|
|
Svržení atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 a zpracování této události v tehdejších poválečných československých médiích
Poláková, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Bakalářská práce ,,Svržení atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945 a zpracování této události v tehdejších poválečných československých médiích" pojednává o události ze srpna roku 1945, která změnila svět. Tématu se v srpnu roku 1945 věnovala i československá dobová periodika. Propaganda ze strany USA i Sovětského svazu však pracovala na plné obrátky, a československý tisk manipulaci z obou stran značně podléhal. Proto okolnosti konce války s Japonskem a svržení dvou atomových bomb byly pro českou veřejnost značně zkresleny. Práce se podrobně zabývá tím, jak konkrétně s dostupnými informacemi pracovaly tři tehdejší československé deníky - Svobodné noviny, Lidová demokracie a Rudé právo. Z jednotlivých deníků autorka práce vybrala články týkající se války s Japonskem. Poté srovnala rozsah článků v jednotlivých periodikách a míru vlivu politické orientace a charakteru daného periodika na obsah příspěvků. Práce konkrétně řeší, proč redakce jednotlivých periodik o události psaly mnohdy i tendenčním způsobem, případně proč se deník rozhodl zprávu do vydání vůbec nezařadit. Studie shrnuje, jak pracovala média na konci druhé světové války, a jak by případně postupovala v současné době.
|
|
|
Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku
Skálová, Monika ; Sekera, Martin (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Obraz česko-rakouského vyrovnání v roce 1871 na stránkách vídeňského tisku mapuje pohled Vídně na tzv. státoprávní jednání mezi vídeňskou vládou a českou politickou reprezentací. Tato jednání tvořila několikaměsíční mediální událost, kterou reflektovaly významné evropské deníky. Práce zkoumá pohled dvou významných vídeňských listů - Die Presse a Neue Freie Presse, které se nacházely v centru politického dění. Pro výzkum bylo vybráno období, kdy státoprávní jednání vrcholila, a to srpen a září 1871. Samotné analýze deníků předchází teoretická část, v které je popsán vývoj česko-německých vztahů s důrazem na německou národnost v rámci habsburské monarchie, vývoj cenzury v monarchii v druhé polovině devatenáctého století a historie samotných zkoumaných periodik.
|
|
| |
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Alfred Hugenberg a jeho mediální koncern
Vaníčková, Barbora ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Diplomová práce "Alferd Hugenberg a jeho mediální koncern" přibližuje život Alfreda Hugenberga, jeho politickou činnost a utváření mediálního koncernu. Práce se podrobně věnuje jednotlivým fázím Hugenbergova života, přibližuje jeho mládí, myšlenkové zázemí a začátky kariéry. Podrobně popisuje i období jeho největších politických úspěchů, kdy se v roce 1928 stal předsedou Německé nacionální lidové strany (DNVP) a později Ministrem hospodářství, zemědělství a výživy v Hitlerově kabinetu. Následuje kapitola zabývající se válečným a poválečným obdobím, kdy Hugenberg ztrácí politickou moc a snaží se především ochránit svůj majetek a dosáhnout "mravního očištění". Práce zároveň nabízí podrobné pojednání o duševních a hmotných základech Hugenbergova koncernu a přináší podrobný popis jeho postupného budovaní. Zároveň přibližuje funkci jednotlivých částí koncernu, jejich finanční zázemí a postavení na mediálním trhu v období Výmarské republiky. Ucelený obraz života Alfreda Hugenberga a jeho mediálního koncernu je zařazen do dobových souvislostí, přičemž se pozornost obrací především na spolupráci s Adolfem Hitlerem. Tomu Hugenbergova politická orientace napomohla ke vstupu do politiky a mediální síla koncernu zajistila oblibu u širokých mas. Všechny Hugenbergovy společnosti byly později převzaty nebo odkoupeny...
