Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  začátekpředchozí42 - 51  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozsah a morfologické účinky kvartérního zalednění v severním svahu Jizerských hor
Černá, Barbora
Předkládaná práce je zaměřena především na paleogeografickou rekonstrukci zalednění v Jizerských horách. Předmětem výzkumu se staly dosud nerozřešené otázky týkající se zejména dosahu kontinentálního zalednění a jeho odrazu v dnešní morfologii reliéfu, ale také horského zalednění. Při zpracování tématu maximálního zásahu zalednění se otevřely další otázky týkající se používané metody měření Schmidt hammerem (dále jen SH), a byla proto zpracována i samostatná studie ověřující použitelnost a prohlubující znalosti o této metodě.
Obraz hvězdy v bulváru
Černá, Barbora ; Chejnová, Pavla (oponent) ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce)
Média tvoří základy masové kultury a ovlivňují názory, postoje a hodnoty široké veřejnosti. Tato diplomová práce se zabývá aktuální problematikou mediální komunikace, konkrétně obrazem, který vytvářejí populárním osobnostem česká bulvární média. Jelikož bulvární noviny patří v České republice k deníkům s nejvyšším nákladem, je třeba se tímto typem žurnalistiky a jejími účinky zabývat. Úvodní, teoreticky pojatá část vymezuje hvězdu jako známou osobnost z ekonomického, sociologického a psychologického pohledu, uvádí příčiny uctívání hvězd a nakonec přináší z různých hledisek pohled na celebrity. Druhá část je výsledkem studia mediálních textů věnujících se slavným osobnostem, přináší rozbor verbální i neverbální složky bulvárních médií. Práce obsahuje také kognitivní analýzu lexému sexbomba, který se objevuje zejména v neseriózních médiích, a také analýzu obrazu dvou vybraných osobností v českém bulváru v letech 2008-2009. Celý text je doplněn řadou příkladů a kromě odkazů na odbornou literaturu obsahuje i postřehy redaktorky internetového portálu.
Kategorie posesivity v češtině a ruštině
Černá, Barbora ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Chlupáčová, Kamila (oponent)
Již ve své postupové práci jsem se zabývala přídavnými jmény tvořenými příponou -ský j-CKMM v češtině a ruštině. Jedna z kapitol této práce byla věnována tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od jmen obecných a vlastních a s tím spojené problematice vyjádření posesivity. Toto téma mne zaujalo a rozhodla jsem se mu věnovat i v práci diplomové. Následovalo shromažďování materiálu (jak teoretického, tak i ilustrativního) k dané problematice, a to je i jedním z důvodu, proč právě kapitola věnovaná přídavným jménům přivlastňovacím je oproti ostatním poněkud rozsáhlejší. Dalším důvodem je fakt, že se jedná o téma dostatečné propracované v odborné literatuře.
Robert Schumann a koncertní kus pro čtyři lesní rohy
Černá, Barbora ; DIVOKÝ, Zdeněk (vedoucí práce) ; BABORÁK, Radek (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem popisovala život Roberta Schumanna a jeho Koncertní kus pro čtyři lesní rohy, op. 86. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole se zabývám životem skladatele. Druhá kapitola se zabývá skladbou Koncertní kus pro čtyři lesní rohy, op. 86, jejím vznikem a j ezde i formální robor. Ve třetí kapitole porovnávám nahrávky interpretů a jsou zde zmíněny i jejich životopisy.
Kolonizace ostrovů insektivorními savci
Matějů, Petr ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Kristýna, Kristýna (oponent)
Biologické invaze jsou globálně velmi závažným problémem. Kromě přirozených kolonizací zprostředkovaných například pohybem tektonických desek či vytvořením pevninského mostu, existují i invaze artificiální. Člověk může nevědomě či vědomě přemisťovat druhy napříč ekosystémy. V poslední době se právě kvůli lidské činnosti - obchodnímu styku a turismu - drasticky zvýšila četnost biologických invazí. V minulosti se invazím věnovalo mnoho autorů, ale zabývali se převážně hlodavci. Téma insektivorních savců zůstává zatím relativně málo probádané, přestože tyto druhy mají velmi výrazný impakt na ekosystém. Tato práce se v praktické části zaměřila na ježka východního (Erinaceus roumanicus) a jeho distribuci na ostrovech ve Středozemním moři. Celkem bylo osekvenováno 28 vzorků na kontrolní oblasti mtDNA a porovnáváno s již publikovanými sekvencemi z genové banky. Za pomoci fylogenetických analýz bylo diskutováno: zda jsou invaze recentní a směr přenosu genetické informace. Většina vzorků vykazovala nejbližší haplotypovou příbuznost s jedinci nacházejícími se na nejbližší pevnině. Trendu neodpovídaly jedině vzorky z ostrova Skyros, které se jevily velmi blízce přibuzné vzorkům z Kréty.
