|
|
Reflexe Francouzů o Čechách v 17. a 18. století
Tichá, Marie ; Havelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se zabývá literární reflexí Francouzů a jejich vztahem k českým zemím v průběhu 17. a 18. století. Zkoumá, jaký postoj k Čechám a českému národu zaujímali francouzští cestovatelé a historici především v oblasti otázek náboženství a duchovního života. Dále si všímá, jak se v průběhu obou století proměňovaly názory Francouzů na české země v závislosti na měnící se době. Zaznamenává, co bylo středem jejich pozornosti a jaké faktory mohly jejich stanoviska ovlivňovat. Práce vychází zejména z pramenné literatury, tj. francouzských cestopisů a historických děl.
|
|
|
Česká jednotlivě vydaná sváteční a příležitostná kázání konce 17. a prvních dvou třetin 18. století
Sládek, Miloš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent) ; Svatoš, Martin (oponent)
Česká jednotlivě vydaná sváteční a příležitostná kázání konce 17. a prvních dvou třetin 18. století abstrakt Miloš Sládek Práce se zabývá problematikou sváteční a příležitostné homiletiky pobělohorských Čech. Homiletika představovala od konce 17. století v českém prostředí vůdčí literární žánr s mimořádným vlivem na širší vrstvy společnosti. Tento vliv ještě umocnila skutečnost, že se tištěná kázání postupně stávala i oblíbenou lidovou četbou. Největší pozornost byla v této práci věnována otázkám přípravy duchovní řeči, problematice kazatelských příruček, vztahům mezi kazatelem a posluchači a v neposlední řadě problematice klasicistních a konceptuálních kázání. Otázka barokního konceptu je pak předkládána v souvislostech s problematikou vzrůstajícího dobového autorského sebevědomí. Výkladovou část doplňují edice vybraných šestnácti kázání s předmluvami, které v praxi dokládají (případně relativizují) závěry uvedené v první části práce. Sváteční kazatelství v Čechách zásadně ovlivňovala legendistika, dobové německojazyčné katolické kazatelství, ale také lidové pověsti a vyprávění. Důraz na cestu ke křesťanským ctnostem je sice typický pro nedělní kazatelství, ale tuto problematiku nalézáme také v kázáních svátečních. Vliv svátečního a příležitostného kazatelství konce 17. a první poloviny 18. století na...
|
|
|
Mariánská úcta v pobělohorských Čechách na příkladu díla J. I. Dlouhoveského
Smyčková, Kateřina ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Práce se věnuje mariánské úctě v Čechách ve 2. polovině 17. století. První, obecná část je tvořena charakteristikou mariánského kultu na základě sekundární literatury, následuje kapitola o českých tiscích s mariánskou tematikou v letech 1650-1750. Základem práce je pak rozbor literárního díla J. I. Dlouhoveského (1638-1701), zaměřující se na některé podoby mariánského kultu: náboženské poutě, kult svatých (zvláště zemských patronů), mariánskou úctu habsburského rodu a lidovou zbožnost. Poslední kapitola se zabývá literární sebeprezentací Dlouhoveského (příklad mariánského ctitele). Příloha se skládá ze soupisu všech děl Dlouhoveského a z grafů shrnujících údaje o mariánských tiscích 1650-1750.
|
|
|
Srovnání Kroniky české Václava Hájka z Libočan a Poselkyně starých příběhů českých Jana Beckovského
Koucká, Vladimíra ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Havelka, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce srovnává dvě díla starší české literatury - Kroniku českou od Václava Hájka z Libočan a první díl barokní kroniky Poselkyně starých příběhů českých od Jana Františka Beckovského. Srovnání jasně ukázalo, že texty obou kronik (především ve druhé části díla) jsou velmi odlišné jak po obsahové stránce, tak způsobem zpracování. Jako kronikáři opřeli svoje vyprávění o mnoho pramenů různého charakteru. J. F. Beckovský, pokud měl k dispozici jiné prameny, Hájkovy zprávy opravoval, prokládat text množstvím listin a čerpat i z vlastních zkušeností, které nabyl při cestách. Autoři se pak rozcházejí především po obsahové stránce. Jan F. Beckovský vypouští téměř všechny Hájkovy zprávy, které se týkají zahraničních událostí, a zachovává jen ty, které mají spojitost s děním v Českém království. Dále můžeme odlišnosti v těchto dílech spatřovat v pojetí historických postav, např. Boleslava I., Jana Husa či Jiřího z Poděbrad. Po ideologické stránce je u V. Hájka dodnes akcentována tendence protiměšťanská a katolická. Ty se ale v mém výzkumu nepotvrdily. V. Hájek se staví spíše proti všem, kteří podle něho narušují klid v zemi, především proti Němcům, židům a luterským kněžím. Dále se ve spojení s těmito kronikami běžně mluvilo o jejich katolickém duchu a nenávistně protihusitském postoji. V. Hájek se však...
