|
|
Variabilita hydropedologických charakteristik půdních typů v povodí Tetřívčího potoka
Kozáková, Jana ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením variability hydrologických vlastností půd v lesním povodí Tetřívčího potoka v pramenné oblasti Blanice na základě vybraných hydropedologických charakteristik s ohledem na půdní typ, charakter vegetačního pokryvu a sklon svahu. Vybranými hydropedologickými charakteristikami jsou maximální kapilární vodní kapacita, plná vodní kapacita, infiltrační schopnost půd - infiltrační rychlost a kumulativní infiltrace a retenční potenciál půd. V povodí bylo zkoumáno celkem sedm půdních subtypů, které se vyskytují v lesním (jehličnatý, listnatý a smíšený) a lučním prostředí (sečené a neudržované) a na rozdílném sklonu svahu (tři kategorie). Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci, která se zabývala variabilitou hydropedologických charakteristik v experimentálních párových srovnávacích povodí Tetřívčího a Zbytinského potoka. Použita byla především vlastní naměřená data získaná z opakujících se terénních kampaní na předem vybraných lokalitách a data z databáze experimentálních povodí Zbytiny. Na vybraných lokalitách byly provedeny půdní sondy, odebrány půdní vzorky pomocí Kopeckého válečků a změřeny infiltrace jednoválcovým infiltrometrem. Laboratorním stanovením a výpočtem byly získány vybrané hydropedologické charakteristiky. Výsledky byly zhodnoceny a porovnány...
|
|
|
Pedogenické karbonáty sprašových sérií
Máslo, Jaroslav ; Flašarová, Kristýna (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Spraš je sediment, ve kterém převažují prachové částice, které byly na místo sedimentace přeneseny hlavně větrem. Spraše pokrývají zhruba 10 % zemského povrchu. Pokud se spraš může ukládat v delším období, kdy se střídají doby ledové a meziledové vznikají tzv. sprašové série. Častou součástí spraší a sprašových sérií jsou pedogenické karbonáty, což jsou částice CaCO3. Ty vytváří několik typů, např. zvápenatělé kořínkové buňky, hypocoatingy, kalcitová jehličková vlákna… Sprašové série a karbonáty v nich představují užitečný zdroj informací o paleoenvironmentu. V praktické části práce byly měřeny vzorky pedogenických karbonátů ze sprašové série v Dejvicích (Praha) na izotopový poměr C a O.
|
|
|
Dálkový průzkum jako indikátor změn struktury půdního pokryvu
Kocum, Jiří ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Studijní program: Geografie (Bakalářské studium) Studijní obor: Fyzická geografie a geoinformatika Jiří KOCUM Dálkový průzkum jako indikátor změn struktury půdního pokryvu Remote sensing as indicator of Soil structure changing Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Luděk Šefrna, CSc. Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou půdních vlastností, jejich vlivu na spektrální odrazivost půdy a využitím metod dálkového průzkumu Země v pedologii. Cílem práce je na vybraném území obce Kleneč v Ústeckém kraji, za pomoci terénního šetření a dostupných dat dálkového průzkumu vysvětlit příčinu a odhadnout možný vývoj mozaikovitosti zdejších půd, viditelných na leteckých snímcích. Na základě dosažených výsledků pak zhodnotit, zdali jsou metody dálkového průzkumu vhodnou aparaturou na řešení této problematiky. Pro tento účel byly nasbírány data z terénních šetření, leteckých a satelitních snímků. Tyto informace byly následně porovnávány a vyhodnoceny. Výsledky ukázaly odlišnost v půdních vlastnostech, které způsobují rozdílnou schopnost dlouhodobě vázat vodu. Rozdílný obsah vody v půdě následně ovlivňuje spektrální chování půdy, který se na leteckých a satelitních snímcích projeví formou mozaiky. Klíčová...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Retence vody v půdách horských oblastí na příkladu Šumavy
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent)
Práce pojednává o retenčním potenciálu půd v experimentálních povodích na Šumavě. Zadržení vody v krajině je otázka nejen retenční vodní kapacity, ale i infiltrační rychlosti, celkové redistribuce infiltrované vody v půdním prostředí a také doby, po kterou je dotován samotný vodní tok. Zvolené téma je rozebíráno pomocí detailního pedologického průzkumu, zpracováním a vyhodnocením srážkoodtokových událostí, chemismu toků a metody stabilních isotopů vodíku a kyslíku a využití barviv a stopovačů. Formování odtoku je v pohořích typu Šumava vázáno na zastoupení hydromorfních půd jako organozemí - hlavně pak na jejich nasycenost. Organozemě tvoří značnou zásobu vody v suchých obdobích, nicméně vodu hlavně zadržují a místní toky dotují jen minimálně. V období maximálního nasycení znásobují objem odtoku vlivem povrchového odtoku a preferenčních cest. U minerálních půd v oblasti Šumavy dochází obvykle infiltraci do zvodní v podloží, které pak zásobují prameny i v suchých obdobích. Z hospodářsky využívaného podhůří Šumavy mohou mít luční povodí vyšší retenční kapacitu díky odvodňovacím opatřením, na druhou stranu svým povrchem a drenážemi urychlují odtok během srážkových událostí. V dnešní době, kdy se extrémní srážky často střídají s obdobím sucha, je tak důležité uvažovat pro udržení vody v krajině nejen o...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.