|
Pucolánová aktivita oxidu křemičitého
Barek, Jaroslav ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je identifikovat a prozkoumat současné zdroje s převládajícím obsahem amorfního oxidu křemičitého a sumarizovat potenciální metody pro stanovení pucolánové aktivity. Využití pucolánu jako částečné náhrady portlandského cementu vede ke snížení produkce oxidu uhličitého na tunu konečného produktu a zároveň může zkvalitnit rozmanité vlastnosti výsledných cementových kompozitů. Určení pucolánové aktivity u materiálů nahrazujících cement nabývá na významu z důvodu udržitelnosti ekonomiky cementových pojiv. Byla vyšetřena a porovnána pucolánová aktivita popelu ze slámy, křemičitého úletu, nanosiliky, dvou diatomitů, pomletého skla a expandovaného perlitu za pomoci pevnostních indexů aktivity, modifikovaného Chapelle testu a testu pucolanity podle harmonizované normy ČSN EN 196-5. Z provedených experimentálních testů na sedmi různých pucolánech lze uvést především následující zjištění: v případě acidobazických titrací (stanovení [OH–], postup podle ČSN EN 196-5) je výhodné použít směsný indikátor Tashiro namísto požadované methyloranže, barevný přechod Tashira v bodu ekvivalence je zřetelnější. Pevnostní index aktivity: postup stanovení byl založen na ČSN EN 450-1. Ve své současné podobě je tato metoda matoucí vzhledem ke dvěma důležitým vlastnostem pucolánů, jmenovitě měrná hmotnost a schopnost redukovat/zvyšovat potřebu záměsové vody. Na základě výsledků experimentálního šetření je současný zkušební postup vyhodnocen podle varianty, ve které je 25% náhrada cementu pucolánem uskutečněna objemově, přičemž objemový podíly vody je vždy konstantní.
|
| |
|
Příměsi ovlivňující tuhnutí portlandského cementu
Hlaváček, Jaroslav ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Při výrobě betonů je důležitý pečlivý výběr vstupních surovin. V dnešní době se při výrobě snažíme o co nejmenší ekonomickou zátěž a co možná největší využití sekundárních surovin. Tato práce je zaměřena na využití druhotných surovin z energetického průmyslu ve stavebnictví pro přípravu hydraulických pojiv. Jako hlavní suroviny byly použity různé elektrárenské popílky z fluidního spalování. Složení těchto druhotných surovin je zcela odlišné od klasických vysokoteplotních popílků, díky tomu po smísení s vodou tuhnou a tvrdnou. Experimenty byly provedeny se třemi ložovými popílky z elektrických odlučovačů z fluidního spalování a jedním vysokoteplotním popílkem. Tato práce je zaměřena na sledování možností použití těchto druhotných surovin ve stavebnictví, při testech byly zejména hodnoceny pevnostní charakteristiky a rychlost tuhnutí a tvrdnutí.
|
|
Syntetická příprava a vlastnosti thaumasitu
Klásková, Silvie ; Dvořák, Karel (oponent) ; Fridrichová, Marcela (vedoucí práce)
Práce pokračuje ve sledování termodynamické stability thaumasitu. Zabývá se hlavně vlastnostmi tohoto minerálu a možnými způsoby jeho syntetické přípravy. Zjištěné mineralogické složení za pomocí RTG-difrakční analýzy i možný vliv podmínek uložení vzorků, může dopomoci k dalšímu určení vlastností. Ze získaných rentgenogramů je možné odlišit minerál thaumasit od velmi podobného minerálu ettringitu.
|
|
Křemelina - reaktivní příměs do cementových kompozitů
Zimmermann, Štěpán ; Žižková, Nikol (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce jsou vlastnosti a využití křemeliny jako částečné náhrady cementu v betonu. Jsou uvedeny informace o vzniku křemeliny sedimentací odumřelých rozsivek a rozmanitost těchto řas, včetně chemických a fyzikálních vlastností křemeliny dle původu. V práci jsou také uvedeny významná naleziště křemeliny, způsob a intenzita těžby včetně úpravy surové křemeliny pro další použití. Hlavním využitím křemeliny je v oblasti filtrace, která představuje více než polovinu celkové spotřeby. Důležitým faktorem pro využití ve stavebnictví je vysoký obsah amorfního SiO2 a s ním spojená pucolánová aktivita křemeliny. V experimentální části je zkoumán vliv křemeliny jako pucolánové příměsi na vlastnosti cementových malt. Byla testována náhrada 10 % hmotnosti cementu v cementových maltách 3 filtračními křemelinami o rozdílném chemickém složení, granulometrii a pucolánové aktivitě. Hodnocenými parametry zatvrdlých malt byly objemová hmotnost, pevnost v tahu za ohybu a pevnost v tlaku. Sledována byla také mikrostruktura malt. Výsledky zkoušek byly porovnány s hodnotami stanovenými u referenčních vzorků.
