|
|
Integrace imigrantů z arabských zemí dlouhodobě nebo trvale usazených v Praze
Koudelová, Jana ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Šišková, Tatjana (oponent)
Ve své diplomové práci jsem předložila základní poznatky z oblasti adaptace/integrace imigrantů, integrační politiky a sociální práce v procesu integrace imigrantů, vycházející ze současné odborné literatury. Zabývala jsem se také možným vlivem arabsko-islámských faktorů v procesu integrace a současným postavením islámu v českém prostředí. Vycházela jsem z předpokladu, že příslušníci cílové skupiny mohou být v procesu integrace negativně ovlivňováni neobjektivními postoji majority a médií, způsobenými nedostatečnou informovaností a mohou proto vykazovat specifické potřeby a problémy, na které je třeba adekvátně reagovat. Prostřednictvím řízených interview jsem provedla pilotní sondu do cílové komunity, s cílem získat informace, využitelné pro další výzkumy v podobné oblasti a nahlédnout do integrační historie respondentů, se zaměřením na specifické potřeby v procesu integrace a formy a míru jejich saturace a naznačit další možné oblasti pro vytvoření či aplikaci prointegračních opatření - spojených s využitím či vytvořením kapacit jak ze strany majoritní společnosti, tak imigrantů samotných. Integrace je komplexní multidimenzionální a mnohaúrovňový proces, na kterém musí aktivně a zodpovědně spolupracovat všichni činitelé integrace. Nejefektivnějšími klíči k integraci a očkováním proti sociálnímu vylučování...
|
|
|
Strategie obživy romských žen v sociálně vyloučených lokalitách v Liberci
Šolková, Barbora ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Víšek, Petr (oponent)
Diplomová práce se v nejširším slova smyslu zaměřuje na problematiku sociálního vyloučení a nezaměstnanosti ve vztahu k romským ženám, včetně jejich příčin a důsledků. Konkrétně se pak věnuje způsobům života těchto žen, a to z pohledu tradičního i současného. Cílem diplomové práce je zodpovědět otázku, jaké strategie volí romské ženy v sociálně vyloučených lokalitách k získávání prostředků na svou obživu a jaké jsou příčiny jejich počínání. V úvodní části se práce zaměřuje na teoretické ukotvení dané problematiky, tedy konceptem sociálního vyloučení, nezaměstnaností, postavením Romů v české společnosti a jejich strategiím obživy. V části empirické pak práce předkládá výsledky terénního kvalitativního výzkumu a jejich zhodnocení, analyzuje způsoby obživy romských žen a upozorňuje na některé nedostatky v oblasti jejich zaměstnanosti, přístupu k nelegální práci a závislosti na sociálních dávkách.
|
|
|
Takový rozchod pro setkání (Genderově podmíněná formální síť imigrantek)
Pavlíková, Lenka ; Ezzeddine, Petra (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Migrace je komplexním fenoménem, který provází lidstvo celým jeho vývojem a v současném globalizovaném světě je čím dál tím více součástí každodenní reality. I Česká republika zažívá především po roce 1989 příliv migrantů. V roce 2008 žilo podle statistik na území České republiky kolem půl milionu cizinců z různých zemí světa. 42% z celkového počtu migrantů v České republice tvořily ženy1. Mezinárodní migrace byla až do poměrně nedávné doby považována za výhradně mužskou záležitost. Pokud se údaje týkaly i žen, většinou je označovaly za osoby pasivně následující své mužské protějšky. Skutečnost, že ženy samostatně migrují a pro migraci se samostatně rozhodují, začala být v migračních studiích zohledňována až na konci sedmdesátých let. Podle Zlotnik (1998) vzrostl počet ženských migrantek mezi roky 1965 až 1990 o 63%. Nárůst v počtu migrujících žen byl reflektován také v rostoucím počtu výzkumů a studií zaměřených na popsání zkušeností migrantek. Moje diplomová práce se zaměřuje na aspekt migrace a gendru v kontextu sociálních sítí. Předmětem mého zájmu byla Multikulturní ženská skupina, pořádaná jistým občanským sdružením, které se jako jedna z mála organizací zaměřuje na integraci cizinců se zvláštním důrazem na ženy migrantky. Zkušenosti žen v procesu migrace se v mnohém od těch mužských liší, řídí se...
|
|
|
Současná integrační politika SRN a důsledky nelegální migrace
Kučerová, Julie ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Na území Spolkové republiky Německo pobývá podle odhadů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky téměř 7 milionů přistěhovalců a nemalé procento z nich zde žije více než 20 let. Ačkoli se debaty o integraci přistěhovalců a integrační politice vedly od konce sedmdesátých let minulého století, oficiální integrační politika SRN vzniká až v roce 2005 v souvislosti se "Zákonem o přistěhovalectví" (das Zuwanderungsgesetz). Předložená bakalářská práce se zabývá nejprve vývojem přistěhovalectví počínaje poválečnou dobou až po současnost. Zaměřuji se zejména na vývoj přistěhovalectví do západní časti Německa a to z toho důvodu, že zde mělo přistěhovalectví složitější a širší strukturu než ve východní části země. Proto také právě v západním Německu vznikaly první pokusy o oficiální integrační politiku. Práce se cíleně věnuje integračnímu vývoji po roce 2005 a současně sleduji tento vývoj z pohledu samotných imigrantů. Zabývám se jejich postavením na pracovním trhu a jejich vzdělanostní situací. O nelegální migraci existuje daleko méně informačních zdrojů a zdánlivě nesouvisí s prvním tématem mnou daleko rozsáhleji pojatým. Zvolila jsem ho z toho důvodu, že může být jistým dokladem neúspěšnosti integrační politiky a je velmi aktuálním problémem imigračních politik Evropské unie. Z hlediska metodologického je práce z...
