|
|
Sasové v Čechách v letech 1631 a 1632
Kortus, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Fukala, Radek (oponent)
Předmětem této práce je zpracování epizodické události z dějin třicetileté války, tažení saské armády do Čech v letech 1631 a 1632. Text práce je rozvržen do šesti kapitol. První z nich shrnuje přehled dosavadního bádání o tématu a seznamuje čtenáře s existující literaturou a použitými prameny pro sepsání tohoto pojednání. Druhá kapitola věnovaná počátkům tažení saského vojska do Čech řeší odpověď na některé z otázek položených v úvodu: Proč se uskutečnilo tažení do Čech? Na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět. Podnětem k němu mohly být dva důvody spojené z faktem, že této příležitosti bylo možné využít k živení saské armády na území Čech. Prvním důvodem mohly být obavy saské strany z napadení kurfiřtství císařskými vojsky pod velením Aldringena a Tiefenbacha. Druhým důvodem mohla být obava z plánů českých pobělohorských exulantů. Ti, pod vedením Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu usilovali o návrat do staré vlasti a o obnovení náboženských a politických poměrů do té míry, jaké existovaly před rokem 1620. Toto se mělo zdařit vyvoláním povstání v zemi proti císaři a českému králi Ferdinandovi II. za podpory švédské armády. Tažení švédského vojska do Čech a následně do rakouských zemí se císařský dvůr, generalita a vlivné politické osobnosti dlouhou dobu velmi obávaly. Mám za to, že Arnimovo tažení...
|
|
|
Karlštejnská manská soustava od svého vzniku do 80. let 14. století
Novotná, Markéta ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (oponent)
Předložené pojednání navazuje na diplomovou práci o Karlštejnské manské soustavě, v jejímž rámci jsem si vymezila několik období, která by mohla být ještě samostatněji a hlouběji analyzována. Na následujících řádkách jsem se pokusila více proniknout do prvních dvou vytyčených etap, jež se obě týkají problematiky kolem vzniku karlštejnských lén. V první části nazvané Kamýk nad Vltavou a jeho vilikace, která vznikla na základě stejnojmenného článku1, jsem se soustředila na postižení celkové hospodářsko-společenské situace na Kamýcku, do níž jsem pak zasadila osudy zdejších lén. Oproti zmiňované stati jsem se snažila oprostit od metodických problémů, které mi v souvislosti s ní byly vytýkány. V druhé části jsem se zaměřila jednak na některé aspekty, jež provázely vznik hospodářského zázemí hradu Karlštejna, a jednak na dosud neznámé okolnosti vztahující se ke správním počátkům dominia. Po naznačení celkové situace jsem se pak zabývala lenní problematikou na Podbrdsku. Jelikož mnohé záležitosti, o nichž zde pojednávám, například tzv. Tetínsko či osobnost Štěpána z Tetína, už byly částečně zkoumány v jiném kontextu, jakkoliv nedostatečně, snažila jsem se především vyzdvihnout nové souvislosti a vyhnout se opakování toho, co již bylo jinde napsáno. Oproti diplomové práci jsem vzhledem k dispozicím regionu čerpala...
|
|
|
Nižší šlechta na Černokostelecku v období raného novověku
Mrvík, Vladimír Jakub ; Maur, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Předkládaná práce má být příspěvkem k poznání kulturních a sociálních podmínek života nižší šlechty Českého království v raném novověku, resp. v letech 1500-1728(1739). K tomu to účelu jsem si zvolil historickou oblast Černokostelecka, kde jsem provedl podrobnou analýzu příslušníků této nižší stavovské skupiny a sledoval jsem společné vývojové trendy, snažil jsem se objasnit příčiny zániku této regionální skupiny a porovnat je s analogickými případy v jiných částech Čech. Je nasnadě, že Černokostelecko je pro obecné závěry příliš malé, domníváme se ale, že přednost této studie leží v něčem jiném - oproti jiným obdobným výzkumům proměny rytířstva v raném novověku nepracuje jen se soupisy poplatníků berně, ale z pozemkových knih a desk zemských byly excerpovány všechny statečky, včetně poddanských a hamfeštních gruntů i městských domů a vysledována, troufám si říci, drtivá většina panských úředníků-urozenců. Touto metodou se došlo ke skutečnému obrazu počtu i sociální situace námi zkoumané vrstvy. Na větším teritoriu (např. pro bývalé kraje) je takovýto hloubkový výzkum zhola nemožný (není snad v lidských silách procházet všechny gruntovnice a sestavovat seznamy úřednictva pro období 200 let) a následně podrobně ke každému tomuto statku či jedinci dohledávat další genealogické, prosopografické a topografické...
|
|
|
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Čechura, Jaroslav (oponent) ; Bobková, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.
|
|
|
Život kněží v aktech utrakvistické konzistoře v širších historických souvislostech doby Ferdinanda I.