|
| |
|
Studium alkalicko křemičité reakce v hybridních systémech
Bradová, Lada ; Bílek, Vlastimil (oponent) ; Kalina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá otázkou alkalicko-křemičité reakce (ASR) v hybridním systému, který byl v bakalářské práci navržen tak, aby splňoval požadavky dané ČSN EN 197-1 a byl klasifikován do skupiny vysokopecní cement s označením CEM III/C. Velkou neznámou tohoto systému je jeho trvanlivost, z tohoto důvodu byly použity stejné metody (ASTM C1260, ASTM C289 a ASTM C856) k určení ASR, jako u běžných betonů založených na portlandském cementu. Mezi doplňkové metody byly zařazeny stanovení pevnosti v tlaku dle ČSN EN 196-2 a sledování mikrostruktury pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Výsledky hybridního systému byly srovnávány s dalšími dvěma typy cementů - CEM I a CEM III/B. Z výsledků stanovení pro ověření ASR bylo zjištěno, že na rozdíl od vzorků s CEM I, hybridní systém (CEM III/C-HB) a CEM III/B vykazovaly nejmenší sklony k ASR. Výsledky doplňkových metod poukázaly na zvýšení pevnosti vzorku CEM III/C-HB, který již po 14 dnech v roztoku 1 M NaOH vykazovalo 43 % větší pevnost, než po 28 dnech ve vodním uložení. Na základě zjištěných poznatků je jisté, že vzorky s CEM III/C-HB prokazují malou náchylnost k ASR.
|
|
Recyklace odprašků z výroby suchých maltovinových směsí
Ondrůšková, Nela ; Novotný, Radoslav (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá problémem likvidace neustále narůstajícího odpadu (odprašků) z výroby stavebních hmot a zkoumá možnost odprašky recyklovat do cementové opravné malty. Cílem této práce bylo zjistit složení jednotlivých odprašků z výroby cementových směsí a určit jejich mechanické vlastnosti, dále zjistit ideální poměr odprašků vůči sobě při namíchání směsi z odprašků a její mechanické vlastnosti. Tato směs byla tvořena hlavně odprašky z výrobků na bázi portlandského cementu, hlinitanového cementu, sádry a vápenného hydrátu. Směs dále nahrazovala část cementové opravné malty a byl zjištěn dopad přídavku na mechanické vlastnosti cementové opravné malty. Pro zjištění prvkového složení byla použitá rentgenová fluorescenční spektrometrie a pro zjištění mineralogického složení byla použita rentgenová difrakční analýza. Byly připraveny zkušební tělesa podle normy ČSN EN 12390. U zkušebních těles byly provedeny mechanické zkoušky pevnosti. Značnou část zkušebních těles nebylo možné podrobit mechanickým zkouškám, protože zkušební těleso ani po delší době neztuhlo. Z jednotlivých měření, které bylo možné provést, vyplývá, že mechanické vlastnosti vzorků s odprašky vykazují hodnoty, které prokázaly, že odprašky nelze do výrobku recyklovat pro jejich nestálost. Odprašky mají příliš různorodé složení a v kombinaci s cementovou opravnou maltou nemají požadované vlastnosti. Problém činí zvlášť odběry z dat, které vůbec neztuhly a tím vyřadily i zbylé odběry s již dobrými vlastnostmi stejného vzorku. Při návrhu způsobu recyklace se musel brát v potaz to, jaký výrobek firmy je nejvíce žádaný, kde by tedy měla recyklace smysl i po ekonomické stránce, což je v dnešní době také důležitým ukazatelem pro chod firmy. Odprašky by se mohly možná osvědčit v jiném produktu, pro firmu by to ale nebylo nyní výhodné, proto se nyní nebude recyklace odprašků zahajovat a budou dále likvidovány stejnou cestou.
|
| |
| |