|
| |
|
|
Společenský a politický vzestup Kostků z Postupic v druhé polovině 15. století
Lechmannová, Monika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá šlechtickým rodem Kostků z Postupic a snaží se nastínit jeho historii v průběhu 15. století s důrazem na jednotlivé členy rodu. Od chvíle, kdy Vilém I. Kostka z Postupic získal od císaře Zikmunda Lucemburského zápis na panství litomyšlského biskupství, sledujeme vzestup rodu. Jednou z nejvýraznějších osobností v tomto období byl Zdeněk III. Kostka z Postupic, který jménem Jiřího z Poděbrad vedl četná diplomatická jednání, stal se nejvyšším mincmistrem království českého, zasedal v královské radě i při jednání dvorského soudu a za své zásluhy byl povýšen do panského stavu. Zásluhou Zdeňka III. Kostky z Postupic se Kostkové stali jedněmi z nejbohatších a nejvlivnějších kališnických rodin v království.
|
|
|
Český zemský sněm v letech 1500-1526
Mužík, Zdeněk ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Český zemský sněm představuje jednu z nejvýznamnějších institucí českého stavovského státu v pozdním středověku a raném novověku, jehož jednání měla značný vliv nejen na samotné České království, ale mnohdy se dotýkala celé Koruny české a okolních států. Předkládaná diplomová práce se českým zemským sněmovnictvím zevrubně zabývá v rozmezí let 1500 až 1526, přičemž se zaměřuje jak na postižení obecných aspektů fungování tehdejších sněmů v rámci české stavovské společnosti, tak na jednotlivá témata a problémy, které se na nich projednávaly. Po stránce organizační jsou sněmy popsány a zhodnoceny od jejich svolávání, zahajování, přes obvyklý průběh jednání a zasedání až k jejich uzavírání a ukončování. Konkrétní oblasti jejich zájmů a pravomocí jsou zpracovány ve formě tematického přehledu obsahů sněmovních jednání. Mezi ty nejdůležitější se řadí hlavně právo zákonodárné, povolování berní a vojenských hotovostí. Náležitá pozornost je věnována také působení tehdejších stavovských sporů na sněm a jeho jednání.
|
|
|
Duchovní život na Žebrácku ve vrcholném středověku
Bežová, Michaela ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Hlavním předmětem bakalářské práce je sledování církevní správy v žebráckém regionu ve 14. a na počátku 15. století. Region Žebrácko ležel v podbrdském děkanátu, jehož strukturu autorka popisuje v první části práce. Na základě analýzy pramenů se autorka snaží vytvořit soupis farářů ve farních kostelech sv. Mikuláše v Praskolesích, sv. Jiljí v Hořovicích a sv. Vavřince v Žebráku. Popisuje mobilitu, vzdělanost a další činnost jednotlivých farářů. Snaží se také vysvětlit problematiku kaple sv. Prokopa v Praskolesích, ve které byly v roce 2005 nalezeny fresky ze 14. století. Práce se také zabývá otázkou patronátních práv jednotlivých kostelů. V této souvislosti autorka popisuje střídání majitelů ve vybraných oblastech, neboť často patronátní práva drželi. Poslední část práce se věnuje vizitačnímu protokolu pražského arcijáhna Pavla z Janovic z let 1379 - 1382. Práce popisuje jeho cestu podbrdským děkanátem a zaměřuje se na vizitaci ve sledovaných lokalitách. Podle vizitací se pak autorka snaží přiblížit každodenní život na faře. Klíčová slova: podbrdský děkanát, Žebrácko, farář, vizitační protokol, patronát, kostel
|
|
|
Obraz Elišky Rejčky v historiografii
Friedlová, Jitka ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Cílem bakalářské práce je představit a následně zhodnotit obraz Elišky Rejčky v narativních i diplomatických historických pramenech a poukázat na dosavadní tendenční a zaujaté postoje, které vycházejí z hodnocení založeného převážně na výpovědi Zbraslavské kroniky. Klíčová slova: ženy, královny, Eliška Rejčka [1288-1335], Zbraslavská kronika
|
|
|
Moravský markrabě Jan Jindřich a jeho manželka Markéta Opavská
Nemravová, Lenka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce pojednává o společném životě moravského markraběte Jana Jindřicha Lucemburského a jeho manželky Markéty Opavské. Jejich manželství hrálo svoji úlohu i v dynastické politice Karla IV., který dokázal využít všechny členy svého rodu. Práce vychází hlavně z pramenů, v nichž se vyskytuje moravská markraběnka, ať už to jsou zápisy z kronik, listiny či účty. Po kapitole věnované obecné terminologii, která se týká sňatku a manželství, následuje stručný popis předchozího života Jana Jindřicha s první manželkou Markétou Korutansko-Tyrolskou. Stejně tak je objasněno, z jaké rodiny pocházela Markéta Opavská. Poté se práce věnuje jejich sňatku, o kterém nemůžeme říci téměř nic určitého, a následně téměř chronologicky probírá další prameny. Snaží se prozkoumat rodinný život markrabat, kde sídlili, jak vypadal jejich dvůr nebo jaké byly osudy jejich dětí. V závěru je řešena otázka Markétiny smrti a shrnuty jsou další manželství, které Jan Jindřich uzavřel. Klíčová slova: Jan Jindřich Lucemburský, Markéta Opavská, 14. století, manželství, Brno
