|
|
Dynamika encystace střevního prvoka Giardia intestinalis.
Vinopalová, Martina ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Verner, Zdeněk (oponent)
Giardia intestinalis je anaerobní prvok, který parazituje v tenkém střevě lidí a dalších obratlovčích hostitelů. Tento kosmopolitní parazit, který způsobuje průjmová onemocnění, se přenáší kontaminovanou vodou či potravinami ve stádiu rezistentní cysty. Proces encystace zahrnuje řadu dějů, které vedou ke kompletní přestavbě buňky do podoby infekčního stádia. Cílem této práce bylo vizualizovat dané přestavby in vivo pomocí metody enzymatického značení proteinů. Pro účely této práce byly vybrány enzymatické tagy Y-FAST a HaloTag, které umožňují sledování živých buněk za anaerobních podmínek. Byly vytvořeny konstrukty chimerických proteinů pro sledování dynamiky encystačních váčků, struktur endoplasmatického retikula, adhezivního disku a mitózy. Pomocí vytvořených konstruktů se nám úspěšně podařilo sledovat dynamiku encystačních váčků a adhezivního disku in vivo. Zároveň tato práce poskytla zcela nové molekulární nástroje pro vytvoření uceleného obrázku dynamiky buněčné přestavby parazita během encystace.
|
|
|
Studium nově objeveného proteinu GL50803_16424 u Giardia intestinalis.
Pelc, Josef ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Pyrih, Jan (oponent)
Anaerobní jednobuněčný eukaryotický organismus Giardia intestinalis je celosvětově rozšířený střevní parazit člověka a zvířat. Způsobované onemocnění giardióza je jednou z nejčastějších parazitárních infekcí ve vyspělých částech světa. G. intestinalis je také zajímavá svými unikátními buněčnými znaky. Jedním z nich je přítomnost mitosomů, speciálních organel odvozených od mitochondrií. Podobně jako mitochondrie je mitosom ohraničen dvěma membránami a má stejný způsob transportu proteinů. Nicméně mitosom nemá vlastní genom a doposud je známá pouze jedna mitosomální metabolická dráha - syntéza železo-sirných klastrů. Za použití in vivo enzymatického značení bylo identifikováno několik nových mitosomálních proteinů včetně GL50803_16424. Naši pozornost upoutal protein GL50803_16424 tím, že interagoval s proteiny všech mitosomálních subkompartmentů: vnější membránou, vnitřní membránou a matrix. Navíc exprese proteinu GL50803_16424 značeného HA tagem vedla k tvorbě neobvyklých struktur v blízkosti mitosomů, které nebyly dříve pozorovány. Bioinformatické přístupy ukázaly, že GL50803_16424 má doménu podobnou "myelodysplasia-myeloid leukemia factor 1-interacting protein". Naše data z hmotnostní spektrometrie ukazují, že protein GL50803_16424 interaguje s proteiny endoplazmatického retikula a mitosomu. Úzké...
|
|
|
Biogenesis of Giardia intestinalis mitosomes
Voleman, Luboš ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Faso, Carmen (oponent) ; Dawson, Scott C. (oponent)
8 ABSTRAKT Mitochondrie opisthokont neustále fúzují a dělí se v průběhu celého buněčného cyklu. Udržení těchto dvou procesů v rovnováze je pro buňku zásadní. Mitochondriální fúze i dělení jsou řízeny dynaminovými GTPázami, které jsou konzervovány napříč všemi organismy. Jak mitochondriální fúze a dělení probíhá mimo zmíněnou skupinu organismů téměř není známo. V naší práci jsme se zabývali zavedením fluorescenčního značení pro live imaging do organismů G. intestinalis a T. vaginalis, jednobuněčných parazitů ze skupiny Excavata. Pomocí této metody jsme poté zkoumali dynamiku mitosomů, nejjednodušších forem mitochondrií, u G. intestinalis. Zjistili jsme, že dělení mitosomů probíhá během mitozy, se kterou je absolutně synchronizováno, a že ke stejné synchronizaci dochází také během encystace parazita. Dále jsme objevili, že během buněčného cyklu jsou mitosomy spojené s endoplasmatickým retikulem, nicméně charakter tohoto spojení není znám, jelikož genom Giardie nekóduje žádný ze známých proteinů zodpovědných za zprostředkování tohoto kontaktu. Prozatím jediným proteinem nalezeným v místech kontaktu mitosomů a endoplasmatického retikula je acyl-CoA syntetáza 4, enzym biosyntézy lipidů. Také jsme se zabývali hledáním dalších potenciálních mitosomálních ...
