Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Kulturně-společenské centrum Brno-přehrada /téma "Brno-město uprostřed Evropy"/
Mikulka, Petr ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešeno téma Brněnské přehrady a jejího efektivního využití. Samotným předmětem diplomové práce je kulturně-společenské centrum (dále jen centrum). Projekt sleduje široký urbanistický kontext a poskytuje nový pohled na provoz a využití této lokality. Obsahuje návrh koordinace pohybu a efektivního využití nejatraktivnějších ploch, které bezprostředně souvisí s vodní hladinou. Kulturně-společenské centrum je koncipováno jako součást krajiny. Navazuje a propojuje dvě úrovně stezek/komunikací, které vedou kolem objektu. Toto propojení je vyjádřeno prostřednictvím dominantního schodiště. Program centra doplňuje nabídku vybrané lokality o volnočasové aktivity, zároveň centrum nabízí velmi netradiční pojetí prostoru. Digitální systém snímá RGB spektrum aktuálního počasí a výsledky převádí do grafických a scénických promítání. Tím se tvoří neustále nové pojetí prostoru, jeho atmosféry, teploty, struktury a intenzity. Návštěvník tedy nikdy nebude součástí stejné „expozice“. První patro, úroveň 1.NP (+0,000) kolem vodní hladiny, je přednostně využito jako kulturně-společenské centrum. Obsahuje tři hlavní lodě centra, foyer s kavárnou a drobným občerstvením a dále objekt kabeláže DPMB. Fasáda objektu je na určených místech posuvná; díky tomu nic nebrání návštěvníkům být v přímém kontaktu s vodní plochou. Úroveň 2.NP (+3,500) navazuje na převýšený prostor foyer spolu s relaxační částí kavárny. Z velké části je tato úroveň využívána k technickému zabezpečení budovy. Úroveň 3.NP (+7,000) navazuje na horní komunikaci kolem objektu. Na této úrovni se odehrává volnočasové a vzdělávací centrum, které je doplněno multifunkčním sálem a menším administrativním zázemím. Okolí stavby je doplněno outdoorovým sportovním vybavením a je upraveno parkovým způsobem a la Miralles park.
Novostavba rodinného domu, Kudlov
Mikulka, Petr ; Sobotka, Jindřich (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
¨Předmětem bakalářské práce je novostavba rodinného domu v Kudlově. Jedná se o dřevostavbu obdelníkového půdorysu se sedlovou střechou a pultovými vikýři. Objekt se nachází ve svažitém terénu. Suterén z tvárnic ztraceného bednění je částečně zapuštěný do svahu. Vrchní stavba je řešena jako dřevostavba rámové konstrukce s obytným podkrovím. Architektonickým řešením se stavba má přiblížit klasickému roubenému domku. Část fasády je obložena fošnami imitujícími prvky roubení a část je omítnutá. Sokl a zdivo suterénu je obloženo kamenem. Jako střešní krytina je použita umělá břidlice. Dům je určen pro bydlení dvou osob.
Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Mikulka, Petr ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
Římské kupolové centrály ve volné imperiální architektuře
Mikulka, Petr ; Bouzek, Jan (oponent) ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce)
Kořeny centrálně disponované architektury sahají na Apeninském poloostrově až do doby raného eneolitu, kdy jsou již doložena jednoduchá okrouhlá stavení. Tradice kulatých či oválných chat přežívá i v pozdějších mohylových kulturách doby bronzové a v prostředí villanovském a latijském rané doby železné. Specifický typ staveb na kruhovém půdorysu se objevuje od 7. století ve funerální architektuře Etrusků. Jejich tholosové hrobky s nepravou klenbou (opřenou o středový pilíř) pak zřejmě inspirovaly mnohem mladší kupolové tumuly helénistické doby (např. Tombe del Graduca v Chiusi), pozdně-republikánská a raně-císařská mauzolea. Za helénismu se stala oblíbenou kruhová forma svatyně a několik takových staveb vyrostlo i na území Itálie (např. tzv. svatyně B na Largo Argentina, tzv. sv. Vesty na Foru Boariu, sv. Vesty v Tivoli).Nová forma centrál budovaných pokročilou technologií litého zdiva se objevuje za pozdní republiky v neapolské oblasti proslulé nalezišti vulkanického popela tzv. pozzolany, která dodává cementové směsi její vynikající vlastnosti - pevnost a vodovzdornost. Těch bylo využito při výstavbě četných lázeňských budov, v nichž se objevují okrouhlé, zaklenuté haly, které pak byly jako základní architektonická forma dále rozvíjeny v centrální architektuře císařské epochy a zejména v římské metropoli...
Kulturně-společenské centrum Brno-přehrada /téma "Brno-město uprostřed Evropy"/
Mikulka, Petr ; Žalmanová,, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce je řešeno téma Brněnské přehrady a jejího efektivního využití. Samotným předmětem diplomové práce je kulturně-společenské centrum (dále jen centrum). Projekt sleduje široký urbanistický kontext a poskytuje nový pohled na provoz a využití této lokality. Obsahuje návrh koordinace pohybu a efektivního využití nejatraktivnějších ploch, které bezprostředně souvisí s vodní hladinou. Kulturně-společenské centrum je koncipováno jako součást krajiny. Navazuje a propojuje dvě úrovně stezek/komunikací, které vedou kolem objektu. Toto propojení je vyjádřeno prostřednictvím dominantního schodiště. Program centra doplňuje nabídku vybrané lokality o volnočasové aktivity, zároveň centrum nabízí velmi netradiční pojetí prostoru. Digitální systém snímá RGB spektrum aktuálního počasí a výsledky převádí do grafických a scénických promítání. Tím se tvoří neustále nové pojetí prostoru, jeho atmosféry, teploty, struktury a intenzity. Návštěvník tedy nikdy nebude součástí stejné „expozice“. První patro, úroveň 1.NP (+0,000) kolem vodní hladiny, je přednostně využito jako kulturně-společenské centrum. Obsahuje tři hlavní lodě centra, foyer s kavárnou a drobným občerstvením a dále objekt kabeláže DPMB. Fasáda objektu je na určených místech posuvná; díky tomu nic nebrání návštěvníkům být v přímém kontaktu s vodní plochou. Úroveň 2.NP (+3,500) navazuje na převýšený prostor foyer spolu s relaxační částí kavárny. Z velké části je tato úroveň využívána k technickému zabezpečení budovy. Úroveň 3.NP (+7,000) navazuje na horní komunikaci kolem objektu. Na této úrovni se odehrává volnočasové a vzdělávací centrum, které je doplněno multifunkčním sálem a menším administrativním zázemím. Okolí stavby je doplněno outdoorovým sportovním vybavením a je upraveno parkovým způsobem a la Miralles park.
Novostavba rodinného domu, Kudlov
Mikulka, Petr ; Sobotka, Jindřich (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
¨Předmětem bakalářské práce je novostavba rodinného domu v Kudlově. Jedná se o dřevostavbu obdelníkového půdorysu se sedlovou střechou a pultovými vikýři. Objekt se nachází ve svažitém terénu. Suterén z tvárnic ztraceného bednění je částečně zapuštěný do svahu. Vrchní stavba je řešena jako dřevostavba rámové konstrukce s obytným podkrovím. Architektonickým řešením se stavba má přiblížit klasickému roubenému domku. Část fasády je obložena fošnami imitujícími prvky roubení a část je omítnutá. Sokl a zdivo suterénu je obloženo kamenem. Jako střešní krytina je použita umělá břidlice. Dům je určen pro bydlení dvou osob.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.