|
|
Povaha magnetických anomálií Měsíce, analýza vzorků
Kameníková, Tereza ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent)
Magnetické vlastnosti hornin na Zemi jsou známé, ale jak se chovají horniny, které vznikly mimo Zemi? Například na Měsíci? Zabývám se problematikou měření intenzity paleopole na vzorcích dovezených Apollem 15 v 70. letech minulého století. V textu jsou uvedeny poznatky o základních vlastnostech magnetizmu, způsob jeho vzniku, základy paleomagnetizmu a metody, jak dochází k remanentní magnetizaci hornin. Dále jsou shrnuty dosavadní poznatky o magnetizaci hornin, jejich vlastnostech a nastínění teorií způsobu, jak k jejich magnetizaci dochází, za předpokladu že Měsíc nevlastnil magnetické pole. Závěrem přecházím k vlastním poznatkům získaných z měření dvou vzorků 15405.219 a 15445.277, které byly rozděleny na několik fragmentů, následně byly podrobeny měření v Paleomagnetické laboratoři Akademie Věd v Průhonicích. Každá část byla zvlášť měřena na 2G kryogenním magnetometru, kde bylo zjišťováno AF (střídavé pole) spektrum remanentní magnetizace. Z těchto údajů byla vypočítána předpokládaná intenzita paleopole, ve které vzorky získaly svou magnetizaci. Poslední část textu je věnována diskusi na téma možné existence lunárního dynama a dalších možností, jakým způsobem mohly Měsíční vzorky nabýt své magnetizace.
|
|
|
Využití metod environmentálního magnetizmu při studiu kvartérních sedimentů
Žatecká, Michaela ; Kadlec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kletetschka, Günther (oponent)
4 ABSTRAKT: Bakalářská práce představuje principy základních metod environmentálního magnetizmu a jejich využití pro rekonstrukci záznamu paleoprostředí z kvartérních sedimentárních archívů. Po úvodním nástinu historie environmentálního magnetizmu jako oboru je stručně popsána podstata magnetizmu minerálů a hornin. V další části je práce zaměřena na vysvětlení principů základních metod environmentálního magnetizmu a jejich využití pro studium magnetické historie sedimentárních hornin. Jedná se o různé varianty magnetické susceptibility, anizotropii magnetické susceptibility, remanentní magnetizaci a hysterezní vlastnosti sedimentů. Aplikace magnetických metod umožňuje interpretovat sedimentární i post-sedimentární procesy (např. směr proudění větru nebo vody transportující klastické sedimenty) nebo intenzitu geochemického zvětrávání (spojeného s pedogenezí), které přímo souvisí s klimatickými podmínkami a jejich změnami. V závěrečné části práce jsou uvedeny konktrétní příklady využití metod environmentálního magnetizmu při studiu záznamu paleoprostředí z mořských, jezerních a eolických sedimentárních archívů. Klíčová slova: environmentální magnetizmus, rekonstrukce paleoprostředí, sedimentární archívy, kvartér
|
|
|
Frekvence změn v normálních a obrácených polaritách geomagnetického pole
Olšanská, Irena ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Práce sestává z rešeršní a praktické části. Rešeršní část práce si klade za cíl shrnout některé základní poznatky o magnetickém poli Země a umožnit tak lepší porozumnění problematice inverzí jeho polarity. Zahrnuje historii zkoumání geomagnetického pole, klíčové teorie, fyzikální veličiny, magnetické vlastnosti minerálů a nastiňuje poznatky paleomagnetismu Praktická část část se věnuje analýze inverzí geomagnetického pole. Zaměřuje se se na inverze za posledních 157,53 milionů let (Gee a Kent, 2007) a porovnává doby trvání normálních a reverzních polarit a obou typů dohromady. Jako metodu jsem pro tento cíl použila statistických metod (gaussovo rozdělení a četnost). Použité metody ukázaly, že průměrná délka doby mezi inverzemi je pro normální 124 000, pro reverzní 450 000 a pro oba typy 287 000 let. V posledních 80 milionech let se objevuje trend zkracování intervalů. Na základě srovnání četnosti period jsem došla k následujícím výsledkům. Oba typy nejčastěji trvají kolem 350 000 let. Kratší periody než 350 000 let se vyskytují spíše jen u normálních polarit, oproti tomu delší periody se vyskytují u obou typů polarit s podobnou četností.
