Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Význam umělých mokřadů v aluviu řek pro biodiverzitu ryb
Horák, Václav ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Lusková, Věra
Výzkum uměle vytvořených mokřadů různého typu prokázal, že tyto poskytují velmi výhodné podmínky pro různé druhy ryb. Umělé mokřady se jeví jako velmi perspektivní biotopy pro ohrožené druhy ryb zejména v podmínkách člověkem silně antropogenizované krajiny.
Drobní zemní savci (Insectivora, Rodentia) mokřadních ekosystémů údolních niv řek Odry, Moravy a Dyje
Řehák, Z. ; Bryja, Josef
Příspěvek shrnuje poznatky o drobných zemních savcích osídlujících segmenty aluviální krajiny pouze málo pozměněné lidskou činností. Využívá řady publikovaných i vlastních údajů získaných při výzkumu společenstev hlodavců a hmyzožravců v údolích řek Odry, Moravy a Dyje.
Kosit či nekosit
Dušek, J. ; Květ, Jan
Čištění domovních odpadních vod pomocí vegetačních čistíren je jedním z přírodních způsobů jak čelit znečištění vod. Rostliny porůstající vegetační pole čistírny by se měly kosit v době vegetačního klidu.
Význam mokřadů v biosférických rezervacích
Květ, Jan ; Jelínková, E.
Celkové zhodnocení funkcí a významu mokřadů v BR bude předmětem mezinárodního pracovního zasedání programu MAB v r. 2002 v ČR.
Doplňky a opravy k přehledu našich mokřadů
Husák, Štěpán
Příspěvek obsahuje doplňky a opravy příručky: Mokřady ČR 1999.
Stav příprav k zapsání souboru mokřadů CHKO Žďárské vrchy do Registru ramsar sites
Husák, Štěpán ; Rybníček, Kamil ; Eiseltová, M. ; Zabloudil, V. ; Vaněk, P. ; Ridgill, S.
Technická příprava podkladů byla dokončena v roce 1999. Autoři se domnívají, že již nic nestojí v cestě k odeslání těchto podkladů a přijetí mokřadů Žďárské vrchy za mokřady mezinárodně významné.
Úloha mokřadů v koloběhu energie, vody, živin, uhlíku a těžkých kovů v krajině
Pokorný, Jan ; Květ, Jan
Mokřady jsou definovány třemi základními rysy. V podmínkách naší republiky řadíme k mokřadům tyto ekosystémy: říční nivy včetně lužních lesů, rašeliniště a slatiniště, mokré louky a podmáčené smrčiny, rybníky a jejich pobřeží a umělé mokřady.Tento text se zabývá úlohou mokřadů v krajině.
Dlouhodobý ekologický výzkum na Třeboňsku
Květ, Jan ; Straškrábová, Viera
Třeboňská pánev patří k nejlépe probádaným územím ČR. Množství ekologických dat umožňuje konat dlouhodobá srovnání současného stavu ekosystému s jejich stavem před několika desetiletími, až více než sta roky. Díky dobře dokumentované historii lidských zásahů do přírodních poměrů se může uplatňovat i hledisko historické. To významně napomáhá uskutečňovat dloudobobý ekologický výzkum.
Místo Třeboňska ve světovém výzkumu mokřadních ekosystémů
Květ, Jan
Třeboňsko patří k "nejmokřadnějším" územím střední Evropy, mokřady tvoří nejméně 20 procent z rozlohy CHKO/BR Třeboňsko. Výzkum třeboňských mokřadů je zapojen do mezinárodních programů: IBP 1965-74, UNESCO/MaB od r. 1976, SCOPE 1979-1984. Vyhlášení Biosférické rezervace Třeboňsko 1977 podpořilo zařazení jejích vybraných částí mezi Mokřady mezinárodního významu podle Ramsarské úmluvy 1991.
Ichtyofauna umělého mokřadu v PR Chomoutovské jezero, CHKO Litovelské Pomoraví
Horák, Václav ; Lusk, Stanislav ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Mendel, Jan
Umělý mokřad v přírodní reservaci Chomoutovské jezero byl přirozenou cestou zarybněn při záplavě katastrofální povodní v roce 1997. V průběhu výzkumů v letech 2001-2003 tam byl zjištěn výskyt 15 druhů ryb. Nejvyšší početnost tam dosáhly populace plotice obecné, perlína ostrobřichého, karase stříbřitého a okouna říčního.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí33 - 42  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.