|
|
Etické kodexy ve světle současné tlumočnické praxe
Jirkovská, Markéta ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tématem této diplomové práce je profesní etika tlumočení. Práci tvoří dvě hlavní části - teoretická a empirická. V teoretické části práce je nejprve definována etika a s ní související pojmy z hlediska filozofie. Dále je věnována pozornost aplikaci etiky na poli profesním a jsou stručně charakterizovány hlavní dokumenty, které kodifikují etická pravidla určitých profesí - profesní etické kodexy. Následně je podán stručný přehled dosavadního zkoumání etiky v oblasti translatologie a nastíněna historie dokumentů regulujících výkon překladatelské a tlumočnické profese. V dalších kapitolách jsou popsána specifika jednotlivých tlumočnických kontextů a odvětví z hlediska etických nároků na tlumočníka a stručně představeny významné české a zahraniční tlumočnické organizace, které mají své etické kodexy. Jádro teoretické části práce tvoří srovnání deseti vybraných etických kodexů českých a zahraničních profesních tlumočnických organizací, na jehož základě jsou identifikována hlavní práva a povinnosti tlumočníků, které jsou pak dále zkoumány v empirické části. Empirická část je založena na analýze dat získaných prostřednictvím dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo 54 tlumočníků. Předmětem zkoumání byly vybrané otázky tlumočnické etiky, formulované na základě poznatků získaných v teoretické části práce....
|
|
|
Vývoj tlumočnických dovedností
Rambousková, Hana ; Timarová, Šárka (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem dvou nezávislých proměnných - rychlosti vstupního projevu a zkušeností tlumočníka - na délku časového posuvu v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny. Časový posuv v simultánním tlumočení je zpoždění mezi vstupem ve zdrojovém jazyce a výstupem v cílovém jazyce. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické části shrnuje současný stav zkoumané problematiky. Ve druhé, empirické části porovnává průměrné délky časového posuvu u pasáží šedesáti tlumočnických výkonů vyprodukovaných čtyřiceti devíti probandy, rozdělenými do dvou rychlostních a tří zkušenostních kategorií. Cílem práce je zjistit zaprvé, zda existují rozdíly v délce časového posuvu v závislosti na rychlosti vstupního projevu, a zadruhé, jak se délka časového posuvu mění v závislosti na úrovni zkušeností tlumočníků. Hlavní zjištění práce jsou následující: Zaprvé, vyšší rychlost vstupního projevu vede průměrně ke kratšímu časovému posuvu než optimální rychlost projevu; tento závěr se však již nepotvrdil uvnitř kategorie profesionálních tlumočníků, na jejichž délku časového posuvu nemá rychlost projevu vliv. Zadruhé, úroveň zkušeností tlumočníka ovlivňuje délku časového posuvu jednoznačněji než rychlost projevu: čím jsou kabinoví tlumočníci zkušenější, tím kratší mají v průměru při tlumočení...
|
|
|
Komunitní tlumočení a jazykové zprostředkování na základních školách v Praze(případová studie)
Vávrová, Kateřina ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová se zabývá komunikací se žáky-cizinci a jejich rodinami na základních školách, se zaměřením na využívání služeb profesionálních komunitních tlumočníků a rovněž samotných žáků-cizinců v roli jazykových prostředníků (tj. tlumočníků neprofesionálních). V teoretické části nejprve shrnujeme problematiku migrace v České republice a dále představujeme dvě hlavní oblasti našeho zájmu: komunitní tlumočení a jazykové zprostředkování, přičemž se věnujeme zejména oblasti školství. V empirické části pak uvádíme výsledky našeho výzkumu, který byl proveden formou případové studie. V rámci výzkumu jsme na vybraných pražských základních školách zjišťovali, jakým způsobem pedagogové komunikují se žáky či rodiči, kteří neovládají český jazyk; do jaké míry využívají služeb komunitních tlumočníků a jaký je jejich názor na roli tlumočníka ve škole a na tuto službu obecně. Dále jsme se pak ptali na to, zda a do jaké míry školy využívají k tlumočení samotné žáky-cizinci a nakolik považují toto řešení za vhodné v různých situacích. K získání uceleného pohledu jsme podobné otázky kladli rovněž komunitním tlumočníkům. Provedeným výzkumem jsme zjistili, že v našem vzorku respondentů nepředstavuje komunitní tlumočení běžné řešení při překonávání jazykových bariér a přestože je názor škol na tuto službu velmi...
