|
|
Recentní vývoj koryta a údolní nivy Jeleního potoka (povodí Opavy)
Čermák, Petr ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Křížek, Marek (oponent)
Práce ukazuje na změnách koryta a údolní nivy vliv povodní a antropogenních zásahů na příkladu malého podhorského toku (Jelení potok, levostranný přítok Opavy). Upravené koryto (přes 80 % délky) je výrazně zasaženo erozními povodňovými tvary (břehové nátrže, přeložená koryta), které vznikly převážně při povodni v roce 1997. Část tvarů má svůj počátek v předchozích povodňových situacích (1995,1996), což potvrdil i provedený dendrochronologický průzkum. Analýza profilů nivními sedimenty ukazuje na vyšší dynamiku posunů říčního koryta v minulosti, která byla vystřídána etapou akumulace jemnozrnných povodňových hlín. Datováním organického materiálu (uhlíků) na bázi povodňových hlín (vrstva 59 cm, stáří 820±30BP) nám podává obraz o absolutní rychlosti agradace nivy a klade počátek tohoto procesu do období středověké kolonizace podhorských a horských oblastí. Z analýzy změn krajinného pokryvu v období 1840 - 2002 vyplývá, že současná rozloha lesů (58 %) a trvalých travních porostů (18 %) dosahuje svého maxima, naopak rozloha orné půdy (19 %) je na svém minimu a její podíl stále klesá. V dlouhodobějším horizontu se tato skutečnost může projevit zvýšeným zahlubováním toku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Charakteristika španělštiny užívané ve sportovní žurnalistice
Sasková, Zuzana ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
V mé diplomové práci jsem se snažila přiblížit čtenářům charakteristiku španělštiny užívanou novináři ve Španělsku napříč všemi prostředky masové komunikace (noviny, rozhlas, televize a internet). Nejdříve jsem se soustředila na výklad o publicistickém stylu a uvedla jsem, v jakých prostředcích masové komunikace najdeme sportovní žurnalistiku. Dále jsem již v konkrétních masmédiích popsala její jazykovou charakteristiku. Poté jsem se zabývala sportovním slangem a klasifikoval jsem jeho gramatickou charakteristiku, kterou jsem rozdělila na morfologickou a syntaktickou část. Popsala jsem i fonetickou výslovnost, se kterou se setkávají posluchači ve sportovních komentářích. V morfologické části jsem přiblížila čtenářům způsob tvoření nových slov ve španělštině kompozičním (skládacím), nebo derivačním (odvozovacím) procesem. Uvedla jsem také nejtypičtější předpony a přípony, které se podílejí na tvoření nových výrazů ve španělské sportovní žurnalistice. V syntaktické části jsem se podrobněji zaměřila na zvláštnosti týkající se rodu podstatných jmen, na úzus elementárních slov ze sportovní žurnalistiky španělskými novináři a na neobvyklé jazykové prostředky, které způsobují rozmanitost sportovních textů a komentářů. Uvedla jsem několik příkladů typických klišé, která můžeme v této jazykové oblasti najít, i...
|
|
|
Právní španělština
Pérezová, Dana ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce je popis základních aspektů právního jazyka, jednoho z významných směrů odborného stylu každého spisovného jazyka. Popis právní španělštiny je zde strukturován podle jednotlivých jazykových plánů, zpracovává tedy rysy lexikální, lexikálněstylistické a morfosyntaktické. Deskripce jednotlivých specifických rysů právní španělštiny je doložena příklady citací platných právních textů vzatých z Úředního věstníku státu (Boletín Oficial del Estado).
