Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 55 záznamů.  začátekpředchozí46 - 55  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
Konečná stanice, vystupovat! Pojetí péče o jedince s Alzheimerovou demencí očima blízkých (a) pečujících
Pekárková, Mariana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce bude věnována jedincům, kteří mají rodinného příslušníka s Alzheimerovou chorobou. Stěžejním však nebude Alzheimerova choroba jako taková, ale samotní pečující a blízcí. Důraz bude kladen na jejich vzpomínky a především nově vznikající vztahy mezi pečujícími, blízkými a opečovávanými. Cílem práce je zachytit klíčové momenty, které měly u pečujících vliv na následné řešení situací a konotace, které jsou s demencí spojovány a zároveň následné reflektování a vlastní legitimizace rozhodnutí umístit svého_ou blízkého_ou do institucionální péče. Zohlednit bych chtěla také medicínský diskurs, který má vliv na formování názorů o "správně" poskytované péči a konstruování lidí s Alzheimerovou chorobou.
Role těhotenství v životě ženy - "Já" nebo "My"
Čáslavová, Kateřina ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce prezentuje data získaná v rámci kvalitativního výzkumu, který probíhal od února do května r. 2015. Na základě polostrukturovaných rozhovorů s těhotnými ženami analyzuje zkušenost těhotenství a chápání jejich vlastní tělesnosti. Teoretická část práce se věnuje především představení dominantních diskurzů těhotenství a jejich alternativních konstrukcí v rámci feministických debat. Zároveň tematizuje také myšlenky poststrukturalismu, které jsou v práci důležitým teoretickým východiskem. Empirická část práce se věnuje dvěma hlavním oblastem. Nejdříve představuje způsob, jakým těhotné ženy vnímají svou vlastní tělesnost a proměny svého těla. Poté se zaměřuje na konstrukci těhotné ženy jako lidské bytosti.
Co kdybychom žili společně? Filmové reprezentace stáří a nezpůsobilosti
Ondrušková, Jitka ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se věnuje kulturním reprezentacím stáří a rozebírá, jaké různé významy se pojí se současným diskurzem stáří. Práce analyzuje francouzsko-německý film Co kdybychom žili společně? (2012), který v mnohém odpovídá na současný diskurz aktivního stárnutí. Filmový narativ je tak návodem pro nový způsob života ve stáří. Práce využívá konceptu reprezentace Stuarta Halla jako analytického prostředku k dekonstrukci toho, jaké významy o stáří se ve filmovém narativu utvářejí a na základě jakých ideologických vazeb a struktur k tomu dochází. Důležitou součástí je zapojení teoretických modelů ne/způsobilosti, normy a povinné tělesné zdatnosti z oboru disability studies. Zapojením těchto konceptů se práce snaží dekonstruovat, jak se zvýznamňuje nezpůsobilost určitých forem stáří. Nedílnou součástí práce je zkoumání vzájemného vztahu mezi stářím, ne/způsobilostí a genderem. Klíčová slova Aktivní stárnutí, stáří, ne/způsobilost, gender, jinakost, disability studies, povinná tělesná zdatnost
Význam genderu v (pro) sociální teorii Pierra Bourdieu
Čepelová, Hedvika ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Práce se zabývá teoretickým ukotvením konceptu gender v sociální teorii Pierra Bourdieu. Ústřední pozornost je věnována potenciálu teorie Bourdieu obohatit feministické myšlení praktickými i teoretickými perspektivami, stejně jako feministické kritice jeho teorie a možným odpovědním na ni. Práce analyzuje jak vztah různých proudů feministického myšlení k teorii Bourdieu samotné i k některým konceptům, které Bourdieu používá (například habitus a dispozice), tak také vztah Bourdieu k feministickému myšlení a hnutí za práva žen. Vychází dominantně z autorské tvorby Pierra Bourdieu, důležité opory představují kritické argumentace Toril Moi a Leslie McCall. Zabývá se nejprve potenciálem teorie Bourdieu ve vztahu k emancipaci, univerzalitě a překlenování esencialistických a ne- esencialistických východisek feminismu, následně kritickým rozborem vztahu konceptu gender a sociálního řádu, jeho vazby na koncepty kapitál a třídící princip. V závěrečné části se soustřeďuje na vztah reprodukce a produkce v teorii Pierra Bourdieu a nastiňuje možné implikace pro současné feministické myšlení, stejně jako pro teorii Bourdieu samotnou. Klíčová slova: Pierre Bourdieu, feminismus, gender, habitus, kapitál, sociální řád, distinkce
Dlouhodobá péče o rodinného příslušníka z pohledu pečující osoby
Volejníčková, Romana ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dvacetičytřhodinovou domácí péčí o starší členy rodiny z pohledu primární pečující osoby. Cílem této práce je porozumění domácí péči ne jako izolované aktivity praktikované zpravidla ženami v soukromé sféře, ale jako aktivity, kterou ovlivňují vztahy v rodině nebo rozhodováním o ne/poskytnutí domácí péče apod. Z tohoto důvodu se základním teoretickým východiskem této práce stala feministická etika péče, která péči nedefinuje jako "přirozenou"/spontánní ženskou aktivitu, a umožňuje tak odhalit genderovou rovinu péče, která se stala i nosnou osou diplomové práce. Pro hlubší pochopení fenoménu domácí péče jsem využila biografické rozhovory, jejichž hlavní charakteristikou je důraz na vyprávění participanta/tky, což byl důležitý aspekt, který mi pomohl zasadit péči do širšího sociálního kontextu. Klíčová slova: domácí péče, feministická etika péče, biografické rozhovory.
