|
|
Zlato v mladší době železné v Čechách
Smola, Adam ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Frank Danielisová, Alžběta (oponent)
Bakalářské práce se zabývá zlatem v mladší době železné. Cílem práce je komplexní popis dosavadních přírodovědných a archeologických poznatků o těžbě, zpracování a využití zlata v mladší době železné s důrazem na území Čech. Práce se skládá ze tří částí. První část je zaměřena na geologii zlata. Druhá část je potom věnována montánní archeologii a třetí část se týká zlata v kontextu laténských Čech. V závěru jsou navrženy oblasti, kterým je třeba věnovat pozornost, pokud chceme hledat přímý doklad těžby drahého kovu v mladší době železné. Důležitou částí práce je seznámení české odborné veřejnosti s nepříliš známými, ale o to víc unikátními úspěchy francouzské montánní archeologie při prokazování těžby zlata v podobném kulturním prostředí a časovém horizontu. Práce by měla posloužit jako podklad pro další bádání, a teorii uvést v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: mladší doba železná, zlato, těžba, osídlení, montánní archeologie
|
|
|
The Relationships between Bohemia and Gaul from 4th to 1st century. BC.
Pierrevelcin, Gilles ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bernard, Jan (oponent) ; Guillaumet, Jean-Paul (oponent)
Tato práce si klade za cíl zkoumat vztahy mezi !echami a Galií mezi 4. a 1. stoletím p"ed Kristem, a to p"edev#ím p"ezkoumáním dosavadních publikací na toto téma. Vycházeli jsme tak z$d%jin bádání a z$monografií k$jednotliv&m typ'm artefakt'. Byl tak vytvo"en korpus 230 p"edm%t' nále(ejících 61 typ'm, které jsou pova(ovány za "indikátory kontakt'" mezi ob%ma oblastmi. Tyto indikátory umo()ují sledovat dynamiku kontakt' z$hlediska sou*asn% chronologického i prostorového. Vyvstává tak nápadn% role n%kter&ch nalezi#+ (Stradonice, Manching) a oblastí (,v&carsko, Por&ní a Pomoselí). Práce se skládá jednak z rozboru kvantitativních i kvalitativních údaj' a jednak ze studie o formách kontakt', o nich je mo(no uva(ovat (sm%na, migrace atd.). Tato druhá fáze anal&zy poukazuje na n%které metodologické slabiny a dokládá, (e archeologické prameny jsou k$zodpov%zení na#ich otázek sice nezbytné, nikoliv v#ak samy o sob% zcela dosta*ující.
|
|
|
Tuchlovicko v době laténské a době římské: archeologický výzkum z let 1967 a 1968 (A. Knor, J. Zeman)
Bursák, Daniel ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Předkládaná práce shrnuje poznatky o protohistorickém osídlení v prostoru dolního toku Tuchlovického potoka. Hlavní pozornost je věnována zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu z let 1967 a 1968, který proběhl pod vedením A. Knora a J. Zemana. Výzkum navazoval na vykopávky K. Motykové z roku 1966, při kterém byly v průkopu odvodňovací strouhy mezi obcemi Tuchlovice a Srby (okr. Kladno) objeveny pozůstatky sídliště ze starší doby římské se zachovalými nálezy z organických hmot, především ze dřeva. Celkem třinácti zahloubenými sondami se podařilo odkrýt poměrně rozsáhlé pozůstatky sídliště, zaniklého podle všeho přírodní katastrofou. Podle charakteru sedimentů a stratigrafické situace bylo sídliště pravděpodobně strženo povodní. K určení stáří sídliště lze použít jedině charakteristické keramické nálezy, které osídlení datují převážně do 1. století n. l. Vyzvednutá dřeva byla podrobena dendrochronologické analýze, avšak výsledky v podobě konkrétní datace se nepodařilo získat. Z konkrétních nálezů je možno zmínit nález plotu, dubové skládané nádoby a další artefakty bez bližší funkční interpretace. Výzkum ukázal na značný potenciál lokality k řešení širokého spektra otázek archeologie sídlišť, jejich vztahu k přírodním podmínkám a umožnil též nahlédnout do skupiny jinak pouze vzácně...
