faktory, které hrají roli v procesu rezidenční mobility mladých lidí. Klíčová slova: suburbanizace, rezidenční mobilita, mladí lidé, Pražský metropolitní region, rozhovor
|
|
|
Kontraurbanizace: rytmy, identity, domovy
Šimon, Martin
7 Abstrakt Výzkumy kontraurbanizace, které jsou stěžejním tématem této dizertační práce, představují vhodné pole, kde je možné zkoumat proměny soudobých společností a jejich sociálně prostorových organizací. Dynamika těchto proměn vyvolává poptávku po nových teoretických konceptech, které by umožnily probíhající změny uchopit, a které by poskytovaly vysvětlení těchto změn. Pojem kontraurbanizace není ustálený, už od svého prvotního použití přestavuje sporný termín. Z pohledu geografie osídlení vyvolala kontraurbanizace obecnou debatu o nastávajících trendech vývoje osídlení v urbanizovaných společnostech, která ukazovala na odlišné logiky koncentrace a dekoncentrace lidských aktivit. Kontraurbanizace operacionalizovaná jako migrační pohyb představuje výzvu pro řadu standardních uchopení migrace. Logika ne- ekonomicky motivované migrace z center do periferií vyžaduje hledání alternativních vysvětlujících modelů i výzkumných metod. Hodnocení vlivu a dopadů kontraurbanizace v lokalitách je analogií na klasické sociálně vědní studie hodnotící integraci přistěhovalců z venkova ve městech. Dizertační práce se skládá se dvou základních oddílů. První oddíl představuje širší teoreticko-metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Kontraurbanizace je představena jako prostorový ale i sociální fenomén. Podrobněji...
|
|
|
Škola jako integrační partner. Průběžná výzkumná zpráva projektu
Leontiyeva, Yana ; Mikešová, Renáta ; Tollarová, Blanka ; Šimon, Martin ; Čermáková, Dita
Průběžná výzkumná zpráva je shrnutím dosavadních poznatků projektu Škola jako integrační partner, který se zabývá integrací žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) na pražských základních školách. První část zprávy se věnuje analýze dostupných statistických dat, analýze předchozích výzkumů a dalších zdrojů informací o žácích s OMJ jako např. výročních zpráv škol. Druhá část shrnuje poznatky z rozsáhlého výzkumu na základních školách v Praze ve školním roce 2019-2020 zjišťujícího situaci žáků s nedostatečnou znalostí češtiny jako vyučovacího jazyka. Výzkum se zaměřil na zjištění počtu těchto žáků na jednotlivých základních školách v Praze s rozlišením podle jejich jazykové úrovně, na využití jednotlivých podpůrných opatření ze strany škol, na financování podpory žáků s OMJ a na existenci učitelů specializovaných na výuku češtiny jako druhého jazyka na základních školách.
|
|
|
Prostorová analýza výsledků prezidentských voleb 2018 v hlavním městě Praze
Vratný, Radek ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
České prezidentské volby v roce 2018 byly značně kontroverzní a polarizující událostí. Jedním polarizujícím faktorem byla představa, že volební chování lidí v Hlavním městě Praze je výrazně odlišné od volebního chování lidí ve zbytku Česka. Primárním cílem této práce je tedy studium volební podpory obou kandidátů druhého kola voleb napříč územím Prahy. Hlavní část analýzy se soustředí na prostorovou diferenciaci volebních výsledků obou kandidátů ve volebních okrscích Prahy a hledání prostorových shluků podpory. Za účelem tohoto výzkumu byly využity nástroje explorační prostorové analýzy dat, konkrétně globální a lokální metody prostorové autokorelace. Následně se práce snaží objasnit faktory podmiňující toto volební chování pomocí socioekonomických a demografických ukazatelů za užití metody vícenásobné lineární regrese. Výsledky analýzy prokázaly prostorovou proměnlivost volebních výsledků obou kandidátů napříč Prahou, nalezly shluky podpory, a také potvrdily, že toto volební chování lze vysvětlit především socioekonomickými indikátory.
|
|
|
Zveřejnění dat o kriminalitě na úrovni ulic - návrh na řešení pro města v Česku
Šimon, Martin ; Jíchová, J.
Cílem příspěvku je představit návrh na zveřejnění dat o kriminalitě na úrovni ulic v podmínkách českých měst. Příspěvek nejprve informuje čtenáře o aktuálních výzkumech ve světě, které se věnují analýzám kriminality na úrovni ulic. Ze zahraničních výzkumů víme, že pokud analyzujeme kriminalitu na mikro-úrovni uličních segmentů, tak je polovina trestné činnosti koncentrována na pouhých pěti procentech segmentů. Tyto závěry do značné míry platí i v českých městech a mají své důsledky pro současnou bezpečnostní praxi. V Česku existující popularizační projekty typu www.mapakriminality.cz jsou sice užitečné, nicméně vedou k vytvoření mylných představ o územním rozmístění kriminality. Vzhledem k výše zmíněné velké nerovnoměrnosti kriminality na úrovni ulic poskytují veškeré statistiky kriminality využívající areálové jednotky (OOP, MOP, okresy) občanům extrémně zkreslenou a nepřesnou informaci o reálném rozmístění kriminality. Možným řešením tohoto problému je vytvoření korigovaného indexu kriminality na úrovni ulic založeném na víceleté řadě dat o kriminalitě, který by poskytoval reálnou představu o míře kriminality v území, ale zároveň by umožnil dostatečnou míru anonymizace.