|
|
|
Podklady k sestavení magnetometru z uhlíkových nanotrubiček pro geologické účely
Mazanec, Martin ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Kohout, Tomáš (oponent)
Tato práce je prvním krokem v dlouhodobém projektu s cílem sestavení magnetometru z uhlíkových nanotrubiček. Na začátku práce se věnuji úvodu do magnetizmu a jeho základní fyzikální charakteristice. Dále stručně popisuji magnetické pole Země, některé magnetické minerály a chování látek v magnetickém poli. To vše v geologických souvislostech. V druhé části se zaměřuji na měření magnetického pole, především pak na vybrané přístroje k tomu sloužící. Třetí celek pojednává o alotropech uhlíku - grafenových strukturách. Je v něm stručný přehled jejich vlastností, kapitola věnující se jejich výrobě a možnému využití. V diskuzi se snažím tyto části spojit s konkrétním účelem, což je využití uhlíkových nanotrubiček při měření magnetizmu hornin. Uvádím zjednodušený princip fungování diskutovaného přístroje, první kroky k jeho přípravě a úvodní měření.
|
|
|
Paleomagnetický záznam lávových proudů bazaltu z Nelsonova ostrova v Antarktidě
Haislová, Radka ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Pruner, Petr (oponent)
Paleomagnetismus je geofyzikální metoda, sloužící k určení dřívější orientace magnetického pole Země na základě měření remanentní magnetizace hornin. V kombinaci s radiometrickým datováním umožňuje paleomagnetismus studovat časový vývoj zemského magnetického pole nebo rekonstruovat dřívější polohy litosférických desek. Tato bakalářská práce se věnuje paleomagnetickému záznamu lávových proudů bazaltu z Nelsonova ostrova v Antarktidě a shrnuje geologické informace, které z něj lze získat. Rešeršní práce je uvedena představením teorie magnetismu s důrazem na paleomagnetismus a přehled magnetických minerálů, které se mohou vyskytovat v bazaltu a zaznamenávat informace o charakteru magnetického pole v geologické minulosti. Následuje představení radiometrických datovacích metod, pomocí kterých lze určit absolutní stáří utuhnutí magmatických hornin (lávy). Důraz je kladen na K- Ar a Ar-Ar datovací metodu. V regionální části práce jsou shrnuty hlavní poznatky o Antarktidě, Nelsonově ostrově a jeho okolí. Dále jsou popsány laboratorní přístroje k měření vektoru magnetizace orientovaných horninových vzorků, jako je rotační a kryogenní magnetometr. Práce je zakončena diskuzí a použitou literaturou.
|
|
|
Magneticke vlastnosti sferulí ze sedimentu v Tungusce (holocén) a v Severni Americe (holocén/pleistocén)
Nábělek, Ladislav ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Rajmon, David (oponent)
Na počátku 20. století, konkrétně 30. června roku 1908, se odehrála událost, která je popisována jako Tunguzka neboli tunguzská událost. Dodnes není zcela jasné, co se toho dne odehrálo a čím byla celá událost vyvolána. Stejně tak příčiny události Clovis, která je datována do období mladšího dryasu (YD), nejsou zcela jasné. V tomto období došlo k prudkému ochlazení, což mělo za následek vymírání velkých savců. Pojítkem obou událostí je nález magnetických sférulí ve vrstvě sedimentu. Tento materiál může vznikat několika způsoby: spalovacími procesy fosilních pali, ablací kosmického materiálu procházejícího atmosférou, velkou explozí v atmosféře nebo atmosférickým výbojem (blesk). Předložená bakalářská práce se zabývá analýzou těchto dvou událostí, a s tím spojeným výzkumem mikroskopických sférulí čili materiálu nejasného původu, nalezeného po těchto událostech ve vrstvě sedimentu v Severní Americe a v oblasti centrální Sibiře. Předmětem práce je porovnání obou událostí a příčin vzniku, na základě výzkumu a laboratorních měření materiálu z Clovis a Tunguzky. Pro analýzu magnetického stavu sférulí bylo využito metody nemagnetické separace. Na materiálu byla měřena zbytková magnetizace. K měření bylo využito magnetického skeneru. Na základě laboratorních měření magnetických vlastností sférulí usuzujeme...