|
|
|
Severoitalští Bojové a otázka původu středoevropských oppid
Kysela, Jan ; Bouzek, Jan (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Předmětem této práce je otázka původu zaalpských2 pozdně laténských oppid, či přesněji jedna teze, vypracovaná v odpověď na tuto otázku. Tato teorie, nacházející inspirační zdroj středoevropských oppid v severní Itálii v oblasti osídlené keltským kmenem Bojů nalezla zejména mezi českými badateli určitý ohlas: stala se základním stavebním kamenem modelu, který byl vypracován pro vznik oppid v Čechách a který lze vzdor některým námitkám, které vůči němu byly vysloveny3 s určitou nadsázkou označit za oficiální postoj české archeologie k dané otázce. Nesdílím myšlenkovou šablonu, na jejímž základě byla tato teorie vypracována, a přesto (a tím spíš) považuji za zajímavé, nahlédnout ji znovu prost tohoto interpetaačního klíče, prověřit její jednotlivé prvky a argumenty, otázat se, nakolik průkazné jsou samy o sobě, nakolik lze jeden s druhým spojovat a nakolik nosné pak jsou jako celek.
|
|
|
Obchod v pozdní době laténské v Čechách a na Moravě
Dražilová, Dominika ; Salač, Vladimír (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Cílem této práce je nastínit podobu obchodu a směny v Čechách a na Moravě v pozdní době laténské. Tedy v období charakterizovaného rozvoJem oppid, jejich systému i dalším kulturním a řemeslným rozvojem. Mojí hlavní snahou bylo zaměřit se na popsání obchodních kontaktů, které byly podmíněny existencí vyspělého hospodářství a na základě popisu jednotlivých typů zboží se pokusit postihnout systém v rámci kterého bylo vyráběno a distribuováno. Mezi mladší a pozdní dobou laténskou nedochází k žádnému zlomovému technickému pokroku, nicméně v rámci množství zboží produkovaného v pozdní době laténské dochází k obrovskému rozvoji. Protože hospodářský vývoj mezi těmito obdobími byl kontinuální, není se ani otázce obchodu v pozdní době laténské možné věnovat odděleně od obchodu předchozího období. Vzhledem k této skutečnosti se ve své práci částečně zmiňuji i o období mladší doby laténské. Jedním z okruhů, který v předkládané práci popisuji, je definice obchodu a směny společně s nástinem dějin bádání o otázce obchodu v keltské společnosti a možností užití písemných a archeologických pramenů. Zvláštní kapitolu tvoří pojednání o typech kontaktů, které byly příčinou přemístění předmětů z místa jejich výroby do jiné oblasti. Další oddíl se věnuje typům předmětů, se kterými bylo obchodováno. Snažila jsem se ve stručnosti...
|
|
|
Laténské polozemnice v Čechách
Hricáková, Jana ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce se věnovala dosavadním výsledkům bádání v oblasti pozdně halštatských a laténských polozemnic. Za cíl si kladla shromáždit publikované, a pokud to bylo možné, i některé nepublikované prameny, na jejichž základě mělo být vytvořeno třídění polozemnic, které ukázalo, jaké druhy zahloubených staveb se vyskytovaly na území Čech od pozdně halštatského období do konce doby laténské. Bylo zjištěno, že nejvíce objektů se váže ke stupňům H D - LT A, pro které je charakteristická různorodost konstrukcí, a jak ukázala kapitola Funkce polozemnic, pravděpodobně můžeme v tomto období očekávat i rozličné využití těchto staveb. Vývojový zlom mezi stupni LT A a LT B přinesl typ stavby Břešťany - Vikletice, který nebyl do této doby neznámý, nicméně jeho postavení v rámci ostatních staveb nebylo zdaleka tak dominantní jako od této chvíle. Do konce laténského období již pak architektura zahloubených staveb nedoznává žádných výrazných změn. Zahloubené chaty byly roztříděny do 4 skupin nejdříve podle počtu a následně podle umístění kůlových jamek. Na základě takového rozdělení bylo posléze možné pokusit se rekonstruovat předpokládanou podobu staveb. Roztřídění polozemnic zároveň ukázalo, že stejně jako nebylo možné prokázat výraznější chronologickou citlivost zahloubených staveb, není možné ani doložit příliš...
