|
|
Románský kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
Kolářová, Šárka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
1 Resumé Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory náleží k nejvýznamnějším, ale zároveň k nejpozoruhodnějším středověkým sakrálním stavbám v Čechách. Pozoruhodnost a zárověň jistou vyjiměčnost mu ve srovnání s dochovanou skupinou tribunových kostelů propůjčuje početný soubor 11 románských figurálních reliéfů (z nichž 8 je zachováno v relativní úplnosti) osazených do lícového zdiva jižního průčelí věže a lodi kostela. Nemalou zásluhu na uměleckohistorické vyjimečnosti stavby mají také slepé arkády spolu s obloučkovými vlysy. Již v době svého "objevení" Janem Erazim Vocelem před vice jak 150 lety byla sepsána řada studií a článků, které každá následující generace historiků a historiků umění obohatila řadou hypotéz a domněnek, vycházejících především z nalezené autentiky biskupa Daniela I. a neporozumněním problematice restaurování na konci 19. století. Řada nepřesností a domněnek se povedla vyvrátit systematickým zpracováním písemných a stavebně historických pramenů, které se podařilo získat při opravě kostela v posledních dvou desetiletích minulého století. Přesto zde stále zůstává řada nadále otevřených otázek, na které nejsme schopni odpovědět. Srovnávací materiál pro poznání románského stavitelství je velmi malý a řada ho zaniká při opravách staveb bez odborného dohledu, nebo při jeho nedostatečném...
|
|
|
Vznik a stavební vývoj chrámu sv. Mikuláše ve vrcholném a pozdním středověku a v raném novověku v rámci města České Budějovice
Vácha, Jiří ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se svým obsahem zaměřuje na stavební historii českobudějovického chrámu sv. Mikuláše ve 13. a 14. století. Celkoví koncept práce je tématicky členěn do jedenácti kapitol. První tři kapitoly jsou věnovány úvodu, seznámením se s tématem práce, dosavadní literaturou a stručné historii chrámu sv. Mikuláše. Čtvrtá kapitola je pojmenována Topografie a stručně se věnuje Českobudějovicku z pohledu geologie a historie 13. a 14. století. Dalším tématem této kapitoly jsou psané a nepsané prameny vztahující se k svatomikulášské farnosti. Následující pátá kapitola, Historie města a farnosti ve 13. a 14. století, svůj obsah již zcela vyjadřuje názvem. Její badatelský přínos spočívá v pokusu o rekonstrukci farního kléru při svatomikulášském chrámu, církevní správy a ukázání, že České Budějovice nebyly postaveny na bažinách. Šestá kapitola je koncipována, jako stavebně technický popis chrámu, který je podrobným popisem celého kostela. O ten se opírá další, sedmá kapitola, která se podle svého obsahu jmenuje Chronologické vymezení nejstarších objektů města. Zde je věnován prosto určení a strukturálnímu porovnání fragmentů nejstarších zdiv města, rozlišení jednotlivých stavebních etap výstavby a osobě stavitele chrámu Hirza. Osmá kapitola se podrobně věnuje geologii města a jejímu vlivu na...
|
|
|
Stavební a historický vývoj kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích na Moravě do doby posledních Přemyslovců
Studeník, Jan ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
NÁZEV PRÁCE: Stavební a historický vývoj kláštera Rosa coeli v Dolních Kounicích na Moravě do doby posledních Přemyslovců. RESUMÉ: První kapitola shrnuje dosavadní historiografii a badatelské zkoumání kláštera. Druhá kapitola se zabývá stručným vývojem města Dolních Kounic, přírodními podmínkami a kolonizací kraje. Třetí kapitola se zabývá otázkou vzniku konventu, osobou zakladatele, jeho rodiny a předků. Čtvrtá kapitola popisuje a vyhodnocuje úseky dochovaného románského zdiva. Pátá kapitola podává přibližnou rekonstrukci rané podoby kláštera a možnosti další práce na tématu. Šestá a sedmá kapitola shromažďuje písemné a obrazové prameny.
