|
|
Functioning of proper names in phraseological unit
Naydenova, Natalia ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Stiessová, Jitka (oponent)
(česky): Tématem diplomové práce je "Fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách." V práci byly prozkoumány frazeologické jednotky s vlastními jmény (tj. antroponimy) ze slovníku "Ruská frazeologie: historický a etymologický slovník", ed. V.M. Mokienko. Předmětem této studie je určit vlastnosti fungování vlastních jmen ve frazeologických jednotkách, vysvětlit a ukázat posun funkce vlastních jmen a identifikovat úlohu vlastních jmen. Během práce byly provedeny následující úkoly: 1) určit a klasifikovat frazeologické jednotky s antroponimy podle důvodu jejich výskytu; 2) vysvětlit pomocí psycholingvistických experimentů, jak (jakým způsobem) vlastní jméno ztrácí svou primární funkci nominativní a získává funkci hodnotící; 3) zkontrolovat získání hodnotící funkce antroponimy na materiálech ruského národního korpusu. V tomto studiu bylo analyzováno kolem 80 frazeologických jednotek s antroponimy. Byly odhaleny změny v rozsahu a obsahu pojmu vlastních jmen ve frazeologických jednotkách. V závěrečné kapitole byly učiněny závěry týkajíci se toho, jak vlastní jména ve frazeologické jednotce získávjí vlastnosti, které lze použít pro neomezený počet denotatu.
|
|
|
Kategorie reflexivity v česko-ruském kontextu s ohledem na moderní metody výuky češtiny cizincům
Kovbová, Kristýna ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza kategorie reflexivity v češtině ve srovnání s ruštinou, následně navržení a sestavení jazykové příručky ke kategorii reflexivity pro rusky hovořící studenty českého jazyka pro úrovně A1 - B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). V teoretické části práce jsou na základě vybraných studií analyzovány jednotlivé aspekty kategorie reflexivity v češtině, tedy především reflexivní forma slovesná, reflexivní deagentiv a reflexivní sloveso. Následuje návrh vlastní klasifikace kategorie reflexivity, v němž je systematizován prostudovaný materiál pro potřeby vytvoření jazykové příručky. Cílem praktické části naší práce bylo navrhnout a sestavit jazykovou příručku ke kategorii reflexivity v češtině na materiálu ruského jazyka, vzhledem k tomu, že analýzou současných učebních materiálů k výuce češtiny pro cizince bylo zjištěno, že kategorii reflexivity není přikládána náležitá pozornost, klasifikace reflexiv a reflexivních forem slovesa je nedostatečná, mnohdy dokonce chybí. Při sestavování vlastního učebního materiálu jsme vycházeli ze současné metodické báze pro češtinu jako cizí jazyk SERRJ, podle níž jsme definovali gramatické a lexikální kompetence pro jednotlivé úrovně A1, A2, B1, B2, na základě kterých byla následně navrženy a sestaveny...
|
|
|
Semantic characteristics of paremias with key word "water" (an attempt at comparative analysis within Russian and Czech)
Kipchatov, Mikhail ; Kedron, Katerina (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Bakalářská práce je věnována sémantickým zvláštnostem českých a ruských paremií obsahujících klíčové slovo "voda". Cílem bakalářské práce je zjištění společných a odlišných rysů a zvláštností paremií, jež obsahují komponent "voda" na formální úrovni. Hlavními metodami jsou srovnávací a sémantická analýza. V první části bakalářské práce je popisována problematika největší skupiny paremií, přísloví a pořekadel, jejich vztahy vůči ostatním druhům ustálených spojení (frazeologismům, ideomům, rčením atd.). Druhá část obsahuje dvě klasifikace, jež jsou založeny na sémantických významech komponentu voda včetně jeho nejcharakterističtějších opozic, v nichž se komponent realizuje v českém a ruském jazycích, a na sémantických polích (taxonech) paremií s klíčovým slovem "voda".
|
|
|
Negativní aspekty lidské povahy v ruských přirovnáních
Pokotilová, Anastázie ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Předmětem této práce jsou tři tématicko-ideografické skupiny ruských přiřovnání, které mají negativní hodnotící charakteristiku lidské povahy. V rámci každé skupiny se analyzují jednotlivé frazeologismy z hlediska sématického a strukturního. Dále se vysvětluje etymologie frazeologismů a sleduje se jejich fungování v ruských kontextech. Porovnání ruských a českých frazeologismů pomáhá stanovit shody a odlišnosti ve frazeologických fondech obou jazyků.
|
|
|
Rozdíly užívání gramatického rodu v češtině a ruštině (Je žena v jazyce skutečně ženou?)
