|
|
Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením
Dvořáková, Anna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
NÁZEV: Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením AUTOR: Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u speciálních pedagožek pracujících s dětmi s mentálním či kombinovaným postižením. Tyto ženy jsou zaměstnány v praktických či speciálních školách. Vzdělávání dětí s tímto druhem postižení může snadno vyústit v syndrom vyhoření. Je tedy na místě, aby si vedení praktických a speciálních škol bylo vědomo nebezpečí syndromu vyhoření a snažilo se před vznikem burnoutu své zaměstnance chránit. K přijetí potřebných preventivních opatření je nutné si nejdříve uvědomit možná rizika vzniku burnoutu související s profesí speciálního pedagoga. Teoretická část postihuje problematiku syndromu vyhoření a edukace žáků s mentálním či kombinovaným postižením. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje aktuálnost vnějších faktorů rizika vzniku syndromu vyhoření a snahy ve vybraných školách o prevenci těchto faktorů. Práce si klade za cíl přenesení vnějších rizikových faktorů vzniku syndromu vyhoření do života speciálních pedagožek. Přínos práce je ve zhodnocení míry výskytu...
|
|
| |
|
| |
|
|
Uměleckonaučná literatura ve výuce němčiny jako cizího jazyka na I. stupni základních škol. Na příkladu práce s knížkou Miroslava Šaška "To je Mnichov"/"München"
Dvořáková, Anna ; Bučková, Tamara (vedoucí práce) ; Švermová, Dagmar (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím uměleckonaučné literatury, konkrétně obrázkového průvodce s názvem To je Mnichov / München od Miroslava Šaška ve výuce němčiny jako cizího jazyka na prvním stupni základních škol. Práce se skládá ze tří hlavních kapitol, z nichž jsou první dvě orientovány teoreticky, a třetí směřuje do školní praxe. První kapitola pojednává o obecném kontextu zkoumané problematiky a zaměřuje se na postavení němčiny. Pozornost je mj. věnována komunikačnímu aspektu, aspektu vyučování gramatiky, aspektu reálií, aspektu literární a interkulturní výchovy při výuce cizího jazyka. Druhá kapitola si klade za cíl upozornit na uměleckonaučnou literaturu jako možný zdroj vědění o zemi cílové kultury. Třetí kapitola přináší aplikaci teoretických poznatků z první části na příkladu autorkou vytvořeného projektu. Vychází z dokumentu ABCD-Thesen vydaného roku 1990 v Lipsku a jejím cílem je prezentovat možné využití uměleckonaučného textu formou projektu. Tuto část je možné využít přímo jako metodický návod pro realizaci projektu To je Mnichov / München na prvním stupni základní školy. Diplomová práce je koncipována tak, aby se mohla stát inspirací i pro učitele jiných cizích jazyků, neboť knížka München je součástí širší ediční řady vydávané kromě češtiny např. anglicky (This is...
|
|
|
Sestra v hospicové péči
DVOŘÁKOVÁ, Anna
Být všeobecnou sestrou není jen povolání, je to poslání. Každé oddělení nebo každé zdravotnické zařízení nese s sebou různá specifika práce. Práce sestry v hospicové péči je vysoce specifická. Stejně jako v jiných zdravotnických zařízeních je jedním z cílů její práce uspokojovat potřeby pacientů. V hospicové péči to není za účelem úplného uzdravení, ale pro zmírnění obtěžujících příznaků a zvýšení kvality života nevyléčitelně nemocného v terminální fázi života. Tato práce se zabývá sestrou v hospicové péči. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na paliativní péči, definici hospice a jeho historii, na potřeby umírajících klientů, a v neposlední řadě na respitní péči péči o pečující. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dva cíle: porovnat specifika práce sestry v pobytovém zařízení a v mobilní hospicové péči a zmapovat kompetence všeobecné sestry v pobytových zařízeních hospicové péče a v agenturách domácí hospicové péče. Pro zpracování kvalitativního výzkumu byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Bylo sestaveno 10 rozhovorů se sestrami z kamenného hospice i z mobilních zařízeních hospicové péče. Z výsledků vyplynulo, že práce sestry se v pobytových zařízeních a agenturách domácí hospicové péče neliší. Jediným odlišným specifikem je prostředí, ve kterém je péče poskytována, kdy agentury domácí hospicové péče uspokojují všechny potřeby klientů v jejich domácím, přirozeném prostředí. U sester se neliší ani jejich kompetence. Sestry z obou skupin uvedly, že musí být rozhodné a zkušené, ale nemají vyšší kompetence, než např. sestra pracující v nemocnici. Práce by mohla sloužit studentům zdravotnických oborů a také laické veřejnosti pro ujasnění a upřesnění informací o hospicové péči.
|
|
|
Využití EEG biofeedbacku při práci s dětmi s poruchami pozornosti
Dvořáková, Anna ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tématem práce je využití EEG biofeedbacku při práci s dětmi s poruchami pozornosti. Cílem je poukázat na jednu z metod léčby poruch pozornosti a popsat metodu EEG biofeedbacku v souvislosti s nimi. Teoretická část se zabývá poruchami pozornosti, jejich diagnostikou, metodami léčby a EEG biofeedbackem. Praktická část pomocí kvalitativního výzkumu metodou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů představuje využití EEG biofeedbacku při práci s dětmi s poruchami pozornosti v praxi. A to nejen z hlediska zkušenosti rodiče dítěte s poruchou pozornosti, ale i z pohledu pracovníka odborného pracoviště. Výsledky kvalitativního výzkumu na zkoumaných případech ukazují, že tento způsob léčby může být účinným nejen ve vztahu k poruchám pozornosti, ale i k dalším diagnózám.