|
|
| |
|
|
Aktivita městských hnutí v Praze - případová studie Prahy 8
Moravcová, Ivana ; Šimon, Martin (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Městská hnutí jsou definována jako skupiny občanů, které se snaží upozorňovat na městské problémy. Původně se v duchu Manuela Castellse ostře vymezovala proti státu a požadovala řešení témat vzniklých kolektivní spotřebou a nerovnoměrnou akumulací kapitálu. Dnešní městská hnutí se zabývají širšími tématy souvisejícími s kvalitou života ve městě, podobou a dostupností veřejných prostor a infrastruktury a funkčností lokálních vlád. Cílem diplomové práce je ukázat, jak funguje občanská společnost na případu městských hnutí v Praze. Práce se zaměřuje na to, jak městská hnutí vznikají, jak fungují, jakými tématy se zabývají a jaké jsou jejich vztahy s ostatními aktéry územního rozvoje. Případová studie městských hnutí byla zaměřena na území Prahy 8. Konkrétně byla zkoumána městská hnutí, která se zapojila ve třech tématech (ekocentrum Trojský les, karlínská Invalidovna a Libeňský most). Se zástupci zapojených městských hnutí a vybranými zastupiteli Prahy 8 byly provedeny polostrukturované rozhovory. Výsledky výzkumu ukazují, že městská hnutí aktivně působí na konkrétní lokality a usměrňují jejich vývoj. Aktivita městských hnutí je ovlivněna vztahem členů hnutí ke konkrétnímu místu a územní působností hnutí. Fungování současných městských hnutí je provázáno s novými možnostmi informačních a komunikačních...
|
|
|
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy
Dušek, Petr ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Analýza rezidenční mobility mladých lidí v zázemí Prahy Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá studiem rezidenční mobility mladých lidí ve věku 17- 29 let v zázemí Prahy. Hlavním cílem práce je zhodnotit dosavadní a předpokládanou budoucí míru migrační mobility s důrazem na analýzu migračního chování, především postojů a motivů mladých lidí k případnému stěhování v budoucnu. Cílem práce je také identifikovat skupiny mladých lidí s odlišnými postoji ke stěhování. První část práce se věnuje diskuzi relevantních teoretických přístupů. Další kapitola představuje použité metody výzkumu: analýzu statistických dat a polostrukturované rozhovory. Empirická část práce nejprve rozebírá vývoj migrace v zázemí Prahy. Hlavní kapitola práce zjišťuje klíčové faktory, které hrají roli v procesu rezidenční mobility mladých lidí. Klíčová slova: suburbanizace, rezidenční mobilita, mladí lidé, Pražský metropolitní region, rozhovor
|
|
|
Proměny sociálně prostorové struktury města Kladna v období postsocialistické transformace
Slavíček, Martin ; Mareš, Josef (vedoucí práce) ; Šimon, Martin (oponent)
Se změnou politického režimu došlo v Česku po roce 1989 k rostoucí diferenciaci výše příjmů obyvatelstva, cen na trhu s bydlením a selektivní mobilitě obyvatelstva, což má za následek zvyšující se sociálně prostorovou diferenciaci na všech řádovostních úrovních. Práce analyzuje, hodnotí a porovnává proměny sociálně prostorové struktury Kladna v období postsocialistické transformace s důrazem na sídliště, u kterých se předpokládá, že bude postupně klesat jejich pozice v rámci města z hlediska sociálního statusu obyvatelstva. K naplnění cíle jsou v práci použity kvantitativní metody, pomocí kterých jsou analyzována data ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991, 2001 a 2011 na úrovni urbanistických obvodů. Práce vychází z konceptů socialistického a postsocialistického města. Součástí teorie jsou i proměny sídlišť v českých městech a vybraných postsocialistických městech střední a východní Evropy. Nechybí ani historický vývoj Kladna se zaměřením na proměny jeho sociální a sociálně prostorové struktury. Klíčová slova: postsocialistické město, sociálně prostorová struktura, sídliště, Kladno
|
|
|
Kontraurbanizace: rytmy, identity, domovy
Šimon, Martin
7 Abstrakt Výzkumy kontraurbanizace, které jsou stěžejním tématem této dizertační práce, představují vhodné pole, kde je možné zkoumat proměny soudobých společností a jejich sociálně prostorových organizací. Dynamika těchto proměn vyvolává poptávku po nových teoretických konceptech, které by umožnily probíhající změny uchopit, a které by poskytovaly vysvětlení těchto změn. Pojem kontraurbanizace není ustálený, už od svého prvotního použití přestavuje sporný termín. Z pohledu geografie osídlení vyvolala kontraurbanizace obecnou debatu o nastávajících trendech vývoje osídlení v urbanizovaných společnostech, která ukazovala na odlišné logiky koncentrace a dekoncentrace lidských aktivit. Kontraurbanizace operacionalizovaná jako migrační pohyb představuje výzvu pro řadu standardních uchopení migrace. Logika ne- ekonomicky motivované migrace z center do periferií vyžaduje hledání alternativních vysvětlujících modelů i výzkumných metod. Hodnocení vlivu a dopadů kontraurbanizace v lokalitách je analogií na klasické sociálně vědní studie hodnotící integraci přistěhovalců z venkova ve městech. Dizertační práce se skládá se dvou základních oddílů. První oddíl představuje širší teoreticko-metodologické uvedení do zkoumané problematiky. Kontraurbanizace je představena jako prostorový ale i sociální fenomén. Podrobněji...
|
host ::
RSS.