|
| |
|
|
"Hej, holalá, skaut má nahá kolena" aneb skauting v meziválečném období
Jiráň, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Balík, Stanislav (oponent) ; Randák, Jan (oponent)
Práce se věnuje historii českého skautingu od jeho založení na přelomu let 1911 a 1912 až do jeho prvního zákazu nacisty v roce 1940. Nezaměřuje se pouze na dějiny současné skautské organizace Junák - český skaut, ale i na další dobově významné spolky. Na příkladu několik témat zkoumá, jaký byl symbolický kapitál skautingu v české společnosti a jak se proměňovalo jeho vnímání během 30 let skautské působnosti. Ke zkoumaným tématům patří vztah českých skautů k veřejnosti, armádě, národu nebo působení českých skautů v pohraničí Československé republiky.
|
|
|
JUDr. Jiří Branžovský. Politický portrét novodobého českého nacionalisty.
Beroun, Zdeněk ; Šebek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Rataj, Jan (oponent)
Disertační práce si klade za cíl vytvořit politický portrét JUDr. Jiřího Branžovského (1898-1955), významného představitele krajně pravicové scény z období tzv. první Československé republiky. Jeho veřejné aktivity lze vysledovat již na počátku 20. let, kdy se angažoval ve studentských akademických spolcích. Patřil k zakladatelům nacionalistického klubu Červenobílí. Do historického povědomí se zapsal zejména exponovaným členstvím v Národní obci fašistické. Stal se právním zástupcem a blízkým spolupracovníkem jejího předsedy Radoly Gajdy. Zasedal v nejvyšších orgánech, pracoval i v redakci ústředního fašistického tisku. V parlamentních volbách v květnu 1935 byl zvolen poslancem Národního shromáždění. Výkon jeho mandátu však provázely vleklé spory se stranickým vedením. Za nacistické okupace navázal kontakt s odbojovým hnutím. V dubnu 1943 byl zatčen gestapem a až do konce války vězněn; nejprve v Malé pevnosti Terezín, později v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. S osvobozením se vrátil k občanské profesi, záhy po únoru 1948 ale opět upadl v nemilost. Byl vyškrtnut ze seznamu advokátů a zbaven možnosti odborného působení. Dožil v ústraní. Disertační práce klade důraz na motivační prožitky a inspirační vlivy, které napomáhaly utvářet světonázor JUDr. Jiřího Branžovského a přivedly jej do...
|
|
|
Intermezzo v biskupské službě Štěpána Trochty v letech 1950 - 1968: Vracím se k vám
Koubová, Veronika ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Stehlík, Michal (oponent)
(česky) Tato diplomová práce se věnuje osobě litoměřického biskupa a pozdějšího kardinála Štěpána Trochty v letech 1950 - 1968. Práce blíže poodkrývá biskupovo prorežimní jednání na počátku 50. let a současně protistátní činnost, kterou paralelně "páchal" a za kterou byl následně odsouzen na 25 let odnětí svobody. Následně se výzkum věnuje období, které Trochta strávil v komunistických kriminálech a úsilí státní moci zlomit biskupa ke spolupráci. Další část práce je věnována jeho období života na svobodě, kterou strávil nejdříve jako dělník v Praze a následně jako důchodce v charitativních domovech v Táboře a v Radvanově. Výzkum je zakončen jeho opětovným návratem do diecéze v roce 1968. Cílem diplomové práce je realisticky vykreslit biskupův charakter a jeho činy. Poopravit tak hagiograficky laděné práce katolických biografů, kteří se tomuto období (zejména období 60. let) doposud spíše vyhýbali. Dále si práce klade za cíl detailnější zpracování životních období litoměřického biskupa, kterým v české historiografii doposud nebyla věnována velká pozornost.
|
|
|
Mnichovská zrada a její druhé desetiletí. Vytváření a vývoj obrazu roku 1938 v Československu v letech 1948-1958.
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent) ; Němeček, Jan (oponent)
Disertační práce nabízí pohled na vytváření historického obrazu událostí roku 1938 v Československu a jeho proměny v období 1948-1958. Soustřeďuje se zejména na mechanismus jeho vytváření, jeho základní stavební prvky, nejcharakterističtější výkladové rekvisity, motivy a schémata, na jejich změny a posuny v jejich prioritě; především v oblasti odborné historiografie a politické publicistiky, ve vybraných případech i ve filmu, poesii a beletrii. Všímá si souvislostí těchto proměn s propagandistickými kampaněmi studené války - tzv. dokumentovou válkou a kampaní proti buržoasním padělatelům dějin. Hledá paralely mezi sovětskou a československou historiografií tohoto období, zaměřuje se na jejich vzájemné vazby v pojetí Mnichova 1938 i na jejich uvolňování v polovině 50. let.
