|
|
French policy in Libya after overthrowing Gaddafi: security consolidation or democratization?
Mistrík, Peter ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Anglická škola teórie medzinárodných vzťahov tvrdí, že národné záujmy štátov a ich chovanie v medzinárodných vzťahoch nie sú hnané len egoistickými pohnútkami, ale tzv. osvieteným sebazáujmom. Fungovania spoločenstva týchto štátov je riadené spoločnými pravidlami, zákonmi, hodnotami a záujmami. Podľa solidaristického prúdu Anglickej školy je dokonca prijateľné, aby bola obmedzená suverenita toho štátu, ktorý vážnym spôsobom poruší medzinárodné normy, medzi ktoré patrí aj ochrana ľudských práv. Nesúlad medzi ochranou suverenity štátov a ochranou práv jednotlivcov sa snažila preklenúť doktrína tzv. Zodpovednosti chrániť prijatá na Svetovom summite OSN v roku 2005. Táto doktrína poslúžila Francúzsku a ďalším intervenujúcim štátom na podporu legality ich jednania v Líbyi. Keďže ale nepojednáva len o podmienkach intervencie, ale stanovuje aj zodpovednosť interventov za rekonštrukciu, predstavuje vhodný nástroj v hodnotení záujmov a motivácií, ktoré formovali konanie Francúzska v Líbyi. Z analýzy vyplýva, že primárna motivácia Francúzska sa v procese intervencie a následnej rekonštrukcie zásadne menila. Postúpila smerom od záujmu o stav ľudských práv, cez obchodné záujmy až k motívom spätým so stavom bezpečnosti v Líbyi a jej regionálnymi implikáciami.
|
|
| |
|
|
Zahraničněpolitické vztahy Evropské unie a Ukrajiny v letech 2004-2011: od Evropské politiky sousedství k Východnímu partnerství
Havlíček, Pavel ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato bakalářská práce představuje případovou studii zabývající se zahraničněpolitickými vztahy Evropské unie a Ukrajiny v letech 2004-11. Konkrétně se práce zaměřuje na Evropskou politiku sousedství a Východní partnerství, které tvořily základ vztahů v tomto období. Analýzou vzájemných vztahů se práce snaží zodpovědět výzkumnou otázku, z jakého důvodu se Evropské unii v tomto období nepodařilo prosadit své zahraničněpolitické cíle na Ukrajině. Za účelem zodpovězení otázky práce ve třech kapitolách chronologicky popisuje a analyzuje vývoj evropské zahraniční politiky na Ukrajině a její přijetí ukrajinskou stranou. První kapitola se zabývá historií partnerství mezi EU a Ukrajinou v období 1991 až 2004, ze kterého si vybírá nejdůležitější body relevantní pro vývoj po roce 2004, kdy byla spuštěna Evropská politika sousedství. Na tu se práce zaměřuje v druhé kapitole, která nejprve mapuje vznik a charakter této politiky a později se dostává ke konkrétním bodům, které Evropská politika sousedství přinesla vývoji vztahů s Ukrajinou. Závěrečná část se týká politiky Východního partnerství a stejně jako druhá kapitola nejprve popisuje vznik a obsah tohoto projektu. Druhá část kapitoly přináší pohled ukrajinské strany na Východní partnerství a poukazuje na limity, které vzešly ze srovnání Evropské politiky...
|
|
|
Zhodnocení přístupu turecké vládní strany Spravedlnosti a rozvoje (AKP) k přistoupení k EU
Polách, Vladislav ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Základním cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup turecké Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) k Evropské unii (EU). Práce vychází z racionalistické teoretické školy, přičemž využívá Moravcsikovu teorii liberálního intergovernmentalismu. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol. První z nich představuje dvě základní teoretické školy, jež se zabývají rozšiřováním EU. Tyto dva základní přístupy tvoří racionalistická a konstruktivistická teoretická škola, přičemž do obou dvou škol následně spadá několik dílčích teorií. Kapitola věnující se teorii je následně uzavřena debatou o empirických limitech konstruktivistů v případě tzv. Východního rozšíření EU. V metodologické části je následně vybrána použitá dílčí teorie, tedy liberální intergovernmentalismus, a stejně tak jsou v ní již rozebrány základní závislé, intervenující a nezávisle proměnné. Následující dvě kapitoly práce již reflektují samotnou užitou teorii, když první z nich se věnuje turecké domácí scéně a postavení AKP v jejím rámci, přičemž si především všímá racionálního chování jejích vedoucích představitelů, které se projevilo při samotném založení této strany. Následné dvě podkapitoly této části práce se věnují vztahu AKP se zájmovými podnikatelskými skupinami a veřejnému mínění a jejich pohledem na EU. Druhá kapitola se již...
