|
| |
|
|
Marie Kovářová - etnografka Podblanicka
Hozová, Markéta ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá osobností Marie Kovářové, národopisné pracovnice Podblanicka. Popisuje její život mezi lety 1910 až 1972, od narození po odchod na odpočinek. Hlavní důraz je kladen na její ranou publikační a muzejní činnost. Biografie vznikla na základě analýzy dokumentů uložených v osobním archivním fondu Kovářové, dostupné literatury, doplněna byla informacemi získanými při malém terénním výzkumu. Cílem práce bylo zhodnotit roli Kovářové v regionální vlastivědné práci a zasadit její osobnost do dobového kontextu dějin etnografie.
|
|
|
Sanitáři: Etnografie zdravotnické instutuce "zdola"
Votřel, Jan ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Práce vychází z desetiměsíčního terénního výzkumu uskutečněném v domově důchodců. Její empirická část se opírá především o skutečnost, že autor práce se na několik měsíců stal jednou ze součástí této instituce, neboť tam pracoval v pozici sanitáře. Tato perspektiva přirozeně umožnila zaměřit se na popis každodenních rutin probíhajících ve zdech zkoumané instituce z pohledu sanitáře, jakož i na jeho interakce s klienty, ke kterým během každodenních činností dochází. V rámci těchto vzájemných interakcí se ukazuje, jakým způsobem se projevuje dominantní diskurz vládnoucí ve veřejném zdravotnictví. Funguje především skrze disciplinační techniky. Analýza disciplinačních technik je zde provedena na základě teorie moci Michela Foucaulta, z níž vyplývá, že během každodenních praktik dané instituce nejsou disciplinováni pouze klienti, ale také samotní sanitáři. Jejich pozice na nejnižší příčce zdravotnické hierarchie je k tomu svým způsobem předurčuje, neboť jsou součástí stejných rutin, jako klienti. Dále se skrze analýzu vzájemných mocenských vztahů mezi sanitáři a klienty ukazuje, že se sanitáři snaží disciplinačním technikám bránit a vynalézají strategie, které jsou v rozporu jak s dominantním diskurzem domova důchodců, tak v konečném důsledku bohužel i se zájmy klientů. Klíčová slova: etnografie;...
|
|
|
Stanovení úrovně štíhlosti konkrétního podniku v automobilovém průmyslu
Šimeček, Jakub ; Martínez, Felipe (vedoucí práce) ; Mejdrech, Vlastimil (oponent)
Lean management je přístup, který způsobil revoluci v několika odvětvích. K měření štíhlosti se často využívají kvantitativní metody. Avšak s rozšiřováním štíhlosti schází perspektiva kvalitativního výzkumu. Toto je prostor k využití etnografie, jakožto nového způsobu měření štíhlosti ve společnosti. Tato práce objevuje nový přístup ke zkoumání úrovně štíhlosti. Cílem je provést analýzu úrovně štíhlosti podniku automobilového průmyslu prostřednictvím etnografického výzkumu a navrhnout řešení, která vedou k ještě vyšší úrovni štíhlosti.
|
|
|
Nuda ve filmu na konkrétním příkladu snímku Untitled
Bernátková, Tereza ; Kratochvíl, Jaroslav (vedoucí práce) ; VACHEK, Karel (oponent)
Práce se snaží za pomoci literatury z oblasti psychologie, vizuální antropologie a senzorické etnografie tematizovat nudu ve filmu, zejména prozkoumat její kritický potenciál. Klíčová je úvaha nad tím, co se děje ve filmu, když se zdánlivě nic neděje. Jako konkrétní příklad, na kterém desémantizaci promýšlím je tvorba Stephanie Sprayové, filmařky a antropoložky spjaté s prostředím Sensory Etnography Lab (SEL). Představuji nudu jako zajímavou emoci podporující vnímání tady a teď. Práce nemá nudu romantizovat, ani propagovat, jako spíš vést ke svému druhu ekologickému přístupu k audiovizuálnímu médiu a způsobu reprezentace reality.