|
|
|
Vícejazyčná komunikace a kvalita tlumočnických a jazykových služeb ve zdravotnických zařízeních v Praze (empirická studie)
Kostelníková, Dita ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem vícejazyčné komunikace v pražských zdravotnických zařízeních - jedním z jejích hlavních cílů je provést srovnání situace ve státním a v soukromém sektoru. Teoretická část této práce představuje tlumočení ve zdravotnictví jakožto jeden z nejdůležitějších a nejfrekventovanějších typů komunitního tlumočení. Autoři se zaměřují zejména na to, jaký je stav výzkumu v této oblasti v jednotlivých regionech světa, a následně analyzují specifika tlumočnické situace v daném prostředí. Nedílnou součástí tohoto oddílu práce je také globální pohled na aktuální situaci z hlediska výskytu zahraničních pacientů v pražských nemocnicích, včetně představení vybraných z tohoto hlediska relevantních demografických údajů. V závěru teoretické části se autoři stručně zabývají fenoménem tzv. "medical tourism". Empirická část vychází z dotazníkového šetření, realizovaného mezi zaměstnanci nemocničních zařízení v Praze - cílem této analýzy je zjistit, jaký je současný stav z hlediska zajišťování komunikace s cizinci, a provést konfrontaci státního a privátního sektoru. Výzkum se zaměřuje především na to, do jaké míry jsou vnímání tohoto stavu a spokojenost se zajišťováním komunikace podmíněny některými konkrétními faktory, zejména pracovní pozicí respondenta a jeho individuální jazykovou...
|
|
|
Tlumočení po telefonu ve velké celosvětové firmě
Matějka, Václav ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce je empirickou studií. Popisuje, jak ve velké celosvětové firmě využívá v tlumočení po telefonu. Teoretická část podává komplexní přehled o tomto způsobu tlumočení - pojednává o jeho historii, současnosti a o možnostech jeho využití. Zaobírá se jeho specifiky, nastiňuje otázku kvality a podává přehled o jeho postavení mezi odbornou veřejností. Praktická část obsahuje popis zákaznického oddělení společnosti Ariba a detailně líčí, jak přesně se v něm telefonní tlumočení uplatňuje. Na základě 73 autentických nahrávek z této firmy zkoumá telefonní tlumočení anglickou-francouzské, anglicko-německé a anglicko-španělské a ověřuje pět hypotéz zaměřených na různé aspekty tohoto tlumočení: roli 3. os. sg., audio kvalitu, stabilitu spojení, situační kontext a spokojenost zákazníků.
|
|
|
Zvládání stresu při simultánním tlumočení (teoreticko-empirická studie)
Přibylová, Marie ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zvládáním stresu při simultánním tlumočení. Pojednává o jeho biologickém účelu, o stresorech neboli podnětech, které ho vyvolávají a o jeho fyziologických, behaviorálních, emocionálních a kognitivních projevech a účincích. Zvláštní pozornost je přitom věnována pracovnímu stresu, a to především stresu vznikajícímu v souvislosti s tlumočením, nároky této profese na osobnost tlumočníka a konkrétními stresory v tlumočnické profesi. Práce se detailně zabývá styly, strategiemi a technikami zvládání stresu. V empirické části práce zjišťujeme, jaká jsou očekávání a obavy začínajících studentů tlumočnictví z hlediska stresu, zda studenti i profesionální tlumočníci považují tlumočení za stresující aktivitu a proč, zda mají dojem, že výuka strategií a technik zvládání stresu by měla být nedílnou součástí přípravy na toto povolání, a jaká je v tomto ohledu situace na vybraných českých a na zahraničních vysokoškolských pracovištích. Na základě zjištěných skutečností pak práce přináší doporučení pro praxi, především z hlediska tlumočnického výcviku. Klíčová slova: stres, stresor, pracovní stres, techniky zvládání stresu, coping, simultánní tlumočení, tlumočnický výcvik
|
|
|
Model úsilí Daniela Gila v simultánním tlumočení
Tauchmanová, Jana ; Rejšková, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
5 Abstrakt Simultánní tlumočení je složitý kognitivní proces, který se skládá z mnoha dílčích procesů. Jedním ze schematických popisů tohoto procesu je model úsilí francouzského teoretika Daniela Gila. Model vychází z kognitivní psychologie, především pak z poznatků o pracovní paměti a omezené procesní kapacitě lidského mozku. Definuje proces simultánního tlumočení jako kombinaci tří souběžných úsilí (úsilí poslechu a analýzy, úsilí krátkodobé paměti, úsilí produkce řeči), které pro zajištění zdárného průběhu tlumočení vyžadují určitý objem procesní kapacity. Vlivem zátěžových faktorů může u tlumočníka dojít k zahlcení procesní kapacity, což se projeví selháním při plnění daného úkolu nebo zhoršením tlumočnického výkonu, a to bezprostředně nebo později. Diplomová práce zkoumá otázku zahlcení procesní kapacity vlivem číselných údajů během simultánního tlumočení, a to v teoretickém rámci modelu úsilí. V první teoretické části se zabýváme nejprve jednotlivými aspekty procesu simultánního tlumočení z pohledu modelu úsilí a především otázkou procesní kapacity a jejího zahlcení, dále pak nejdůležitějšími poznatky o dlouhodobé, krátkodobé a pracovní paměti, zátěžovými faktory při tlumočení, tlumočnickými strategiemi a taktikami a konečně otázkou jednotky smyslu a hodnocení tlumočnického výkonu z pohledu kvality a...
