|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
|
|
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti. Slábnoucí role státu ve světle právního pluralismu
Orletová, Julie ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Problematika právního pluralismu v soudobé společnosti Abstrakt Tato práce si klade za cíl popsat fenomén právního pluralismu, jeho projevy a působení v soudobé společnosti a zjištěné poznatky zhodnotit v souvislosti se slábnoucí rolí státu. Role práva se v dnešním globálním světě stále více mění, zejména v souvislosti se stále méně homogenní společností. Pluralita soudobé společnosti tak stále více proniká i do normativních systémů, což ve výsledku ovlivňuje i samotné fungování státu jako autority. Právní pluralismus odráží život soudobé společnosti. Optikou právního pluralismu získáváme nový pohled na právo. Pojem právního pluralismu přináší právu příležitost pružněji reagovat na pluralitu soudobé společnosti, neboť právo se stále více potýká s obtížemi při reflektování sociální reality soudobé společnosti. S tímto pak souvisí vzrůstající nedůvěra lidí ve stát, která se podílí na slábnoucí roli státu. Jednou z možností státu, jak posílit svou roli, představuje obnovení důvěry ve stát a jeho instituce. Toho lze dosáhnout i tvorbou kvalitního psaného práva. Státem tvořené právo by mělo zohlednit fenomén právního pluralismu a obsahovat vizi, kterou v současné době postrádá. Tato vize pak spočívá především v existenci společně sdílených hodnot, neboť jakkoli nejednotná soudobá společnost je, společně sdílené...
|
|
|
Dokazování negativních skutečností
Škop, Miroslav ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Diplomová práce se zabývá dokazováním negativních skutečností, tedy dokazováním neexistence objektu, stavu nebo děje. Autor diplomové práce předkládá definici negativní skutečnosti a uvádí přehled negativních skutečností v rozhodovací činnosti českých orgánů veřejné moci. Autor současně analyzuje vybraná česká soudní rozhodnutí a ilustruje dokazování negativních skutečností na typických případech. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola obsahuje definici pojmu negativní skutečnosti. Autor v této části poukazuje na potenciální problémy spojené s identifikací negativních skutečností, zejména na rozdíl mezi skutkovým poznatkem, negativním tvrzením a právním posouzením. Druhá kapitola pojednává o tom, zda se negativní skutečnosti mohou stát předmětem dokazování jako praktického způsobu zjišťování rozhodných skutečností. Současně obsahuje krátké pojednání o přístupu k dokazování negativních skutečností v zahraničí, konkrétně na Slovensku, ve Velké Británii a ve Spojených státech amerických. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola obsahuje pojednání o dokazování negativních skutečností vždy v jednom typu řízení, konkrétně v občanském soudním řízení, ve správním řízení a správním soudnictví a konečně v trestním řízení. Autor v jednotlivých kapitolách shrnuje zásady dokazování pro jednotlivé...
|
|
|
Jazyk a překlad v právu
Lipertová, Ivana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Jazyk a překlad v právu Cílem této práce je zkoumání spojení práva a jazyka se zaměřením na právní překlady. Autorka též rozebírá dějinný vývoj právního překladu a současně mnohojazyčnost v Evropské unii. Práce je členěna do tří částí: "Jazyk v právu", "Překlad v právu" a "Jazyk(y) a mnohojazyčnost v Evropské unii". V první části autorka vysvětluje pojem právního jazyka. Pozornost je věnována neurčitosti a srozumitelnosti právního jazyka spolu se slovní zásobou a stylistikou. Dále autorka rozebírá roli a právní úpravu právního jazyka v české legislativě. Stranou nezůstává ani hnutí za plain langugage. Druhá část práce podrobně analyzuje různé aspekty právního překladu. V práci jsou zmapovány světové dějiny právního překladu i historický vývoj v českých zemích. O právním překladu samotném je pojednáno dle specifických použití překladu (legislativa, mezinárodní smlouvy, soudní překladatelství a tlumočnictví). V rámci historie soudního tlumočnictví se autorka též věnuje dosud jinde nepublikovanému dvorskému dekretu č. 109 ze dne 22. prosince 1835, o soudních tlumočnících (Hofdecret 109. vom 22. December 1835). Posléze dostává prostor i kvalita překladu ve spojení s otázkou vzdělávání překladatelů. Třetí část je z hlediska zadaného tématu věnována unikátní jazykové situaci v Evropské unii. Kromě...
