|
|
Imagining the West: Marginality and Possible Lives at the Outskirts of a Mexican City
Heřmanová, Marie ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Grill, Jan (oponent)
disertační práce: Představování Západu: Marginalita a možné životy na předměstí mexického města Mgr. Marie Heřmanová Práce rozvíjí výsledky dlouhodobého terénního výzkumu ve městě San Cristóbal de Las Casas ve státě Chiapas na jihu Mexika, v regionu, kde probíhá od 60.let 20.století masivní rurálně- urbánní migrace. Výzkum se soustředil na druhou generaci migrantů tzotzilského a tzeltalského původu, kteří nyní žijí na předměstí San Cristóbalu. Mladí indiáni, jejichž rodiče přišli do města za lepší obživou z horských komunit ve státě Chiapas, jsou dnes zcela bilingvní a ovládají jak mateřský jazyk (tzotzilštinu nebo tzeltalštinu), tak španělštinu. Stejně jako jejich rodiče pracují jako prodejci suvenýrů nebo pouličního občerstvení v centru města. Dennodenně jsou tak v kontaktu s turisty a expaty, kteří se v centru pohybují. Tato setkání jsou v kontextu práce vnímána jako konstitutivní prvek představovaného životního stylu Západu, který je charakterizován mobilitou a modernitou. Koncept "imaginárního Západu" (Yurchak 2005) je centrálním konceptem celé práce, představuje neviděnou a přesto všudypřítomnou vlast turistů a především, místo kde se odehrávají "lepší životy". Text se zabývá tím, jak hledání lepších, možných životů tvaruje a ovlivňuje každodenní volby a rozhodnutí indiánské mládeže a jejich...
|
|
|
Za plotem čeká vlk. Mezidruhové soužití na Broumovsku v antropocénu
Senft, Lukáš ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Brož, Luděk (oponent)
Předložená práce sleduje, jak se mění předivo vztahů lidí, zvířat a technologií v souvislosti s nedávným příchodem vlčích smeček do broumovské krajiny. Návrat vlků se navíc propojuje se sílícími ekologickými změnami a ústřední otázkou provedeného výzkumu jsou proto možnosti - a nemožnosti - místního mezidruhového soužití v podmínkách antropocénu. Výzkum vychází z metod vícedruhové etnografie, především pak z literatury, která zkoumá ontologické aspekty mezidruhového soužití, zahrnující především studie Donny Haraway, Eduardo Kohna, Annemarie Mol, Anny Tsing a Raneho Willersleva. Práce analyzuje několik typů situovaného mezidruhového soužití, které příchod vlků proměnil anebo přímo umožnil: administrativní a senzuální praxi pastevců, metody mimetické empatie stopařů, vyvstávání činitelů, kteří nově zasahují do místních dějů (družice, dotační programy, sucho) a překlad procesů na pastvinách do politicky angažovaných aktivit místních farmářů. Práce rozvíjí užívané koncepty tak, aby umožnily pojímat děje na Broumovsku jako situované utváření více-než-lidské sociality. Klíčová slova: vícedruhová etnografie, vlci, pastevectví, stopaři, více-než-lidská socialita
|
|
|
"Bílá hůl, ano. Diktafon, ano. Ale všechno už je v Applu." Technologizace nevidomosti v přístupu symetrické etnografie
Haspeklová, Sára ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Zandlová, Markéta (oponent)
Ve své práci etnograficky zkoumám proces propojování a vzájemného působení lidských a ne-lidských entit, konkrétně zrakově postižených uživatelů s kompenzačními pomůckami založenými na bázi výpočetní technologie. K tomuto procesu, který pojmenovávám "technologizace nevidomosti", v této práci přistupuji symetricky a hlavní teoretickou inspiraci pro mě představují studie souhry technologií a zdravotně znevýhodněného těla, které vycházejí z teorie sítí-aktérů (ANT) a navazujících materiálně-sémiotických nástrojů sociálněvědního zkoumání. Mým cílem je sledovat a analyzovat procesy, jakými jsou v České republice zrakově postižené osoby ne/schopné vykonávat každodenní činnosti prostřednictvím výpočetních technologií a jejich vztahu se širšími procesy přístupnosti. Stopuji vzájemné působení lidských a ne-lidských entit na konkrétním příkladu dvou konfigurací, jednou zrakově postižených osob se speciálně upraveným osobním počítačem a podruhé s chytrým dotykovým mobilním telefonem. Ukazuji, jak konkrétní podoba přenosných elektronických, na výpočetní technologii založených zařízení, která jsou přizpůsobená vidícímu uživateli, významně omezuje souhru nevidomých a slabozrakých uživatelů s výpočetní technikou. Vytvoření takové souhry a zajištění vizuální orientace v případě nevidomých je pak umožněno jen díky...