|
|
|
Hroby bylanské kultury z Lovosic na pozadí regionálního osídlení
Půlpán, Marek ; Koutecký, Drahomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Materiálovou základnou a vchodiskem pro bakaláskou práci se stal záchrann archeologick vzkum na lokalit Lovosice II - Prmyslová zóna Aoyama veden v roce 2002 Ústavem archeologické památkové pée v Most, kter mimo jiné poskytl funerální nálezy ze starí doby elezné, piem pro tuto práci byly vybrány ti hroby kultury bylanské. Archeologická lokalita Lovosice (eská republika, Ústeck kraj, okres Litomice) leící v geomorfologicky lenné krajin eského stedohoí patí mezi jednu z nejohroenjích a zárove nejlépe prozkoumanch pravkch území SZ ech, piem je zde doloeno prakticky nepetrité osídlení od neolitu a dodnes a souasn kiovatka dálkovch obchodních cest. Kultura bylanská je známa pedevím z funerálních nález a jejím charakteristickm rysem je skupina bohat vybavench hrob s vozy, jhy, koskmi postroji a zbranmi. Krom této skupiny jsou doloeny hroby o poznání slabji vybavené bez nejbohatích nález, kterm v syntetickch studiích není mnohdy pikládána dostaující pozornost. Hlavním cílem pedloené práce bylo poukázat na postavení relativn slab vybavench hrob. eena byla otázka vznamu tchto zpracovanch hrob v rámci regionu Lovosicka, a to pedevím s ohledem na souasnou pramennou základnu. V podobnch intencích je hodnoceno postavení ásti lovosického pohebit na pozadí regionálního osídlení. Na píkladu nkterch artefakt bylo snahou...
|
|
|
Bylanská kultura na území Prahy. Výzkumy 1987-2004
Prokopová, Anna ; Slabina, Miloslav (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky o charakteru a rozložení sídlišť bylanské kultury na území Prahy a vypracovat katalog lokalit zkoumaných po roce 1987 (resp. 1986). Časově se jedná o úsek necelých dvaceti let, které uplynuly od vydání kandidátské práce M. Fridrichové pod názvem Bylanská kultura ve středních Čechách. Vývoj osídlení. Úvodní část práce se snaží stručně zmapovat současné poznatky o charakteru bylanského osídlení na území Prahy, včetně přehledu dějin bádání. V souvislosti s materiálovou částí práce bylo nutné nastínit chronologii bylanské sídlištní keramiky, kterou na základě typologických skupin vypracovala. Fridrichová. Mým úkolem bylo předložit katalog nově prozkoumaných sídlištních lokalit bylanské kultury na území Prahy a v souvislosti s tím zpracovat sídlištní nálezy z nových výzkumů Muzea hlavního města Prahy, které mi laskavě zapůjčil Mgr. M. Kostka. Během zpracování bylo nutné přistoupit ke kritice pramenů a přehodnotit datování některých nových lokalit. Tímto se katalog rozšířil i o nálezy pozdně halštatské, což umožnilo v některých případech sledovat kontinuitu vývoje.
|
|
|
Sídliště Kanín a problematika laténských dvorců
Elšíková, Veronika ; Košnar, Lubomír (oponent) ; Salač, Vladimír (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá současným stavem poznání laténských dvorců na území Čech. Obsahuje i informace o dalších typech sídelních areálů, které jsou v literatuře za dvorce označovány a to o čtyřúhelníkových valových areálech (tzv. "Viereckschanzen") a usedlostech dvorcového typu na oppidech a nehrazených rovinných sídelních aglomeracích. Druhá část práce se zabývá lokalitou Kanín, u které mělo být rozhodnuto, zda se jedná o laténský dvorec či nikoliv a dále se zaměřuje především na zpracování keramického souboru a na unikátní nález keramického fragmentu s kolkem koně.
|
|
|
Pohřebiště ze starší doby římské v Ohnišťanech (okr. Hradec Králové)
Černý, Martin ; Salač, Vladimír (oponent) ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce)
Bakalářská práce hodnotí nálezy z pohřebiště starší doby římské, které bylo objeveno při orbě 1,4 km jihovýchodně od obce Ohnišťany (okr. Hradec Králové). Hlavní část je uložena v Národním muzeu v Praze (56 předmětů). Dochováno je 8 hrobových celků se sponami, noži, nůžkami a zbraněmi. Rozrušené hroby poskytly řadu římsko-provinciálních importů - bronzové nádoby (např. souprava naběračky a cedníku Eggers 162 s kolkem C MANSVANNII) a spony z východních a západních provincií. Dálkové kontakty dokládá také přezka z území baltských kmenů. V místě dnešní obce je mj. doloženo povrchovými sběry současné sídliště. V oblasti východních Čech nápadně vysoký počet importů patrně souvisí s velice dobrým napojením na tehdejší obchodní síť.
|
host ::
RSS.