|
|
Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka
Chocenská, Vlasta ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent)
Diplomová práce "Ekumenismus v díle Josefa Kubalíka" podává přehled několika děl prof. dr. Josefa Kubalíka, která ovlivnila generace studentů katolického bohosloví. Autor byl profesorem fundamentální teologie na cyrilometodějské bohoslovecké fakultě ve druhé polovině 20. století a napsal mnoho knih, skript a článků v odborném tisku. K jeho nejvýznamnějším dílům patří skripta Theologia Fundamentalis, která jsou ještě pod vlivem manualistické, apologeticko-polemické teologie. Druhý vatikánský koncil však prof. Josef Kubalík plně akceptoval a napsal pro studenty skripta Ekumenická teologie a částečně opravil druhý díl skript Theologia Fundamentalis. Pro odbornou veřejnost překládal dokumenty II. vatikánského koncilu. Práce pro srovnání také uvádí pohled II. vatikánského koncilu a encykliky Ut unum sint na ekumenismus. Na závěr se konstatuje, že Kubalík rostl v otevřenosti a vstřícnosti k nekatolíkům, ale nedokázal úplně překročit sám sebe a změnit zaběhnutá schémata myšlení.
|
|
| |
|
|
Křesťan v kyberprostoru
Škácha, Petr ; Vopřada, David (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Cílem této práce je nalezení odpovědi na otázku, zda je možné kyberprostor využívat bezpečně a k dobrému, nebo zda je kyberprostor sám o sobě špatný a jeho používání nesprávné. První část práce je věnována bouřlivému technologickému vývoji posledních desetiletí obecně. První kapitola vymezuje pojem kyberprostor. V druhé kapitole pak bude shrnut rozvoj technologií, které s kyberprostorem souvisí, a to převážně technologií telekomunikačních. Další kapitoly se věnují tomu, jak tato změna a rozšíření technologií změnila způsob mezilidské komunikace, a popisují nejdůležitější změny pozitivní i negativní. Druhá část práce se snaží uvést do specifických světů obyvatel kyberprostoru, do komunit, které s různými cíli vznikly kolem nových technologií. Byly přitom vybrány konkrétní příklady, na kterých je nějakým způsobem vidět nové skutečnosti, které dříve nebyly dostupné vůbec, nebo pouze omezeně. Poslední, třetí část je pak jádrem této práce, ke kterému první dvě části přivádějí. Ta nejdříve popisuje, jak už zmíněný vývoj technologií a změny ve stylu komunikace zasahují jednotlivce, jaké pro něj mají přínosy a následky, na závěr shrne, co k této nové situaci člověka říká učení církve. Klíčová slova kyberprostor, teorie komunikace, teologie komunikace, teologická antropologie
|
|
|
Křesťanský pohled na etickou problematiku v zemědělství
Jelínek, Pavel ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Pavel Jelínek Název práce: Křesťanský pohled na etickou problematiku v zemědělství Anotace: Práce se zabývá etickou problematikou českého zemědělství. Pomocí některých ukazatelů z oblasti politiky a sociologie je charakterizována situace českých zemědělců, která může mít vliv na jejich etické rozhodování. Je vymezeno několik skutečností, které se jeví jako eticky problematické a vyžadují zaujetí určitého stanoviska. Na základě rozboru některých biblických textů a úvah nad relevantními církevními dokumenty jsou hledány odpovídající křesťanské postoje, s nimiž lze k zemědělství přistupovat. Cílem práce je naznačit příspěvek křesťanského postoje pro etickou problematiku v zemědělství, navrhnout takovou etickou orientaci, která bude nejlépe odpovídat křesťanskému učení v kontextu současných etických dilemat a zamyslet se nad způsobem, jak tuto orientaci aplikovat v praxi. Klíčová slova: Etika v zemědělství, sociální učení církve, ochrana půdy, produkce potravin, životní prostředí, české zemědělství
|
|
|
Etika rodinných vztahů
Bartoňová, Magdalena Terezie ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
V dnešní společnosti dochází ke krizi rodiny, rodina pro mnohé lidi ztrácí svoji hodnotu a jsme svědky jejího častého rozpadu. Na pozadí současných těžkostí rodin zkoumá tato diplomová práce funkci rodiny, její jednotlivé vztahy a jejich důležitost pro členy rodiny. Etika rodinných vztahů je rozebírána z hlediska potřeb dítěte a komplementarity partnerství a rodičovství.