|
|
|
Odsun Němců z Přebuzi a proměna města v poválečném období
Valentová, Hana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Andrš, Pavel (oponent)
Odsun Němců z Československa po konci druhé světové války lze dodnes řadit do rozporuplných témat středoevropských dějin. Až do roku 1989 bylo toto téma v naší historiografii šedou zónou. Vliv na to měl pochopitelně tehdejší režim, po jehož pádu nastal obrovský badatelský rozvoj. Spolu s tím přišla také otázka o míře adekvátnosti odsunů. Odpovědi na tyto otázky jsou dodnes poměrně rozdílné. Mnohdy záleží i na tom, z jaké strany reakce přichází. Je podstatné si uvědomit, že odsuny velice zasáhly do života obyčejných lidí. Předkládaná práce se věnuje odsunu Němců z Přebuzi a následnému vývoji města v poválečné době. Pro poskytnutí uceleného pohledu na výchozí pozici Přebuzi před odsunem je věnováno místo také historickému vývoji a obyvatelstvu od vzniku města až do konce druhé světové války. Práce se soustředí na období mezi lety 1945-1989 s ohledem na německé osídlení města. V potaz jsou brány důsledky odsunů Němců na město, konkrétně vylidnění a snaha o nové osídlení. Pozornost bude věnována i tzv. druhému odsunu Němců z Přebuzi v roce 1967. Cílem mé bakalářské práce je postihnout problematiku odsunu Němců z Přebuzi a následnou proměnu města v poválečném období, která byla ovlivněna poválečnými událostmi a změnou politické situace v Československu. Klíčová slova: Odsun Němců, Přebuz, poválečné...
|
|
|
Proměny Terezína do první poloviny 20. století
Kumpfová, Kristýna ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Terezín je zvláštním typem města, jehož vznik nebyl determinován ekonomickými, nýbrž vojenskými důvody. Vznikl v 18. století jako pevnostní město a stal se sídlem vojenské posádky (která zde s výjimkou druhé světové války sídlila až do 90. let). Terezín se nacházel ve smíšené německo-české oblasti a po odtržení Sudet se ocitl na samé hranici s Třetí říší. Výstavba města na konci 18. století včetně jeho významu a posléze dějiny židovského ghetta jsou námětem mnoha historických prací. Ale období konce monarchie a první republiky v Terezíně teprve čeká na větší historické bádání. Výchozím bodem mé práce je postupná proměna města v průběhu 19. a první poloviny 20. století, v závislosti na tom, jak se měnil strategický význam města jako vojenské pevnosti. Terezín nedlouho po dokončení začal morálně i technicky zastarávat. Rychlý rozvoj nových zbraňových systémů, a zejména rozvoj válečných technik, kdy se po železnici mohly přemisťovat početné jednotky i s týlním zabezpečením, a armády se stávaly mnohem mobilnějšími, to vše determinovalo další vývoj města. Stacionární pevnost bylo možné obejít a tak ztrácela na svém původním významu. Na druhou stranu by byla škoda nevyužít tuto obrovskou investici, její účelové objekty, a tak zůstával Terezín dál posádkovým městem a byl využíván jako muniční sklad a sklad...
|
|
|
Volba prezidenta Československa roku 1927 a její odraz v tisku
Folda, Marek ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Volba prezidenta Československa roku 1927 a její odraz v tisku Abstrakt: Tématem bakalářské práce je v pořadí třetí volba prezidenta Československé republiky z května roku 1927 se zaměřením na její reflexi v tisku. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který byl již prezidentem zvolen dvakrát, se rozhodl pro třetí kandidaturu a jeho jediným soupeřem se nakonec stal člen KSČ Václav Šturc. Masaryk chtěl původně prosadit volbu ministra zahraničí Edvarda Beneše, který však neměl dostatečnou podporu politické scény. Již předem prezident avizoval, že nehodlá jít do případného druhého kola a jednání o volbě nechal zcela v rukách ministerského předsedy Antonína Švehly. Před prezidentskou volbou se v tisku rozpoutala debata mezi novinami podporujícími Masaryka a těmi, které stály proti. Tato práce si klade za cíl zachytit a popsat tento tiskový spor.
|
|
|
JUDr. Rudolf Hotowetz. Žádaný i nechtěný národohospodář.
Řimnáč, Jan ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent)
V předkládané bakalářské práci se pokusím souhrnně popsat životní osudy a osobnost JUDr. Rudolfa Hotowetze. Jelikož šlo o předního československého národohospodáře, důraz by měl být kladen na jeho četné aktivity ať již v pražské živnostenské a obchodní komoře, Živnostenské bance nebo jako ministra na ministerstvu obchodu. Pozornost by měla být věnována i jeho teoriím a konceptům sblížení středoevropských států nebo jeho pohledu na vývoj československého hospodářství. Zkoumané období proto bude víceméně shodné s profesním životem Rudolfa Hotowetze, tedy od 90. let 19. století do 30. let století 20., s důrazem na konec první světové války a první léta samostatné Československé republiky. Text práce bude založen zejména na výzkumu archivních pramenů z fondů Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Živnostenské banky nebo osobního fondu Rudolfa Hotowetze v Archivu Národního technického muzea. Dále bude použita i Hotowetzova vlastní přednášková činnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
JUDr. August Adolf Popelka, kancléř prezidenta Háchy
Piják, Martin ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá životem a prací JUDr. Augusta Adolfa Popelky (1887-1951), právníka a prezidentského úředníka v letech 1919-1945. Část práce věnovaná jeho působení v rámci Kanceláře prezidenta republiky je postavena na základě relativně širokého spektra archivních materiálů z Archivu Kanceláře prezidenta republiky. Pro kapitoly věnované soudnímu procesu, jenž probíhal před tribunálem Národního soudu, a pobytu ve vězení jsou užity podklady z fondu Národní soud, který je uložen v Národním archivu. Pro komplexnější pohled na Popelkův život je věnován prostor i jeho rodinnému zázemí, zejména otci JUDr. Augustovi Popelkovi, předsedovi Nejvyššího soudu, a matce Ludvice Rottové Popelkové, člence činohry Národního divadla. klíčová slova: August Adolf Popelka, Emil Hácha, Kancelář prezidenta republiky, Pražský hrad, Protektorát Čechy a Morava, Národní soud, kolaborace
|
host ::
RSS.