|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Retrovirová infekce kuřecích testikulárních buněk v procesu tvorby transgenní drůbeže
Kalina, Jiří ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Petr, Jaroslav (oponent) ; Jílek, František (oponent)
Biotechnologický výzkum v oblasti transgenní drůbeže není díky velmi specifickému rozmnožování ptáků zdaleka tak úspěšný jako u savců. Předkládaná práce se pokouší nabídnout komplexní přístup řešení jedné z možných technik tvorby transgenní drůbeže. V průběhu práce byla ověřena možnost použití obvyklých transfekčních technik na kulturách blastodermálních a testikulárních buněk. Byla propracována původní funkční technika sterilizace kohoutích varlat a obnovení spermatogeneze transplantací testikulárních buněk kohouta dárce. Značené transplantované buňky rekolonizovaly prázdné tubuly sterilních varlat a obnovily spermatogenezi. Byl vytvořen retrovirový konstrukt s markerovým transgenem pro expresi zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), kterým byly infikovány transplantované testikulární buňky. Po obnovení spermatogeneze byl v DNA spermií detekován markerový transgen, přičemž u infikovaných buněk nebyla zjištěna signifikantní metylace integrované DNA. Metodou průtokové buněčné cytometrie byla analyzována směs testikulárních buněk a byly popsány a identifikovány populace testikulárních buněk, včetně tzv. side population buněk (SP), možné skupiny kmenových spermatogoniálních buněk.
|
|
| |
|
| |
|
|
Genetické a proteomické analýzy vybraných poruch kardiovaskulárního systému
Šímová, Jana ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Gregor, Pavel (oponent) ; Čurila, Karol (oponent)
Práce se zabývá genetickými a proteomickými aspekty, které mohou hrát roli v rozvoji vybraných kardiovaskulárních onemocnění. Jednou ze skupin enzymů, která se podílí na destrukčních mechanizmech u kardiovaskulárního postižení, jsou matrix metaloproteinázy. V této práci byly imunometricky měřeny a hodnoceny serologické hladiny MMP-2 a MMP-9 u pacientů s vadou aortální chlopně a u pacientů s infarktem myokardu. U obou výše zmíněných diagnóz byly zaznamenány signifikantně zvýšené hladiny těchto enzymů. Provedené analýzy neprokázaly souvislost koncentrací MMP-2 a MMP-9 v séru s rozvojem dilatace ascendentní aorty u pacientů s vadou aortální chlopně. Naměřené hodnoty metaloproteináz u souboru pacientů s infarktem myokardu umožnily charakterizovat koncentrace v séru v průběhu prvních 24 hodin a po 6 měsících od ataky. U 10 % pacientů operovaných pro vadu aortální chlopně docházelo k rozvoji dilatace ascendentní aorty. Genetické analýzy u těchto pacientů neprokázaly jasnou souvislost patologie ascendentní aorty s genem TGFBR2 a s vybranými úseky FBN1 genu. Další genetické analýzy by mohly odhalit zatím blíže nespecifikovanou poruchu aortální stěny vedoucí k její dilataci. U souboru pacientů s infarktem myokardu byla dále sledována exprese genů, ze kterých jsou syntetizovány vybrané metaloproteinázy nebo...
|
|
|
Ustavení a charakterizace nové myelomové buněčné linie ÚHKT-893 závislé na IL-6
Vančurová, Irena ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Škvor, Jiří (oponent)
Mnohočetný myelom je nevyléčitelné nádorové onemocnění plasmatických buněk lidí vyššího věku. Studiem této nemoci se zabývají výzkumné týmy na celém světě. Permanentní buněčné linie jsou nepostradatelným nástrojem pro základní i aplikovaný výzkum. Jejich ustavení je ovšem nesnadné s velmi nízkou úspěšností. Z 96 primárních kultur buněk kostní dřeně pacientů s mnohočetným myelomem byla založena jedna nová myelomová linie ÚHKT-893. Tato linie pochází z buněk kostní dřeně 57leté pacientky s myelomem izotypu IgGκ v relapsu. Dnes je linie v prosperující kultuře již déle než 1 rok, avšak je závislá na interleukinu-6 (IL-6). Byly u ní sledovány růstové charakteristiky v médiu s IL-6 i bez něho. Byl získán základní profil povrchových antigenů pomocí imunofluorescence. Současná exprese povrchových molekul CD138 a CD38 potvrdila, že se jedná o plasmatické buňky. Ustavení nové myelomové linie ÚHKT-893 s charakterem maligních plasmatických buněk tak rozšiřuje řadu existujících myelomových linií jako modelů pro studium tohoto zhoubného krevního onemocnění, vývoj a testování protinádorových vakcín a dalších cílených terapeutik.
