|
|
Ve stínu Vírské nádrže. Zánik obcí Chudobín a Korouhvice.
Kratochvílová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obcemi Chudobín a Korouhvice, které byly zatopeny v souvislosti s výstavbou Vírské nádrže. Zatímco Chudobínu přinesla stavba vodního díla úplný zánik, v případě Korouhvice tomu tak zcela nebylo. Nad záplavovým územím vodního díla bylo vystavěno pět nových domů, které byly osídleny původními obyvateli. Přestože došlo k přemístění obce, úpravě rozlohy a počtu obyvatelstva, k faktickému zániku obce prakticky nedošlo. Diplomová práce vychází z archivních materiálů a orální historie. Propojuje oficiální úřední stanoviska a názory s osudy a vzpomínkami obyvatel, kteří byli v důsledku stavby nuceni opustit své domovy. Stavba, která byla na řece Svratce budována v 50. letech 20. století totiž zásadním způsobem ovlivnila nejeden lidský osud a stala se jedním ze základních a specifických prvků kraje. Diplomová práce sleduje historický vývoj a charakter obou zatopených obcí, řeku Svratku a vůbec myšlenku výstavby a samotnou realizaci vodního díla. Samostatnou část práce tvoří proces samotné likvidace, od vlastních příprav přes vyvlastňování, výkupy až po hledání nového bydlení. Závěrečná část práce je věnována vývoji po dokončení nádrže - "nové" Korouhvici, životu u přehrady a omezením, která z ochranného pásma kolem nádrže plynou. KLÍČOVÁ SLOVA Svratka, Vírská nádrž, Chudobín,...
|
|
|
Antikomunismus v České republice po roce 1989 se zaměřením na perspektivu členů KSČ/KSČM metodou orální historie
Pecková, Barbora ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Urbášek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem antikomunismu v České republice po roce 1989. Hlavním předmětem výzkumu bylo popsat, jak tento vývoj vnímali a zpětně reflektují členové KSČ/KSČM. K výzkumné otázce autorka přistupovala metodou orální historie, prostřednictvím analýzy a interpretace získaného souboru rozhovorů: životopisných vyprávění a strukturovaných rozhovorů, odpovídá na otázky: jak vybraní členové KSČ/KSČM vymezují antikomunismus, kdo jsou, podle nich, antikomunisté, jak periodizují daný vývoj a jaké mají v této oblasti osobní zkušenosti. Pozornost je zde věnována rovněž otázce, proč vybr,aní členové KSČ/KSČM vstoupili do komunistické strany a proč zůstali jejími členy i po roce 1989. Dále text chronogicky shrnuje vývoj antikomunismu v České republice po roce 1989: v prvních revolučních měsících v podobě pokusu o "historický kompromis", dále popisuje využití antikomunismu pravicovými politickými subjekty za účelem propagace "ideologie privatizace" v první polovině 90. let, následně zachycuje postupnou proměnu antikomunismu v univerzální zbraň pravicové kampaně proti levici, zejména proti ČSSD, s vrcholem v roce 2006, nakonec uvažuje o sestupné tendenci společenského vlivu antikomunismu po roce 2010. Dále autorka v práci navrhuje šest typů antikomunismu, přičemž se zaměřuje na motivací,...
|
|
|
Mototechna: případová studie problematiky (ne)dostatku
Jouza, Lukáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem práce je zachytit složitost a komplexitu problematiky nedostatku v oblasti automobilů a náhradních dílů v letech 1948 - 1989 v Československu, s důrazem na 70. a 80. léta (tedy periodu "normalizace"), která představují ve všech ohledech primárně zkoumané období. "Rámcem" pro tuto studii se stal podnik Mototechna - v inkriminových letech téměř monopolní prodejce motorových vozidel a náhradních dílů, jehož historie a struktura je v práci detailně představena. Stěžejní náplní práce je rovněž deskripce vývoje automobilismu a systému prodeje automobilů od prvních poválečných let do roku 1989, s mírným přesahem do 90. let. Součástí studie jsou i kapitoly věnované specifickým problémům, které s tématem práce bezprostředně souvisí - šedé ekonomice a vnímání automobilu jakožto "předmětu" z hlediska tehdejší společnosti. Zdrojem poznání se stala orálněhistorická interview se sedmi bývalými podnikovými zaměstnanci a třemi "zákazníky" Mototechny (tedy tehdejšími majiteli automobilů z řad veřejenosti), rovněž pak soudobé písemné materiály a současná dostupná literatura. Klíčová slova Mototechna, motorismus, automobil, náhradní díly, nedostatek, normalizace, pořadník, záznam, šedá ekonomika, protislužby, orální historie.
