|
|
Mineralogical analysis of historical paintings
Čermáková, Zdeňka ; Hradil, David (vedoucí práce) ; Kanický, Viktor (oponent) ; Artioli, Gilberto (oponent)
Historická malířská díla mají velmi komplexní vnitřní strukturu. Dobová malířská technika vedla k použití podkladové vrstvy, několika vrstev podmaleb a svrchní malby, která byla následně pro vyšší odolnost proti vnějším vlivům přelakována. Každá barevná vrstva obsahuje barvivo či pigment (nebo jejich směs) v kombinaci s organickým pojivem. Pigmenty byly v průběhu historie často tvořeny minerály, ať už byly získávány z přírodních ložisek, nebo připravovány uměle. V těchto heterogenních vrstvách s anorganickými i organickými komponentami pak může docházet k nežádoucím degradačním změnám, ať už vlivem procesů probíhajících přímo v barevné vrstvě, nebo vlivem vnějších podmínek. Mineralogický přístup, který se zaměřuje především na strukturu studovaných pigmentů, může napomoci k objasnění probíhajících procesů, stanovení podmínek vedoucích k degradaci a identifikaci původních/degradovaných fází. Dále je přínosem pro mikroanalytické určení pigmentů přítomných v drobných mikrovzorcích získaných z malířských děl, a může přispět jak ke studiu jejich provenience a autorství, tak ke zjištění regionální provenience použitých minerálních pigmentů. Předkládaná práce je zaměřena na mikroanalýzu vzácných minerálních pigmentů vivianitu, přírodně ozářeného fluoritu - antozonitu a krokoitu a zabývá se také jejich...
|
|
|
Průběh a výsledky kultivace modelového parazita motolice jaterní (Fasciola hepatica) v ovci domácí (Ovis aries)
Čermáková, Zdeňka ; Lamka, Jiří (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student/ka: Zdeňka Čermáková Školitel: Prof. RNDr. Jiří Lamka, CSc. Název diplomové práce: Průběh a výsledky kultivace modelového parazita motolice jaterní (Fasciola hepatica) v ovci domácí (Ovis aries) Fasciolóza je parazitární onemocnění způsobené motolicí jaterní (Fasciola hepatica). Tato parazitóza je významným onemocněním hospodářských zvířat, volně žijící zvěře a v některých částech světa i člověka. Působí snížení užitkovosti a plodnosti zvířat, úbytky hmotnosti a vysoké ekonomické ztráty v chovech. Cílem této práce bylo detailně popsat průběh experimentální infekce ovcí infikovaných metacerkáriemi F. hepatica. Konkrétně byly sledovány změny v krevním obrazu, vylučování vajíček trusem a odpovědi imunitního systému nakažených jedinců. Zjištěné hodnoty byly porovnány s již provedenými studiemi. Pro průkaz fasciolózy u experimentálně nakažených ovcí byla využita koprologická sedimentační metoda, diferenciální stanovení leukocytů z krevních nátěrů, stanovení hematokritu a imunologická metoda ELISA (enzyme-linked immunosorbent assays). K experimentu byly použity tři jehnice plemene Texel infikované 200 metacerkáriemi. Diferenciální diagnostika leukocytů poskytla nejčasnější průkaz o průběhu a stavu...
|
|
|
Mineralogical analysis of historical paintings
Čermáková, Zdeňka ; Hradil, David (vedoucí práce) ; Kanický, Viktor (oponent) ; Artioli, Gilberto (oponent)
Historická malířská díla mají velmi komplexní vnitřní strukturu. Dobová malířská technika vedla k použití podkladové vrstvy, několika vrstev podmaleb a svrchní malby, která byla následně pro vyšší odolnost proti vnějším vlivům přelakována. Každá barevná vrstva obsahuje barvivo či pigment (nebo jejich směs) v kombinaci s organickým pojivem. Pigmenty byly v průběhu historie často tvořeny minerály, ať už byly získávány z přírodních ložisek, nebo připravovány uměle. V těchto heterogenních vrstvách s anorganickými i organickými komponentami pak může docházet k nežádoucím degradačním změnám, ať už vlivem procesů probíhajících přímo v barevné vrstvě, nebo vlivem vnějších podmínek. Mineralogický přístup, který se zaměřuje především na strukturu studovaných pigmentů, může napomoci k objasnění probíhajících procesů, stanovení podmínek vedoucích k degradaci a identifikaci původních/degradovaných fází. Dále je přínosem pro mikroanalytické určení pigmentů přítomných v drobných mikrovzorcích získaných z malířských děl, a může přispět jak ke studiu jejich provenience a autorství, tak ke zjištění regionální provenience použitých minerálních pigmentů. Předkládaná práce je zaměřena na mikroanalýzu vzácných minerálních pigmentů vivianitu, přírodně ozářeného fluoritu - antozonitu a krokoitu a zabývá se také jejich...