|
|
|
Application of molecular and cellular biology methods in research of protozoa Eimeria
Vrba, Vladimír ; Škvor, Jiří (vedoucí práce) ; Čepička, Ivan (oponent) ; Hampl, Vladimír (oponent)
Eimerie jsou jednobuněční prvoci z kmene Apicomplexa způsobující nemoc kokcidiózu, která je příčinou velkých ekonomických ztrát především v drůbežářském průmyslu. Cílem této práce bylo vyvinout nové molekulární metody a vyřešit některé problémy, což by bylo cenným příspěvkem v oboru, využitelným jak ve výzkumu tak i v praxi. Protože imunita proti eimeriím je druhově přísně specifická, je důležité znát jednotlivé druhy a dokázat je rozpoznávat. Tradiční diagnostické postupy spoléhají na klasické metody jako je určování morfologie oocyst pod mikroskopem, stanovování prepatentní periody nebo hodnocení lézí způsobených parazitem. Určování druhů těmito způsoby je však časově velice náročné a často nespolehlivé, hlavně v případech, kdy analyzujeme směs více druhů, jejichž parametry se překrývají. I když metody určování druhů využívající klasickou PCR již existují, tyto metody postrádají výhody nabízené real-time kvantitativní PCR (qPCR). Prvním cílem této práce bylo vyvinout qPCR metody pro detekci a kvantifikaci sedmi druhů kuřecích eimerií. Cílem byla vysoká specifita a maximální pokrytí všech různých kmenů každého druhu, proto byly jako cílové sekvence hledány jednokopiové nepolymorfní oblasti. Užitečnost metody byla demonstrována analýzou vzorků z terénu. Dalším cílem práce bylo vyřešení postavení...
|
|
|
Imunologická a epigenetická modulace genové exprese leukemických buněčných linií
Elknerová, Klára ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Špíšek, Radek (oponent) ; Škvor, Jiří (oponent)
Terapie pomocí monoklonální protilátky proti molekule CD34 Testovala jsem antiproliferativní a proapoptický účinek purifikované monoklonální protilátky (IgG1 třídy) proti proteinovému epitopu molekuly CD34 produkované hybridomovým klonem 4H11 na CD34+ leukemické linie (MOLM-9, JURL-MK1) a CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Zjistila jsem, že monoklonální protilátka proti CD34 molekule inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu CD34+ buněčných linií, avšak v koncentraci vyšší než 32 µg/ml má podobný účinek i na CD34- leukemickou buněčnou linii (PS-1). Protilátka indukuje zástavu buněčného růstu v G1/G0 fázi buněčného cyklu u CD34+ (MOLM-9, JURL-MK1) buněčných linií, ale neindukuje jejich diferenciaci. Kombinované působení této monoklonální protilátky s interferony IFN- IFN- nebo IFN- nemá silnější účinek na inhibici buněčné proliferace než protilátka samotná. Kombinované působení této protilátky s hematopoetickými cytokiny (IL-3, IL-6, SCF, G-CSF, GM-CSF) nebo s INF- také neindukuje diferenciaci leukemické buněčné linie MOLM-9. Terapie pomocí inhibitorů deacetyláz histonů Inhibitory deacetyláz histonů představují nový druh protinádorových léčiv. Mezi jejich hlavní biologické funkce patří zástava buněčného růstu, indukce diferenciace, podpora apoptózy v různých typech maligních buněk. Avšak, za...
|
host ::
RSS.