|
|
Historie a vývoj pivovarské architektury
Mosler, Štěpán
Příspěvek se snaží stručně pospat historické souvislosti vývoje pivovarnictví na území Čech, Moravy a Slezska. Zachytit důležité historické milníky, které ovlivnili vývoj architektury a stavitelství pivovarských objektu od jejího počátku až do současnosti.
|
|
|
Pěstování chmele (Humulus lupulus L.) a jeho využití
KORCOVÁ, Žaneta
Rostlina chmele se odlišuje od ostatních zemědělských rostlin tím, že je vytrvalá. Na jednom stanovišti může být až 20 let. U nás se chmel pěstuje ve třech uznaných chmelařských výrobních oblastech, kterými jsou Žatecko, Úštecko a Tršicko. Kvalita hlávek je u nás vysoká především díky skladbě odrůd a příznivým podmínkám prostředí. Technologie pěstování chmele byla již prozkoumána před dávnou dobou, a proto jsou nové zdroje málo dostupné a rozptýlené. Cílem této bakalářské práce bylo popsat technologii pěstování chmele a jeho potravinářské a nepotravinářské využití. Tato práce zahrnuje botanickou charakteristiku, agrotechniku, hnojení, ochrana proti škodlivým organismům, sklizeň a posklizňovou úpravu. Dále je zde popsaný vliv agrotechniky nebo hnojení na kvalitu chmele a potravinářské a nepotravinářské využití.
|
|
|
Optimalizace sklizně chmele ve vztahu k dosažení maximálních kvalitativních ukazatelů produktu
PEŠINA, Milan
V diplomové práci je analyzován a hodnocen obsah a složení hořkých kyselin metodou HPLC a index skladování chmele (HSI). Uvedené metody byly aplikovány na vzorcích odebíraných ze čtyř odrůd chmele (Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Premiant a Agnus) ve čtyřech lokalitách (Blšany, Běsno, Nesuchyně a Strojetice) žatecké chmelařské oblasti v období od 18. 8. 2012 do 4. 9. 2012 během sklizně chmele. Dále byl sledován vliv procesu sušení na chmel, tzn., rozdíl v obsahu a složení hořkých kyselin mezi zeleným a suchým chmelem a porovnání mezi pásovými a komorovými sušárnami.
|
|
|
Kvalita surovin pro výrobu piva
SOUČEK, Martin
Předmětem bakalářské práce "Kvalita surovin pro výrobu piva" je jakost pivovarských surovin - sladovnického ječmene, sladu, chmele, vody a pivovarských kvasinek. Jednotlivé suroviny jsou obecně charakterizovány. Hlavní část bakalářské práce se zabývá posuzováním jakosti surovin podle různých kvalitativních hledisek např. genetického základu, agroekologických faktorů, či technologických požadavků. V práci je dále pojednáno o metodách stanovení jakosti.
|
|
|
Evapotranspirace vybraných druhů zemědělských a lesních porostů
Kučera, J. ; Urban, J. ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Krofta, K. ; Duffková, R.
Cílem článku je porovnat evapotranspiraci (ET) z porostů různých plodin (trávník, jetel luční (Trifolium pratense), ozimá pšenice (Triticum aestivum), chmel (Humulus lupulus) a plantáž topolu (J-105, Populus nigra x Populus Maximowiczii) s potenciální evapotranspirací (PET) a rámcově popsat vývoj ET těchto porostů v průběhu vegetační sezóny. Druhým cílem je stanovit podíl transpirace na celkové ET u dvou kontrastních porostů – chmele a plantáže topolu. Denní suma ET trávníku, stejně jako většiny dalších porostů, dosahovala maximálně 5 – 6 mm, což odpovídá 85 – 93 % PET. Výrazně vyšší ET byla naměřena v porostu jetele, naopak nejnižší v porostu topolu v prvním roce po jeho smýcení. Podíl transpirace na ET činil u chmelu 40 - 70 %, kdežto u topolu 80 - 90 %.
|
host ::
RSS.