|
|
Vliv odborů na ekonomický růst v zemích EU-15
Krejčí, Jakub ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce analyzuje vztah mezi mírou členství v odborech a mírou růstu v 10 evropských zemích v letech 1960-2010. S využitím VAR modelů a testováním Grangerovy kauzality výstupy vykazují kauzalitu jen v případě Itálie, kde míra syndikalizace odpovídá na změny v mírě růstu. V případě ostatních zemí shledáváme četné známky reakce na ekonomické impulzy, zejména v letech krize, nicméně nejsou dostatečně signifikantní. Teoretická část uvádí čtenáře do historického pozadí tohoto vztahu sledovaného mnohými autory, tj. definuje trh práce pohledem ze dvou perpektiv, vysvětluje původ a existující modely odborových svazů, a konečně, ukazuje na empirických studiích ekonomické důsledky vlivu odborů a jejich přítomnosti na trhu práce. JEL klasifikace: J51, J81
|
|
|
The causes of economic immigration from eastern to western European Union
Gasper, Radoslav ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Hlavním cílem práce je otestovat hypotézu, že nejdůležitějším determinantem ekonomické emigrace z východních států EU do 3 reprezentativních zemí západní částí EU je především rozdíl v příjmech. V práci používám 3 vlastně vytvořené regresní modely pro Německo, Švédsko a Itálii. Všechny 3 modely jsou odhadované metodou fixních efektů, přičemž do modelů byly kromě příjmových rozdílů zařazeny další proměnné jako například rozdíl v míře nezaměstnanosti či rozdíl ve vnímání korupce a další. Modely pro Německo a Švédsko jsou odhadnuty na datech z let 2004 až 2013 a zkoumám v nich imigraci ze států EU8. Model pro Itálii je odhadnutý na datech z let 2007 až 2013 a k 8 státům z východní části EU jsou ještě přidány Bulharsko a Rumunsko. Ve všech třech modelech se prokázala významnost příjmového rozdílu, na základě čehož byla potvrzena moje hypotéza.
|
|
|
Je výše spotřeby alkoholu ovlivněna nezaměstnaností?
Trubák, Marek ; Chytilová, Helena (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vztah mezi spotřebou alkoholu a mírou nezaměstnanosti v České republice. S využitím časových řad z období mezi lety 1991 - 2012 jsou vytvořeny 2 ekonometrické modely, zahrnující kromě výše uvedených faktorů také vliv HDP, inflace, reálných mezd, sociálních výdajů státu a zpožděné spotřeby alkoholu testující jeho návykovost. Hlavní hypotéza této práce definovaná jako pozitivní vliv míry nezaměstnanosti na spotřebu alkoholu byla potvrzena, přičemž z analýzy vyplývá, že 1% nárůst míry nezaměstnanosti vede ke zvýšení spotřeby alkoholu o 1,05 %. Vedlejší hypotéza definovaná naopak jako pozitivní vliv spotřeby alkoholu na míru nezaměstnanost byla rovněž potvrzena a z výsledků zároveň vyplývá, že 1% nárůst spotřeby alkoholu vede k nárůstu nezaměstnanosti o 0,22 %, čímž je zároveň potvrzen předpoklad endogenity těchto proměnných. Neméně důležitým je také výsledný koeficient HDP, který se ve vztahu ke spotřebě alkoholu jeví proti-cyklicky.
|
|
|
Impact Analysis of income inequality to emigrate
Šimo, Dominik ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vztah mezi emigrací měřenou počtem emigrantů na 1000 obyvatel a příjmové nerovnosti měřené Giniho koeficientem. Testuji hypotézu, že vyšší příjmová nerovnost způsobí růst emigrace. V práci pracuji se dvěma modely. V prvním modelu odhaduji regresní analýzu pomocí metody nejmenších čtverců a v druhém modelu pomocí metody fixních efektů. V obou případech pracuji s panelovými daty a v rozmezí let období 2005-2013. Rozdíl mezi modely je ten, že v prvním modelu pracuji se zeměmi bývalého Východního bloku, tedy se zeměmi V4, Pobaltí a Rumunska a v druhém modelu se zeměmi bývalého Západního bloku, tedy se zeměmi Západní, Jižní a Severní Evropy. V prvním modelu byl prokázán negativní vliv Giniho koeficientu na emigraci a v druhém modelu pozitivní vliv na emigraci, což není v rozporu s uvedenou literaturou.
|
|
|
Regionální disparity v míře nezaměstnanosti na příkladu ČR
Nezbeda, Jaroslav ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce analyzuje faktory ovlivňující regionální míru nezaměstnanosti v krajích České republiky. Výzkum je prováděn metodou fixních efektů na panelových datech ze čtrnácti krajů České republiky, v rozmezí let 2000-2012. Práce dále zahrnuje dva rozšiřující modely, první zkoumá dopad ekonomické krize z let 2008-2010 na determinanty míry nezaměstnanosti a druhý srovnává faktory působící v krajích Slovenska s faktory, které ovlivňují regionální míru nezaměstnanosti v krajích České republiky. Proměnné jsou rozděleny do dvou skupin, na ekonomické a demografické. Regresní analýzou bylo zjištěno, že regionální míru nezaměstnanosti v krajích České republiky ovlivňují především ekonomické faktory, jako jsou například podíl zaměstnaných v průmyslu, výše dosaženého vzdělání nebo hrubý regionální produkt na hlavu, všechny faktory tyto faktory mají pozitivní dopad na míru nezaměstnanosti. Z demografických faktorů se jedná zejména o hustotu zalidnění, která má na míru nezaměstnanosti negativní dopad. Dále bylo zjištěno, že ekonomická krize měla největší dopad na korelaci přímých zahraničních investic a míry nezaměstnanosti. Zatímco v době před ekonomickou krizí působily investice na míru nezaměstnanosti negativně, po krizi se jejich dopad na míru nezaměstnanosti otočil. V krajích Slovenska působí stejnou měrou ekonomické i demografické faktory, jedná se především o podíl zaměstnaných v průmyslu, přímé zahraniční investice, míra zalidnění a podíl žen na pracovní síle.
