Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 81 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
Fragment knihovny Přemysla Pittera (1895-1976) v Knihovně Národního muzea
Kafka, Andrej ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jindřich (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zevrubná analýza fragmentu knihovny Přemysla Pittra, uložená v Knihovně Národního muzea. Přemysl Pitter (1895-1976) významný český humanista, sociální pracovník a protestanský kazatel věnoval Národnímu muzeu celkem 84 svazků knih. Analýza zahrnuje tematické, jazykové a chronologické rozložení tohoto fragmentu. Dále pak hledání provenienčních záznamů v dochovaných svazcích a hledání bližších informací k tomuto daru v životopise a také deníku Přemysla Pittra, který uchovává Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Významná část práce se zaměřuje na rozbor rukopisu zpěvníku národních písní z doby českého národního obrození, který je nejzajímavějším dochovaným dokumentem z tohoto souboru.
Emma Urbánková a její význam pro českou knihovědu
Paleček, Vojtěch ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Bakalářská práce se zabývá významnou osobností československé knihovědy PhDr. Emmou Urbánkovou (1902-1992). Zaměřuje se nejen na její profesní dráhu a dílo, ale i na Oddělení rukopisů v dnešní Národní knihovně České republiky za doby jejího působení v této instituci. Nosnou plochou práce je profesní životopis Emmy Urbánkové a přehled jejích děl, mimo jiné i v kontextu zhodnocení jejího působení v rámci české knihovědy. Cílem práce je představení profesního života a práce Emmy Urbánkové. Jako metody použiji vyhledávání v biografické literatuře, publikované vzpomínky, vlastní publikované práce Emmy Urbánkové a také archivní materiály (materiál z její pozůstalosti a výroční zprávy dnešní Národní knihovny). Bakalářská práce byla připravena v souladu s platnými vnitřními předpisy FF UK a dalšími metodickými pokyny a normativními dokumenty Klíčová slova: Emma Urbánková, česká knihověda, oddělení rukopisů a starých tisků, soupisy prvotisků
Problematika přechodu katalogizační praxe na nová katalogizační pravidla
Škopan, Denis ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Práce popisuje přechod na nová katalogizační pravidla RDA v České republice a v zahraničí a porovnává ho s přechodem na pravidla AACR2. Součástí práce je i shrnutí historie a vývoje západních katalogizačních pravidel AACR, AACR2 a RDA a také shrnutí historie a vývoje katalogizačních pravidel v našem prostředí. Práce obsahuje výzkum provedený za pomocí kvalitativních rozhovorů s pracovníky vybraných knihoven v Praze a Středočeském kraji, za účelem identifikace možných problémů při implementaci nových katalogizační pravidla RDA v českém prostředí.
Historický film jako informační zdroj a jeho komparace s knižními tituly
Pospíšilová, Dita ; Vodrážková, Katrin (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Celá práce je zaměřena na pojem informace (klasické chápání informace - to, jak informaci chápe informační věda, informace z pohledu média knihy), dále se práce věnuje charakteristice historickému filmu a jeho informačnímu významu z pohledu diváka. Jako předmět zkoumání, na kterém budou teze a případné závěry demonstrovány, byl vybrán významný anglický panovník Jindřich VIII. Tento panovník byl vděčným námětem pro mnoho filmových i knižních děl. Tato práce bude zaostřena především na historickou přesnost knih a filmů, bibliografické porovnání knižní a filmové produkce literárních děl a srovnání informačního významu obou médií. Práce se také zabývá obecným pohledem na vnímání filmů a komparaci informačních hodnot filmu a knihy jakožto média. V závěru se tato práce pokusí ukázat, zda jsou zkoumaná díla kvalitním a přesným zdrojem informací.