|
|
|
Jan Masaryk jako rozhlasový komentátor ve válečném vysílání BBC
Dvořáková, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zaměřuje na československé rozhlasové vysílání v rámci britské rozhlasové společnosti BBC od září 1939 (tedy od samotného zahájení českého programu BBC) do konce druhé světové války, na němž se po částečném uznání československé exilové vlády britskou stranou v létě 1940 začali podílet i zástupci československé politické reprezentace. Jejím hlavním tématem jsou rozhlasové projevy Jana Masaryka, bývalého dlouholetého československého vyslance v Londýně a budoucího exilového ministra zahraničních věcí, který český program BBC pro posluchače v protektorátu 8. září 1939 zahájil a který v něm začal pravidelně jednou týdně vystupovat v únoru 1940. Práce analyzuje, jakým způsobem se snažil ve svých komentářích povzbuzovat sebevědomí českého národa a anulovat tak germanizační snahy okupantů a českých kolaborantů o reinterpretaci českého historického příběhu, a jakými ideologickými zbraněmi Masaryk vytvářel obraz malého, leč vnitřně silného a vyspělého československého národa, morálně převyšujícího svého dědičného německého nepřítele, který jako rétorický štít stavěl proti nacistickým výkladům o údajném českém kmeni, jenž se vrátil do lůna novodobé Svaté říše římské, jejíž byl podle nacistické propagandy přirozenou součástí.
|
|
|
Žák se specifickou poruchou učení a výuka matematiky na 2. stupni ZŠ
Dvořáková, Anna ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
NÁZEV: Žák se specifickou poruchou učení a výuka matematiky na 2. stupni ZŠ AUTOR: Bc. Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lenka Felcmanová ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou výuky matematiky žáka se specifickou poruchou učení na druhém stupni základní školy. Žáci se specifikou poruchou učení potřebují v hodinách matematiky odlišný přístup než jejich spolužáci a je na učitelích matematiky, aby jim tuto podporu poskytli. Úroveň výuky matematiky žáka se specifickou poruchou učení se tedy přímo odvíjí od znalostí, dovedností a zkušeností druhostupňových učitelů matematiky a připravenosti školy na žáka se specifickou poruchou učení. Teoretická část postihuje problematiku deficitů dílčích funkcí, dyskalkulie a edukace žáka s dyskalkulií v hodině matematiky. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje připravenost druhostupňových učitelů matematiky a škol na žáka se specifickou poruchou učení, potřeby žáků a možnosti podpory těchto žáků. Práce si klade za cíl zmapovat aktuální situaci ve vzdělávání dětí se specifickou poruchou učení v hodinách matematiky. Přínos práce je ve zhodnocení této situace a ve vytvoření doporučení pro zlepšení vzdělávání žáku se specifickou poruchou učení v hodinách...
|
|
|
Nuda u dětí ve škole a mimo školu
Dvořáková, Anna ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Tvrzová, Ivana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na popis nudy jako fenoménu ve škole a mimo školu. Zabývá se vymezením nudy jako pojmu, bližším charakterizováním nudy u dětí ve škole a nudy u dětí v jejich volném čase a doma. Vymezuje také pojmy a oblasti, které s ní souvisí, zejména potom oblast utváření životního stylu dětí.
|
|
|
Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením
Dvořáková, Anna ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
NÁZEV: Riziko syndromu vyhoření u vybraných speciálních pedagogů pracujících s žáky s mentálním či kombinovaným postižením AUTOR: Anna Dvořáková KATEDRA (ÚSTAV): Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jaroslava Hanušová, Ph.D. ABSTRAKT: Práce se zabývá problematikou syndromu vyhoření u speciálních pedagožek pracujících s dětmi s mentálním či kombinovaným postižením. Tyto ženy jsou zaměstnány v praktických či speciálních školách. Vzdělávání dětí s tímto druhem postižení může snadno vyústit v syndrom vyhoření. Je tedy na místě, aby si vedení praktických a speciálních škol bylo vědomo nebezpečí syndromu vyhoření a snažilo se před vznikem burnoutu své zaměstnance chránit. K přijetí potřebných preventivních opatření je nutné si nejdříve uvědomit možná rizika vzniku burnoutu související s profesí speciálního pedagoga. Teoretická část postihuje problematiku syndromu vyhoření a edukace žáků s mentálním či kombinovaným postižením. Poskytuje tak potřebný podklad pro vlastní šetření. Praktická část využitím kvalitativních metod šetření zjišťuje aktuálnost vnějších faktorů rizika vzniku syndromu vyhoření a snahy ve vybraných školách o prevenci těchto faktorů. Práce si klade za cíl přenesení vnějších rizikových faktorů vzniku syndromu vyhoření do života speciálních pedagožek. Přínos práce je ve zhodnocení míry výskytu...
|
host ::
RSS.