|
| |
|
|
Fenomén hudby. Hudba v kontextu základních motivů Heideggerova raného myšlení
Výravský, Vojtěch ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Práce je pokusem zasadit téma hudby do kontextu primárně tzv. "raného", ale částečně i "středního" období myšlení Martina Heideggera. Vychází přitom zejména ze dvou podnětů: jednak z Heideggerova tvrzení, že je třeba překonat estetické, tedy metafysické pojetí uměleckého díla, a jednak z velkého otazníku nad prázdným místem, jímž je hudba v rámci Heideggerova pronikavého promýšlení bytnosti umění přítomna. V první části ukazuje důvody, proč Heidegger volá po překonání estetiky, a pokouší se vykázat skryté předpoklady, v nichž se estetika vždy pohybuje a jež zatemňují původní přístup k uměleckému dílu, tedy i k hudbě. Jako základní metafysické předpoklady (hudební) estetiky je zde odkryto zejména trojí: schéma forma-látka, schéma subjekt-objekt a pojímání uměleckého díla jako před-mětu před-stavy. Ve druhé části práce je potom učiněn pokus o překonání těchto schémat cestou fenomenologického odhalování bytostných struktur hudby. Významným vodítkem je při tom nejprve fenomén dotyku hudby. Ten vede k pochopení hudby jako způsobu 'bytí ve světě' konstituovaného třemi momenty: náladou, rozuměním a řečí. Hudba se tak ukazuje jako způsob odemykání 'bytí tu', tedy jako artikulace naladěné srozumitelnosti pobytu a její sdělování spolupobytu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Skupina Antifa v USA a její vztah vůči politickému mainstreamu
Žádník, Jiří ; Dopieralla, Jakub (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá vztahem předních politických představitelů velkých stran v USA s hnutím antifa, a to především reakcí sledovaných předních politiků na události srpna 2017 v Charlottesville na účast hnutí antifa při demonstraci proti pořádané Unite the Right rally. Práce nejprve seznamuje čtenáře s historií antifašistického boje ve Spojených státech až po vznik prvních organizovaných sítí aktivistických buněk a přechod od ARA k AFA. Následně je v práci popsána organizační příprava účastníků srpnových událostí a jejich přímý průběh 11. a 12. srpna. Ve výzkumné části práce jsou analyzovány příspěvky sledovaných politických představitelů uveřejněné na sociální síti Twitter, především tedy jejich okamžitá reakce, a poté jsou analyzovány články uveřejněné krátce po události ve vybraných médiích a to zvláště to, jakým způsobem informovaly o hnutí antifa a jeho účasti na dění. Klíčová slova antifa, antifašismus, USA, Charlottesville, demokraté, republikáni, New York Times, Fox News
|
|
| |
|
| |
|
|
Vznik a vývoj Národního sjednocení
Zaic, Lukáš ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je vznik a vývoj politické strany Národního sjednocení až do sloučení se Stranou národní jednoty. Národní sjednocení, v čele s Karlem Kramářem, Jiřím Stříbrným a Františekem Xaverem Hodáčem, vzniklo v roce 1934 jako nástupnická strana významné prvorepublikové nacionálně konzervativní Československé národní demokracie. Ta se sloučila s krajně nacionalistickými a fašizujícími subjekty Národní liga a Národní fronta v naději za sjednocení českého nacionalismu a dobrý výsledek ve volbách do Národního shromáždění republiky Československé v roce 1935. Jako celek tato strana v prvorepublikovém politickém systému zastávala silně pravicový až fašizující postoj. Strana byla po Mnichovské dohodě v roce 1938 sloučena do Strany národní jednoty. Práce se zaměřuje na otázku přítomnosti antisystémovosti a ideologických fašizujících tendencí u Národního sjednocení. Z teoretického hlediska bude práce vycházet z teorie antisystémové strany Giovanni Sartoriho pro určení přítomnosti či míry antisystémovosti a zda se tak u něj skutečně projevovala snaha o destabilizaci či změnu politického systému, typická pro fašismus. K tomu bude využit metodologický rámec analýzy stranických vnějších i vnitřních projevů a ideologického vývoje, které se následně porovnají se stanovenými definicemi...
|
|
| |
host ::
RSS.