|
|
The concept of regional identity in the research of socially constructed regions: a multiscale perspective
Nikischer, Richard ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Sú to približne tri desaťročia, čo sa v súvislosti so sociokultúrnym obratom v geografii začali objavovať "nové" prístupy k štúdiu regiónu. Z perspektívy tzv. novej regionálnej geografie región nepredstavuje naturálne danú priestorovú jednotku ani významovo prázdnu konštrukciu analýzy priestorovej organizácie spoločnosti. "Nový" regionálny geograf vníma regióny ako dynamické sociálne konštrukcie naviazané na kolektívne vedomie. Z tohto pohľadu predstavuje výskum regiónov štúdium sociálnej organizácie priestoru. Zatiaľ čo má výskum priestorovej (geografickej) organizácie spoločnosti v českej geografii pomerne bohatú tradíciu, o výskume sociálnej organizácie priestoru (druhej strany vzájomného vzťahu priestor-spoločnosť) podobné konštatovanie vysloviť nemožno. I napriek tomu, že aj v Česku postupne narastá počet akademikov, ktorí sa zaujímajú o proces inštitucionalizácie regiónov, tj. o to, ako a prečo sú regióny konštruované/dekonštruované ako súčasť spoločenského života, je tuzemský výskum sociálnej organizácie priestoru stále iba vo svojich začiatkoch. Predkladaná dizertačná práca má predstavovať relevantný príspevok k súčasnej diskusii problematiky sociálnej organizácie priestoru a inštitucionalizácie regiónov. Pri skú- maní inštitucionalizácie regiónov je využívaný koncept regionálnej identity,...
|
|
|
Význam grafických symbolů v procesu formování regionu: příklad Libereckého kraje
Šifta, Miroslav ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum role symbolů a grafické symboliky v procesu formování regionu a územních identit v kontextu teorie institucionalizace regionů A. Paasiho. Cílem práce je přispět do diskuze k uvedenému tématu příkladem konkrétního regionu (Libereckého kraje). V teoretické části práce se diskutují obecná východiska studia územních identit se zřetelem k budování symbolického tvaru regionu. V obecném kontextu se zde posuzuje význam symboliky v procesu utváření regionu, územních identit a mocenských vztahů. To vše s cílem vymezit klíčové pojmy a typy symbolů. V hlavní části práce je nejprve zdůvodněn výběr zájmového území (region s intenzivně přeměněnou krajinou) a provedena jeho stručná situační analýza se zaměřením na společenské jevy, které mohou být regionálními symboly. Poté je zhodnocena symbolika kraje tak, jak je prezentována v sekundárních zdrojích. Ta je následně porovnána s grafickými symboly regionálních i místních institucí a organizací, utříděných a analyzovaných podle formy (znaky, loga), řádovostně-měřítkové úrovně (kraj, 19 mikroregionů, 25 regionálních institucí, 171 obcí) i z hlediska zastoupení prvků (přírodní, krajinné, historické, kulturní atp.). Míra využití grafické symboliky aktéry/subjekty v území, její význam pro formování regionů z pohledu aktérů místního rozvoje i...
|
|
|
Percepce turistických destinací Špindlerův Mlýn a Rokytnice nad Jizerou rezidenty
Svobodová, Nikola ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Cílem mé diplomové práce je aplikace konceptu socio-kulturně únosné kapacity území na příkladu krkonošských turistických destinací Špindlerův Mlýn a Rokytnice nad Jizerou. U těchto dvou destinací jsou podrobněji rozebrány základní informace o lokalitách, jako o významných lyžařských a turistických střediscích, včetně vybavenosti materiálně-technické základny a místní infrastruktury. V teoretické části se dále zaměřuji na definice a vysvětlení konceptů jednotlivých únosných kapacit území s důrazem na únosnost socio-kulturní. Dále se zabývám Doxeyho iritačním indexem, který popisuje vztah rezidentů k turistům. V praktické části se zaměřuji na percepci cestovního ruchu v těchto destinacích rezidenty. Na základně výsledků mého šetření, které je provedeno formou řízených rozhovorů, zhodnocuji úroveň vytížení socio-kulturně únosné kapacity. Následně je provedena komparace výsledků získaných ve Špindlerově Mlýně a v Rokytnici nad Jizerou. V závěru práce jsou uvedena doporučení a krátké zamyšlení nad spokojeností s životním stylem rezidentů v těchto obcích a dalším vývojem těchto destinací z pohledu místních obyvatel.