|
|
|
Reflexivní konstrukce ve španělštině. Funkce a použití
Lindušková, Lenka ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Předkládaná práce s názvem Reflexivní konstrukce ve španělštině; funkce a použití se, jak je již z titulu patrno, zabývá problematikou reflexivních konstrukcí ve španělském jazyce. Reflexivnost je jedním z klíčových slov práce, a proto je zde hned z počátku vysvětlena její idea a podstata. Následně jsou vymezeny tři druhy reflexivnosti. U každého z nich je zmíněno, má-li opravdu nějaký skutečný reflexivní obsah či ne. Toto dělení na tři skupiny je dělením pražské školy a lze ho nalézt publikované v díle Sintaxis del espaol actual.183 Do oddílu ontologické reflexivnosti (první typ) je zařazena krátká kapitola o recipročních konstrukcích, a to proto, že tyto dva typy vyjádření spolu úzce souvisí. Vzhledem k tomuto faktu je také upozorněno na možnost zaměnění reflexivní konstrukce za reciproční v případě analýzy případů vytržených z kontextu. Reciprocita může být i tam, kde se reflexivní zájmeno nevyskytuje, lze ji rozpoznat například z významu slovesa. Aby nedocházelo k záměně recipročních konstrukcí za reflexivní, bývají posilovány výrazy typu jeden druhého, navzájem, atd. Na druhou stranu konstrukce se skutečným reflexivním obsahem se mohou posílit výrazem sám sobě. Druhým typem je reflexivnost gramatikalizovaná neboli ustálená. V kapitole jí věnované je uveden zestručněný seznam frekventovaných případů,...
|
|
|
C++ Object Persistency Using Object/Relational Databases
Čermák, Petr ; Skopal, Tomáš (oponent) ; Kopecký, Michal (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a implementací knihovny, poskytující služby objektově-relačního mapování programům psaných v jazyce C++. Důraz je kladen především na snadnost a transparentnost použití. Pro dosažení těchto cílů knihovna mj. používá nástroj GCCXML, což je rozšíření kompilátoru GCC. GCCXML poskytuje knihovně popis modelu tříd aplikace ve formátu XML, čehož knihovna využívá pro napodobení reflexe. Práce se zabývá také novými vlastnostmi objektově-relačních databázových systémů. Těch je využito pro zavedení nového typu mapování objektů do databází. Implementace knihovny vychází ze tří podobných předchůdců - z knihoven POLiTe, POLiTe 2 a IOPC. Navržená a v práci implementovaná knihovna je sjednocuje v jedinou, flexibilní a rozšiřitelnou platformu. Díky její modulární architektuře je možno knihovnu používat v několika konfiguracích, poskytujících různé podmnožiny implementovaných služeb - databázový přístup, reflexe a objektově-relační mapování.
|
|
|
Jazyková politika španělského státu
Nekola, Ondřej ; Zavadil, Bohumil (oponent) ; Čermák, Petr (vedoucí práce)
Španělsko je mnohojazyčný stát, oficiálními jazyky jsou španělština (kastilština), baskičtina, galicijština a katalánština. Tuto jazykovou situaci zajišťuje především španělská ústava z roku 1978, která umožňuje jednotlivým autonomním komunitám svobodně rozhodovat o charakteru a vývoji svého jazyka. Tento hlavní právní dokument vzniká v době, kdy se Španělsko osvobozuje ze čtyřicetileté diktatury, která ostatní jazyky kromě španělštiny potlačila, a tak se jejich používání omezovalo jen na soukromý a rodinný život. To mělo za následek, že počet obyvatel, kteří používali tyto jazyky, se za čtyři desítky let prudce snížil. Tato ústava vzniká v době, kdy lze v celém světě pozorovat směřování ke globalizaci, přesto vzniká politická vůle a dohoda mezi nově vzniklými i renomovanými stranami přiznat jednotlivým komunitám jejich autonomii a právo svobodně rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to i jazykových. Proto hodnotíme tento základní právní dokument jako velice liberální s ohledem na dobu a podmínky, v kterých vznikl.