|
|
|
Problematika etiky v profesionálním chování inspektora sociálních služeb v rezidenčních zařízeních
Sládek, Miloš ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent) ; Truhlářová, Zuzana (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá etickými aspekty profesionálního chování inspektorů kvality sociálních služeb v rezidenčních zařízeních. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část obsahuje teoretická východiska vztahující se k dané problematice s rozborem relevantní odborné literatury. A druhá část je věnována vlastnímu výzkumu, jehož cílem bylo zjištění etických souvislostí při výkonu inspekce, vzdělání inspektorů v oblasti etiky, etického kodexu inspektorů, profese inspektora a preferencí hodnot inspektorů. Hlavním cílem je analýza etických souvislostí při výkonu inspekcí ve vybraných rezidenčních zařízeních sociálních služeb. Ve výzkumu byly použity kvantitativní i kvalitativní metody, dotazníkové šetření a polostrukturované rozhovory. Na základě syntézy získaných poznatků práce předkládá pohled na aplikaci etiky v profesním působení inspektorů. Klíčová slova: sociální služby, standardy kvality, inspekce kvality, hodnoty, etika, etický kodex, profese inspektor, pobytové sociální služby.
|
|
|
Pohřební kázání Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberku jako historický pramen
Daňková, Tereza ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Pohřební kázání, jakožto literární žánr stojící na pomezí psaného a ústního projevu, se dočkalo v našem prostředí svého znovuvzkříšení až v 90. letech 20. století. Tehdy došlo k znovuprobuzení zájmu o českou barokní literaturu a kulturu a s ní spjatými literárními žánry souvisejícími s tematikou smrti. Při hledání kořenů tohoto literárního útvaru je však nutné jíti mnohem hlouběji, než-li jen do období raného novověku. Literární uctívání mrtvých má v evropské kultuře hluboké kořeny sahající až do období starověku. Raně novověká pohřební kázání se ve výstavbě textu podřídila klasické formě pohřební řeči, známé už od antických řečníků Menandra a Dionýsia z Halikarnassu. Na přelomu 15. a 16.století je vývoj tohoto homiletického druhu ovlivněn dvěma aspekty. Prvním z nich je knihtisk, díky němuž dochází už na konci 15.století k publikování a šíření kázání a tím samozřejmě vzrůstá i jeho reprezentativní a didaktická funkce. Zároveň s nástupem luteránské reformace dochází k novému vnímání posmrtného života, kdy základní rozdíl spočívá v jiném pohledu na pojetí spásy, očistec a sním spjatých aktivit pozůstalých. Smyslem předložené práce je především přispět k počínajícímu bádání v oblasti katolických pohřebních kázání a to na příkladu tvorby Jiřího Bartholda Pontana z Breitenbergu. Zvláštní kapitola je zaměřena na...
