|
|
Imperativ ženské krásy
Myslivcová, Klára ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Mudd, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá jednou z nejživotaschopnějších představ v rámci euroamerického areálu, jež akcentují distinkci mezi mužským a ženským pohlavím, a udržují tak mezi nimi onu "mystickou demarkační čáru"1, o níž hovoří Virginia Woolfová. Je jí představa, podle které jsou to výlučně ženy, kdo jsou povinovány "být (ty) krásné". Primárním záměrem práce je vytrhnout tuto představu z běžného (biologickoesencialistického) neproblematického chápání a odhalit ji ve světle sociálního konstruktivismu jako pouhý mýtus. Ukázat, že mýtus krásy - takto je v práci označován - je původně naším, lidským dílem, nikoliv dílem přírody (či Boha), a že jeho skrytou ambicí není nic menšího než zachovat společenský - patriarchální - status quo. Jde tedy o čistě intencionální mýtus namířený v neprospěch žen, který je však, nerozpoznán, znovu a znovu reprodukován v rámci socializačního procesu, a to v prvé řadě rodinou, školou, (mas)médii a průmyslem (ženské) krásy - tito jsou v práci označováni jako strážci mýtu krásy.
|
|
|
Psychicky náročné momenty v práci sestry v intenzivní péči
Myslivcová, Klára ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Zdravotnické povolání Všeobecná sestra v oboru intenzivní péče je v mnohém specifickou profesí a klade na daného jedince velmi vysoké nároky, jak fyzické, psychické, technické, tak osobnostní i charakterové. Věnovat se psychické zátěži, která je na tuto zdravotní sestru kladena, podrobně rozebírat jednotlivé, potencionálně rizikové, profesní situace, ve kterých se pohybuje a snažit se hledat způsoby k ulehčení jejich zvládnutí, je velmi aktuální téma, jehož zpracování, i opakované, má velký smysl pro přítomnost i budoucnost ošetřovatelské péče v tomto oboru. Cílem této diplomové práce je věnovat se psychicky náročným profesním situacím, které všech 129 oslovených zdravotních sester, v menším oblastním zdravotnickém zařízení, považuje za psychicky hůře zvládnutelné, a které jim ztěžují už tak náročné povolání. Tyto situace jsou pojmenovány a následně vyhodnoceny i pomocí stanovených hypotéz. Z výsledků provedeného anonymního kvantitativního dotazníkového šetření je jasně patrné, že nejvyšší míru psychické zátěže nebo nepohody způsobují situace, které jsem nazvala: "Přímo spojené s výkonem zdravotnického povolání Všeobecná sestra na oddělení ARO, JIP". A to konkrétně komunikace s pozůstalými po pacientovi. A naopak nejnižší míru oné nepohody způsobují situace: "Nepřímo spojené s výkonem...
|
|
|
Imperativ ženské krásy
Myslivcová, Klára ; Mudd, Dana (oponent) ; Duffková, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá jednou z nejživotaschopnějších představ v rámci euroamerického areálu, jež akcentují distinkci mezi mužským a ženským pohlavím, a udržují tak mezi nimi onu "mystickou demarkační čáru"1, o níž hovoří Virginia Woolfová. Je jí představa, podle které jsou to výlučně ženy, kdo jsou povinovány "být (ty) krásné". Primárním záměrem práce je vytrhnout tuto představu z běžného (biologickoesencialistického) neproblematického chápání a odhalit ji ve světle sociálního konstruktivismu jako pouhý mýtus. Ukázat, že mýtus krásy - takto je v práci označován - je původně naším, lidským dílem, nikoliv dílem přírody (či Boha), a že jeho skrytou ambicí není nic menšího než zachovat společenský - patriarchální - status quo. Jde tedy o čistě intencionální mýtus namířený v neprospěch žen, který je však, nerozpoznán, znovu a znovu reprodukován v rámci socializačního procesu, a to v prvé řadě rodinou, školou, (mas)médii a průmyslem (ženské) krásy - tito jsou v práci označováni jako strážci mýtu krásy.
|
|
|
Screeningové šetření dětské kresby emocionální traumatizace dětí mladšího školního věku
Myslivcová, Klára ; Vaníčková, Eva (vedoucí práce)
Cílem práce bylo ověření metodiky screeningového vyšetření emocionální traumatizace dětí mladšího školního věku. Ke screenigovému šetření emocionální traumatizace dětí byla použita metoda Hardin a Peterson (L.W.Peterson, M.E. Hardin, 1997). Sledovaný soubor tvořilo dvacet dětí vytypovaných jako rizikové či ohrožené pedagogem základní školy, z toho bylo 10 dívek a 10 chlapců. Byly dodrženy podmínky zvolené metodiky a každé dítě dle instrukcí nakreslilo lidskou postavu, na které byla identifikována přítomnost indikátorů dle návodu. Počet přítomných indikátorů byl vyhodnocen a dle konečného součtu byl výsledek screeningového hodnocení přiřazen jedné ze tří skupin (0-2 bez rizika, 3-5 nízká míra rizika, 6 a více vysoká míra rizika). Ze sledovaného souboru 20 dětí bylo bez rizika identifikováno 90 % dětí. Vyhodnocení kreseb dvou dětí (10 %) odpovídá nízké míře rizika. V takovém případě byl nad dětskou kresbou uskutečněn rozhovor s dítětem, který potvrdil výsledek analýzy či identifikace indikátorů. Závěrem lze konstatovat, že zvolená metodika je vhodná pro screeningové vyšetření jako rychlá, orientační metoda a zvolenému postupu lze vytknout pouze jediné a tím je předběžné vytypování dětí ze strany pedagogů. Ukázalo se, že hodnocení pedagogem rizikového dítěte neodpovídá schopnosti odhalit dítě zraněné na duši,...
|
host ::
RSS.