|
|
|
Pronikání neindoevropských lexikálních jednotek do španělštiny
Formanová, Zuzana ; Čermák, Petr (oponent) ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce)
Jako každý jazyk i španělština se v průběhu staletí svého formování nevyvíjela izolovaně, ale dostala se do kontaktu s jinými jazyky. Přirozeným jevem takového kontaktu je vzájemný vliv mezi jazyky a obohacování slovní zásoby. Ani španělština se neubránila těmto vlivům, které se promítly jak do slovní zásoby, v níž se bezpochyby projevily nejvíce, tak do fonetiky či morfologie. Španělština se dostala do kontaktu s jinými jazyky již od samého počátku svého vývoje, kdy na vznikající románštinu působil vliv předrománských autochtonních jazyků Pyrenejského poloostrova. Hlavním důvodem toho, že se španělština otevřela těmto vlivům, byla nutnost nových pojmenování. Nejednou se stávalo, že se španělský jazyk setkal s kulturou velmi odlišnou od hispánského světa a byl tak nucen přijmout nová slova označující skutečnosti, pro něž sám postrádal pojmenování. Někdy, jako je tomu v případě prvních kontaktů s indiánskými kulturami v Latinské Americe, se stávalo, že pro neznámé skutečnosti se nejprve používala evropská terminologie a nová skutečnost byla přirovnávána k něčemu známému z Evropy. Tento způsob se však jevil jako obtížný a nedostačující a proto později španělští dobyvatelé přistoupili k přejímaní slov z indiánských jazyků. Ať už španělština přejímala slova z indiánských či jiných jazyků, vždy se jednalo...
|
|
| |
|
|
Ke kategorii pádu ve španělštině
Kotrčková, Eva ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Když jsem se kdysi dávno rozhodovala o tématu své diplomové práce, byla jsem Sl bezpečně jistá jen jedním - bude to téma lingvistické. Výhodou pro mě bylo dvouoborové studium hispanistiky a bohemistiky. Se zalíbením jsem pročítala lingvistické teorie, porovnávala přístupy jazykovědců, kladla si problematické otázky a hledala dostatečně atraktivní a obsáhlý námět, který by však měl i své praktické využití při studiu jazyka. Nakonec jsem se rozhodla, nutno říci, že velkou inspirací pro mě byly i přednášky vedoucího této diplomové práce, pana prof. PhDr. Bohumila Zavadila, CSc., a zvolila nelehké téma s široce pojatým názvem "Ke kategorii pádu ve španělštině". Nelehké nejen proto, že někteří jazykovědci s pádem ve španělštině v podstatě vůbec nepočítají, ale zejména proto, že skýtá velký rozsah záběru. Výhodou může být naše české jazykové povědomí se silně zakotveným pojetím pádu i znalost prací českých lingvistů o tomto tématu. Pokusím se proto dodržet základní osnovu práce a přistoupit k tématu v stanoveném sledu otázek a snad i následných odpovědí. Nejprve se budu zabývat obecnou teorií pádu. Co je pád? Jaké jsou jeho funkce v jazyce? Ajak lze tyto funkce vyjádřit v různých jazycích podle jejich typu? Poté se zaměřím na samotný španělský jazyk. Jak dospěla současná španělština k omezenému flektivnímu...
|
|
|
Linguistic situation in Catalonia
Boháčová, Monika ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Zavadil, Bohumil (oponent)
současné době má ve Španělsku 17 regionů statut autonomní oblasti, ačkoliv ústava z roku 1978 hovoří pouze o třech "historických národech" s vlastním jazykem: v Katalánsku, Baskicku a Galicii. Uznání katalánštiny jako oficiálního jazyka Katalánska zahájilo proces transformace, doprovázený nevyhnutelnými konflikty v politické a jazykové oblasti. Nicméně, Katalánci si za své úsilí zaslouží obdiv. Během třiceti let demokratického režimu dokázali oživit jazyk, který byl zatlačen do ústraní a zbaven jakékoli pozitivní perspektivy, a to přes období diglosie ve prospěch kastilštiny až po bilingvní stav. Jaký bude příští krok? Diglosie ve prospěch katalánštiny? Je pravda, že katalánština k tomu má veškeré předpoklady: je oficiálním jazykem, má svou normu a kodifikaci. Na základě posouzení stávající situace z nejrůznějších hledisek se můžeme ptát: Jaký bude další vývoj pozice katalánštiny (a kastilštiny) v Katalánsku? Na jednu stranu, politika katalánské vlády se orientuje na propagaci jazyka způsobem, který může působit diskriminačně vůči kastilské komunitě a v extrémních případech vyvolává pocit, že cílem je naprostý katalánský monolingvismus. Politici nacionalistické ideologie prosadili uplatnění katalánštiny ve všech oblastech, i když často radikálními a jednostrannými metodami, v každém případě docílili...
|
host ::
RSS.