Populační genetika vlka obecného (Canis lupus) v Eurasii
Báčová, Alžběta ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je největší psovitou šelmou obývající severní polokouli Země. Kvůli nadměrnému pronásledování však byl na většině svého území na přelomu 19. a 20. století téměř vyhuben. Oblasti jeho výskytu se v té době rapidně zmenšily. Koncem 20. století, zejména díky lepší legislativní ochraně v mnoha státech Evropy, se jeho stavy začaly zvyšovat a vlk se tak začal pozvolna navracet do svého původního areálu, který je především v oblasti západní Evropy vysoce fragmentovaný. Sledováním genového toku mezi populacemi se snažíme odhadnout místa původu zakladatelů jednotlivých populací či sledovat trasy migrujících jedinců. V posledních patnácti letech se vlk začal vracet i do české krajiny. Pomocí mikrosatelitových markerů byla vyhodnocena přítomnost vlka na území České a Slovenské republiky v oblasti Beskyd. Při porovnání DNA zkoumaných vzorků s DNA karpatských vlků bylo zjištěno, že obě skupiny patří do jedné subpopulace v rámci Evropy. Při detailnějším rozdělení byla naznačena strukturovanost i v rámci subpopulace.
Metody genetického monitoringu šelem v Holarktidě
Smutný, Matyáš ; Černá Bolfíková, Barbora (vedoucí práce) ; Miroslav, Miroslav (oponent)
Genetický monitoring se začíná široce využívat při monitoringu šelem a také v Evropě se využívá při monitoringu různých druhů. V této práci jsem se pokusil přiblížit co je to genetický monitoring, jaké je jeho využití v praxi a fungování společně s konvenčními metodami monitoringu. Dále se v práci věnuji invazivním i neinvazivním způsobům sběru vzorků a známým i méně známým metodám monitoringu všeobecně u malých šelem a konkrétně u velkých šelem. V praktické části jsem izoloval DNA z 33 vzorků trusu a 8 vzorků tkáně. 30 vzorků krve použitých v této práci bylo izolováno ve výzkumu From Wolves to Dogs, and Back: Genetic Composition of the Czechoslovakian Wolfdog od Smetanová et al. (2015). Trus pocházel z Beskyd a Kokořínska, tkáně pocházely z legálních odstřelů na Slovensku, a z usmrcených jedinců z Valašského Meziříčí a Kokořínska. Krve pocházely ze psů. Po izolaci jsem měřil koncentraci DNA na spektrofotometru NanoDrop 2000 a následně jsem za použití statistického programu Statistica 12 porovnal jejich kvalitu. Nejvyšší průměrnou koncentraci DNA měla krev a nejnižší tkáň. Tato práce diskutuje, který genetický materiál je z hlediska výtěžnosti pro genetický monitoring nejvhodnější a také limity jednotlivých metod.
Spolupráce mateřské školy a rodiny v oblasti environmentálního vzdělávání
ČERNÁ, Barbora
Práce pojednává o spolupráci mateřské školy a rodiny v oblasti environmentálního vzdělávání a výchovy dětí předškolního věku. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení pojmů a funkcí rodiny, mateřské školy a environmentální výchovy. Jsou zde vypsány možné formy spolupráce mateřské školy a rodiny v této oblasti. V praktické části jsou vymezeny cíle a metodika práce a provedena analýza dotazníkového šetření. Na závěr je uskutečněno celkové shrnutí výsledků výzkumu. Poslední část práce představují návrhy společných aktivit pro rodiče a mateřské školy s environmentální tematikou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   začátekpředchozí42 - 51  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
27 ČERNÁ, Barbora
2 Černá, B.
8 Černá, Blanka
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.