|
|
|
Vývoj tlumočení ve Skandinávii
Pišvejc, David ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
RESUMÉ Rigorózní práce přibližuje Skandinávii z hlediska tlumočení jako poměrně homogenní celek. Jde o oblast Evropy se stejnými historickými, kulturními a politickými kořeny, z čehož pramení i podobný novodobý vývoj promítající se do přístupu k tlumočení. Demograficky výrazně jednolité země se od druhé poloviny 20. století stávají cílovými destinacemi přistěhovalců z celého světa, což vyžaduje zvláštní důraz na komunitní tlumočení. Ve všech třech státech je povinnost používat v určitých situacích komunitní tlumočníky legislativně zakotvena. Kapitola 2 se zaměřuje na vývoj tlumočení ve Švédsku, největší skandinávské zemi. První tlumočnické kurzy, organizované v rámci lidového vzdělávání, se již od konce 60. let specializovaly na komunitní tlumočení. Dnes je tento typ tlumočení vyučován na mnoha lidových vysokých školách po celé zemi. Centrálním vysokoškolským tlumočnickým pracovištěm je Tlumočnický a překladatelský institut (TÖI) ve Stockholmu, který jako jediný vyučuje též konferenčnímu tlumočení. Tlumočníci mají možnost skládat autorizační zkoušku v 41 jazycích, včetně specializačních zkoušek. Naproti tomu v zemi chybí jednotný tlumočnický registr a celoplošná kontrola tlumočnických agentur. Kapitola 3 popisuje vývoj tlumočení v Norsku. Výuka tlumočení probíhá od poloviny 80. let prostřednictvím kurzů na...
|
|
|
Modely tlumočení v ČLR
Aguas Maisels, Sebastian ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Cílem dané diplomové práce je nastínit vývoj a současný stav tlumočnické profese v Číně. Zaměřili jsme se zejména na odbornou přípravu profesionálních tlumočníků na čínských vysokých školách, tlumočnické akreditace, profesní organizace a utváření teorie a didaktiky tlumočení jako samostatné vědní disciplíny. Počátky profese konferenčního tlumočníka v Číně se datují do roku 1979, kdy zde byl založen Program pro odbornou přípravu tlumočníků a překladatelů OSN. V roce 1994 byl tento program přetransformován na Graduate School of Translation and Interpretation v rámci Beijing Foreign Studies University, čímž vzniklo první specializované pracoviště pro odbornou přípravu tlumočníků. V roce 2006 spustily první 3 vysoké školy bakalářský tlumočnický a překladatelský program (BTI). V roce 2007 začalo 15 vysokých škol nabízet nový magisterský tlumočnický a překladatelský program (MTI). V současné době je počet vysokých škol s BTI programem více než dvojnásobný a počet vysokých škol s MTI programem dosáhl 150. Několik vysokých škol nabízí také doktorské tlumočnické programy. Tlumočnictví jako samostatná vědní disciplína se v Číně postupně etabluje a důkazem jsou tomu práce uznávaných čínských odborníků, jako jsou například Liu Heping, Bao Gang nebo Wang Binhua. Většina čínských prací zabývajících se teorií a...
|
|
|
Tlumočení po telefonu
Perníková, Michaela ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Tlumočení po telefonu je disciplína, která se v České republice zatím příliš neprosadila. Naproti tomu v zahraničí je trh s tlumočením po telefonu velmi rozvinutý. Agentury, které tlumočení po telefonu nabízejí, mají dokonale propracovaný systém zprostředkování této služby, a to od výběru tlumočníků, přes jejich průběžné vzdělávání a hodnocení, až po samotné propojení s klientem. Tento typ tlumočení se v zahraničí používá v nejrůznějších oblastech lidské činnosti - ve zdravotnictví, při komunikaci s poskytovateli služeb, jako jsou například banky, u soudů, u výslechů na policii, v soukromé sféře při komunikaci obchodních partnerů a podobně. V České republice si tlumočení po telefonu teprve hledá své místo na trhu. Překladatelské agentury je sice nabízejí, avšak klienti o ně nejeví zájem. Diplomová práce se tlumočením po telefonu zabývá nejprve z teoretického hlediska a to zasazením této disciplíny do kontextu tlumočení na dálku, tlumočení dialogu a komunitního tlumočení. Dále probírá situaci v zahraničí a oblasti, v nichž se tlumočení po telefonu nejvíce využívá, přičemž se zaměřuje na Spojené státy americké, kde je trh s tlumočením po telefonu nejrozvinutější. Empirická část práce následně na základě výstupů z průzkumu mezi překladatelskými agenturami, nemocnicemi, neziskovými organizacemi a...
|
host ::
RSS.