|
|
Jiné způsoby zániku závazků
Schwarzová, Aneta ; Lederer, Vít (oponent)
Resumé Tato práce poskytuje základní vhled do problematiky zániku závazků. V první části se autorka zaměřila na zásady závazkového práva, vymezení souvisejících pojmů, právní zakotvení a dále v obecné rovině na vznik, změnu a zánik závazku. Následně se práce zabývá v obecné rovině zánikem závazků. Dále se autorka zaměřila na vybrané způsoby zániku závazků. Podrobněji jsou rozebrány tyto instituty - započtení, odstoupení od smlouvy, výpověď a následná nemožnost plnění. Jednotlivé instituty jsou, pro přehlednost při čtení textu, zpracovány podle stejné osnovy - obecný úvod, přípustnost, realizace, účinky a závěrečná podkapitola. V této podkapitole se práce zabývá některými specifiky, která se v souvislosti s institutem nabízejí zmínit a také tím, jakým způsobem je v konkrétních situacích s instituty pracováno při jejich výkladu a aplikaci. Práce upozorňuje na některá úskalí, která přináší aplikační praxe. Kromě nastínění problému se autorka pokouší v některých případech nalézt řešení nebo zhodnotit současnou situaci a vývoj problému do budoucna. K dílčím výstupům této práce patří snaha o poskytnutí způsobu výkladu pojmů "nejistý" a "neurčitý" v souvislosti s institutem započtení. Autorka se zaměřuje na výklad a aplikaci ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Prvním vstupem je obecný úvod k institutu...
|
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Lederer, Vít (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Náhradní mateřství
Pašková, Katarína ; Frinta, Ondřej (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Náhradní mateřství Abstrakt Rigorózní práce se zabývá tématem náhradního mateřství jako jednou z možností léčby neplodnosti páru. Zabývá se tím, jaký přístup k náhradnímu mateřství zaujal zákonodárce v České republice a klade si otázku, zda je stávající právní úprava vhodná. V rámci práce je podrobena zkoumání teze, že v globalizovaném světě není efektivní náhradní mateřství zákonem zakazovat, naopak je účelnější vymezit mu zákonné limity k ochraně základních hodnot i zúčastněných osob. Práce nejprve vymezuje náhradní mateřství a základní pojmy, které s ním souvisejí; zabývá se také právní úpravou náhradního mateřství v českém občanském zákoníku. Následně popisuje celý proces náhradního mateřství, právní úpravu, která na něj dopadá a rizika, která přináší. Předně se věnuje otázce, zda zákon vůbec umožňuje provádět umělé oplodnění náhradní matky. Dále se věnuje otázkám určování rodičovství k dítěti, osvojení dítěte a přípustnosti finanční kompenzace náhradní matce. Zkoumá, zda je možné o náhradním mateřství uzavřít platnou smlouvu a zda umělé oplodnění náhradní matky může být hrazeno ze systému veřejného zdravotního pojištění. Zabývá se také dopady náhradního mateřství do pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Upozorňuje na možné trestněprávní následky související s náhradním mateřstvím. Pojednává...
|
|
| |
|
|
Nabytí od neoprávněného
Cmíralová, Natálie ; Lederer, Vít (oponent)
Diplomová práce pojednává o tématu nabytí od neoprávněného, představující výjimku z římskoprávní zásady nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, tedy, že nikdo nemůže na jiného převést více práv, než sám má. Nabytí od neoprávněného je jedním z originárních způsobů nabytí vlastnického práva, jímž je významně zasahováno do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek. Z toho důvodu je nezbytné podrobovat zákonnou úpravu nabytí od neoprávněného bližšímu a kritickému zkoumání a hodnocení, zda po bezmála šesti letech od rekodifikace soukromého práva v České republice vyhovuje evropským standardům zákonných úprav nabytí od neoprávněného a výtkám, které byly směřovány vůči předchozí právní úpravě. Diplomová práce předkládá čtenáři ve svých pěti kapitolách obecné pojednání o povaze věcných práv a vlastnického práva, ucelený výklad o historickoprávních východiscích nabytí od neoprávněného, důkladnou analýzu platné právní úpravy nabytí od neoprávněného, včetně vlivů zejména rakouské, ale i německé právní úpravy a judikatury, zhodnocení platné právní úpravy s poukázáním na některé její nedostatky a úvahy de lege ferenda. V závěru se diplomová práce věnuje stručnému popisu rakouské právní úpravy nabytí od neoprávněného a její komparaci s českou právní úpravou.
