|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
|
Hledání "řádu světa" v tvorbě Gustava Herlinga-Grudzińského
Petránková, Michaela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
v českém jazyce Literární tvorba 20. a 21. století vyžaduje vysvětlení, odkud se bere příběh, jenž je právě čten. Jde především o odůvodnění jeho platnosti v dnešním světě, který je ovládám trhem a fascinací. Herling-Grudziński si ve své tvorbě odpovídá právě na tuto základní otázku soudobé literatury. Příběhy, které vypráví, tady byly od nepaměti. Jsou přepisem starých kronik a textů komentátorů historických událostí, jsou ukryty na obrazech významných evropských malířů a v literatuře. Vynořují se prostřednictvím konkrétních událostí v jiném čase ale stejném prostoru. Prostorová paměť ovlivňuje i způsob vnímání prostoru vypravěčem. Tato práce popisuje proces obnovy příběhů jako výstavbu povídkového textu, tedy metodu konstrukce časoprostoru v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského.
|
|
|
Tváří v tvář ztátě: Figury ztráty v poválečné středoevropské literatuře
Petránková, Michaela ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Práce se zabývá tématem ztráty v poválečné středoevropské literatuře u autorů Nabokova, Bachmannové, Bernharda, Handkeho, Esterházyho, Sebalda a Chwina, jejichž texty se realizují jako svědecké výpovědi. Vypracovává nový model poválečného "muže bez vlastností", a zkoumá, jakým jazykem tento subjekt svůj prožitek ztráty verbalizuje. S texty pracuje metodou nalézání diskurzívních figur inspirovanou Rolandem Barthesem a díky ní odhaluje mechanismy, které každý jazyk diskurzu svědectví nutně obsahuje, čímž vždy ohrožuje vypovídající subjekt. Představuje tak nový žánr, který ve středoevropské literatuře v průběhu druhé poloviny dvacátého století vznikl.
|
|
|
Hledání "řádu světa" v tvorbě Gustava Herlinga-Grudzińského
Petránková, Michaela ; Poslední, Petr (vedoucí práce) ; Benešová, Michala (oponent)
v českém jazyce Literární tvorba 20. a 21. století vyžaduje vysvětlení, odkud se bere příběh, jenž je právě čten. Jde především o odůvodnění jeho platnosti v dnešním světě, který je ovládám trhem a fascinací. Herling-Grudziński si ve své tvorbě odpovídá právě na tuto základní otázku soudobé literatury. Příběhy, které vypráví, tady byly od nepaměti. Jsou přepisem starých kronik a textů komentátorů historických událostí, jsou ukryty na obrazech významných evropských malířů a v literatuře. Vynořují se prostřednictvím konkrétních událostí v jiném čase ale stejném prostoru. Prostorová paměť ovlivňuje i způsob vnímání prostoru vypravěčem. Tato práce popisuje proces obnovy příběhů jako výstavbu povídkového textu, tedy metodu konstrukce časoprostoru v povídkách Gustawa Herlinga-Grudzińského.
|
host ::
RSS.