|
|
|
Reflexe Východoslováků na rok 1989. Životopisná vyprávění
Kohoutová, Klára ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Předkládaná práce se zabývá reflexí Slováků na rok 1989, se zaměřením na region Košic a blízkého okolí, tedy na Slovensko východní. Pád komunistického režimu ovlivnil další vývoj v celém Československu. Diplomová práce se soustředí na stranu slovenskou, která je nedílnou součástí československých dějin, avšak její prostor je v českém prostředí značně omezen. Stavebním kamenem práce jsou vzpomínky a vyprávění nejrůznějších Východoslováků - pamětníků, jejichž pomocí se autorka snažila faktograficky dokreslit dobu. Vedle toho se práce opírá o dostupné literární zdroje a archivní materiály ze sbírek Státního archivu v Košicích. Teoretická část práce je založena na pramenech historických a na výsledcích rozmanitých výzkumů zabývajících se listopadem 1989. Výzkumná část práce se zaobírá samotnými pohledy, názory a postoji Východoslováků na listopad 1989. Prostřednictvím orální historie jsou rozhovory s narátory následně analyzovány a interpretovány. Diplomová práce se snaží reflektovat každodennost lidí, práci, životní podmínky a konzum před listopadem a po něm. U všech narátorů autorku zajímalo, jak hodnotili převrat v roce 1989 a jak se na něj dívají dnes s odstupem pětadvaceti let. Klíčová slova: Československo, listopad 1989, východní Slovensko, orální historie, Košice.
|
|
|
Zaniklá obec Přísečnice ve vzpomínkách jejích obyvatel
Střihavková, Monika ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Vaňous, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obcí Přísečnice (okres Chomutov) zaniklé v důsledku výstavby stejnojmenné vodní nádrže na pitnou vodu v první polovině 70. let 20. století. První část práce stručně popisuje dějiny Přísečnice do roku 1945, druhá se věnuje dění v obci od konce druhé světové války až do jejího zániku. Tato část se nejprve zaměřuje na vývoj obce ve 40. a 50. letech a přibližuje podobu Přísečnice a život v ní v letech šedesátých. Dále se věnuje důvodům výstavby přehrady, jednáním o výstavbě a problémům, které při těchto jednáních v souvislosti s likvidací Přísečnice a jejích osad vyvstávaly. Poté se zaměřuje na samotný proces likvidace, který začal zrušením hřbitova na začátku roku 1970 a skončil demolicí posledních domů v roce 1974. Třetí část práce se věnuje životu přísečnických obyvatel po vystěhování a také jejich současnému vztahu k místu, kde prožili větší či menší část svého života. Text samotný vznikl na základě studia dostupných archivních materiálů a orální historie a přibližuje nejen pohled institucí, které rozhodly o stavbě přehrady a organizovaly demolici obce v její zátopové oblasti, ale také zkušenost přísečnických obyvatel s nuceným vystěhováním. Staví tak proti sobě deklarovaný celospolečenský zájem v podobě dostatečného množství pitné vody a osudy obyvatel obce, kteří...
|
|
|
Systém služeb a protislužeb v období tzv. normalizace - podpultové zboží a bezhotovostní trh
Kříž, Štěpán ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Diplomová práce Služby a protislužby v období tzv. normalizace je kvalitativním výzkumem. Věnuje se problematice podpultového zboží a bezhotovostního trhu v 70. a 80. letech v Československu. Díky systému centrálně plánované ekonomiky nebyl komunistický režim schopen vyprodukovat dostatečné množství potravin a jiného zboží a pokrýt tak poptávku všech obyvatel. Zaměstnanci, kteří pracovali v obchodních domech a v prodejnách, měli ke zboží snadnější přístup než ostatní. Díky tomu měli jistou moc nad distribucí a vytvářeli systém tzv. podpultového zboží, kdy určité komodity zajistili pro okruh svých příbuzných či známých Pro samotný výzkum bylo využito metody orální historie a kromě odborné literatury je tak dalším základním pramenem 8 rozhovorů s žijícími pamětníky.