|
|
|
Jiné způsoby zániku závazků
Schwarzová, Aneta ; Lederer, Vít (oponent)
Resumé Tato práce poskytuje základní vhled do problematiky zániku závazků. V první části se autorka zaměřila na zásady závazkového práva, vymezení souvisejících pojmů, právní zakotvení a dále v obecné rovině na vznik, změnu a zánik závazku. Následně se práce zabývá v obecné rovině zánikem závazků. Dále se autorka zaměřila na vybrané způsoby zániku závazků. Podrobněji jsou rozebrány tyto instituty - započtení, odstoupení od smlouvy, výpověď a následná nemožnost plnění. Jednotlivé instituty jsou, pro přehlednost při čtení textu, zpracovány podle stejné osnovy - obecný úvod, přípustnost, realizace, účinky a závěrečná podkapitola. V této podkapitole se práce zabývá některými specifiky, která se v souvislosti s institutem nabízejí zmínit a také tím, jakým způsobem je v konkrétních situacích s instituty pracováno při jejich výkladu a aplikaci. Práce upozorňuje na některá úskalí, která přináší aplikační praxe. Kromě nastínění problému se autorka pokouší v některých případech nalézt řešení nebo zhodnotit současnou situaci a vývoj problému do budoucna. K dílčím výstupům této práce patří snaha o poskytnutí způsobu výkladu pojmů "nejistý" a "neurčitý" v souvislosti s institutem započtení. Autorka se zaměřuje na výklad a aplikaci ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Prvním vstupem je obecný úvod k institutu...
|
|
|
Podílové spoluvlastnictví a zástavní právo
Žáček, Lukáš ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
1 Podílové spoluvlastnictví a zástavní právo Abstrakt Práce se věnovala zkoumání specifického vztahu dvou základních právních institutů, a to podílového spoluvlastnictví a zástavního práva, přičemž výsledky této práce přinesly nové poznatky v této oblasti. Cíl této práce byl dvojí. Zaprvé zjistit, zda existují argumenty podporující běžné tvrzení, že ideální spoluvlastnický podíl může být předmětem zástavního práva. Zadruhé prozkoumat, zda vedle sebe mohou existovat zástavní právo ke společné věci a zástavní právo k ideálnímu spoluvlastnickému podílu na téže společné věci, a pokud ano, pak jak se tato zástavní práva navzájem ovlivňují. Za účelem výkladu problematiky a hledání řešení obou problémů byly interpretovány platné právní předpisy, a to pomocí metody jazykové, logické, komparativní, systematické, teleologické a historické. Tento výklad byl dále podpořen analýzou názorů vyslovených k dílčím bodům řešené problematiky jednak v judikatuře, jednak v odborné literatuře. Tyto názory byly také vzájemně porovnány tak, aby bylo možné zjistit, které z nich v simulaci argumentačního střetu nejlépe obstojí. Nicméně, ukázalo se, že dosud vyslovené názory pro řešení žádného z obou zvláštních problémů nestačí. Proto byly hledány též argumenty nové, doposud nevyslovené. Hlavní výstup práce ukázal na to, že existují...
