Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  předchozí11 - 12  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Gotická malířská výzdoba na hradním ochozu v lidzbarku Warmińském a Česká stopa v severním polsku ii. materiálové provenienční znaky
Hradil, David ; Hradilová, J. ; Švarcová, Silvie ; Bezdička, Petr ; Čermáková, Zdeňka ; Bartlová, M.
Byl proveden cílený materiálový výzkum vedoucí ke zjištění specifických znaků, které mohou indikovat proveniencinástěnných malebodkrytýchnabiskupském hradě v LidzbarkuWarmińském, severovýchodní Polsko. Předpokládaná souvislost těchto maleb s českými výtvarnými dílnami působícími ve 14. století na císařském dvoře Karla IV. v Praze byla tak podpořena dalšími exaktními argumenty. Metodou práškové rtg mikrodifrakce byl určen typ II olovnato-cíničité žlutě použité v malbě; tento typ byl přitom průkazně doložen dosud jen v české malbě 14. století (např. Mistr Třeboňského oltáře) a v italské malbě 14.-16. století. Nikl je doprovodným prvkem v přírodních železitých pigmentech a byl nalezen v malbě i kresbě; lze přitom věrohodně doložit, že tato příměs indikuje zdroj pigmentu na lokalitě v Dolním Slezsku, která byla ve 14. století součástí Českého království a byla využívána především jako zdroj chryzoprasů – zelených polodrahokamů, hojně se nacházejících v českých klenotech a dekorativní výzdobě (kaple Sv. Václava ve Svatovítské katedrále, hrad Karlštejn). Nástěnné malby v Lidzbarku vykazují řadu podobností s deskovou malbou – podobají se v technice tempery, používání přírodní křídy v přípravné vrstvě nebo olovnatých pigmentů a organických laků v malbě. Mořena barvířská byla v tomto případě získávána metodou nepřímé extrakce z vláken vlny, která jsou v odebraných vzorcích dobře patrná.
Nově objevená románská madona typu Sedes sapientiae z české soukromé sbírky s prvky západoevropské výtvarné tradice
Hradilová, J. ; Hradil, David ; Fogaš, I. ; Zmydlená, M.
Na základě materiálového průzkumu byla nejstarší dochovaná polychromovaná plastika Madona typu Sedes sapientiae datována radiokarbonovou metodou 14C do rozmezí let 990–1180. V rámci nedestruktivního zkoumání jsme z CT snímků mohli sledovat její vnitřní strukturu a ze šetrného odběru vzorků zjistit technologické znaky typické pro tuto výjimečnou polychromii. K těmto znakům patří především nejstarší křemičitý podklad specifického složení, který měl svůj praktický význam. Dobarvený nebo i jen hrubozrnný spodní podklad sloužil pravděpodobně ke kontrole hloubky leštění svrchního bílého podkladu, tedy při úpravě, jejímž cílem byla stejná tloušťka podkladu ve všech místech nerovného povrchu. Původ Madony typu Sedes sapientiae je možno řadit k dílnám vycházejícím ze západoevropských výtvarných a technologických tradic.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   předchozí11 - 12  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.