|
|
| |
|
|
Svatá všetečnost Štěpána Františka Náchodského
Ludvíková, Kristýna ; Sládek, Miloš (oponent) ; Havelka, Tomáš (vedoucí práce)
Postila Svatá všetečnost spadá do raného novověku, období velkého rozkvětu homiletiky. Právě díla jako je ona tvoří literární odkaz, který odráží komplexní lidskou zkušenost předchozích generací a vytváří podmínky pro literaturu následující. Život Štěpána Františka Náchodského je zahalen mnohými tajemstvími. Relativně strohé biografické údaje je možné vyčíst z dobových pramenů, jako jsou kroniky nebo hospodářské knihy. Sice subjektivním, zato velmi cenným pramenem zkoumání osobnosti autora je jeho vlastní dílo. Postila se vyznačuje přesnou stavbou jednotlivých kázání. Poukázala jsem v jednotlivých kapitolách na hlavní rétorické principy: movere - pohnout, docere - poučit a delectare - pobavit. Každé novověké kázání by mělo všechny tři složky obsahovat. Záleží pak na individualitě kazatele, v jakém poměru budou ony tři principy v jeho homilii zastoupeny. Náchodský dbá všech tří. Ve své práci jsem, se podrobně jednotlivými homiletickými principy zabývala. Snažila jsem se sledované dílo nevytrhnout z kontextu své doby, ale pokusila jsem se některé aspekty postily porovnat s dalšími soudobými díly. Cílem mé práce je poukázat význam postily Svatá všetečnost i jejího autora Štěpána Františka Náchodského. Svatá všetečnost vypovídá o raně novověké kultuře a myšlení. Poodhaluje duši kazatele a pomáhá nám vytvořit si...
|
|
|
Výchova dětí a rodičů v kramářských písních a kázáních doby pobělohorské
Baloghová, Eliška ; Havelka, Tomáš (oponent) ; Sládek, Miloš (vedoucí práce)
Práce se zabývá otázkami výchovy v kramářských písních a kázáních doby pobělohorské; zkoumá, jakým způsobem je v obou žánrech prezentován ideální vztah mezi rodiči a dětmi, kdo nebo co tyto vztahy narušuje a jaké místo zastává Bůh v celku rodiny a v životech raně novověkých lidí. Práce popisuje shodné a rozdílné přístupy obou žánrů k této látce, a to jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Studium pramenů a jejich analýza se snaží vystihnout dvě stránky výchovy: jednak to, jak by správná výchova měla probíhat, a za druhé způsob, jakým se autoři písní a kazatelé snaží svými díly vychovávat, tzn. poučit děti (ale i rodiče) o správném jednání; popisuje prostředky, jaké k tomu oba žánry užívají a jejich možný účinek na čtenáře/posluchače. Dalšími dílčími tématy jsou například nejčastější provinění dětí a rodičů s následnými tresty či postavení ženy v rodině v kontextu doby. Prostor je také věnován nejvíce užívaným exemplům a nejfrekventovanějším rétorickým a jazykovým prostředkům, které se v dílech objevují v souvislosti se zmíněným tématem.
|
|
|
Motivy smrti v barokní poezii a jejich přesahy
Janečková, Vendula ; Havelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Sládek, Miloš (oponent)
Moje diplomová práce nese název Motivy smrti v barokní poezii, s podtitulem Interpretace motivů smrti a zmaru ve vybraných dílech barokní literatury. Zaměřila jsem se na barokní funerální lyriku a pokusila se na vybraných dílech manifestovat hlavní znaky tohoto druhu poezie. Hledala jsem nejčastější motivy související se smrtí a umíráním, tedy motivy a pocity zmaru, marnosti, zásvětí, dále pak s tím související touhy po nebeském životě a s tím spjaté pocity strachu tehdejších lidí, strachu z utrpení a pekelných muk. Barokní autoři jsou ve svých líčeních velice naturalističtí. Velice barvitě popisují muka, která na člověka čekají, jestliže nežije v souladu s božími zákony. Nesmíme zapomínat také na to, že texty byly doplňovány i obrazovými cykly a hudební složkou, takže útočení na všechny smysly bylo komplexní. Vycházela jsem z Generační periodizace českého baroka, studie, jejímž autorem je V. Černý. Je nutné si uvědomit, že nemůžeme vnímat baroko jako celistvý celek, je nutné od sebe určitá období vydělit. V. Černý uvádí, že trvá-li například naše baroko přibližně od roku 1620 do roku 1740, uplatní se v jeho procesu přinejmenším pět postupných lidských pokolení, a každé je jiné a poslední se jistě velmi nepodobá prvnímu; všechny sdílejí jistý společný fond názorů a stanovisek, citových vznětů a reakcí,...
|
host ::
RSS.