|
|
| |
|
|
Gothic painted decorations in the Gallery of the castle in Lidzbark Warminski
Hradil, David ; Hradilová, J. ; Švarcová, Silvie ; Bezdička, Petr ; Čermáková, Zdeňka ; Bartlová, M.
Materials research was aimed at finding specific characteristics, which could indicate the provenance of mural paintings uncovered in Bishops castle in Lidzbark Warmiński, northeast Poland. An expected relation of these murals to Bohemian artistic workshops, which were active in the 14th century at the Emperor Charles IV’s court in Prague, was supported by further exact data. The lead-tin yellow – type II was identified by X-ray microdiffraction; up to the present day, this uncommon modification of the pigment was proved solely in the Bohemian painting of the 14th century (e.g. Master of Třeboň altarpiece) and in the Italian painting of the 14th to 16th century. Nickel is an element accompanying natural iron-based pigments and was found both in the painting and the drawing, respectively. It is possible to demonstrate that this admixture indicates the source locality of the pigment in Lower Silesia, which belonged to the Kingdom of Bohemia in the 14th century and was exploited for chrysoprases – green gemstones frequently appearing in Bohemian jewellery and wall decorations (St. Wenceslas chapel in the Prague’s cathedral, Karlštejn Castle). Lidzbark murals exhibit features similar to the panel painting, e.g. the use of tempera, natural chalk in the preparatory layer, lead pigments and madder lakes in the painting. The madder was extracted from the wool fibres, which are still clearly visible in the samples.
|
|
|
Gotická malířská výzdoba na hradním ochozu v lidzbarku Warmińském a Česká stopa v severním polsku ii. materiálové provenienční znaky
Hradil, David ; Hradilová, J. ; Švarcová, Silvie ; Bezdička, Petr ; Čermáková, Zdeňka ; Bartlová, M.
Byl proveden cílený materiálový výzkum vedoucí ke zjištění specifických znaků, které mohou indikovat proveniencinástěnných malebodkrytýchnabiskupském hradě v LidzbarkuWarmińském, severovýchodní Polsko. Předpokládaná souvislost těchto maleb s českými výtvarnými dílnami působícími ve 14. století na císařském dvoře Karla IV. v Praze byla tak podpořena dalšími exaktními argumenty. Metodou práškové rtg mikrodifrakce byl určen typ II olovnato-cíničité žlutě použité v malbě; tento typ byl přitom průkazně doložen dosud jen v české malbě 14. století (např. Mistr Třeboňského oltáře) a v italské malbě 14.-16. století. Nikl je doprovodným prvkem v přírodních železitých pigmentech a byl nalezen v malbě i kresbě; lze přitom věrohodně doložit, že tato příměs indikuje zdroj pigmentu na lokalitě v Dolním Slezsku, která byla ve 14. století součástí Českého království a byla využívána především jako zdroj chryzoprasů – zelených polodrahokamů, hojně se nacházejících v českých klenotech a dekorativní výzdobě (kaple Sv. Václava ve Svatovítské katedrále, hrad Karlštejn). Nástěnné malby v Lidzbarku vykazují řadu podobností s deskovou malbou – podobají se v technice tempery, používání přírodní křídy v přípravné vrstvě nebo olovnatých pigmentů a organických laků v malbě. Mořena barvířská byla v tomto případě získávána metodou nepřímé extrakce z vláken vlny, která jsou v odebraných vzorcích dobře patrná.
|
host ::
RSS.