Provenienční a obsahový průzkum zámecké knihovny Chuchelná
Nebeská, Barbora ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je provenien ní a obsahový pr zkum zámecké knihovny Chuchelná. V prvních kapitolách jsou popsány d jiny rodu Lichnowských, historie obce Chuchelná a historie zámeckých objekt . V kapitole Provenien ní charakteristika fondu je provedena identifikace majitel knih z rodu Lichnowských a p i azení konkrétních svazk jejich majiteli. V kapitole Obsahová charakteristika fondu je rozpracován hlavní tematický okruh a to expresionismus, vá ící se k hlavní rozmno itelce knihovny, Mechtild Lichnowské. V kapitole jsou také rozpracovány dal í obsahové kategorie. [Autorský abstrakt]
Knihovědkyně a literární historička Flora Kleinschnitzová (1891-1946)
Daňkovská, Andrea ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Práce se zabývá významnou osobností československé knihovědy, literární historičkou PhDr. Florou Kleinschnitzovou (1891-1946). Zaměřuje se na její život a dílo, ve kterém Flora Kleinschnitzová dokumentovala zejména osudy knihovny Tychona de Brahe, bohemika ve švédských knihovnách, česko-švédské literární vztahy či české literáty 19. století. Zvláštní důraz je kladen na její působení v dnešní Národní knihovně v letech 1919 až 1944 a také na její knihovědné práce. Východiskem práce je profesní životopis Flory Kleinschnitzové a přehled jejích vydaných děl, zejména v kontextu jejího přínosu pro českou knihovědu. Cílem práce je představení jejího profesního života a knihovědného a literárně historického díla. Z hlediska metodologie se jedná o tvůrčí kompilát doplněný o archivní výzkum. Vedle biografické literatury a prací Flory Kleinschnitzové byl využit zejména materiál z její pozůstalosti a výroční zprávy dnešní Národní knihovny. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dějiny Knihopisu českých a slovenských tisků
Dědičová, Karolína ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií retrospektivní bibliografie Knihopis českých a slovenských tisků. Představuje tištěnou a elektronickou podobu bibliografie včetně nejnovějšího vývoje Knihopisu v podobě začlenění do webového portálu Knihověda.cz. Pro zmapování nejstaršího období bibliografie byla použita metoda archivního výzkumu a kompilace z literatury. Bibliografická databáze portálu Knihověda.cz, které je Knihopis součástí, je porovnána se zahraničními zdroji USTC a VD 17 z pohledu user experience (UX). Pro srovnání bibliografických databází byla stanovena kritéria zaměření se na uživatele, design a přístupnost. Závěr práce je věnován shrnutí zjištěných informací z průzkumu.
Obsahový průzkum zámecké knihovny Mitrov
Veselá, Josefína ; Andresová, Klára (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat a charakterizovat obsah historického fondu zámecké knihovny Mitrov, která vznikla za působení šlechtického rodu Skene. V úvodu se práce zabývá dosavadní literaturou, která byla o knihovně napsána, historií zámku, v němž se knihovna nacházela, a samozřejmě dějinám šlechtického rodu Skene, který stál za vznikem knihovny Mitrov. V dalších kapitolách je rozebrána charakteristika a chronologie fondu. V závěru se práce věnuje jazykovému a tematickému rozboru fondu knihovny. Klíčová slova: zámecká knihovna, Mitrov, Skene
Knihovna Adama z Ditrichštejna
Vašáková, Barbora Ráchel ; Marek, Jindřich (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Barbora Ráchel Vašáková, Knihovna Adama z Ditrichštejna Abstrakt Práce se věnuje již zaniklé a dnes hůře vystopovatelné knihovně moravského šlechtice Adama z Ditrichštejna, který žil v druhé polovině 16. století. Své sběratelství knih započal během své velvyslanecké kariéry ve Španělsku a později i v dalších evropských zemích. Ditrichštejn vybudoval osobitou sbírku, kterou po něm zdědili jeho synové, nejmladší syn František ji následně za své působnosti jako kardinál výrazně rozmnožil. Naprostá většina knih byla odvezena během třicetileté války Švédy, kteří knihovnu přivezli do Stockholmu, odkud byly knihy během rozličných událostí převezeny do jiných evropských měst. V praktické části jsou zmapovány dochované exempláře, které měl ve vlastnictví Adam z Ditrichštejna, dále je sestavena tabulka s přehledem všech dostupných informací o exemplářích a následuje popis tří znovu objevených knih. Závěrem je provedeno srovnání knihoven Hieronyma Becka z Leopoldsdorfu a Adama z Ditrichštejna, neboť oba pocházeli z velmi podobných poměrů a jejich knihovny mají určité shodné znaky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 81 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.