|
|
Velké povodně na Ostravsku v letech 1902 a 1903
Munzar, Jan ; Ondráček, Stanislav
K regionu Ostravska vždy neodmyslitelně patřily a patří povodně, neboť zde, na dně Ostravské pánve, se stéká několik vodních toků: Odra a její přítoky Opava a Ostravice. Jejich soutok představuje jeden z nejvýznamnějších hydrologických uzlů v České republice. Podle pozorování na řece Odře v Bohumíně postihly tento kraj ve 20.století největší povodňové katastrofy v červenci 1997 a v červenci 1903. Méně je známo, že o pouhý rok před tímto extrémem z počátku minulého století, v červnu 1902, se na Ostravsku vyskytly rovněž mimořádné povodně. Na některých vodních tocích, zejména na Ostravici, byly dokonce větší než v roce 1903. A tato červnová povodeň zřejmě způsobila v ostravské průmyslové aglomeraci více škod, než případ rok poté. Vzhledem k tomu, že mezi velkými povodněmi z počátku 20.století a aktuálním případem z roku 1997 uplynulo téměř 100 let, projevila se v tomto regionu ztráta historické paměti – na obě tyto staré katastrofy se již zapomnělo.
|
|
|
Experimentální výzkum spolehlivosti těsnění kabelových prostupů v Pražském metru po povodních v létě 2002
Jíra, J. ; Jírová, Jitka ; Bouška, P. ; Vokáč, M.
Přítok řek Berounky a Sázavy a přítok vody z kaskády přehrad na Vltavě způsobil povodeň v dolní části řeky Vltavy v Praze. Vltava kulminovala v Praze 14. srpna s průtokem 5160 m3s-1, což odpovídá 500-leté vodě. Rozšíření povodně v pražské kotlině způsobilo průnik vody do podzemních prostor metra a voda zalila 19 z 53 jeho stanic. Vyražení těsnění kabelových prostupů v tlakových uzávěrech a netěsnost tlakových uzávěrů byly nejvýznamnější příčiny rozšíření vody v prostorách metra. Po povodních v srpnu 2002 akreditovaná laboratoř ČVUT v Praze, Kloknerův ústav navrhla metodu experimentů a zkušebního zařízení a provedla testy spolehlivosti těsnění kabelových prostupů a materiálových vlastností tmelu U 5000. Výsledek experimentů vedl k doporučení vyměnit existující těsnění kabelových průchodů v pražském metru
|
|
|
Význam veřejných sbírek při krizových událostech: aplikace na případ Karlína po povodních v roce 2002
Holíková, Veronika ; Toth, Petr (vedoucí práce) ; Melichárek, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá fenoménem veřejných sbírek jakožto jedním ze zdrojů financování škod, způsobených povodněmi. Cílem bylo zodpovědět tyto otázky: proč dnešní společnost ještě potřebuje veřejné sbírky, v čem může neziskový sektor "konkurovat" sektoru veřejnému, a jaká jsou pozitiva a negativa financování povodňových škod veřejnými sbírkami. Porovnávána byla zejména rychlost reakce a objem finanční pomoci veřejného a neziskového sektoru. Podklady pro odpovědi byly získány na základě praktického výzkumu, provedeného mezi subjekty, které uspořádaly po povodních 2002 veřejnou sbírku. Pro následné zpracování dat byla využita vlastní metodika hodnocení veřejných sbírek, stavící na existujících způsobech hodnocení výkonnosti neziskových organizací
|
|
| |
|
|
Živelní katastrofy a možnosti krytí jejich důsledků prostřednictvím komerčního pojištění se zaměřením na pojištění majetku občanů
Šteidlová, Alena ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi krytí důsledků živelních katastrof prostřednictvím komerčního pojištění. Jako úvod do problematiky slouží charakteristika a možný výskyt katastrof hlavně na našem území společně s klimatickými změnami jako činitelem způsobující nárůst jejich počtu. Přes vliv na světové a české pojišťovnictví, kde pojednává konkrétně hlavně o povodních 1997 a 2002, se dostává k analýze nabídky tří největších pojišťoven na českém pojistném trhu i z hlediska různě rizikových oblastí v důsledku povodní. Závěr je věnován možnostem vyrovnání se s rizikem jiným než je pojištění, ale i z pohledu pojišťoven v podobě zajištění a alternativních nástrojů přenosu rizika.