|
|
|
Sociální postavení členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století
Simon, Karel ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Herčík, Karel (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá sociálním postavením členů jednoty bratrské v Mladé Boleslavi na počátku 17. století. Základní pramen, z něhož výzkum vychází, je součástí unikátního nálezu bratrské korespondence, ke kterému došlo v roce 2006. Jedná se o registra boleslavského sboru jednoty bratrské z let 1610 a 1611. Zpracováním a vyhodnocením zápisů v těchto registrech je určen počet členů boleslavského sboru jednoty a stanoveno procentuelní zastoupení českých bratří v obyvatelstvu města. Podle údajů v uvedených rejstřících a podle záznamů v dochovaných mladoboleslavských městských knihách z počátku 17. století byla zjištěna účast členů jednoty bratrské na správě města. Práce dále věnuje pozornost zastoupení českých bratří ve vedení jednotlivých cechů v Mladé Boleslavi. Předmětem výzkumu je i majetkové postavení členů boleslavského sboru jednoty. Výzkumem bylo zjištěno, že v letech 1610 a 1611 tvořili členové boleslavského sboru jednoty bratrské 17 % až 18 % obyvatel města. Členové jednoty bratrské se významným způsobem podíleli na správě města. Průměrné zastoupení českých bratří ve všech funkcích městské správy činilo 42 %. Čeští bratři měli také ve sledovaném období významné postavení v cechovním systému města. Zastoupení členů jednoty v čele cechů se pohybovalo průměrně kolem 30 %. V...
|
|
|
Česko-míšeňské pomezí v období vlády Jana Lucemburského
Machková, Irena ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Žalud, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem vytváření mocenskopolitických opor ze strany Jana Lucemburského, přičemž se zaměřuje na pohraniční oblast severozápadních a částečně taktéž severních Čech. Snaží se představit způsoby, pomocí kterých mohl český panovník překonat bariéru v podobě silné domácí opozice, složené z předních zástupců české šlechty, mezi něž rozhodně patřil Jan z Vartemberka, a vytvořit systém mocenských opor, s jejichž pomocí pak mohl realizovat své vnitropolitické i zahraničněpolitické plány. Snaží se tedy postihnout, do jaké míry český král Jan Lucemburský využíval lenního principu západoevropského typu, dynastické politiky i podpory městského zřízení jakožto prostředků k formování opor vlastní moci ve strategicky důležitých regionech a jak byl v této své činnosti úspěšný. Součástí této bakalářské práce je taktéž přehled expanzivních aktivit českých panovníků v oblasti česko- míšeňské hranice v 11. až 13. století a v souvislosti s tím pak též stručný nástin expanzivních zájmů přemyslovských konkurentů na opačné straně zemské hranice, míšeňských markrabat a od roku 1248 rovněž durynských lantkrabat z rodu Wettinů. Klíčová slova: Jan Lucemburský, česko-míšeňská hranice, severozápadní a severní Čechy, královské město Ústí nad Labem, Wettini, zemská šlechta, proces formování opor...
|
|
|
Vinařství v Praze za vlády Karla IV.
Votočková, Nikola ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Fantysová Matějková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vinařstvím v Pražských městech a v Cechách ve 14. století za vlády Karla IV. Lucemburského. Vychází zejména z jeho dvou privilegií vydaných roku 1358, jimiž tento panovník zřídil perkmistrovský viničný úřad a jednotný viničný řád. Díky v těmto privilegiím nastal v Cechách rozmach tohoto hospodářského odvětvL Práce se také dotýká vinařství na jižní Moravě jakožto tradičně vinařského regionu. Ponejvíce pak regionu pražského středověkého souměstí.
|
|
|
Sjezdy stavů podobojí v Nymburce v 15. století
Vančurová, Silvie ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Práce je věnována třem sjezdům stavů podobojí v Nymburce v letech 1439, 1440 a 1444, zejména jejich regionálnímu významu pro město samotné. Snaží se rozkrýt charakteristiky jednotlivých účastníků sjezdu v roce 1440, jejich společenské postavení a jejich vliv na dění v Boleslavském kraji. Dalším předmětem zkoumání je, v jakých prostorách se mohly tyto sjezdy v Nymburce odehrávat s využitím pramenů, literatury a komparace s jinými městy, ve kterých se konaly sjezdy obdobného významu
|
host ::
RSS.