|
| |
|
|
The Potential Use of the Eustigmatophyceae In the Production of Biofuels
Pilátová, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Eustigmatophyta jsou žlutozelené řasy dobře známé vysokým obsahem lipidů. Tyto lipidy mají vyšší obsah esenciálních vícenenasycených mastných kyselin (PUFA), z toho především kyseliny eikosapentaenové (EPA). Další výhodou těchto řas je vysoká rychlost růstu. Navíc jsou schopné se velmi dobře přizpůsobt podmínkám prostředí, ve kterém žijí. To vše přispívá k tomu, že je lze využít jako zdroj biopaliv nebo pro jiné biotechnologické účely. Vpředložené bakalářské práci je rozebírán potenciál eustigmatophyt v produkci biopaliv. Je diskutován vliv prostředí jak na množství obsažených lipidů, tak i na jejich složení. Tato práce poskytuje ucelený přehled mastných kyselin obsažených v eustigmatofytech a může napomoci při výběru vhodného kmene pro další experimenty. Obsahy mastných kyselin se kvalitativně i kvantitativně liší v různých chemicky nebo fyzikálně vyvolaných stresových podmínkách. Některé tyto vlivy, jako např. dostupnost dusíku a fosforu spolu s vlivem teploty a světelné intenzity, jsou diskutovány podrobněji. Dále je stručně nastíněn proces biosyntézy mastných kyselin včetně vícenenasycených mastných kyselin. Na závěr jsou zmíněny současné trendy a úspěchy genového inženýrství v souvislosti s eustigmatophytními řasami, jako je úspěšné provedení homologní rekombinace. Klíčová slova: biopaliva,...
|
|
|
Chladová adaptace sněžných řas: úloha změn ve složení mastných kyselin
Dřízhalová, Marie ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Sněžné řasy se jako typicky extremofilní skupina nabízí jako modelové organismy pro studium přizpůsobení se k životu na hranici fyziologických možností. Dosud není jasné, jakým způsobem je na molekulární úrovni u těchto mikrorganismů zajištěna optimalizace fungování fotosyntetických procesů v podmínkách blízkých 0 řC, často za velmi vysoké intenzity záření. Cílem této práce bylo zjistit teplotní a světelná optima růstu dvou dosud málo prozkoumaných kmenů a zmapovat složení mastných kyselin ve vybraných psychrofilních a psychrotrofních kmenech z rodů Chloromonas a Chlamydomonas (Chlamydomonadales, Chlorophyta) ze sbírek UTEX, CCCryo a sběrů na území Evropy včetně České republiky a Slovenska. Tato práce popisuje pomocí metody zkřížených gradientů optimální teplotní a světelné podmínky dvou kmenů sněžných řas izolovaných z lokalit v Krkonoších, které se vyznačují odlišnými ekologickými podmínkami. Kmen Chloromonas reticulata Luční pochází z alpinského pásma a jeho růstové charakteristiky jej řadí mezi psychrotrofní řasy vyžadující vysokou intenzitu záření. Druhým testovaným kmenem byl Chloromonas pichinchae Meandry z lesního prostředí, který lze též označit za psychrotrofní, ale na rozdíl od předešlého kmene rostl v širokém rozmezí ozářenosti, včetně velmi nízkých hodnot. Hlavním cílem práce bylo...
|
|
| |
|
|
Obranné mechanismy planktonních řas proti UV záření
Dvořáková, Jana ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Planktonní řasy se významným způsobem podílejí na toku energie ekosystémem. Tvoří základ potravního řetězce a představují významné primární producenty. Vzhledem k pokračujícímu narušování ozonové vrstvy vyvstává otázka, jaký dopad bude mít vzrůstající intenzita UV záření na vodní ekosystémy. Především UV-B záření má schopnost pronikat do vodního sloupce a ovlivňuje klíčové fyziologické procesy (např. růst, reprodukci) a působí akutní fyziologický stres vodním organismům včetně fytoplanktonu. Má bakalářská práce se zabývá shrnutím studií, zaměřených právě na vliv UV záření na planktonní řasy a na obranné mechanismy, které negativní účinky UV záření zmírňují. Tyto mechanismy lze rozdělit do tří skupin: aktivní vyhýbání se, produkce UV absorbujících látek a opravy poškození indukované UV zářením. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Význam křemičitých struktur pro chromistní mikroorganismy.