|
|
|
Vznik a vývoj farní organizace zaniklého románského kostela sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici na pozadí sídelního vývoje lokality na pražské Malé Straně v době románské
Švrčinová, Šárka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resumé Bakalářská práce pojednává o lokalitě Pod valy pražského hradu, kde v době románské stával kostel sv. Michala se hřbitovem ve Sněmovní ulici. Zprávy o něm jsou kusé a neúplné, neboť kostelík zastihla ničivá vlna husitského drancování a také nemilosrdný požár v roce 1541 ho neušetřil. Dnes již na jeho místě stojí raně barokní palác Harbuval-Chamaré čp. 171. I když z literatury neznáme datum jeho vzniku (nejstarší zmínka pochází z roku 1354), jsou nám v tomto případě cenným klíčem k jeho bližšímu poznání zdokumentované archeologické zprávy, zprávy z knih konfirmačních, erekčních, aj., které jsou spolu s výzkumem stavebně historického vývoje lokality Sněmovní ulice a jeho okolí vodítkem k určení časového rozmezí vzniku a zániku kostelíka se hřbitovem v jeho zadní části. Po té, co se na Pražském hradě usadili Přemyslovci, v podhradí se vytvořily výrobní osady (s kostely v jejich centru), dokonce se tu střetávaly dálkové cesty z jihu a východu, což vedlo ke vzniku tržiště zásobující Pražský hrad. Farní kostel sv. Michala se hřbitovem stával na Pětikostelním náměstí (název ze 17. století), v blízkosti jižní přístupové cesty na Hrad. Dle její příhodné polohy pod Pražským hradem, vysoké lidnatosti a skutečnosti, že nespadala do žádné církevní enklávy, historici nevylučují, že byla fundací světského donátora....
|
|
|
Vznik a prvotní vývoj sakrálního centra při chrámu Sv. Mikuláše (dnes Sv. Jiljí) v královském městě Nymburk
Veselá, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Homolka, Jaromír (oponent)
Resumé: Vznik a prvotní vývoj sakrálního centra při chrámu Sv. Mikuláše (dnes Sv. Jiljí) v královském městě Nymburk Studie je založena na interdisciplinární metodice, na práci s písemnými a nepsanými prameny vztahujícími se k počátkům a k vývoji sakrálního centra při chrámu Sv. Mikuláše v Nymburce ve 13. a 14. století. Kostel Sv. Mikuláše (dnes Sv. Jiljí) dosud nemá řádný stavebně-historický průzkum (SHP). Práce se snaží postihnout, do jaké míry se mohla změnit podoba presbytáře kostela. Cílem bylo vytvořit si představu, jaké architektonické celky nebo detaily mohou být původní, historické a do jaké doby je můžeme řadit. Dlouhodobé proměňování stavby kostela lze dnes sledovat z nepsaných pramenů a ze samotné stavby. Nejposlednější objevování starých pozůstatků stavebních fází chrámu patří do doby Hilbertovy restaurace. Zanechal po sobě množství plánů a kreseb, které nebyly ještě výrazně podrobeny kritice. Jsou dokumentací stavu před obnovou, obsahují i kresby nálezů během obnovy i následujících zakončení. Řadu článků objevil, zahrnul do oprav, ale také mnoho z nich doplnil. Studie pojednává také o cihlové gotické architektuře a architektonických článcích, např. hledá analogie skrze půdorysnou dispozici a podle typů konsol.
|
|
|
Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan
Ryantová, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Jméno autorky: Tereza Ryantová (roz. Kostrounová) Název práce: Vznik a prvotní vývoj raně a vrcholně středověkého sakrálního centra při románském tribunovém kostele sv. Jakuba Většího ve Vroutku u Podbořan Resumé: V první kapitole shrnuji dosavadní uměleckohistorické a historiografické a archeologické poznatky k tématu kostela sv. Jakuba ve Vroutku. Dále se zabývám osídlením oblasti okolo Vroutku, historií Vroutku. V další kapitole se zabývám rodem Hrabišiců, zvláště Kojatou Hrabišicem, se kterým je počátek kostela spojován. Zabývám se testamenty, kterými Kojata odkázal Vroutek klášteru křižovníků v Praze na Zderaze. Dále popisuji interiér, exteriér a okolí kostela. V další kapitole se snažím o rekonstrukci původní podoby kostela a postihuji jeho přestavby. Podrobněji popisuji přestavbu na konci 16. století a přestavbu v druhé polovině 20. století. Zabývám se rovněž analogiemi ke kostelu ve Vroutku. Nakonec se snažím popsat vznik sakrálního centra při kostele.