|
|
|
Pojetí smrti v křesťanství a islámu
Otrubová, Ludmila ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Pojetí smrti v křesťanství a islámu Bakalářská práce se zabývá přístupy k tématu smrti v křesťanství a islámu. Pro účely této práce je míněn především islám sunnitský a církev římsko-katolická. Popisuje pohled na smrt z její kulturní stránky - prožívání nemoci a umírání v rodinách a institucích v zemích s převažujícím islámským vyznáním a v naší zemi. Nastiňuje pojednání o smrti v posvátných knihách v Bibli a Koránu u obou monoteistických tradic a pohled náboženských autorit na smrt. Podstatná část je věnována pohřebním rituálům - přípravě těla zemřelého a pohřbu, jež jsou velmi dobře propracovány v islámské tradici, a církevnímu pohřbu s liturgií, který je významný z pohledu křesťanské tradice. Snahou je vystihnout hlavní rozdíly při pohřbívání svých zemřelých. Práce přináší pohled i na místa odpočinku zesnulých. Věnuje se pohřebištím, hrobům a místům piety z hlediska jejich výzdoby a zabývá se pravidly návštěv na hřbitovech, jež jsou v islámu příčinou diskuzí. Práce je zakončena popisem pohřbívání muslimů v rámci České republiky. Klíčová slova křesťanství, islám, smrt, Bible, Korán, pohřeb, hřbitov, religionistika, eschatologie
|
|
|
Křesťanské odmítnutí zvířecích obětí a novozákonní pojetí Kristovy smrti
Vilímek, Jan ; Bouma, David (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
Křesťanské odmítnutí zvířecích obětí a novozákonní pojetí Kristovy smrti Anotace Námětem práce je rozbor vztahu mezi fenoménem zvířecí oběti a smrtí Ježíše Krista. Nejprve jsou uváděny základní interpretační kategorie, které napomáhají porozumět roli a významu krvavých obětních praktik v rámci rituální aktivity archaických kultur. Zvláštní pozornost je v této souvislosti věnována především starozákonnímu kultu, protože obětní terminologie pocházející z tohoto prostředí posloužila v rámci novozákonního kánonu jako jeden z ústředních způsobů vyjádření tajemství Kristovy smrti. Tématizovány jsou také moderní antropologické teorie zvířecí oběti, aby se v porovnání se specificky křesťanských pojetím oběti konkrétně ukázalo, v jakém smyslu jsou Kristova nerituální smrt a způsoby jejího přivlastnění věřícími naplněním a překonáním všech dosavadních forem oběti. Klíčová slova zvířecí oběť, Kristova smrt, soteriologie, rituální praxe, křesťanská výkladová schémata oběti
|
|
|
Teologické perspektivy v kosmologii George Lemaîtra
Rejman, Daniel ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent) ; Bouma, David (oponent)
Práce analyzuje myšlení, odkaz a druhý život díla významného matematika, kosmologa a posláním katolického kněze George Lemaîtra. Jeho vzorce myšlení (očekávání inteligibility kosmu, předpokládání skrytosti Boží podstaty přírodovědeckému bádání, spatřování indeterminismu v případě vývoje kosmu a separace přírodovědeckého a náboženského přístupu ke skutečnosti) jsou prezentovány na základě pramenů a odborné literatury vycházejících z Lemaîtrových textů, z vyjádření jeho současníků a ze studií odborníků, kteří se zabývali jeho životem a dílem. Vše je dále doplněno názory autorů píšících o širších kontextech dějin kosmologie a jejího prolínání s náboženstvím. Ony dlouhodobé tendence jsou blíže prokresleny a dále spojeny i porovnány s obecnějšími evropskými idejemi (kniha přírody, otázka svobodné vůle člověka, světlo jako kulisa stvoření, oceňování jednoduchosti hypotéz). Zvláštní důraz je při tom kladen na náboženské konotace Lemaîtrova myšlení - ty jsou navíc uvedeny s ohledem na časový vývoj, na který jsou dále aplikovány náhledy pomocí moderních modelů vztahu vědy a náboženství. Právě časová proměnlivost onoho vztahu v rámci Lemaîtrovy životní cesty a z ní plynoucí ambivalence je představena jako základ vznikání hypotézy prvotního atomu, jež se později transformovala v teorii velkého třesku. Následně je též...
|
|
|
Základní příjem a jeho etické aspekty: právo na existenci, nebo právo na zahálku?
Šenková, Eva ; Štica, Petr (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Základní příjem je koncept, který lze označit jako podnětný, odvážný a provokativní. Jedná se o příjem vyplácený vládou každému dospělému členovi společnosti pravidelně a bezpodmínečně ve stejné výši. Tento grant by tedy měl být poskytován bez ohledu na to, zda daná osoba je bohatá či chudá, žije sama či s někým, je ochotna pracovat či nikoli. Všem jeho příjemcům by měl zaručit dostatečné materiální zdroje pro zajištění vlastní existence. Uvedený koncept je navržen jako mechanismus distribuční spravedlnosti a jako nástroj k boji proti nezaměstnanosti bez zvyšování chudoby. Ekonomická nezávislost by měla každé osobě zajistit skutečnou svobodu - měla by člověku poskytnout příležitost dělat, cokoliv dělat chce, včetně trvalé zahálky. Zavedení základního příjmu by znamenalo proměnu hospodářského a společenského uspořádání, nikoliv pouze změnu sociálního zabezpečení. Cílem této práce je proto nalézt v argumentaci pozitiv a negativ základního příjmu eticky relevantní aspekty a poukázat na problémy, které z etického hlediska s konceptem základního příjmu souvisejí.
|
|
|
Eucharistie pohledem Josepha Ratzingera
Nevělíková, Nela ; Mohelník, Tomáš (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pojetím svátosti eucharistie ve vybraných spisech Josepha Ratzingera, které se věnují přímo eucharistii, nebo v nich tato svátost hraje významnou roli. Cílem této práce je popsat a zhodnotit, jak Ratzinger přistupuje k eucharistii, její podstatě, historii i způsobu slavení. Nejprve je v této práci analyzováno užití biblických pramenů a citací starověkých, středověkých a moderních autorů. V další části je věnována pozornost tomu, jak Ratzinger užívá pojmů označujících eucharistii, zejména těchto: oběť, komunio, večeře Páně. Poslední kapitola se zabývá podobou liturgického slavení eucharistie a souvislostem mezi vnější a vnitřní stránkou, mezi podobou a obsahem. Ratzinger pohlíží na eucharistii především jako na oběť a akcentuje její christologicko-soteriologický rozměr. Je pro něj rovněž velmi důležité, aby v chápání eucharistie byla zachována trojjedinost událostí - poslední večeře, ukřižování a zmrtvýchvstání - jež k ustanovení eucharistie vedly a které jedině společně dávají této svátosti smysl.
|
host ::
RSS.