Nováková, Dora ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Křemík je jedním z nejčastějších prvků zemské kůry. V důsledku eroze se uvolňuje v rozpustné formě do prostředí, odkud jej organismy získávají a zabudovávají do svých těl procesem zvaným biosilicifikace. Organismy s touto schopností jsou velmi rozšířené a to jak svou pozicí ve fylogenetickém stromu eukaryot, tak svou početností v přirozených ekosystémech. Celý globální biogeochemický cyklus křemíku je právě také řízen biosilicifikujícími organismy. U mikroorganismů v rámci linie Chromista se křemík ukládá do membránou obalených kompartmentů zvaných silikon- depozitní váčky, ve kterých se následně prostřednictvím důmyslně řízených buněčných procesů tvoří výsledné křemičité struktury. Rozdíly v procesu depozice křemíku mezi zástupci různých linií naznačují, že se tato schopnost vyvinula v rámci linie Chromista nezávisle opakovaně. Mezi nejčastější křemičité struktury patří šupiny, ostny, schránky, kostry a cysty. Analogické struktury nezřídka vznikají i u zástupců nepříbuzných skupin prostřednictvím konvergentního vývoje. V rámci některých liníí skupiny Chromista došlo naopak k druhotnému potlačení schopnosti biosilicifikace. Je proto pravděpodobné, že křemičité struktury mají funkční význam a jednotlivé linie čelily v evoluci "trade-off" mezi energetickou náročností na jejich udržování a selekčními...
|
|
|
Vertikální migrace bentických sinic a řas
Mensa, Jakub ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Němcová, Yvonne (oponent)
Vertikální migrace fytobentosu byla pozorována u různých taxonomických skupin řas a sinic v mořských i sladkovodních biotopech. Zdá se, že jde o výhodnou životní strategii pohyblivých fotoautotrofních organismů. Řasy obývající sedimenty v přílivové zóně většinou zůstávají na povrchu během denního odlivu a migrují pod povrch před přílivem nebo soumrakem. Sladkovodní řasy zůstávají na povrchu během dne a migrují do sedimentu před soumrakem. Migrační rytmus může být řízen nebo ovlivňován světlem, vlnami, dostupností živin a silně redukčními podmínkami v sedimentu. Někdy rytmus přetrvává i v konstantních podmínkách a je řízen biologickými hodinami.
|
|
|
Stomatocysty chrysofyt - dynamika encystace a excystace - bentická odpočívající stádia chrysofyt
Mušálková, Petra ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Juráň, Josef (oponent)
Odpočívající rezistentní stádium hraje v životním cyklu fytoplanktonních mikroorganismů několik významných rolí, především při ochraně před nepříznivými podmínkami a při šíření na nové lokality. Zlativky tvoří početné populace pouze krátkou část roku, a proto je pro ně tvorba odpočívajícího stádia důležitá pro obnovení vegetativní populace následující rok. Chrysofytní odpočívající stádia se nazývají stomatocysty, jsou křemičité a mají unikátní druhově specifickou morfologii. Mohou vznikat jak pohlavním, tak nepohlavním rozmnožováním. Jedná se o málo prozkoumanou oblast. Většina popsaných stomatocyst není přiřazená k popsaným druhům a mnoho se neví o spouštěčích encystace a excystace. Usuzuje se, že zde působí kombinace faktorů vnějších (teplota, světlo, živiny) i vnitřních (stáří buněk a jejich koncentrace). Podrobněji zkoumána byla zatím pouze pohlavní encystace u Dinobryon cyindricum a Synura petersenii. Má diplomová práce je založena na laboratorních experimentech s Ochromonas tuberculata, Synura uvella a s dvěma kmeny Synura petersenii. Zjišťovala jsem, zda mají vnější podmínky, teplota a nedostatek dusíku nebo fosforu, vliv na nepohlavní encystaci a zda je možné pomocí modifikace vnějších podmínek navodit excystaci. Odpověď na stimuly encystace byly kmenově specifické, podpořit encystaci se...
|
|
|
Vliv stresových faktorů na tvorbu karotenoidů v izolovaných kmenech půdních řas
Očadlíková, Terezie ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Mikroskopické zelené řasy produkují celou řadu prospěšných látek. Mezi komerčně využívané patří hlavně pigmenty především pak sekundární karotenoidy. Zatímco primární karotenoidy jsou součástí fotosyntetického aparátu, sekundární karotenoidy jsou produkovány pouze za určitých specifických podmínek (např. vysoký osvit, nedostatek dusíku). Sekundární karotenoidy mají antioxidační schopnosti, které chrání buňku před nepříznivými vlivy. Komerčně využívané kmeny a kmeny, které se testují pro potencionální využití, pochází téměř výhradně z řasových sbírek, proto je tato diplomová práce zaměřena na kmeny izolované z přírody. Byly nalezeny a vyizolovány dva kmeny aeroterestrických zelených jednobuněčných řas, které projevily potenciál produkovat karotenoidy. Tyto kmeny byly určeny jako Tetracystis pulchra (clade Dunaliellinia) a Tetracystis sp., kmen příbuzný Tetracystis tetraspora SAG 98.80, patřící do cladu Stephanosphaerinia. Pro kmen T. pulchra byly následně optimalizovány kultivační podmínky a poté byla kultura podrobena sérii experimentů zkoumajících vliv stresových faktorů na tvorbu a akumulaci karotenoidů. Konkrétně byl testován efekt dusíkového hladovění, intenzity osvitu, teploty a UVA záření. Bylo prokázáno, že zejména intenzita osvitu a limitace dusíkem ve velké míře ovlivňují biomasu i tvorbu...
|
|
| |
host ::
RSS.