|
|
Dopady měnové politiky ECB na finanční stabilitu jednotlivých zemí eurozóny
Bohatec, Martin ; Pfeifer, Lukáš (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce usiluje o nalezení hlavních příčin nedávné hospodářské krize v zemích eurozóny s přihlédnutím k rakouské teorii hospodářského cyklu. Práce se kriticky staví k jednotné měnové politice Evropské centrální banky, která vlivem společných úrokových sazeb pro heterogenní ekonomiky usnadnila zemím jako Španělsko a Irsko čerpání nadměrného množství úvěrů, které v souladu s rakouskou teorií vedlo k akumulování chybných rozhodnutí, především na nemovitostním trhu a následně vyústilo v hospodářském propadu. Vybrané země jsou podrobeny bližšímu zkoumání ekonomických ukazatelů za celé období v měnové unii.
|
|
| |
|
|
Problematika kvantitativního uvolňování
Šimíček, Petr ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zhodnotit vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky zemí, resp. měnových unií, které tento nástroj použily nebo používají (Japonsko, Velká Británie, USA, eurozóna). Práce klade důraz zejména na popis mechanismu QE a jeho makroekonomické souvislosti. Snaží se nalézt vztahy mezi QE, finančními trhy a reálnou ekonomikou. Je zde nastíněna celá řada pravděpodobných vlivů v rámci transmisního mechanismu na HDP, inflaci, komodity, finanční aktiva, stabilitu finančního systému i očekávání. K uchopení problému práce používá nejnovější dostupná data (2012), studie a paradigmata několika směrů makroekonomie krátkého období (především rakouské teorie cyklu, nové keynesovské ekonomie a teorie reálného hospodářského cyklu).
|
|
| |
|
|
Deflace: Pohled rakouské školy
Řepík, Martin ; Havel, Jan (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Deflace, dnes chápaná převážně jako pokles cenové hladiny, je v očích ekonomů hlavního proudu strašákem a nebezpečím pro vývoj ekonomiky. Tento pohled vychází ze zkušenosti z období Velké hospodářské krize v letech 1929 - 1933 a pozdějšího vývoje v Japonsku. Cenovou stabilitou se tak v současném pojetí rozumí neklesání cenového indexu, měnová politika si dokonce dává za cíl jeho trvalý růst. Rakouská ekonomická škola chápe inflaci a deflaci v jejich původním významu jako růst a pokles peněžní nabídky. Moderní výklad těchto pojmů v jejích očích představuje nebezpečný omyl, jehož důsledkem je nepochopení příčinných souvislostí mezi jednotlivými jevy. To vede nejen k chybným teoretickým závěrům, ale v první řadě k narušování chodu ekonomiky, cenové i výrobní struktury a vzniku hospodářských cyklů způsobených umělým nárůstem peněžní zásoby, který vybraným skupinám přináší prospěch.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Měnová politika v meziválečném Československu
Vít, Martin ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Práce mapuje vývoj monetární politiky meziválečného Československa v kontextu vývoje domácího hospodářství. Klade důraz na zahraniční souvislosti. Nejdůležitějšími prameny jsou materiály z archivu ČNB a dále články zahraničních autorů. Cílem práce je zhodnocení naší měnové politiky z několika hledisek, jako její přiměřenosti tehdejší hospodářské situaci, dopadů rozhodnutí měnových autorit na jednotlivé národohospodářské subjekty a konečně i určení osob, které měly na monetární politiku nejvýznamnější vliv.
|
host ::
RSS.