|
|
|
Saint George's Basilica at Prague Castle and her Building Development
Chlustiková, Katarína ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
Katarína Chlustiková Bazilika sv. Jiří na Pražskom hrade a jej stavebný vývoj Résumé Bazilika sv. Jiří patrí k reprezentatívnym románskym stavbám českého prostredia. Veľký záujem odbornej verejnosti jej bol venovaný predovšetkým od 19. storočia, čo malo v kontexte dobovej pamiatkovej starostlivosti dopad na jej puristickú obnovu v rokoch 1887- 1908. V tejto dobe sa podarilo preskúmať intaktne dochované časti stavby, pochádzajúce z obdobia raného stredoveku. Detailne ich dokumentoval architekt prestavby F. Mach. Na základe jeho prác bolo snahou nasledujúceho polstoročia v umelecko-historických kruhoch baziliku (vtedy už v rekonštruovanej podobe) stavebne analyzovať. Niekoľko monografických prác však nedošlo k zhodnému záveru o procese vývoja tejto stavby a ani o jeho datácii. Tieto pramene významne rozšírili poznatky archeologického výskumu vedeného I. Borkovským v rokoch 1959-1962. Na základe nich autor definoval ďalšiu z odlišných predstáv o vývoji stavby. Rozchod v názoroch sa preto stal podnetom pre sumarizáciu poznatkov o stavbe, ktorou sa táto bakalárska práca snaží nájsť cestu v pochopení stavebného a umeleckého vývoja tohto chrámu. Dôležitým východiskom sa pritom stala nedávna revízia pôvodného archeologického výskumu, ktorá definovala časové zaradenie podzemných častí baziliky. Tak bolo možné do...
|
|
|
Benedikt Ried v pozdně gotické architektuře severozápadních Čech - Louny
Bařicová, Lenka ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Resumé Vliv Benedikta Rieda v severozápadních Čechách souvisí s celkovým historickým vývojem této oblasti, v těsném sousedství s německým územím, přijímající okolní vlivy a vzájemně se reflektující. Osobnost Benedikta Rieda, pozdně gotického královského architekta, v sobě ukrývá více otázek než odpovědí. Na které stále hledáme uspokojující odpovědi. Jisté je, že přínos Benedikta Rieda překračuje nacionální hranice a souvisí s celkovým středoevropským architektonickým děním. Hlavní otázkou této práce měla být spojitost mezi Benediktem Riedem a městem Louny. Město Louny má jedinečný archivní materiál dokládající průběh stavby svého kostela od zničujícího požáru po přípravu stavby, nákupu materiálu a mzdy dělníkům podílející se na této stavbě. S určitostí však nelze říci, zda všechny záznamy můžeme připsat přímo pro stavbu lounského kostela. Tak i personální působnost přes tyto hodnotné archivní informace nelze Benedikta Rieda potvrdit ani vyvrátit jako tvůrce a hlavního koncepčního autora. Tyto otázky si musíme klást pro nesporné kvality kostela sv. Mikuláše v Lounech po stránce architektonické a umělecké. Jistotu máme v určení políra této stavby, jehož známe právě z městských účtů je jím Mistr Pavel z Pardubic do doby stavby lounského kostela pracující na obnově města Pardubic. Severozápadní Čechy se mohou...
|
|
| |
|
|
Počátky církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí ve středověku
Vodáková, Dana ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Oulíková, Petra (oponent)
Resume Tato práce se zabývá poměrně širokým tématem osídlení a první církevní organizace v Jihlavě a v jejím bezprostředním okolí v raném a vrcholném středověku. Snaží se především o shrnutí dosavadních poznatků a vytvoření ucelenějšího pohledu na dané téma. Východiskem byla jak literatura, písemné a obrazové prameny, tak i stavba kostela sv. Jana Křtitele ke kterému se počátky předlokačního osídlení města Jihlavy bezprostředně vztahují. O nejstarší podobě kostela se však neví nic určitějšího a tak rekonstrukce původní podoby je spíše pracovní hypotézou, která se opírá o poznatky ze sondáže z roku 1984. V práci je částečně zahrnuto také hledisko přírodních podmínek, které měly nepochybný vliv na průběh osídlení. Těsně s tím souvisí i pokus o vymezení staré jihlavské farnosti a lokalizaci jejich vsí. V závěru jsou pak nastíněny otázky pro možné budoucí bádání. Počet slov - statistika (včetně poznámek pod čarou) Stránky 65 Slova 19.190 Znaky (bez mezer) 107.353 Znaky (včetně mezer) 126.443 Odstavce 605 Řádky 2.025 (pozn. Statistické údaje nezahrnují přílohy)
|
host ::
RSS.