|
|
|
Specifika úrovně štíhlosti ve vybrané společnosti
Lesňák, Martin ; Martínez, Felipe (vedoucí práce) ; Mejdrech, Vlastimil (oponent)
Lean koncepce vychází z Toyota výrobního systému (TPS). Koncept Lean zahrnuje hodnotu, plýtvání a trvalé zlepšování. Organizace s vysokou úrovní štíhlosti vytváří větší hodnotu pro zákazníky s nižší mírou plýtvání za přítomnosti kontinuálního zlepšování. Zkoumání této diplomové práce určuje nový přístup měření štíhlosti. Přestože je využití etnografie v Lean managementu noví, otevírá nové možnosti k pochopení chování lidí a štíhlosti v podniku.
|
|
|
Metodika nedestruktivního průzkumu historických tkanin etnografického charakteru z období 1850 až 1950, jejich dokumentace a identifikace. MEP (Metodika etnografického průzkumu).
Mertová, Petra ; Samohýlová, Alena ; Holcner, Ludvík
Hlavním cílem metodiky je poskytnout nástroj pro dokumentaci a identifikaci tkanin, nalézajících se v etnografických sbírkových fondech muzejních institucí. Metodika využívá soubor popisných a měřitelných vlastností tkanin získaných průzkumem a dokumentací muzejních sbírkových fondů. S ohledem na okruh předpokládaných uživatelů a charakter zkoumaných předmětů, historického textilu s kulturní hodnotou, je metodiky navržena jako nedestruktivní. Metodika průzkumu postupuje v několika krocích, zaměřených zaprvé na odbornou dokumentaci tkanin prostřednictvím nedestruktivních metod zaměřených na zjišťování popisných a měřitelných vlastností předmětu a technologického rozboru historických tkanin etnografické povahy. Za druhé na identifikaci etnografických tkanin ve sbírkových institucích pomocí srovnávacího studia se souborem již sumarizovaných dat o historických tkaninách, včetně jejich fotografické dokumentace s ukázkami vybraných tkanin z depozitářů muzeí. Získaný materiál je uložen ve webové aplikaci atlastextilu.cz.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Výukový program o lidových zvycích a tradicích v průběhu roku využívající expozice Prácheňského muzea v Písku
KOUBOVÁ, Klára
Cílem bakalářské práce je vypracování návrhu výukového programu na téma Lidové zvyky a tradice s využitím stálých expozic Prácheňského muzea v Písku, nedílnou součástí je i popis realizace tohoto programu a následné zhodnocení. Práce nejprve teoreticky vymezuje předmět muzejní pedagogiky, její cíle, metody, zohledňuje zásady při tvorbě muzejně-pedagogických programů a rovněž pravidla pro přípravu pracovních listů. Pro časové ukotvení práce následuje kapitola mapující současnost muzejní pedagogiky na jihu Čech, kdy mimo Prácheňské muzeum v Písku byla na začátku roku 2015 dotazníkovou metodou zjištěna situace v sedmi dalších velkých muzeích (Alšova jihočeská galerie, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Regionální muzeum v Českém Krumlově, Muzeum Jindřichohradecka, Prachatické muzeum, Muzeum středního Pootaví Strakonice a Husitské muzeum v Táboře). Ve třetí a zároveň stěžejní kapitole se práce věnuje návrhu muzejního programu o adventu, popisuje jeho následnou realizaci, ke které došlo před Vánoci roku 2014 se dvěma třídami Obchodní akademie a jazykové školy Písek, a také jej hodnotí.
|
|
| |
|
|
GEOGRAFICKO-ETNOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA REGIONU PODLUŽÍ
JABORNÍK, Lukáš
Diplomová práce s názvem ?Geograficko-etnografická charakteristika regionu Podluží? se zaměřuje na vymezení hranic regionu Podluží, charakteristiku fyzicko-geografické sféry, socio-ekonomické sféry a etnografie regionu. Teoretická část diplomové práce se věnuje pojmům, jenž jsou základními pilíři diplomové práce. Navazující praktické pasáže se věnují vymezení regionu Podluží na základě komparace zdrojových map a na základě dotazníkové studie. Geografická a etnografická charakteristika slouží mj. jako zdroj informací pro didaktickou transformaci, jejímž výsledkem je výroba billboardu, který obsahuje syntézu charakteristických prvků vytvářející originální obraz regionu Podluží.
|
host ::
RSS.