|
|
|
Služby kin jako trh vertikálně a horizontálně diferencovaného produktu
Jakoubek, Jakub ; Koubek, Ivo (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou trhu služeb kin v České republice. Multikina drtí svoji konkurenci v podobě klasických kin v počtu diváků i v tržbách. Hlavním cílem práce je dokázat, že významnější než standardní vztah poptávané množství - nabízená cena je diferenciace produktu a vzdálenost konkurence. Na základě dat od Unie filmových distributorů, ve kterých mám k dispozici data všech kin a multikin v letech 2006 - 2014, odhaduji modely pomocí ekonometrické analýzy, ve kterých zkoumám vlivy determinantů na poptávku po službách kin. Zejména vliv vzdálenosti k nejbližšímu kinu a vliv kvalitativního faktoru. Závěry práce potvrzují, že vertikální diferenciace má největší vliv na počet diváků a na druhou stranu vzdálenost kina od nejbližšího konkurenta nedokáže vysvětlit újmu ze vzdálenosti. Ukazuje se, že cenový diferenciál odráží kvalitativní rozdíly a vzdálenost mezi kiny.
|
|
|
Faktory ovlivňující výběr vysoké školy v České republice
Macháček, Jan ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Mirvald, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá peněžními a nepeněžními výnosy z vysokoškolského studia a jejich vlivem na rozdílnou poptávku po studiu. Rozlišuje přitom mezi jednotlivými fakultami veřejných vysokých škol. Oproti již uskutečněným studiím se tato práce liší větším rozsahem dat i počtem zahrnutých nepeněžních výnosů. Pravděpodobně se také jedná o první studii tohoto druhu aplikovanou na trh práce a vzdělávací systém v České republice. Čerpá především z šetření REFLEX 2013, které poskytuje data o postavení absolventů vysokých škol, na základě nichž sestavuje regresní modely v různých časových rovinách. Byla prokázána hypotéza o negativním vlivu nezaměstnanosti absolventů na zájem o příslušné studium i hypotéza o vlivu časového zpoždění vysvětlujících proměnných. Naproti tomu pozitivní vliv příjmu absolventů se, na rozdíl od některých studií z USA, v žádném z modelů neprokázal.
|
|
|
Snižuje ekonomická svoboda země sebevražednost obyvatel?
Fabian, Jakub ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato studie se zabývá vztahem mezi ekonomickou svobodou a sebevražedností. Ekonomická svoboda je vyjádřena indexy ekonomické svobody podle organizací Fraser Institute a Heritage Foundation, jejichž vliv na sebevražednost je zkoumán zvlášť. Povaha dat je průřezová, počet zkoumaných zemí je 161 a pozorovaný rok je u všech proměnných 2012. Z analýzy vyplývá dvojznačný vliv ekonomické svobody na sebevražednost. Práce proto rozděluje ekonomickou svobodu na osobní, která sebevražednost snižuje a na podnikatelskou, která sebevražednost může také zvyšovat.
|
|
|
Jsou v České republice vdané ženy diskriminovány oproti ženám svobodným?
Radicsová, Alena ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
Tato práce zkoumá mzdovou diskriminaci žen na trhu práce a vliv manželství na jejich výdělky. Vdané ženy vyhledávají zaměstnání méně náročná, ať časově či výkonem, která skloubí s péčí o děti a domácnost, což vede k nižším výdělkům. V práci jsou použita průřezová data pro Českou republiku z internetového průzkumu WageIndicator z let 2011 a 2012. Za pomocí metody nejmenších čtverců je zjištěna manželská penalta ve výši 8 - 10 %. Výsledky mé práce naznačují, že místo pracovního výkonu nebo zahraniční vlastnictví firmy, kde žena pracuje, významně ovlivňuje výši mzdy.
|
|
|
Vliv zavedení modrých zón placeného stání na cenu pražských bytů v dané lokalitě
Kohora, Jan ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Tato práce se zaměřuje na kvantifikaci vlivu zavedení modrých zón placeného stání v Praze a dalších faktorů (metry čtvereční, vzdálenost do centra, typ budovy...) na nabídkovou cenu rezidenčních nemovitostí. Práce předpokládá, že zavedení modrých zón zvýší komfort rezidentů a v důsledku toho zvýší i cenu nemovitostí nacházejících se v oblasti modré zóny. Datový soubor tvoří 629 pozorování. Vliv faktorů ovlivňujících nabídkovou cenu bytů je odhadnut pomocí metody nejmenších čtverců. Kontrolní analýza je provedena pomocí metody difference in differences. Výsledek regresní analýzy ukazuje, že přítomnost modré zóny při rezidenční nemovitosti zvyšuje její cenu o téměř 7 %. Avšak metodou difference in differences se tento výsledek nepotvrdil. Dále bylo pomocí MNČ zjištěno, že pokud se jedná o cihlovou stavbu, její cena je za jinak stejných okolností o 19,8 % vyšší, než pokud je stavba panelová. Tento výsledek je téměř shodný s tím, co naměřili Galster a Williams (1994) v Ohiu. Každá minuta navíc cesty do centra znamená snížení ceny rezidenční nemovitosti o 1,2 %. Nepodařil se prokázat pozitivní vliv přítomnosti sklepu a výtahu u rezidenční nemovitosti na její cenu.
|
host ::
RSS.