|
|
|
Mentální mapy jako prostředek percepce Čechů žijících v Americe
Pánová, Pavla ; Dzúrová, Dagmar (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vnímání americké a české reality komunitou Čechů žijících dlouhodobě v USA se pomocí dotazníkového šetření pokusí přiblížit tato diplomová práce. Práce se zaměří na možnosti využití mentálních map při studiu prostorových preferencí dvou skupin migrantů. Rok 1989 se řadí mezi jeden z nejdůležitějších mezníků československé a české historie, proto byl i v této práci určujícím datem, které rozdělilo respondenty na dvě skupiny - migranty příchozí do USA před rokem 1989 (včetně) a příchozí po roce 1989. Rozdělení respondentů na dvě skupiny pak umožnilo porovnávání jejich preferencí jak pomocí kvalitativních metod - hodnocení mentálních map, tak pomocí metod kvantitativních - statistického testování hypotéz. Důležitou součástí práce se tedy stalo také představení možných způsobů propojení kvalitativního a kvantitativního výzkumu k docílení hlubšího pochopení problematiky. Klíčová slova: mentální mapa, percepce, preference, migrace, Česko, USA
|
|
|
Percepce turistické destinace; případová studie Harrachov
Polanská, Markéta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Cílem této práce je diskuze problematiky percepce turisticky atraktivního prostoru v obecné rovině doplněné konkrétním příkladem na destinaci cestovního ruchu Harrachov. To, jak lidé vnímají prostředí kolem sebe, není už dávno důležité jen pro ně samotné, ale tematika percepce se dnes promítá i do oblasti destinačního managementu - nástroje tvorby "image" destinace cestovního ruchu. Právě Harrachov můžeme označit zcela jistě za významnou destinaci cestovního ruchu, která se snaží stále více prosadit a propagovat "image" destinace. Jako výchozí pilíře teoretické části jsou zvoleny tři úzce spolu spjaté přístupy - behaviorální geografie, humanistická geografie a geografie cestovního ruchu. Behaviorální geografie představuje to, jak lze analyzovat subjektivní percepci prostředí. Humanistická geografie diskutuje často nejasné rozdíly mezi místem a prostorem, přibližuje koncept místa a význam místa, který úzce souvisí s územní identitou. Téma identity je jakýmsi mostem propojujícím teoretickou část práce. Klíčová slova: identita, behaviorální geografie, humanistická geografie, cestovní ruch, Harrachov
|
|
|
Rozmístění imigrantů po území Itálie
Pavelková, Lenka ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Diplomová práce se věnuje rozmístění imigrantů po území Itálie. Nejprve jsou představeny tři použité teorie migrace (teorie sítí, human capital model, institucionální teorie) a příslušné hypotézy. Poté je shrnut vývoj migrace v Itálii v období od druhé světové války a podrobněji popsána současná situace. Po tomto úvodu je provedena analýza a ověření hypotéz, a to dvěma způsoby. První částí je kvantitativní výzkum založený na korelační analýze statistických dat, druhou pak kvalitativní výzkum založený na dotazníkovém šetření provedeném v Terstu v období od března do června 2011. K hlavním výsledkům výzkumu patří důležitost pracovních příležitostí a lepších výdělků při výběru nového místa bydliště. Naopak teorie sítí nebyla výzkumem podpořena, zejména pro občany Rumunska, kteří dle výzkumu preferují oblasti, v kterých dosud žilo málo Rumunů (a cizinců vůbec). Na závěr jsou výsledky výzkumu srovnány se situací v České republice. Pro další výzkum by bylo vhodné srovnat územní rozmístění jednotlivých skupin imigrantů, které žijí v Itálii, nebo naopak srovnat územní rozmístění občanů jednoho státu v různých evropských zemích.
|
|
|
Perception of Attractiveness of Poland as a Tourism Space by Population of Czechia
Kubín, Ewa ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Kowalczyk, Andrzej (oponent)
Disertační práce je věnována analýze percepce atraktivity Polska jako turistického prostoru z pohledu obyvatel České republiky v širším kontextu vzájemných česko - polských vztahů v oblasti cestovního ruchu. Vychází z teoretických konceptů geografie cestovního ruchu a současně dále navazuje na jiná geografická odvětví (např. behaviorální geografii) a vědecké disciplíny (např. marketing anebo sociologii). Metodologický rámec práce těží z otevřenosti a multidisciplinární povahy cestovního ruchu, důraz je kladen na využití synergií vyplývajících z vzájemného doplňování různých pohledů na vědecký výzkum. Část práce vznikla s využitím metod a technik tradičně využívaných v geografii. Byl proveden: anketový výzkum mezi žáky základných škol, strukturované rozhovory se zaměstnanci cestovních kanceláří, semi-strukturované rozhovory s představiteli polských vládních institucí a také analýza internetových a tištěných zdrojů. Dodatečně byly použité metody a techniky častěji využívané v jiných disciplínách, mezi jinými: delfská metoda, analýza SWOT, mystery shopping, analýza internetových cestopisů a internetových zdrojů informací o Polsku a také analýza obsahu učebnic. Empirická část práce posloužila k realizaci čtyř základních cílů. Za hlavní z nich lze považovat identifikaci a zhodnocení názorů zvolených...