|
|
|
Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) a Evropská unie: Analýza zájmu o vstup do EU
Vaňousová, Daniela ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou, proč po zahájení přístupových jednání s Evropskou unií v roce 2005 turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) upustila od konzistentní reformní iniciativy a od snahy zajistit splnění kritérií pro vstup do EU. Odpověď na otázku hledá práce v analýze zájmu AKP o vstup do EU. Nejprve jsou zkoumány příčiny zájmu o EU a poté důvody, které jej narušily. Práce ukazuje, že na proměnu zájmu vládní strany o vstup do EU měla vliv kombinace dvou faktorů. První faktor byla nedůvěryhodnost přístupových jednání s EU a z nich vyplývající nepravděpodobnost členství. Druhý faktor byla konsolidace politické moci AKP. Vzhledem k povaze původního zájmu AKP o integraci Turecka do EU, práce dochází k závěru, že zájem závisel na míře potřebnosti přístupového procesu pro domácí politické účely strany. Poté, co strana dosáhla svého cíle, kterým bylo zbavení se odpůrců a zabezpečení své pozice v tureckém politickém systému, AKP již neměla, vzhledem k nepravděpodobnému výsledku přístupových jednání, důvod snažit se vyhovět požadavkům Evropské unie.
|
|
|
European Union - A Normative Power? Testing European Neighbourhood Policy in the Mediterranean
Strýčková, Katarína ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Teória Normative Power Europe Iana Mannersa definuje Európsku úniu ako normatívneho aktéra medzinárodných vzťahov. Táto normatívnosť pramení podľa Mannersa z vnútornej podstaty EÚ, ktorej sila spočíva v jej schopnosti premeniť svoje okolie vo svoj obraz, a tým formulovať, čo je a čo nie je v medzinárodných vzťahoch považované za "normálne". Po spracovaní Mannersovej trojstrannej analýzy a definovaní normatívnych cieľov, prostriedkov a výsledkov normatívneho správania práca testuje koncept normatívnej mocnosti v južnej vetve Európskej susedskej politiky, a to najpravdepodobnejším prípadom, ktorým je politika pre podporu demokracie a ľudských práv v Tunisku. Závery analýzy všeobecne poukážu na nesúlad medzi strategickými cieľmi, ktoré EÚ sleduje, a normatívnymi prostriedkami, ktoré k dosiahnutiu týchto cieľov používa. Práca tak odhaľuje, že EÚ spoluprácou v Stredomorí dosahuje zmiešaných výsledkov - pokroku v oblasti ekonomicko-sociálnej na strane jednej a stagnáciu respektíve zhoršovanie situácie v oblasti politickej. Tento nesúlad reflektuje nekoherentnosť a nekonzistentnosť európskych politík, a preto vcelku nemôžeme správanie EÚ voči Stredomoriu v skúmanom období hodnotiť ako normatívne Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozvojová politika Evropské unie a objevení nových donorů na poli mezinárodní rozvojové spolupráce - případ Mexika
Vorzová, Karolina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rozvojové politiky Evropské unie ve vztahu k novým donorům. Evropská unie je se svými 55% ODA největším poskytovatelem oficiální rozvojové spolupráce na světě. Jedná se tedy o klíčového hráče, kterého se citelně dotýkají proměny, jimiž za poslední dvě desetiletí mezinárodní rozvojové prostředí prochází. Důvod, proč dochází k proměně etablovaných struktur, je zapotřebí hledat právě ve vstupu nových donorů do tohoto prostředí. Noví donoři se rekrutují převážně ze středně rozvinutých zemí, které dosáhly v posledních letech výrazného ekonomického rozkvětu a mají zájem posilovat svůj vlastní vliv na mezinárodní scéně. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je bezpochyby poskytování mezinárodní rozvojové spolupráce. Mnozí z této nesourodé skupiny jsou stále recipienty oficiální rozvojové spolupráce, přesto přicházejí s vlastními ambiciózními plány na poskytování pomoci méně rozvinutým zemím. Hlavním cílem této diplomové práce je na základě zvoleného příkladu nového donora - Mexika - zodpovědět na hlavní výzkumnou otázku, zda reaguje Evropská unie na nové donory v prostředí mezinárodní rozvojové spolupráce a pokud ano, jak vypadá tato reakce. Jedná se o reakci pozitivní, tedy vykazuje aktivní snahu na zapojení těchto aktérů do mezinárodních struktur, neutrální,...