Genderové aspekty českého skautingu. Proč holky chodí do skauta?
Žárská, Magdaléna ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje informace získané během kvalitativního výzkumu, který se konal v Praze v roce 2009. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s dětmi ze skautských oddílů analyzuje genderové aspekty českého skautingu. Ve své diplomové práci představuji krátkou historii skautského hnutí ve světě i v České republice se zaměřením na formování dívčího skautského hnutí. Mým předpokladem je, že český skauting nabízí unikátní prostředí pro genderově senzitivní vzdělávání. Domnívám se, že nekoedukované skautské oddíly jsou v tomto procesu klíčovým prvkem, protože dětem nabízejí možnost vyzkoušet si různé věci a aktivity bez genderově motivovaných společenských předsudků. Tento předpoklad se snažím ověřit skrze analýzu zkušeností mých informátorů a informátorek. Klíčové pojmy: Skauting, gender, zkušenost, identita
Genderové aspekty českého skautingu. Proč chodí holky do skauta?
Žárská, Magdaléna ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Předkládaná diplomová práce představuje informace získané během kvalitativního výzkumu, který se konal v Praze v roce 2009. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s dětmi ze skautských oddílů analyzuje genderové aspekty českého skautingu. Ve své diplomové práci představuji krátkou historii skautského hnutí ve světě i v České republice se zaměřením na formování dívčího skautského hnutí. Mým předpokladem je, že český skauting nabízí unikátní prostředí pro genderově senzitivní vzdělávání. Domnívám se, že nekoedukované skautské oddíly jsou v tomto procesu klíčovým prvkem, protože dětem nabízejí možnost vyzkoušet si různé věci a aktivity bez genderově motivovaných společenských předsudků. Tento předpoklad se snažím ověřit skrze analýzu zkušeností mých respondentů a respondentek.
Reprezentace HIV/AIDS na příkladu časopisu Mladý svět v 80. letech
Chlupová, Jana ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce "Reprezentace HIV/AIDS na příkladu časopisu Mladý svět v 80. letech" pojednává o obsahové analýze časopisu Mladý svět, ve kterém jsem analyzovala články o HIV/AIDS. Mým hlavním cílem bylo určit, jak se formoval a vyvíjel mediální diskurz o této nemoci, jakým způsobem médium o nemoci psalo a jak o nemoci informovalo čtenáře.
"Dokonalé dítě" - zkušenost rizika v rámci těhotenství.
Hasmanová Marhánková, Jaroslava ; Knotková - Čapková, Blanka (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Tato práce prezentuje data získaná v rámci kvalitativního výzkumu, který probíhal od května do června 2007. Na základě narativních rozhovorů s ženami, jejichž těhotenství bylo označené jako rizikové nebo u nichž se v průběhu těhotenství objevily komplikace, analyzuje zkušenost těhotenství a vyjednávání pozice v rámci prenatální péče v kontextu genderových vztahů. Teoretická část práce se věnuje rozboru představy rizika jako sociálně konstruovaného fenoménu. Zároveň se zaměřuje na vzájemný vztah mezi konstrukcí rizik a konceptualizací těhotenství v rámci medicínských diskurzů. Následující část práce se věnuje tělesné zkušenosti těhotenství a její tematizaci v rámci feministických debat. Empirická část práce vychází z dat získaných v rámci narativních rozhovorů. Věnuje se přitom především dvěma tématům. První z nich představuje vztah žen k prenatální diagnostice, důvody její akceptace či odmítání a role, které diagnostika hraje v rámci konstruování autoritativního medicínského vědění. Druhá kapitola nastiňuje, jakým způsobem přítomnost rizika ovlivňuje subjektivní uchopování mateřství. Jejím cílem je popsat mechanismy, jakými ženy vyjednávají své mateřství v kontextu rizikovosti a zároveň ukázat, jak se zkušenost rizikového těhotenství může promítat do způsobů, jakými ženy utváří vlastní obrazy mateřství....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 55 záznamů.   začátekpředchozí46 - 55  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.