|
|
|
Integrace handicapovaných studentů na Univerzitě Karlově v Praze po roce 1989
Maršálek, Michal ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Univerzitní vzdělávání bývá často dáváno do souvislosti se symboly svobody a demokracie, neboť je jednou z cest k seberealizaci, ke zdravému sebevědomí, k dobrému pracovnímu uplatnění a k plnohodnotnému životu. Univerzita pomáhá dosáhnout tyto životní hodnoty tím, že poskytuje studentům možnost uplatnění nezadatelného lidského práva - totiž práva na vzdělání. Naplnění tohoto práva je nicméně podmíněno poskytnutím rovných příležitostí. V oblasti vzdělávacího procesu představují rovné příležitosti ke studiu možnost integrace handicapovaných studentů. Toto bývá zdůrazňováno zejména současnými humanistickými přístupy. Osobně jsem se s problematikou integrace studentů setkal poprvé jako administrativní pracovník a koordinátor mezinárodního vzdělávacího programu Sokrates/Erasmus na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v roce 2003. Přítomnost bariér a handicapů jsem poprvé poznal paradoxně na mezinárodní úrovni. Překážkou zde byly kulturní a jazykové rozdíly u zahraničních studentů, které působily problémy v řadě momentů realizace jejich pobytu na univerzitě. Význam integrace nespočívá pouze v přijetí těchto studentů na půdě univerzity, ale zejména ve vytváření stejných podmínek - rovných příležitostí ke studiu. Tuto skutečnost jsem si daleko více uvědomil později při realizaci zahraničních pobytů pro...
|
|
| |
|
|
Rituál, LSD a Freetechno aneb proč se dělají teknoparty a proč se na nich bere LSD
Winkler, Petr ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Müllerová, Pavlína (oponent)
Minulý rok policejní jednotky z pochybných důvodů a dosti nevybíravým způsobem rozehnaly hudební festival Czechtek. Krev a nemalá finanční částka, jenž zaplatili daňoví poplatníci za zásah bezpečnostních složek vyvolala mediální bouři a něco, co se dá jen stěží nazvat diskuse. Tato práce je skromným příspěvkem k případné skutečné diskusi a domnívám se, že přispívá k vysvětlení, proč a co jsou akce jako Czechtek a jakou představují společenskou nebezpečnost. Tato práce ukazuje, odkud čerpá freetekno energii pro své konání. Myslím, že se mi podařilo zasadit freetekno do širšího kontextu a poukázat tak na kontinuitu, která se nese napříč historií - již od iniciačních rituálů nejstarších společností. Freetekno je, domnívám se, zmutovanou formou těchto rituálů, přičemž platí, že výsledná podoba oné formy je dána i prostředím (společností), ve kterém mutace probíhá, nikoliv freeteknem samotným. Jelikož k iniciačním rituálům vždy patřilo užívání psychotropních látek, zaměřil jsem se na užívání LSD v souvislosti s freeteknem. Na základě svých empirických zjištění se domnívám, že užívání LSD na freeteknu nedosáhlo pro společnost nijak nebezpečných rozměrů, ba možná naopak. Dotazovaní uvádějí, že ačkoliv berou LSD v tomto prostředí primárně pro potěšení a pobavení svých smyslů, umožňují jim tyto zážitky lépe poznat...
|
|
|
Romové a zaměstnání (rozbor rozhovorů s pracujícími Romy z Litoměřic a okolí)
Rokůsková, Kamila ; Večerka, Kazimír (vedoucí práce) ; Šiklová, Jiřina (oponent)
Ve své bakalářské práci, která se věnovala Romům, jsem se zaměřila na jeden z největších problémů, který se týká tohoto etnika a tím je zaměstnanost. Lokalitu Litoměřice jsem zvolila z důvodu, že výsledky práce by v budoucnu mohly být využity zdejší pomáhající organizací Domem křesťanské pomoci - Bethel pro sestavení vzdělávacího programu. Volbou pracujících Romů jsem chtěla ukázat, že mezi Romy existuje celá řada odpovědných a pracovitých osob, které usilují o ekonomickou soběstačnost a nespoléhají na dávky sociálního systému. Hlavním cílem bylo zjistit, jaké mají tito lidé zkušenosti s pracovním trhem a v čem by uvítali pomoc. Pro svoji práci v romské komunitě jsem zvolila polořízené rozhovory. Cílovou skupinu pracujících Romů jsem vybírala namátkovým výběrem spojeným s metodou Snow sampling. Rozhovory probíhaly individuálně. Nikdy u nich nebyla přítomna třetí osoba. Tato práce ukázala, že pokud Romové z Litoměřic a okolí chtějí pracovat, nějaké zaměstnání není problém získat. Musí se však smířit s horší prací, než pro kterou mají schopnosti a kvalifikaci. Získat např. zaměstnání kuchaře nebo prodavačky je pro ně téměř nemožné. Současné zaměstnání našla větší část dotazovaných poměrně snadno a rychle. Větší část respondentů si práci našla za pomoci nějaké pomáhající organizace a za tuto pomoc byli velmi...
|
host ::
RSS.