|
|
Experimentální výzkum alkalicko-křemičité reaktivnosti vulkanických hornin
Seidlová, Zuzana ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vavro, Martin (oponent)
(ČJ) Alkalicko-křemičitá reakce je i v dnešní době významným problémem v oblasti betonářství. V roce 1940 byla poprvé popsána Stantonem a do dnešní doby velice postoupilo zkoumání výskytu alkalicko- křemičité reakce v kamenivu. I přes tyto poznatky není vše vyřešeno a nejsou známy všechny příčiny a důsledky této reakce. Pro rozpoznání alkalicko-křemičité reakce v kamenivu slouží celá řada metod, jsou to petrografické, chemické metody a dilatační zkoušky, které zkoumají rozpínání betonu v důsledku reaktivnosti kameniva. Petrografické metody hodnotí kvalitativní a kvantitativní znaky kameniva, ale nemohou zaručit zda nakonec kamenivo přece jen nezpůsobí reakci. Chemické zkoušky a dilatační zkoušky stanovují takzvaný potenciál reakce (nereaktivní, potenciálně reaktivní a reaktivní kamenivo), ale i ty mají své chyby a nemohou být brány jako 100% ukazatel přítomnosti alkalicko-křemičité reakce v kamenivu. V práci jsou popsány obecné charakteristiky alkalicko-křemičité reakce kameniva, její mechanizmy a faktory ovlivňující její vznik. Je popsáno porušení betonu, ve kterém je použito některých vulkanických hornin, ty jsou v některých pracích uváděny jako potenciálně reaktivní alkalicko- křemičitou reakcí (ASR). Dále se zabývá samotným laboratorním výzkumem ASR. Bylo vybráno okolo 30 lomů produkujících...
|
|
|
Vztah mezi makro- a mikroskopickými projevy alkalicko-křemičité reakce v betonu
Burdová, Anna ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Martinec, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá poruchami pozorovanými na cemento-betonových krytech (CBK) vozovek na třech vybraných úsecích dálnic v České republice. Hlavním cílem bylo zjistit, zda porušení betonu vzniklo vlivem alkalicko-křemičité reakce, či jiným mechanismem. Porušení betonu bylo zkoumáno v makroskopickém i v mikroskopickém měřítku. Mezi hlavní makroskopicky pozorované poruchy patří trhliny porušující povrch i vnitřní části betonu. V mikroměřítku byly zkoumány mikrotrhliny a alkalicko-křemičité gely. Porušení CBK dálnic bylo kvantitativně stanoveno třemi hlavními parametry: měrnou délkou trhlin na povrchu CBK dálnic, měrnou délkou mikrotrhlin ve vrtných jádrech a objemem alkalicko-křemičitých gelů a mikrotrhlin ve výbrusech. Porovnáním těchto parametrů bylo možné rozlišit dva různé mechanismy porušení CBK dálnic. (1) Degradace betonu, která byla spojena zejména s alkalicko-křemičitou reakcí, se objevila na dvou vybraných úsecích dálnic (dálnice D11- Vrbová Lhota a D1) a (2) degradace betonu spojená s jinými mechanismy (cykly mrznutí a tání, mechanická degradace), které se projevily ve třetím případě (dálnice D5).
|
|
| |
|
| |
|
|
Vápence Českého krasu a jejich využití pro hydraulická vápna a přírodní cementy
Kozlovcev, Petr ; Kuchařová, Aneta (oponent) ; Přikryl, Richard (vedoucí práce)
ii Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vápenci Českého krasu a možnostmi jejich využití na anorganická stavební pojiva, konkrétně na hydraulická vápna a přírodní cementy. V prvních kapitolách je představeno a charakterizováno území Českého krasu, jeho stavba a geologický vývoj. Rozsáhleji jsou popsány dvě nejdůležitější období formování tohoto území - silur a devon. V úvodní části práce je nastíněna i historie těžby a zpracovávání vápenců v Českém krasu. Dále je uvedena petrografická charakteristika vápenců, tedy jejich mineralogické a chemické složení, vnitřní stavba (struktura a textura), jejich klasifikace, vznik a diageneze. Podobným způsobem práce uvádí do problematiky anorganických stavebních pojiv. Zabývá se jejich rozdělením, charakteristikou a hodnocením jejich vlastností. Větší důraz je kladen především na představení hydraulických vápen a přírodních cementů, jimiž se práce primárně zabývá. Menší kapitola je věnována jednotlivým typům vápenců a jejich možnému uplatnění. Podstatnou náplní práce je samotné vyhodnocení vápenců jako možné suroviny pro výrobu již zmiňovaných hydraulických vápen a přírodních cementů. V příloze jsou uvedeny tabulky upřesňující hodnocení vápenců a především tabulky s chemickými analýzami vápenců a výpočty, ze kterých vychází jejich zhodnocení. Navíc je v příloze,...