|
|
|
Gnozeologické aspekty aplikace práva
Kallai, Vojtěch ; Tryzna, Jan (vedoucí práce) ; Žák Krzyžanková, Katarzyna (oponent)
Předkládané zkoumání Gnozeologické aspekty aplikace práva se zabývá poznáváním během soudního rozhodování, v pozitivním právu označovanou jako dokazování. Práce se však neomezuje na platné důkazní právo, spíše se soustředí na teorii soudního poznávání stojící v pozadí důkazního práva, a to ne vždy na jasně formulovaných základech. Tyto základy či axiomy teorie poznání v právu se předkládané zkoumání snaží odkrýt a explicitně formulovat. Vedle úvodní kapitoly, představující strukturu a záměr zkoumání, a kapitoly závěrečné, shrnující provedené úvahy, je analýza rozdělena do čtyř částí. V kapitole nazvané Prolegomena k teorii poznání je představena obecná problematika filosofie poznání na pozadí kritiky víry v možnost objektivního poznání - ať už empirického či racionálního - a má posloužit jako východisko pro analýzu svébytné právní gnozeologie. Následující kapitola Specifika poznávání v právu je vedena deskriptivně a snaží se zevrubně prozkoumat soudní poznávání a popsat jeho základní atributy především na základě odlišností, které vymezují poznávání v právu vůči obecnému poznání. Prostor je rovněž věnován komparaci platných procesních předpisů napříč právními odvětvími a jejich přístupu k úpravě zkoumaných otázek. Kapitola nazvaná Pragmatická doktrína se posléze pokouší o syntézu a určité zobecnění...
|
|
|
Quid iuris? (Deskriptivní teorie právní interpretace a argumentace)
Žák Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Cílem práce je analytické a komparativní přiblížení základních právněteoretických přístupů k problematice právní interpretace, a to se zřetelem na aplikační praxi. Zprvu je pozornost věnována explikaci samotného pojmu právní interpretace s tím, že důraz je kladen i na praktický smysl rozlišování jednotlivých designátů pojmu právní interpretace, jakož i jejich reflexi v platném právu. V dalších částech práce je nejdříve představena obecná typologie teorií právní interpretace, posléze jsou detailněji analyzovány tři základní soudobé teorie (filozofie) právní interpretace práva, a to analytický přístup (jak tzv. horse-shoe analysis, tak i soft-shoe analysis), hermeneutický směr (pozornost je věnována tradiční i moderní hermeneutice, a to jak fenomenologické, tak i metodologické větvi) a diskurzivní proud (zastoupený jednak rétoricko- topickým pojetím diskurzu, jednak procedurální koncepcí diskurzu). Práce ústí vyslovením synkretického závěru, že jednotlivé teorie interpretace práva by měly být vysvětlovány a vyučovány ve vzájemném kontextu, neboť právě tento dialogický přístup skýtá záruku, že jejich závěry a metodické pokyny budou exegety v praxi používány relevantně.
|
|
|
Co je po právu?
Krzyžanková, Katarzyna ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent)
Základním cílem této práce je při využití analyticko-deskriptivní metody ve spojení s víceoborovým přístupem identifikace a analýza hlavních faktorů, jež se promítají do odpovědi quid iuris v určitém případě. Jinak řečeno, střípky různorodých informací pramenících z různých humanitních oborů, a to psychologie, sociologie, právní vědy, etnologie a antropologie, jsou využity k poodhalení mnohdy ukrytých činitelů ovlivňujících odpověď, co je po právu. Práce sestává z šesti částí: Úvodní kapitola nabízející prvotní náhled na danou problematiku je rozvinuta ve čtyřech hlavních celcích, které postupně vytvářejí stále přesnější obraz různých proměnných, jež se zrcadlící v odpovědi quid iuris. Konkrétně, v části II. je zkoumán vzájemný vztah mezi právem na straně jedné a kulturou a lidskými instinkty na straně druhé. Na základě analýzy antropologicky zaměřené literatury je přitom vysloven závěr, že podoba práva je především ovlivněna lidskou kulturou a že univerzální lidské instinkty mají vliv spíše toliko na tzv. minimální obsah přirozeného práva (H. L. A. Hart). Tato domněnka je následně rozvinuta v části III., ve které je pozornost soustředěna zejména na určení těch ve společnosti paralelně působících norem, jež lze (je třeba) považovat za právo. Úvaha je vedena ve dvou rovinách, tj. je samostatně...
|
|
| |
host ::
RSS.