|
|
|
Hodinkohled: Etnografie uživatelské zkušenosti s Apple Watch
Zavoral, David ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Tato práce staví na etnografii uživatelské zkušenosti s chytrými hodinkami Apple Watch a zabývá se jejími propojeními s brandingovou strategií Applu v podobě reklamního diskurzu oficiální webové stránky výrobce, výroční zprávy o dodavatelské zodpovědnosti (2019) a klientských přednášek Today at Apple pořádaných v Apple Storech. Použitý analytický rámec vychází ze sociomateriálních přístupů a především z konceptu metody-asambláže (Law, 2004) a feministické kritiky ANT, jež mi umožňují přistupovat ke korporátním praktikám jako k procesům zjednávání singulární a koherentní komerční skutečnosti. Cílem této studie je prozkoumat možná propojení mezi uživatelskou zkušeností s Apple Watch a korporátní brandingovou strategií vytvářející specifické komerční skutečnosti, na jejichž základě se společnost Apple snaží začlenit ostatní lidské i nelidské aktéry do vlastní korporátní sítě. Tato práce se rovněž soustředí na vznikající nejistoty a kontroverze, které jsou nedílnou součástí utváření koherentní brandingové strategie. První kapitola využívá sémiotické analýzy inspirované Woolgarovým (1990) termínem morální univerzum. V druhé kapitole se vydávám za rámec výhradně uživatelských komerčních sdělení a zabývám se výroční zprávou Applu, která pojednává o dopadech výrobních procesů na lidská práva zaměstnanců a...
|
|
|
"My vždycky budem tam, kde Sparta bude hrát": tělesnost a afektivní atmosféra na fotbalovém stadionu
Davídek, Richard ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na události fotbalového utkání. Využívám afektové teorie, které mi umožňují tyto události sledovat jako souhru osob, těl, praktik, objektů, technologií a aspektů prostorovosti, a zaměřuji se na způsoby, jakými můžeme tyto události nahlížet jako formu afektivní atmosféry. V rámci analýzy událostí fotbalového utkání pracuji s konceptem karnevalu. Postupně se zabývám událostmi, které fotbalové utkání provázejí a sleduji jejich časový i prostorový rytmus, technikami supportu, jimiž supporters na procesu utváření atmosféry participují, technologiemi dohledu, které v rámci těchto událostí působí, a komemorativními praktikami a protestními akcemi supporters jako strategiemi, jimiž příslušní aktéři usilují navodit specifický druh atmosféry. Ukazuji, že afekt není jen situační intenzitou, ale stává se formou (pre)dispozice osob, těl i prostoru stadionu, přičemž tyto (pre)dispozice utvářejí různou zkušenost událostí fotbalového utkání. Práce vychází z dlouhodobého etnografického výzkumu v prostředí fotbalových supporters klubu AC Sparta Praha a nese prvky autoetnografické studie. Klíčová slova: tělo a tělesnost, afekt, afektivní atmosféra, karneval, fotbaloví supporters.
|
|
|
Where are the Boundaries of Normality? The Search for Autistic Subjectivity
Polčová, Lenka ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Szénássy, Edit (oponent)
Navzdory rastúcemu korpusu odbornej literatúry pojednávajúcej o poruche autistického spektra z multidisciplinárnych hľadísk zostáva stretnutie s realitou na spektre nedostatočne prebádaným územím. Bytie na spektre sa počas môjho dva roky trvajúceho etnografovania ukazovalo ako sporná situácia, podobná i odlišná od tej, v ktorej sú zauzlené ostatné ľudské bytosti. Predložená diplomová práca skúma ustanovovanie bytia na spektre v špecifickom hernom kontexte, všíma si rôznorodé zmesi interakcií medzi ľudskými a neľudskými agentmi, a zároveň sleduje mnohonásobné (a)symetrie, ktoré sa v priebehu tohto procesu vynárajú, s cieľom priblížiť realitu na spektre nesamozrejmým, procesuálne situovaným spôsobom a súčasne ňou spytovať povahu sociálna. Výskum sa odohrával v štyroch "herniach" a mapoval materiálne praktiky alternatívnej terapie Son-Rise. Prostredníctvom zrkadlenia, hlavnej terapeutickej praxi, sa neustále vyjednávajú, ustanovujú a stierajú hranice podobností/odlišností, z ktorých vyvstáva druhý ako autistický. Stávanie sa podobným zahrňuje radu vecí, okrem iného tiež osvojovanie si druhého (autistickej) citlivosti a uschopňovanie sa (tela) podobným spôsobom.. Text práce zachytáva i hybriditu, mnohosť a rozporuplnosť mojej výskumnej pozície, ktorá zásadne ovplyvnila uvažovanie o realite na spektre a...