|
|
|
Jednání za právnickou osobu
Čápová, Martina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Lederer, Vít (oponent)
Jednání za právnickou osobu Abstrakt Rigorózní práce pojednává o jednání za právnickou osobu po rekodifikaci soukromého práva. Tato rekodifikace přinesla řadu změn a není tomu jinak ani v oblasti jednání za právnickou osobu. Pojetí právnické osoby jako fiktivního subjektu práva se prolíná do celého pojetí institutu jednání za právnickou osobu. Obsah práce je strukturován do sedmi hlavních kapitol, které jsou blíže rozvedeny v podkapitolách. Po úvodu, který objasňuje důvod volby tématu této práce a její nástin, se v první kapitole zabývám v obecném a nezbytném rozsahu základními pojmy, souvisejícími s tématem práce a poté samotným právním jednáním. Druhá kapitola je věnována obecnému pojednání o právnických osobách, uplatňovaných teoriích na pojetí právnické osoby a základnímu členění právních forem právnických osob v našem soukromém právu, tedy nejen v o.z., ale i v ZOK. Ve třetí kapitole přistupuji k základnímu tématu této práce, tedy k jednání za právnickou osobu. Tuto kapitolu člením na obecný úvod do jednání právnické osoby ve vztahu k zastoupení a jednání před vznikem právnické osoby a poté pojednávám o druzích zastoupení při právním jednání za právnickou osobu. Ve čtvrté kapitole se věnuji orgánům právnických osob a dále se zabývám přehledem jejich obvyklé struktury, a to opět s přihlédnutím k úpravě...
|
|
|
Správa cizího majetku - svěřenské fondy
Lederer, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Rozehnal, Aleš (oponent)
Správa cizího majetku - svěřenské fondy Abstrakt Hlavním cílem této disertační práce je poskytnout podrobný a systematický pohled na novou právní úpravu institutu svěřenského fondu v České republice za použití deskriptivní, analytické a srovnávací metody. Dílo je rozděleno do sedmi částí. První část této práce se zaměřuje na vymezení pojmu svěřenského fondu a na jeho vytváření. Zabývá se jeho teoretickým východiskem a základními konstitutivními prvky. Část druhá popisuje osobu zakladatele a jeho úlohu při vytváření svěřenského fondu a v průběhu jeho trvání. V této části je také řešena otázka možné výhrady práv k vyčleněnému majetku ze strany zakladatele. Třetí část této práce se týká správy svěřenského fondu. Zaměřuje se především na úlohu svěřenského správce a na jeho povinnosti vůči svěřenskému fondu a obmyšleným, jakož i na jeho povinnosti vůči třetím osobám. Autor rovněž zkoumá otázku zajištění objektivního a nestranného výkonu správy svěřenského fondu v případě, ve kterém zakladatel nebo osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno, je současně svěřenským správcem. Dále se zabývá jmenováním a odvoláváním svěřenského správce. Čtvrtá část se zabývá obmyšleným a jeho právem na plnění ze svěřenského fondu. Dotýká se také způsobu jmenování obmyšleného a určení plnění, které mu má být poskytnuto ze...
|
|
|
Europeizace soukromého práva
Lederer, Vít ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce Předmětem této diplomové práce je problematika europeizace soukromého práva. Úvodní první kapitola se skládá ze dvou částí. Zaměřuje se na vymezení pojmu europeizace soukromého práva a dále se zabývá jejími základními metodami. Pokouší se rozlišit centralistické a necentralistické způsoby sbližování soukromého práva. Druhá kapitola zkoumá, zda je unifikace soukromého práva zapotřebí a zda je vůbec proveditelná. Pojednává o důvodech, které sjednocování soukromého práva podporují, stejně jako o argumentech, které ho zpochybňují. Třetí kapitola popisuje několik akademických iniciativ, které se zabývají vytvářením jednotného soukromého práva. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na evropské smluvní právo. Pojednává o jeho pojmu, popisuje některé významné unifikační mezinárodní nástroje, soustředí se na problematiku ochrany spotřebitele, vytváření společných evropských zásad smluvního práva a politickou a veřejnou diskusi. Pátá kapitola popisuje projekt společného referenčního rámce a závěrečná šestá kapitola pojednává o evropském deliktním právu.
|
host ::
RSS.