|
|
|
Štefánikova hvězdárna - posledních 45 let očima jejích pracovníků
Studená, Lenka ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Petráš, Jiří (oponent)
Hlavními cíli práce je přiblížit prostředí Štefánikovy hvězdárny a zároveň rozšířit poznatky o její bohaté historii, především té nedávno minulé. Nosnými pilíři tohoto poznání se staly rozhovory s pracovníky, kteří na Štefánikově hvězdárně působili v době takzvané normalizace, případně i dříve, z nichž někteří zde působí dodnes. Vedení rozhovorů probíhalo metodou orální historie. Práce se opírá rovněž o dostupnou literaturu, která se dotýká především metodologie, dále pak o články v novinách, které se vztahují k historii hvězdárny, případně významným událostem. Text se primárně zaměřuje na prožitky a pocity jednotlivých narátorů a kromě toho, že práce prezentuje jejich přímá svědectví, jsou zde detailně rozpracovány tematické okruhy, které se týkají odborné činnosti, vztahů, vnímání let 1968 a 1989 a dále promítání filmů o programu Apollo. Cílem práce není dospět k jednoznačným závěrům, ale snaží se promítnout prožitky narátorů do historického kontextu, případně je vysvětlit a zároveň nahlédnout do pracovního života zaměstnanců Štefánikovy hvězdárny. Klíčová slova: Štefánikova hvězdárna, demonstrátor, astronomie, normalizace, orální historie, rozhovor
|
|
|
K ekonomickému a politickému vývoji Německé demokratické republiky v sedmdesátých letech 20. století
Szobi, Pavel ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent) ; Horčička, Václav (oponent)
K ekonomickému a politickému vývoji Německé demokratické republiky v sedmdesátých letech 20. století (Pavel Szobi) Abstrakt Práce se zabývá ekonomickým vývojem Německé demokratické republiky v sedmdesátých letech 20. století. Charakterizuje základní prvky reálného socialismu a realizaci hlavní strategie SED ve sledovaném období, tzv. Jednoty hospodářské a sociální politiky. Posuzuje její jednotlivé aspekty a vliv na politickou stabilitu režimu. Na základě zhodnocení energetické politiky, zahraničního zadlužení a s tím souvisejícího nedostatku devizových prostředků analyzuje dopad na národní hospodářství. Hlavní příčinu zásadní krize režimu autor neshledává v ekonomických neúspěších, nýbrž v diktatuře jako takové. Omezování lidských a občanských práv společně s porovnáváním životní úrovně se Spolkovou republikou Německo vedly ke zvýšení výdajů na sociální politiku a rozsáhlém subvencování tzv. konzumního socialismu. To umožnilo NDR dočasně politicky stabilizovat, zároveň však zvýrazňovalo základní nedostatky centrálního plánování a oslabovalo ekonomiku. Moderní konzumní společnost nevznikla a docházelo k nedostatkům v zásobování obyvatelstva, což práce dokumentuje na příkladě tzv. kávové krize. Autor dochází k závěru, že tyto příznaky předznamenávaly období stagnace v osmdesátých letech, v konečném důsledku...
|
|
|
"Kuličkáři a Zetoráci"
Pechová, Iva ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je brněnský průmyslový podnik Zetor. Ten je po desetiletí součástí české (československé) průmyslové historie. Obrovskou roli hrál také v samotném Brně. V této práci se zabývám nejprve jeho historií od prvních dní až po současnost. Zajímalo mě také, jak se v Zetoru odrazily revoluční dny v listopadu 1989, jaké měly důsledky pro podnik i jeho zaměstnance. Dále jsem se podrobněji zaměřila na období mezi léty 1989 až 1992, kdy si brněnský průmyslový gigant prošel několika existenčními ekonomickými krizemi a na to, jak tyto léta prožívali jeho zaměstnanci. Pro řadu z nich byl Zetor něco jako rodinná firma - pracovali zde celý dosavadní profesní život, pracovali zde jejich předci, řada z nich zde potkala své životní partnery a celožitovní přátelství. Proto řada z nich měnící se poměry v podniku vnímala nejen z pracovní, ale i z osobní perspektivy. V neposlední řadě je brněnský podnik výborným příkladem, na kterém je možné demonstrovat řadu kladů i záporů, které s sebou změny po roce 1989 přinesly pro celý československý průmysl a desetitisíce členů dělnických profesí. Klíčová slova: průmyslové podniky, dělníci, "sametová" revoluce, ekonomická krize, velká privatizace
|
|
|
Emigrace z komunistického Československa a Češi v Dánsku
Kleinová, Nikola ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce se věnuje tématu emigrace z Československa během komunistické nadvlády v letech 1948-1989. Jejím cílem je interpretovat fenomén emigrace a exilu v dobových souvislostech a na tomto pozadí prezentovat orálně-historický výzkum mezi československým emigranty v Dánsku, které nepatřilo mezi zrovna běžné cíle československé emigrace. K odchodu do emigrace mohou vést v různých dobách rozdílné příčiny, čímž se také emigrace podstatně odlišuje od exilu. Tato práce se soustředí na jedinečné motivy a souvislosti odchodu každého z narátorů, stejně tak jako na konkrétní průběh emigrace i její vliv na postoje narátorů k rodné zemi.
|
host ::
RSS.