|
|
Vnímání autority učitele žáky 6. a 9. ročníků ZŠ
Matějková, Karolína ; Šaroch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se věnuje vnímání autority učitele žáky 6. a 9. ročníku ZŠ. Hlavním cílem práce je porovnat vnímání autority učitele žáky výše uvedených věkových skupin z různých hledisek. Mezi tato hlediska patří ontogenetické fáze vývoje, pohlaví žáků a prostředí, ve kterém žáci žijí. V rámci teoretické části práce jim bude věnována pozornost. Mezi další témata práce patří pojem autorita a autorita učitele. Výzkumná část vychází z kvantitativního šetření, realizovaného pomocí dotazníku vytvořeného k účelům výzkumu. Úkolem dotazníku je zjistit, zda se vnímání autority učitele mění v závislosti na věku žáků, tedy konkrétní fázi ontogenetického vývoje, a jaký vliv mají na vnímání autority učitele žáky 6. a 9. ročníku výše uvedená hlediska. Za účelem potvrzení, doplnění či upřesnění získaných dotazníkových dat byl veden polostrukturovaný rozhovor s vybranými pedagogy. Rozhovoru se účastnilo pět učitelů, dva muži a tři ženy různého věku, s odlišnou délkou praxe a z různých škol. Cílem rozhovorů bylo zjistit, jaký je názor vybraných učitelů na percepci autority učitele žáky 6. a 9. ročníku z hlediska ontogenetických fází vývoje žáků, prostředí, ze kterého žáci pocházejí a pohlaví žáků. Data získaná formou rozhovorů byla porovnána s daty dotazníkového šetření. Bylo sledováno, zda výsledky dotazníkového...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj čtenářství u žáků sekundárního vzdělávání
Naděje, Jakub ; Šaroch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce se zabývá tematikou čtenářství a jeho vývojem během života u žáků sekundárního vzdělávání s přihlédnutím k vlastním postojům a hodnotovým orientacím adolescentů. V teorietické části popisuje vznik řeči jako hlavního dorozumívacího mezilidského prostředku a předkládá vývoj čtenářství v ontogenezi žáka s důrazem na pubescentního čtenáře. Je definován fenomén čtenářské socialice a jeho rozvoj v čase. Práce se věnuje čtenářské kompetenci, jejímu vztahu k současnému vzdělávání a významu v soudobé realitě a mediální společnosti. V závěru teoretické části je předložen aktuální stav úrovně čtenářství a čtenářské gramotnosti u českých středoškolských žáků. V praktické části práce zkoumá vývoj čtenářství u žáků sekundárního vzdělávání v průběhu jejich života s důrazem na změnu v pojetí čtenářství při přechodu na vyšší stupeň vzdělávacího systému a jak sami žáci tyto změny vnímají. Předmětem zkoumání jsou také faktory ovlivňující vztah k literatuře a motivaci ke čtení. Práce zjišťuje postoje respondentů ke školní četbě a postavení literatury na jejich hodnotovém žebříčku v porovnání s jinými druhy médií. Pro kvalitativní výzkum byla využita analýza psaných žákovských narativů. Následně byl s žáky proveden polostrukturovaný rozhovor vycházející z dat získaných v narativech. KLÍČOVÁ SLOVA...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Interakční styl začínajícího učitele v procesu budování jeho autority
Pecoldová, Veronika ; Šaroch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bendl, Stanislav (oponent)
Diplomová práce se věnuje autoritě začínajícího učitele vycházející z užití jeho interakčního stylu ve školní třídě. Cílem práce je zjistit, jak učitel a jeho žáci vnímají konkrétní interakční styly učitele s ohledem na budování a uplatňování jeho autority. Teoretická část práce sestává ze tří kapitol. První kapitola se zabývá pojmy autorita a autorita učitele s důrazem na hledisko žáků a uvádí v této souvislosti její klasifikaci. Další kapitola je pak věnována interpersonálnímu chování učitele, vymezení jeho interakčního stylu a možnosti jeho zjišťování v praxi. Třetí kapitola se věnuje začínajícímu učiteli s důrazem na problematiku obtíží v interakci s žáky, které jej mohou zpočátku jeho profesní kariéry potkat. Výzkumná část vychází primárně z kvantitativního šetření, realizovaného pomocí upravených standardizovaných dotazníků QTI, zjišťujících interakční styl učitele. Jejich úkolem bylo přinést zpětnou vazbu učitelům, kteří se účastnili výzkumu a zjistit, nakolik se interakční styly zvolené začínajícími učiteli liší od pohledu žáků a jejich představy o ideálním učiteli. Dotazníky byly distribuovány učitelům samotným a současně žákům dvou vybraných tříd, ve kterých tito učitelé vyučují. Informace z žákovských dotazníků byly dále doplněny prostřednictvím krátkých neformálních nestrukturovaných...
|
|
| |
host ::
RSS.