|
|
|
Turkey - EU Relations in the shade of the Middle East : The Arab Spring - Is it an inception of a rupture between Turkey and the West?
Karana, Elçin Sabahat ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat dopady zahraničních politik Turecka a Evropské unie směrem ke Střednímu východu na vzájemné vztahy obou aktérů. Zvláštním důraz ja kladen na význam vlivu Arabského jara na stabilitu v tomto regionu a na mezinárodní vztahy obecně. Jednotlivé složky zahraniční politiky Turecka jsou zkoumány jak z pohledu vztahu Evropské unie k Turecku tak z pohledu vztahů Turecka a Evropské unie k zemím Středního východu. Důležitou součástí práce je analýza reakcí Turecka a Evropské unie na povstání, která zahájila Arabské jaro, a jejich dopadů na situaci v regionu. Výsledky této analýzy potvrzují, že strategická spolupráce EU a Turecka a potřeba vzájemné kompenzace relativních "slabin" za účelem dosažení podobných zahraničně-politických cílů v dotčeném regionu vedla ke sblížení obou aktérů v době po začátku Arabského jara. Vliv tohoto sblížení na vyjednávání ohledně budoucího členství Turecka v EU nicméně zatím nebyl pozorován. Klíčová slova Turecko, Evropská unie, vzájemné vztahy Turecka a EU, vyjednávání, Střední východ, MENA, zahraniční politika, Arabské jaro...
|
|
|
Turkish membership in the EU: French, German and British Perspectives
Dražilová, Dominika ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vstup Turecka do EU se stal jednou z hlavních nevyřešených otázek evropské integrace a je také předmětem rozsáhlých debat o samotné podstatě a účelu EU. Mělo by Turecko být členským státem EU s plnými právy nebo by mělo být s Unií spojeno na základě dosud nedefinovaných zvláštních vazeb? Tuto otázku si v dnešní době kladou mnozí. Každý členský stát Evropské unie má jinou představu o Evropě, existují různé názory, jak by Unie měla být definována a na jakých základech by měla být postavena. Diplomová práce zkoumá vztah mezi pojetím Evropy, udávaným diskursem politické elity dané země a postojem zemí k otázce členství Turecka v EU. Analyzovány jsou tyto tři země: Francie, Německo a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
|
|
|
České nevládní neziskové organizace a politika EU v oblasti změny klimatu
Stuchlíková, Zuzana ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na vztah nevládních organizací k možnostem, které jim přináší proces evropské integrace a evropská úroveň rozhodování jako další platforma pro reprezentaci zájmů. Na případové studii českých nevládních organizací, které se dlouhodobě věnují politice změn klimatu, zkoumám, jakým způsobem se snažily využívat dostupných prostředků a kanálů pro propagaci svých představ o podobě cílů Rámce politik pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030 a jakým způsobem evropská politika ovlivňuje jejich přístup k tématu. Vycházím z logiky europeizační teorie, která předpokládá, že nestátní aktéři přizpůsobují své jednání existenci další úrovně rozhodování. Tezí práce tedy bylo, že české nevládní neziskové organizace se budou snažit aktivně využívat možnosti ovlivňovat vytváření evropské klimatické politiky - zejména proto, že se jedná o politiku, o jejímž směřování je rozhodováno převážně právě na úrovni Evropské unie a výstupy evropské klimatické politiky (jako Rámec 2030) představují další možnost, jak dosáhnout změn v nastavení klimatické politiky České republiky. Docházím k závěru, že z pozice českých nevládních organizací je evropská klimatická politika vnímána jako důležitý prvek, který posouvá dění v České republice i globálním jednání kupředu, byť ne tempem, které by si aktéři...
|
host ::
RSS.