|
|
|
Faktory ovlivňující výsledky laboratorních zkoušek mechanických vlastností hornin
Čermák, Martin ; Drozd, Karel (oponent) ; Přikryl, Richard (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá vlivem různých faktorů, jenž mohou ovlivňovat výsledky mechanických zkoušek hornin. Jedná se o rešeršní práci, která čerpá především z odborných článků a konferenčních příspěvků. V úvodu nejprve popisuje zkušební laboratorní metody, kterými jsou horniny zkoušeny a jsou tak získány pevnostní charakteristiky a dále popisuje přetvárné a deformační vlastnosti hornin. V druhé části této práce jsou definovány faktory, které ovlivňují výsledky mechanických zkoušek. Konkrétně se jedná o faktory, které jsou dány vlastním složením a stavbou zkoušené horniny, dále jejími fyzikálními vlastnostmi. Dále jsou to faktory, které lze ovlivnit, jako jsou zkušební podmínky a příprava zkušebních těles. Ke každému vybranému faktoru je popis jak ovlivňuje výsledky mechanických zkoušek různých litologických typů hornin. Z poznatků, které tato práce přináší je zřejmé, že popisované faktory mohou mít velmi výrazný vliv na mechanické vlastnosti a je tedy přínosné tyto faktory při mechanických zkouškách zohledňovat
|
|
| |
|
|
Metodika určování provenience přírodního kamene – pískovce – exaktními laboratorními metodami
Přikryl, Richard ; Weishauptová, Zuzana ; Přikrylová, Jiřina
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu pískovců, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis pískovců a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Certifikovaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z pískovců. Výsledky, dosažené pomocí postupy, navrženými v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o tomto typu sochařského a stavebního materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci pískovců; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (pískovec) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu pískovce při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování pískovce. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy pískovec. Metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek. Jedná se nejen o specialisty – geology, kteří provádějí samotný rozbor přírodního kamene z památek, ale též specialisty, kteří rozbor zadávají a kteří výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování – tedy restaurátory a technology. Těmto specializacím by metodika měla posloužit při formulování požadavků na typ rozboru a při interpretaci jeho výsledků. Metodika byla certifikována dne 18. 8. 2016, Osvědčení č. 143 (č.j. MK 53116/2016 OVV; sp. zn. MK-S 6346/2016 OVV).
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Materiálový rozbor přírodního kamene – sedimentárních a krystalických vápenců („mramorů“) – exaktními laboratorními metodami jako nástroj ke stanovení zdrojové oblasti
Přikryl, Richard ; Šťastná, Aneta ; Kozlovcev, Petr ; Přikrylová, Jiřina ; Zamrazilová, Lenka
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu sedimentárních vápenců a mramorů, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis sedimentárních a krystalických vápenců („mramorů“) a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Předkládaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených ze sedimentárního nebo krystalického vápence. Výsledky, dosažené pomocí postupů, navržených v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci vápenců a mramorů; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (vápenec a mramor) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu vápence nebo mramoru při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování objektů ze sedimentárního nebo krystalické vápence. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy vápenec nebo mramor. Předložená metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, nebo rozbor zadávají, či výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování. Metodika byla certifikována dne 28. 5. 2015, Osvědčení č. 34(č.j. MK 3363/2015 OVV; sp. zn. MK-S 115/2015 OVV).
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Materiálový rozbor přírodního kamene – opuky – exaktními laboratorními metodami jako nástroj ke stanovení zdrojové oblasti
Přikryl, Richard ; Šťastná, Aneta ; Přikrylová, Jiřina ; Zamrazilová, Lenka ; Weishauptová, Zuzana
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému popisu opuk, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis opuk a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z opuky. Výsledky, dosažené pomocí postupů, navržených v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci opuk; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (opuka) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu opuky při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování objektů z opuky. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy opuka. Předložená metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, nebo rozbor zadávají, či výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování. Metodika byla certifikována dne 28. 5. 2015, Osvědčení č. 33 (č.j. MK 3363/2015 OVV; sp. zn. MK-S 115/2015 OVV).
Plný text: PDF; PDF
|
host ::
RSS.