|
|
Efektivita a využití různých metod studia společenstev nočních motýlů
Palivcová, Lucie ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Vrba, Pavel (oponent)
Sběr dat o společenstvech nočních motýlů je základem pro jejich studium, které nám umožní jejich lepší poznání. Tato práce se zaměřuje na různé metody sběru nočních motýlů, zejména pak na metody využívající světlo, jelikož právě ty jsou označovány za nejefektivnější pro odchyt nočních motýlů. Na základě publikovaných studií jsou zde popsány a porovnány jednotlivé metody. Individuální sběr je metoda, která je ideální pro zkoumání konkrétních druhů či skupin druhů. Jedná se o sběr jednotlivců z jejich přirozených habitatů. Záchytové pasti jsou vhodné pro studium letových koridorů, tvoří totiž překážku, do které hmyz narazí, spadne a následně je uvězněn. Noční motýli se dají lákat na několik druhů návnad. Mohou to být barevné misky, potravinové či feromonové návnady nebo ostatní přístupy, které využívají k lákání světlo. Zvolením světelného zdroje lze výrazně ovlivnit efektivitu sběru dat. Největší spektrum druhů a množství jedinců přitahuje krátkovlnné záření. Konkrétní preference jsou druhově i pohlavně závislé, avšak je obtížné najít nějaké pravidelnosti v jednotlivých skupinách nočních motýlů. Porozumění metodologii a chování motýlů lze využít například k dalšímu výzkumu v oblasti entomologie nebo biologie, může nám pomoci v ochranářské biologii i k boji se škůdci.
|
|
|
Diverzita znaků žahadlových blanokřídlých na stanovištích s jemným substrátem
Wofková, Gabriela ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Šlancarová, Jana (oponent)
Stanoviště, která žahadloví blanokřídlí přirozeně osidlují, zejména v posledním století ubývají. Druhy, které jsou na ně specializované, se tak díky tomu stávají často ohroženými či vyhynulými. V posledních dekádách byl však objeven ochranářský potenciál postindustriálních stanovišť s jemnozrnným substrátem. Na ně se sekundárně přesouvají druhy ohrožené či vázané na přirozené písčiny, protože ty vlivem změny krajinného mananagementu z našeho území rychle mizí. Ovšem, stále zde nebylo nalezeno množství druhů žahadlových blanokřídlých, které bychom zde mohli očekávat pro jejich podobnou biologii s druhy, které postindustriální stanoviště kolonizují. Cílem této práce tedy bylo zjistit, jaké znaky jsou zodpovědné za schopnost žahadlových blanokřídlých úspěšně kolonizovat postindustriální stanoviště s jemným substrátem. Pro tuto studii byla vytvořena matice se 79-ti znaky popisujícími biotopové preference, fenologii, morfologii, biogeografický areál, hnízdní, potravní a životní strategie. Těmito znaky pak bylo popsáno 351 druhů systematicky sebraných na dvanácti lokalitách s různým jemnozrnným substrátem v Polabí a Jihočeském kraji. Testován byl vztah hodnot znaků k typu substrátu (umělý substrát vs. písek) pomocí metody GEE a k typu lokality (deponie popílku, rudních a písčitých kalů vs. pískovny vs....
|
|
|
Společenstva půdních hlístic při různých způsobech obnovy vřesovišť
Radochová, Petra ; Háněl, Ladislav (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Rozloha vřesovišť se v Evropě od 20. století prudce snížila díky intenzifikaci zemědělství, používání umělých hnojiv a acidifikaci, a proto v poslední době probíhají snahy o navrácení vřesovišť do krajiny. Jedním z nástrojů, který může indikovat stav vyvíjejícího se ekosystému, je složení společenstva půdních hlístic. V letech 2011, 2013 a 2014 byly v Nizozemsku odebrány půdní vzorky z ploch, na kterých od roku 2011 probíhá experimentální obnova vřesovišť různými způsoby (3 × 3 faktoriálový experiment) a dále vzorky z původních suchých a vlhkých vřesovišť (jako ukazatele cílového stavu). Z hlístic extrahovaných z celkem 174 vzorků byla provedena analýza celkové abundance, trofických skupin, dominance rodů a vypočteny indexy ukazující stav půdního společenstva hlístic. Byl prokázán rychlejší vývoj na vlhkých vřesovištích vzhledem k suchým vřesovištím, ale pro velkou variabilitu dat nebylo možno prokázat rozdíly mezi jednotlivými ošetřeními. Vývoj mezi suchými a vlhkými vřesovišti byl odlišný i v nálezu vyššího relativního zastoupení omnifágů v roce 2013 a predátorů v roce 2014 na pokusných plochách suchých vřesovišť. Celkově lze konstatovat, že společenstvo půdních hlístic ještě nedosáhlo po třech letech obnovy vřesovišť cílového stavu. Klíčová slova: Nematoda, Nizozemí, Maturity Index, přenos drnů,...
|
|
|
Minoritní skupiny hmyzu jako opylovači a návštěvníci květů
Jůna, František ; Kotyková Varadínová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má bakalá ská práce je o vztazích mezi hmyzem (vyjma majoritních ád , tedy blanok ídlých, brouk , dvouk ídlých a motýl ) a kv ty rostlin. V práci je kladen d raz na opylování, ale jsou zmín ny i dal í interakce mezi kv tem a hmyzem, jako je herbivorie kv t , nektarivorie, palynivorie, ale také situace, kdy je kv t stanovi t m. Nejv t í ást práce je v nována ádu t ásnok ídlí (Thysanoptera), proto e u tohoto ádu je velké mno ství opylova , na druhou stranu existují i opylova i z ád Blattodea, Mecoptera, Neuroptera i Hemiptera. U t chto ád hmyzu bylo opylování objeveno relativn nedávno a lze tedy p edpokládat, e mno ství nám známých opylujících druh se bude je t zv t ovat. Mnohé ády hmyzu jsou v práci pouze zmín ny anebo úpln chybí, u t chto ád je interakce s kv ty minimální, nebo není známa. V práci je také krátká zmínka o fosilním záznamu minoritních skupin opylova . Klí ová slova Opylování, t ásnok ídlí, vábi, sí ok ídlí, srpice, polok ídlí, kvo i, rovnok ídlí, chrostíci
|
|
|
Hnízdní biologie a alternativní reprodukční strategie u včel rodu Anthophora (Hymenoptera)
Macháčková, Lenka ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Má diplomová práce se zabývá hnízdním chováním a altrenativními reprodukčními startegiemi druhu Anthophora plumipes, který hnízdí v početných koloniích a staví si hnízda v zemi. Během pozorování v letech 2009 a 2010 byly zjištěny základní demografické charakteristiky druhu a byl sestaven etogram, kde byly popsány všechny pozorované prvky hnízdního chování. U daného druhu byla prokázána existence vnitrodruhového kleptoparazitizmu ve formě usurpací. Ze zjištěných usurpací v terénu bylo 22-33 % skutečných usurpací a 66-67 % tvořily případy využívání prázdného hnízda. Počet usurpací byl konstantní po celou sezónu. Ke konci sezóny docházelo k nárustu případů využívání prázdných hnízd. Pomocí lanthanoidů byla značena podzemní hnízda včel, což umožnilo lépe sledovat interakce mezi samicemi. Tímto způsobem byl zjišťován vnitrodruhový hnízdní parazitizmus. Ze 152 vzorků měřených na ICP bylo pouze 25-32 % vzorků pozitivních, což znamená, že efektivita značení byla poměrně nízká. Při zpracování lanthanoidů dochází ke ztrátám značky až 42 %.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.