Mrázek, Zdeněk ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Práce o životě kněží kališnické církve za vlády Ferdinanda I. (1526-1564) vznikla jako pokus o charakteristiku základních otázek, s nimiž se kališnická církev v tomto období potýkala, a které byly ve větší či menší míře náplní pastorační práce i běžné každodennosti jednotlivých duchovních. První část osvětlující vybrané aspekty Ferdinandovy vlády má čtenáře seznámit se specifiky doby, s osobností Ferdinanda I. jako vladaře a v neposlední řadě i s rozpory mezi politickou koncepcí krále na jedné a české stavovské reprezentace na druhé straně. Nejde zde tedy o kompletní vylíčení vlády tohoto panovníka, nýbrž o krátký rozbor těch problémů, které měly pro sledované období rozhodující význam. Druhá část se zabývá dějinami kališnické církve nejen za vlády Ferdinanda I., ale i v období předchozím. Rok 1526 totiž z hlediska církevních dějin nepředstavuje výrazný mezník, přestože v oblasti politického vývoje je jako takový tradičně vnímán. V úvodním oddíle druhé kapitoly, který se zabývá náboženským vývojem pohusitské a jagellonské éry, je věnována pozornost také politickým záležitostem doby, neboť politika a náboženství byly tehdy neoddělitelně spjaty. Následuje podání vývoje náboženských skupin v českých zemích mezi lety 1526-1564, usilující v rozsahu dvou desítek stran plasticky popsat ty jevy a skutečnosti, které...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek vodní...
|
|
|
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
|
|
|
Velkostatek Maleč v riegrovské éře
Vojáček, Milan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
"Až se ještě jednou narodím- hospodářem zajisté nebudu. Rozkošné to v Rakousku a v XIX. století řemeslo." 779 Konstatování stárnoucího ředitele velkostatku Václava Červinky o nevděčnosti zemědělského podnikání v závěru 19. století odráží, vedle jeho nenaplněných osobních ambicí, fakt, že spravovat velkostatek nebylo jednoduché a zároveň to nepřinášelo podstatný zisk. Také já se na tomto místě pokusím shrnout výsledky bádání. V úvodu práce jsem si položil tři otázky, na které jsem chtěl hledat odpověď. Použiji je jako východisko pro závěrečné shrnutí. Otázky jsem formuloval takto: 1) Jak fungoval velkostatek Maleč a jaká byla Riegrova role v jeho správě? 2) Jakou úlohu hrál velkostatek v životě Riegrovy rodiny? 3) Odkud získával Rieger finance pro svoji politickou činnost a reprezentaci v jednotlivých obdobích své aktivity? Pokud bych měl hodnotit fungování Riegrova velkostatku na Malči a Riegrovu roli, musím konstatovat, že správa velkostatku se musela potýkat s řadou problémů a velkostatek nepřinášel Riegrovi očekávaný zisk. Riegrova představa výhodné investice do koupě velkostatku, která mu kromě vlastnictví nemovitého majetku přinese i trvalý zdroj financí, se ukázala jako lichá. Velkostatek sice většinu sezón končil se ziskem, ten byl ovšem použit na splácení úroků z hypotéčních úvěrů, které na...
|
|
|
Jablonecké sklářství v období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století (s přihlédnutím k hospodářsko-sociálnímu a technologickému vývoji)
Bareš, Jiří ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Efmertová, Marcela (oponent) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Závěr Sklářství Je jedním z oborů, které významným způsobem poznamenaly charakter severních Čech i Jablonecka. Počátky sklářství na Jablonecku jsou spojeny s německou kolonizací pohraničních oblastí severních Čech lidmi z relativně přelidněných německých oblastí. Jejich kolonizační činnost se na Jablonecku projevila v několika směrech. Prvořadým cílem se stalo hospodářské využití přírodního bohatství horských a podhorských lokalit, které ve velké míře spočívalo v dostatku dřeva, které bylo možné zužitkovat v hutní výrobě kovů či skla. Sklářská výroba byla silně závislá na dostatku dřeva k vytápění pecí. Dostatek dřeva byl důležitým předpokladem i pro výrobu potaše, jež byla nutnou součástí sklářského kmene. Dalším faktorem sklářské kolonizace bylo osídlení periferních oblastí a jejich začlenění do sídelní struktury. Po vytěžení původního lesa na uvolněném prostoru vznikaly lidská sídliště, jež daly často vznik sídelní síti. Od konce 18. století lze pozorovat nárůst počtu obyvatel na Jablonecku, který pokračoval i v dalších obdobích, kdy byl ještě znásoben industrializačními činiteli a konjunkturou ve sklářské výrobě. Sklářství přispělo k osídlení Jablonecka rovněž vznikem sítě zušlechťovatelských dílen, z nichž nutné jmenovat množství sklářských brusíren a v neposlední řadě i mačkáren skla. Právě dostatek...
|
|
|
Testamentární praxe v Jihlavě v letech 1578-1590. (Testament jako pramen pro dějiny rodinných struktur, historickou demografii a sociotopografii)
Jirková, Pavla ; Hoffmann, František (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Studium testamentů začíná mít v posledním desetiletí mnoho příznivců z řad naší odborné veřejnosti. Ne neprávem. Postupem času se ukazuje, že dochované, leckde téměř nepřetržité řady testamentů z různých měst českých zemí v sobě skrývají další a další netušené informace pro pochopení života měst i jejich obyvatel ve své každodenní realitě. Zároveň JSou vedeny kriticky zaměřené diskuse o metodologických otázkách, spjatých s takovým studiem. Příkladem mohou být i četné příspěvky a podněty, které zazněly na první konferenci věnované speciálně tomuto problému, která se konala v HÚ AV ČR 30. listopadu 2005 pod názvem "Pozdně středověké testamenty v českých městech". Tato problematika se stala i předmětem mé diplomové práce. Na jejím začátku stálo překvapivé zjištění, v jakém množství a zároveň neuvěřitelně celistvé podobě jsou zachovány testamentární zápisy přesahující několik staletí, jež jsou uchovávány ve Státním okresním archivu v Jihlavě. Tato práce si nemůže klást za cíl zhodnocení dané problematiky ve své celistvosti a úplnosti, ani pro podmínky v kontextu místně a časově vymezených limitů tématu, tedy Jihlavy v letech 1578-1590. Kromě základních informací, vztahujících se k diplomatickému zhodnocení pramenů a právním otázkám testamentární praxe, bylo přihlédnuto ke třem oblastem studia, jež spolu do...
|
host ::
RSS.