Šafratová, Jitka ; Stiessová, Jitka (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
"V evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou".101 Toto tvrzení je možné dle mého názoru chápat jako velmi sporné a vyvolávající četné diskuse ve vědeckém prostředí, ale i ve společnosti, neboť genderová lingvistika je v současné době považována za velmi aktuální a diskutované téma. Ve své bakalářské práci jsem se proto zaměřila na rozdíly užívání gramatického a biologického rodu v ruštině a češtině z pohledu genderové lingvistiky. Aby však mohla být tato polemická moderní jazykovědná disciplína pochopena, považovala jsem za důležité nepodcenit ani teoretickou část, v níž jsem se pokusila přiblížit rodové souvislosti v ruštině a češtině. V teoretické části jsem se proto soustředila na objasnění rozdílu a vztahu mezi gramatickým a biologickým rodem v obou jazycích, dále na tzv. kolísání v rodě. S tím úzce souvisí i odkaz na obourodá a vespolná pojmenování, která se v ruštině i češtině často vyskytují.
|
|
|
Abbreviations and language games in Russian during the end of the 20th and the beginning of the 21th century with emphasis on the mass media
Knápková, Daniela ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Nyklová, Ljudmila (oponent)
Tento text je určen především pro ty, kteří se zajímají o soudobý ruský jazyk, o tendence, jevy a směry, kterými se ubírá jazyk ruských masových médií. Hlavním tématem práce je abreviace a jazyková hra s tímto jevem související. Historie zkratek v ruštině je poměrně dlouhá, ale až v posledních desetiletích lze pozorovat, že abreviatury slouží i k projevu exprese v jazyce. Práce se soustřeďuje na typy jazykové hry se zkratkami, poslední část je věnována praktickému rozebírání konkrétních příkladů a snaze určit, zda je daná jazyková hra "úspěšná" či nikoli.
|
|
|
Hovorová řeč a slang v dramatech Vasilije Sigareva - Černé mléko, Plastelína a Fantómové bolesti
Šebek, Jiří ; Loikova-Nasenko, Tatiana (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
V současné době se stále větší počet lingvistů začíná ve svých vědeckých pracích zabývat fenoménem slangu a hovorové řeči, který zaujímá své místo v běžném jazyce již dlouhou dobu, ale v posledních letech tyto specifické formy jazyka nacházejí stále větší uplatnění nejen v běžné každodenní komunikaci, ale i v denním tisku, různě tématicky zaměřených časopisech a také samozřejmě v televizním vysílání a rádiu. Tento fenomén nesouvisí samozřejmě pouze s ruským jazykem, ale je možné jej pozorovat téměř v každém jazyce na celém světě v souvislosti s globálním rozvojem společnosti. Cílem této práce je najít co nejpřesnější definice pro hovorovou řeč, slang a s ním související žargon a zároveň také porovnat různé formy použití těchto jazykových forem na třech dramatech Vasilije Sigareva, v současné době jednoho z nejdiskutovanějších autorů divadelních her v Rusku. Pro dosažení tohoto cíle je nutné prozkoumat různé roviny jazyka: fonetickou, morfologickou, lexikální a syntaktickou. Teoretickými, ale i praktickými východisky pro tuto práci budou různé výkladové slovníky slangu a hovorové řeči, zejména pak výkladový slovník V. S. Elistratova " "1, slovník T. G. Nikitinové " "2, " " S. A. Kuzněcova3 dále různé publikace a stati zabývající se slangem a hovorovou řečí.
|
|
|
Frazeologismy s vlastními jmény v ruské a české frazeologii
Bauerová, Pavla ; Loikova-Nasenko, Tatiana (oponent) ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala fungováním vlastních jmen v ruské a české frazeologii. Vlastní jména jsou specifické lexikální jednotky, které na rozdíl od podstatných jmen obecných pojmenovávají jedinečný denotát, a nemají tudíž pojmový obsah. Přesto u některých vlastních jmen dochází během vývoje jazyka k jejich apelativizaci, tj. přechodu od vlastního jména k obecnému. Vlastní jména se stávají obecnými na základě obrazného přenesení extralingvistických skutečností svázaných s jejich denotátem (vlastní jméno se stává zobecněným symbolem těchto skutečností). Ve frazeologizmech tedy vystupují taková vlastní jména, která získala obecný význam. Vlastní jméno může do frazeologizmu proniknout také pouze na základě náhodné shody rytmu či rýmu s ostatními komponenty frazeologické jednotky nebo na základě náhodné či genetické příbuznosti propria s obecnými substantivy. Frazeologizmy s vlastními jmény (onomastické frazeologizmy) tvoří v obou srovnávacích jazycích významnou a specifickou složku frazeologického systému. Součástí frazeologizmů se stávají jak původní ruská a česká vlastní jména, tak vlastní jména přejatá z jiných jazyků. Původní ruské a české onomastické frazeologizmy lze rozdělit podle toho, jakým způsobem vypovídají o národní specifičnosti, na frazeologizmy odrážející extralingvistické reálie a na...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.