|
|
|
Regionální a sídelní preference obyvatelstva Česka
Štefánková, Marie ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Záměrem diplomové práce je postihnout tematikou regionálních a sídelních preferencí obyvatelstva Česka. Práce se soustřeďuje nejen na zhodnocení současného stavu regionálních a sídelních preferencí, ale také nabízí náhled na jejich vývoj v čase. Práce charakterizuje vývojové změny regionálních a sídelních preferencí s proměnou životních hodnot obyvatelstva České republiky po roce 1989. Metodou výzkumu je reprezentativní dotazníkové šetření, které bylo provedeno Centrem pro výzkum veřejného mínění, Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Výzkum byl podpořen projektem MŠMT č. MSM 0021620831 "Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace". Práce hodnotí regionální a sídelní preference jak za ideální situace, tak s ohledem na současnou sídelní situaci a regionální příslušnost respondentů. V případě, že respondent uvažuje v blízké době o stěhování, jsou zhodnoceny i regionální a sídelní preference respondenta s ohledem na reálnou situaci. Z výsledků práce je třeba vyzdvihnout stratifikaci regionálních a sídelních preferencí v závislosti na věku respondenta. Preference velkoměst a Pražského regionu klesá s věkem respondenta. Statisticky nevýznamná se jeví závislost regionálních a sídelních preferencí na...
|
|
|
Origin, Development and Selected Impacts of the Tourism on the U.S. National Parks 1980-2005
Svoboda, Peter ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Vznik, vývoj a vybrané dopady cestovného ruchu v národných parkoch USA 1980-2009 Práca analyzuje vývoj cestovného ruchu v národných parkoch Spojených štátov v horizonte rokov 1980-2009 na základe dát získaných zo štatistických údajov Správy národných parkov, Štatistického úradu USA, Úradu pre ekonomické analýzy a Úradu pre štatistiky trhu práce. Dôraz je kladený na kvantitatívne premeny návštevnosti a zmeny vybraných ekonomických indikátorov, ktoré prebehli v danom období. Hodnotenie prebieha na viacerých hierarchických (regionálnych) úrovniach, a to federálnej, regiónov cestovného ruchu a jednotlivých štátov únie. V práci je zahrnutý aj vývoj, súčasný stav a prognóza budúcej návštevnosti území pod správou NPS, ako aj porovnanie v rámci vývoja cestovného ruchu s niektorými ďalšími subjektmi, obzvlášť so štátnymi parkami USA a ostatnými vládnymi agentúrami spravujúcimi federálne územia pre ciele mimo iné aj rekreácie. Do štúdie boli zahrnuté vybrané Input-Output modeli výpočtu ekonomických dopadov cestovného ruchu v národných parkoch, ako aj faktory vplývajúce na vývoj a rozloženie ich návštevnosti zachytené pomocou konceptu životného cyklu destinácie. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: Národné parky, USA, cestovný ruch, Správa národných parkov, návštevnosť
|
|
|
Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (Vliv na lokální a regionální rozvoj)
Kučerová, Silvie ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Siwek, Tadeusz (oponent)
Územní diferenciace elementárního vzdělávání v Česku v 2. polovině 20. století (Vliv na lokální a regionální rozvoj) Od druhé poloviny 20. století jsme v mnoha hospodářsky vyspělých zemích, Česko nevyjímaje, svědky procesu výrazné polarizace prostoru v souvislosti se změnami v rozmístění elementárních škol. Masové uzavírání škol, zejména na venkově, a koncentrace vzdělávací funkce do center regionů vychází z obecných procesů, jakými jsou změny geografické organizace společnosti, stejně jako ze specifických historických podmínek v každé zemi. V této práci se na příkladu Česka pokusíme představit pomocí metod, jež jsou geografům vlastní, změny, které proběhly v síti elementárních škol. Dále budeme specifikovat vybrané důsledky tohoto procesu na stabilitu a fungování lokálních komunit a jeho vliv na marginalizaci obcí. ABSTRACT Territorial Differentiation of Elementary Education in Czechia during the Second Half of the Twentieth Century (Its Influence on Local and Regional Development) We are all witnesses to a process of extensive spatial polarization in the distribution of elementary schools in many economically developed countries, including Czechia, during the second half of the 20th and in the 21st century. Processes of mass school closures, especially in rural areas, and the concentration of...
|
host ::
RSS.