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
Pojetí ideálu ženského těla v lifestylových časopisech pro ženy
Kratochvílová, Renata ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce Pojetí ideálu krásy ženského těla v lifestylových časopisech pro ženy analyzuje dva tituly, Marianne a Svět ženy, v období roku 2017. Práce si klade za cíl zjistit, jak je na stránkách těchto dvou titulů pojímán ideál krásy ženského těla, přičemž vychází z hypotézy, že ženám je v lifestylových časopisech obecně předkládán ideál krásy spojený se štíhlostí. Práce zkoumá jak obrazový, tak textový obsah časopisů včetně titulních stran, a to pomocí kvantitativní obsahové analýzy a analýzy sémiotické. Práce primárně vychází z teorie sociální konstrukce reality, která je blíže popsána v teoretické části. Ta dále vymezuje jednotlivé teoretické pojmy a koncepty důležité pro pochopení celé práce a po ní následuje část věnovaná výzkumům, které se již zabývaly pojetím ideálu krásy v médích. Závěr teoretické části pak kategorizuje tisk pro ženy a přibližuje jeho rozvoj. Druhý oddíl práce se věnuje výzkumnému záměru, podrobnější charakteristice obou zkoumaných časopisů a popisu metod použitých v poslední části, tedy kvantitativní obsahové analýzy a analýzy sémiotické. Analytická část se věnuje stanovení výzkumných otázek a hypotéz, konstrukci obsahových kategorií, které tvoří jádro obsahové analýzy a samotné interpretaci výsledků výzkumu.
|
|
|
Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka
Marek, Jiří ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce "Novinářská činnost Tomáše G. Masaryka" si klade za cíl analyzovat Masa-ryka jako žurnalistu. Práce postihuje proces Masarykova vývoje od dětství a školních let přes vysokoškolská studia ve Vídni a Lipsku po jeho přestěhování do Prahy, kde působil na tamní univerzitě. Všímá si všech významných aspektů, které formovaly jeho osobnost. Zaměřuje se však především na jeho pozici v časopisech Athenaeum, Čas a Naše doba, jejichž prostřednic-tvím ovlivňoval tehdejší dění. Celá problematika je usazena do historického a kulturně spole-čenského kontextu druhé poloviny 19. století.
|
|
|
Česká témata v článcích Mariusze Szczygieła v polském deníku Gazeta Wyborcza 2002-2009
Mácová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bachová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Česká témata v článcích Mariusze Szczygieła v polském deníku Gazeta Wyborcza 2002-2009 se zaměřuje na česká témata v článcích jednoho z nejvýznamnějších polských novinářů současnosti Mariusze Szczygieła, které psal během posledních sedmi let (2002-2009) pravidelně pro deník Gazeta Wyborcza. Popisuje biografii a novinářskou kariéru reportéra a pojednává o tzv. polské škole reportáže a polském žurnalistickém specifiku - literární reportáži. Třídí a charakterizuje témata, kterými se ve své novinářské práci zabývá a zkoumá způsoby jeho specifické reportážní metody. Představuje české, polské a evropské ohlasy a úspěchy Szczygiełovy knihy Gottland (polské vydání 2006) - souboru reportáží o Česku a o Čechách - díky níž se jeho jméno proslavilo a objevilo v řadě evropských antologií polské reportáže. Dále hodnotí přínos novinářovy žurnalistické práce pro česko-polské vztahy.
|
|
|
Jiří Pichl - novinář a politik (1872-1952)
Kabátová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce je první ucelenou biografií o novináři a politikovi Jiřím Pichlovi, který se narodil r. 1872 v České Třebové. Publikovat začal po středoškolském studiu v regionálním tisku, a to v době pokrokového hnutí, které požadovalo změnu postavení českých zemí v rámci monarchie Rakousko-Uherska a rozšíření volebního práva. Na počátku 20. století se stal odpovědným redaktorem pražského stranického tisku České strany národně sociální a některých listů vydavatelství Melantrich. Jeho žurnalistická kariéra vyvrcholila postem předsedy Syndikátu československých novinářů, kde se zasloužil o zavedení penzijního pojištění pro žurnalisty. V době první republiky se Jiří Pichl vydal i na politickou dráhu, stal se prvním popřevratovým starostou Královských Vinohrad a posléze i senátorem Národního shromáždění. I tam hájil zájmy žurnalistů, například voláním po novém tiskovém zákonu. Byl zároveň dlouholetým předsedou Ústřední školy dělnické. Během druhé světové války o všechny své funkce přišel; s nacistickým režimem nikdy nekolaboroval. Dobový tisk Jiřího Pichla oslavoval, prezentoval ho jako přátelského, morálního a pracovitého člověka. Diplomová práce ho představuje v kontextu národního sebeuvědomění, nově vznikajícího státu a postupné profesionalizace povolání novináře.
|
host ::
RSS.