|
|
|
Alternative economies in rural Russia
Vargolskaia, Virginia ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat způsoby, jakými jsou věci (non-human agents) uváděny a používány jako náhrada sociální reprodukce v rurálním post-socialistickém Rusku. V prostředí farmy, na které jsem prováděla terénní výzkum, se objevuje řada směn a transakcí, mezi nimiž jsou kryptoměny, studované zde jako sociomateriální algoritmy, zapojovány do redistribučních sítí zboží a služeb (favors), které jsou součástí širších praktik v socialistických a post-socialistických ekonomikách. V návaznosti na antropologickou diskuzi o mezním charakteru daru a komodity (gift-commodity dichotomy), do které se významně zapojili i etnografové post-socialistických ekonomik, pojímám kryptoměny jako hybrid, který spojuje vlastnosti připisované darům (autorita, jméno) a zboží, které je předmětem směnárenských spekulacích na burzách s kryptoměnami. Klíčová slova: alternativní ekonomika, post-socialismus, kryptoměny, algoritmy, sociomaterlita
|
|
|
Imagining the West: Marginality and Possible Lives at the Outskirts of a Mexican City
Heřmanová, Marie ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Grill, Jan (oponent)
disertační práce: Představování Západu: Marginalita a možné životy na předměstí mexického města Mgr. Marie Heřmanová Práce rozvíjí výsledky dlouhodobého terénního výzkumu ve městě San Cristóbal de Las Casas ve státě Chiapas na jihu Mexika, v regionu, kde probíhá od 60.let 20.století masivní rurálně- urbánní migrace. Výzkum se soustředil na druhou generaci migrantů tzotzilského a tzeltalského původu, kteří nyní žijí na předměstí San Cristóbalu. Mladí indiáni, jejichž rodiče přišli do města za lepší obživou z horských komunit ve státě Chiapas, jsou dnes zcela bilingvní a ovládají jak mateřský jazyk (tzotzilštinu nebo tzeltalštinu), tak španělštinu. Stejně jako jejich rodiče pracují jako prodejci suvenýrů nebo pouličního občerstvení v centru města. Dennodenně jsou tak v kontaktu s turisty a expaty, kteří se v centru pohybují. Tato setkání jsou v kontextu práce vnímána jako konstitutivní prvek představovaného životního stylu Západu, který je charakterizován mobilitou a modernitou. Koncept "imaginárního Západu" (Yurchak 2005) je centrálním konceptem celé práce, představuje neviděnou a přesto všudypřítomnou vlast turistů a především, místo kde se odehrávají "lepší životy". Text se zabývá tím, jak hledání lepších, možných životů tvaruje a ovlivňuje každodenní volby a rozhodnutí indiánské mládeže a jejich...
|
|
|
Zeměloďka jako síťovina materiálního toku : etnografie výstavby soběstačného domu
Deáková, Tereza ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Tato práce je výsledkem kvalitativního výzkumu, který sledoval proces stavby soběstačného domu typu Zeměloď (Earthship) v širším centru Prahy. V této práci využívám přístupy ekologické antropologie Tima Ingolda, které mi umožňují sledovat proudy materiálního toku a směny jak v rámci chodu hotového domu tohoto typu, tak v průběhu výstavby konkrétního domu Zeměloďky Anděl. Soustředím se na procesy, které výstavbu tohoto experimentálního domu provázejí a na nichž se podílí kromě lidí také neživé prvky a materiály a přírodní elementy prostředí, ve kterém stavba vzniká a jehož je nedílnou součástí. S pomocí Ingoldova konceptu síťoviny zjišťuji, že Zeměloď je živoucí a dynamický organismus, který je napojený na své životní prostředí a se svým stávání se zapojuje do různorodých společenských procesů. Stavba svou materialitou naviguje jednání stavitelů a obyvatel a vede je ke změně stylu života a každodenních praktik směrem k udržitelnější spotřebě.
|
|
|
Kolo-nizace: symetrická etnografie rozvojového projektu Kola pro Afriku
Werner, Jan ; Stöckelová, Tereza (vedoucí práce) ; Brož, Luděk (oponent)
P edkládaná práce je symetrickou etnografií českého rozvojového projektu Kola pro Afriku, jehož náplní je sb r starých českých kol, jejich opravy, úpravy a odvoz do Gambie. Tam jsou darována partnerským školám, jejichž žák m slouží k dojížd ní. Ve svém výzkumu se zam uji p edevším na úst ední technologii projektu, kola, a jejich performance. V návaznosti na klasické etnografie rozvoje a (p edevším) na studie vycházející z teorie sítí-aktér (ANT) se v jednotlivých terénech, z nichž projekt sestává, postupn zabývám procesem sb ru kol, jejich úpravami a opravami, odvozem do Gambie a jejich místním fungováním. Soust edím se p itom na sociální topologii kol a její prom ny v časoprostoru. Kola se v tomto ohledu postupn jeví jako veteš (tj. disfunkční relikt stabilizované sít ), jako skupinov fluidní a fluidní jednotliv . V práci tedy ukazuji, že se p i technologických transferech m že prom ovat nejen soubor vazeb, kterými je daný objekt tvo en, nýbrž i samotné zp soby, jímž vazby vznikají. Tyto topologické prom ny p itom v p ípad Kol pro Afriku významnou m rou p ispívají k fungování celého projektu. Klíčová slova: rozvojová spolupráce, teorie sítí-aktér (ANT), technologie, kolo, sociální topologie, alterace, fluidita, Gambie
|
host ::
RSS.