|
|
|
DOPADY ZÁPLAV A POVODNÍ ROKU 1997 A 2002 NA ČESKÉ POJIŠŤOVNICTVÍ
Nováková, Zuzana ; Daňhel, Jaroslav (vedoucí práce)
Povodně se na našem území vyskytují stále častěji, a proto je potřeba se jimi zabývat. Konkrétně povodně v letech 1997 a 2002 patřily mezi nejničivější za poslední staletí. Řešení a ohodnocování rizika povodně a záplavy prošlo v posledním desetiletí velkým množstvím změn, kterými se bude zabývat i tato bakalářská práce. Než se dostaneme k důsledkům povodní, tak si nejprve vymezíme základní pojmy týkající se povodní, možné příčiny vzniku povodní a plynule přejdeme k důsledkům, které povodně přinášejí.
|
|
|
Katastrofy a možnosti jejich krytí komerčním pojištěním
Peukertová, Petra ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce)
Práce je věnována analýze katastrofických událostí a možnosti jejich krytí prostřednictvím komerčního pojištění. Pozornost je zaměřena na vývoj a charakter katastrofických událostí a jimi způsobených škod. Popisuje,jak se lze vyrovnat s riziky, která jsou s katastrofami spojena a uvádí některé produkty, které jsou vhodné ke krytí škod. Samostatná kapitola je věnována povodním, jakožto katastrofické události, která je na území naší republiky nejpravděpodobnější. Jsou uvedeny způsoby prevence i následného financování vzniklých škod.
|
|
| |
|
|
Dobrovolnická pomoc a povodně v ČR
Cihelková, Zuzana ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tichá, Hana (oponent)
Obecný cíl diplomové práce je zhodnocení stavu vybraných aspektů řízení dobrovolné pomoci při povodních v České republice a identifikování slabých stránek systému řízení dobrovolné práce. Zpracovaná data jsou rozčleněna do pěti logických celků. V základní rovině je práce členěna na část teoretickou, obecně pojednávající o dobrovolnictví jako významném a nepostradatelném prvku lidské společnosti a o mimořádných událostech, konkrétně povodních, které postihly Českou republiku a které by bez výrazné dobrovolnické pomoci nemohly být zvládnuty. Kapitoly praktické části jsou věnovány vybraným aspektům řízení dobrovolnické pomoci zaměřenými na jejich specifika v krizových situacích a popisu konkrétních činností neziskových organizací, které se významně podílely na pomoci při povodních v posledních letech. Stěžejní kapitolou diplomové práce je empirický průzkum, jehož cílem bylo zjišťování jednotlivých aspektů práce s dobrovolníky a řízení dobrovolnické pomoci během povodní v ČR. Zvolenou technikou získávání dat jsou standardizované dotazníky vypracované pro dva zkoumané soubory - dobrovolníky a dobrovolné hasiče, které jsou součástí příloh diplomové práce. Průzkum ukazuje určité nedostatky v řízení dobrovolnické pomoci. Závěr práce navrhuje určitá doporučení ke zlepšení situace.
|
|
|
Pojištění se zaměřením na záplavy a povodně
Hubáčková, Lenka ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Pardupa, Martin (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je analýza problematiky pojištění majetku proti povodním a záplavám v českých podmínkách a zachycení změn pohledu na riziko povodně a záplavy po povodních v roce 1997 a 2002. V první kapitole jsem definovala základní pojmy týkající se povodní a vypracovala jsem analýzu režimu průtoků některých českých toků pomocí základních statistických ukazatelů. V druhé kapitole jsem se věnovala komerčnímu pojištění proti povodním a záplavám. Zmapovala jsem český pojistný trh a specifikovala jednotlivé produkty pojišťoven zaměřené na riziko povodně a záplavy. V závěru kapitoly jsem zachytila vývoj neživotního pojištění v České republice a na základě analýzy časových řad jsem provedla predikci na následující tři roky. Třetí kapitola informuje o povodních, které zasáhly Českou republiku v posledních letech a popisuje likvidaci pojistných událostí z těchto katastrof. V poslední kapitole jsem vymezila roli státu a zajišťoven při likvidaci škod z povodní a zabývala jsem se jejich úlohou při řešení problematiky týkající se povodní.
|
host ::
RSS.