|
| |
|
|
Vliv technických obrazů na poměnu vnímání světa
Duchovskaja, Věra ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Krtilová, Kateřina (oponent)
Ve své práci budu zkoumat klasický a technický obraz tak, jak ho chápe Flusser. Flusser vynalezl termín technický obraz, aby popsal stupeň vývoje obrazu ve srovnání s textem. Zaměřím se především na změny ve způsoby života, myšlení a vnímání, způsobené příchodem technického obrazu. Chci prozkoumat, jak technický obraz změnil způsob našeho myšlení a vnímání, a také náš přístup ke světu. Myslím si, že tento nový druh obrazu proměnil a ve značné míře ovlivnil způsob života západní společnosti, protože se stal hlavním nosičem informací. V podstatě jsme se dostali na velké závislosti na technických obrazech, které nás obklopují na každém kroku a zapříčiňují jiný druh vnímání, překračující lidské dispozice, hlavně kvůli rychlosti přenosu informací. Nejprve se budu věnovat obecnému vývoji nosičů informací a jejich vlivem na společnost, abych vytvořila celkový kontext. Potom podrobněji popíšu klasický obraz - jeho historii, vnímání a prostředky. V hlavní části své práce se zaměřím na technický obraz. Nejprve se budu věnovat obecným charakteristikám všech technických obrazů na základě teorií jednotlivých autorů, pak se zaměřím na jednotlivé druhy technického obrazu. Na závěr uvedu srovnání klasického a technického obrazu a popíšu jejich vzájemné působení. Ve své práci budu vycházet především z myšlenek Flussera,...
|
|
|
Estetická proměna prostředí společnosti zprostředkovaná elektronickými médii
Šimonová, Jitka ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce "Estetická proměna prostředí společnosti zprostředkovaná elektronickými médii" se zabývá vlivem elektronické kultury na způsoby našeho vnímání a podobou kulturních a společenských proměn, které souvisejí s používáním informačních a komunikačních technologií. Hypotézou práce je to, že informační a komunikační technologie mají vliv na naše smysly, percepci a jejich prostoupení společností má zásadní vliv nejen na prostředí a místa, ale na kulturu celkově. Práce se zaměřuje na způsoby využívání technologií a přístrojů v každodenním životě a přihlíží k úloze designu jako prostředku interakce člověka s technologiemi. Tématika práce je nahlížena z perspektivy estetiky, která nabízí nový pohled na užívání technologií. Cílem práce je prokázat, že estetizace informací a prostředí, které nás obklopuje, ovlivňuje naše vnímání a myšlení, a tím i náš celkový obraz reálného.
|
|
|
The Influence of New Technologies on Changes in Public Space and Performative Aspect of Art in Public Space
Lecáková, Jana ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práca "Vplyv nových technológií na zmeny vo verejnom priestore a performatívny aspekt umenia vo verejnom priestore" sa zaoberá vplyvom elektronických médií na premenu verejného priestoru a jej cieľom je poukázať na potenciál umenia v reflektovaní súčasnej situácie vo verejnom priestore. Práca sa zameriava na také umenie v mestskom priestore, ktoré sa prostredníctvom audiovizuálnych prvkov snaží prebudiť diváka k interakcii so svojim okolím a ponúka mu podnet na prehodnotenie svojho vzťahu k danému miestu. Problematika je riešená predovšetkým z perspektívy performatívneho prístupu, mediálneho vplyvu technológií a hľadania nového významu verejného priestoru umeleckými prostriedkami.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj televizního média a jeho publika
Pěničková, Barbora ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Svoboda, Aleš (oponent)
Diplomová práce bude věnována tématu tradičních i nových médií, která se v současné době stávají dominantou mediálního světa a také neoddělitelnou součástí každodenního života. Cílem textu bude představit televizi jako médium, které se neustále vyvíjí, stejně tak jako názor na něj a jeho publikum. Na základě tohoto předpokladu budeme zkoumat televizi z pohledu několika předních mediálních teoretiků. Existuje totiž několik v zásadě rozdílných náhledů na toto médium i jeho publikum. Především starší autoři, jako například Pierre Bourdieu, Neil Postman, Jeremy Orlebar či Guy Debord, si vnímali televizi a mediální prostředí jako manipulativní a televizní publikum, tedy její diváky, jako masové a pasivní. Oproti tomu stojí autoři současnosti, kteří nová média, mezi něž patří také digitalizovaná televize, charakterizují jako síťová a bez centrální redakce, a jejich uživatele shledávají jako aktivní. Řeč je kupříkladu o Pierrovi Lévym, Donu Tapscottovi nebo Axelu Brunsovi. Mezi oběma protipóly se ještě pohybují Stuart Hall a John Fiske, kteří diváky své doby, tj. stále ještě analogové televize vnímají jako částečně aktivní publikum. Zvláštní pozornost bude věnována především problematice postupného vývoje televize jako média a jejího publika. Televize je totiž považována za jedno z tradičních (starých)...
|
|
|
Umění ve veřejném prostoru. "Mural art" Pasty Onera.
Němečková, Gabriela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá uměním ve veřejném prostoru a snaží se poukázat na to, jak je veřejný prostor uměním proměňován, jaké jsou funkce takového umění a jak se mění interpretační postoje diváka ve srovnání s percepcí umění v galerii. Teoretickým zakotvením práce jsou přístupy R. Sennetta a K. Lynche. Druhou část práce tvoří případová studie, jejímž předmětem je analýza velkoplošných obrazů Pasty Onera, namalovaných na zdech ve veřejném prostoru. V rámci analýzy budou sledovány výrazné prvky jeho tvorby, důraz bude kladen také na interakci díla s konkrétním prostředím, do kterého je zasazeno. Klíčová slova Veřejný prostor, umění, Pasta Oner, mural art
|
|
|
Polarizace české mediální krajiny po roce 2013: analýza diskursu nových mediálních projektů
Lebedová, Veronika ; Pudlák, Štěpán (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá polarizací české mediální krajiny po roce 2013 jako diskursivním konstruktem. Tématem je vznik nových mediálních projektů v reakci na převzetí vydavatelského domu MAFRA Andrejem Babišem. Sledovány jsou tři projekty: Echo24.cz, Reportér a Neovlivní.cz. Cílem práce je popsat diskurs alternativních médií, jak se reprezentují ve vlastní, aktuální situaci. Z teoretického hlediska práce vychází z teorie společenské odpovědnosti médií jako problematické, ale hluboce zakořeněné hodnoty. Dále se věnuje trendu koncentrace vlastnictví médií a popisuje porevoluční vývoj médií, který po roce 2013 dospěl ke změnám zásadním pro naše téma. Jsou jimi proměna modelu vlastnictví médií a polarizace mediální krajiny. Celá první část práce je kontextuálním zakotvením kritické analýzy diskursu nových mediálních projektů. Cílem výzkumu je ověření hypotézy: Alternativní média se vymezují v opozici k mainstreamu a využívají k reprezentaci své pozice, svých cílů a vlastních zájmů argumenty založené na principech teorie společenské odpovědnosti médií. Výsledkem práce je zjištění, že nové projekty v analyzovaných textech konstruují opozici my versus oni jako nezávislost versus oligarchizace. Zároveň hodnoty a principy teorie společenské odpovědnosti reprezentují jako univerzální, tedy...
|
|
| |
host ::
RSS.