|
|
|
Modelování impaktu meteoritu
Takáč, Marian ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Kohout, Tomáš (oponent)
V únoru 2013 dopadl za spektakulárního světelného a akustického doprovodu na území Ruské federace meteorit. Drobné úlomky dopadly do osídlených oblastí, kde společně s tlakovou vlnou nadělaly značné škody. Největší část prorazila led na jezeře v okrajové části města Čebarkul. Otvor v ledu pravidelného kruhovitého tvaru dával vzniknout množství teorií, které přetrvávaly až do samotného vylovení meteoritu o půl roku později. Událost okamžitě vzbudila zájem o problematiku dopadů meteoritů a jevů s nimi spojených. A byla impulzem ke vzniku této práce, která zahrnuje procesy při průletu meteoru atmosférou, impaktní krátery, jejich vznik a charakteristiky, počítačové modely, druhy meteoritů a odkud přilétají. Práce se dotýká záhady pravidelného otvoru v ledu, na jezeře Čebarkul.
|
|
|
Thermal relations leading to the formation of gaseous phase within the ice covering lakes and ponds
Hrubá, Jolana ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Dědeček, Petr (oponent)
Jak led na rybnících a jezerech roste, objevuje se v něm často plynná fáze v podobě malých bublin (plynných inkluzí). Jejich výskyt v ledu souvisí s obsahem rozpuštěných plynů ve vodě, ze které led vzniká. Jak se voda postupně mění v led, rozpuštěné plyny jsou v závislosti na poměru nasycení mezi plynem a vodou zachyceny a uspořádány na rozhraní voda-led. Jestliže zde jejich koncentrace dosáhne kritické hodnoty, voda na rozhraní se stává nasycenou a dochází ke tvorbě bublinek. Ty postupně rostou až do pouhým okem viditelné velikosti. Bubliny, vytvořené na rozhraní voda-led, mohou být začleněny do krystalu ledu, a tak se podílet na jeho pórovitosti, nebo mohou být uvolněny zpět do vody. To, ke kterému procesu dojde, je ovlivněno mnoha faktory. Plynné bubliny v ledu mohou být charakterizovány koncentrací, tvarem a velikostí. Tyto vlastnosti závisí na rychlosti růstu daného ledu, množství rozpuštěných plynů ve vodě a obsahu pevných částic ve vodě, které mohou sloužit jako nukleační centra. Tato práce je zaměřena na vztah mezi výskytem bublin v ledu a rychlostí jeho růstu. Pro studii byl použit led vytvořený přirozenou cestou na rybníku Dolní Tušimy v Mokrovratech. Ve vzorcích ledu byly pozorovány zřetelné vrstvy bublin přisuzované vysokým rychlostem růstu ledu. Ty v tomto případě byly okolo 1 μm/s....
|
|
|
Magnetický průzkum v Průhonickém parku
Bartášková, Lucie ; Kletetschka, Günther (vedoucí práce) ; Blecha, Vratislav (oponent)
Cílem práce bylo seznámit se s měřením magnetického pole země na konkrétním příkladu, v oblasti Průhonického parku, kde geologické struktury jsou zakryty vodní plochou, a není k horninám přímý přístup. Dále bylo navrženo plavidlo pro měření magnetického pole na vodní hladině. Výsledek měření byl porovnán se současnými geologickými mapami a interpretován z hlediska magnetických zdrojů. Na základě seznámení se s průběhem získávání magnetometrických dat a jejich zpracováním na Zemi byl navržen postup měření magnetického pole na planetě Mars. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.