|
|
|
Proteomická analýza organel parazitických protist
Jedelský, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent) ; Půta, František (oponent)
Rozvoj technologií pro sekvencování DNA přinesl technologický zlom, díky němuž bylo možné provést analýzu kompletních genomů, včetně parazitických protist Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis , které jsou tradičně studovány nejen z důvodu jejich klinického významu, ale rovněž z evolučního úhlu pohledu pro jejich adaptaci na anaerobní způsob metabolismu. Samotné dokončení sekvencování genomu a anotace predikovaných proteinových sekvencí nepřineslo detailní vhled do fungování organel odvozených od mitochondrie, jimiž jsou v případě G. intestinalis mitosomy, které se nepodílejí na energetickém metabolismu, a v případě T. vaginalis hydrogenosomy, které produkují molekulární vodík a produkují ATP substrátovou fosforylací. Tradiční metody výzkumu těchto organel založené na frakcionaci pomocí ultracentrifugace v hustotním gradientu a následné biochemické a enzymologické analýzy byly doplněny o metody jedno a dvoudimenzionální elektroforézy s následnou identifikací proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V této práci byly použity metody...
|
|
|
Buněčný transport proteinů a jeho úloha v patogenních procesech.
Najdrová, Vladimíra ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Uzlíková, Magdalena (oponent)
Předmětem této práce jsou procesy sekrece vybraných proteinů u několika významných parazitů člověka - Toxoplasma gongii, Plasmodium falciparum, Trypanosoma cruzi, Leishmania spp. a Giardia intestinalis. Uvedeny jsou zde proteiny, jak parazitární, tak i hostitelské a to především v souvislosti s hlavními infekčními procesy a ve spojitosti se sekreční dráhou. Sekrece proteinů do prostředí hostitele patří zejména pro intracelulární parazity mezi klíčové nástroje pro přežití a manipulaci s hostitelským organismem. Z uvedených informací vyplývá, že různí parazité k tomu využívají funkčně i evolučně odlišné strategie. Klíčová slova sekreční dráha, translokon, signální sekvence, Toxoplasma gongii, Plasmodium falciparum, Trypanosoma cruzi, Leishmania spp., Giardia intestinalis
|
|
|
Úloha SNARE proteinu v biogenezi mitosomů Giardia intestinalis.
Voleman, Luboš ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Nohýnková, Eva (oponent)
Většina membránových fúzi probíhajících v eukaryotické buňce je zajišťována SNARE proteiny. Pomocí nich probíhá fúze napříč veškerými endocytickými a sekretorickými drahami, což souvisí s jejich specifickou lokalizací v příslušných buněčných kompartmentech. Stranou tohoto mechanismu stojí pouze mitochondrie a plastidy, jejichž fúze je zajišťována specifickými proteinovými mašineriemi. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se membránové fúze zajišťované SNARE proteiny a fúze vnější i vnitřní mitochondriální membrány. Důraz je zde kladen na situaci u bičíkatého parazitického prvoka Giardia intestinalis, kde byla navrhnuta unikátní lokalizace typického SNARE proteinu GiSec20 do redukovaných mitochondrií - mitosomů. Tento protein je navíc esenciální pro přežívání trofozoitů G. intestinalis. V této práci jsme ukázali, že mitosomální lokalizace GiSec20 je dosaženo pouze při episomální expresi protenu, zatímco za fyziologických podmínek je protein lokalizován do endoplazmatického retikula, jako je tomu u ostatních eukaryot. Pomocí GFP tagu se nám podařilo lépe charakterizovat targetovací signál, který se ukázal být přítomen v transmembránové doméně proteinu a který byl dostatečný pro targetování proteinu do mitosomů G. intestinalis, respektive mitochondrie S. cerevisiae. Mitosomální...
|
|
|
Translokáza proteinů do mitosomů Giardia intestinalis.
Fixová, Ivana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Zubáčová, Zuzana (oponent)
Během transformace bakteriálního endosymbiota do podoby dnešní mitochondrie se musel de novo vytvořit membránový aparát pro import proteinů do nové organely. Redukované mitochondrie parazitického prvoka Giardia intestinalis zvané mitosomy představují výjimečný buněčný model pro studium těchto základních transportních procesů. V rámci této práce se proto pokusím charakterizovat motorový komplex, který pohání proteinový transport, a také vlastní translokační kanál ve vnitřní mitosomální mebráně. K tomuto cíli využiji přítomnost námi objevených membránových komponent Pam16 a Pam18, které tvoří jádro motorového komplexu, a které by podle analogie z kvasinkové a savčí mitochondrie měly fyzicky spolupracovat s dosud neznámým translokačním kanálem. Ten je u všech známých eukaryotických organismů tvořen Tim23 proteinem a okolo vytvořeným komplexem (TIM23 komplex). Absence tohoto proteinu v genomu G. intestinalis i v našich proteomických analýzách ukazuje na přítomnost zcela nového, nebo naopak naprosto původního-bakteriálního proteinu. Z molekulárního hlediska tak máme v rukách zjednodušený mitochondriální model.
|
|
|
Genotypizace izolátů \kur{Giardia intestinalis}
ŠRÁMOVÁ, Eliška
Cílem práce bylo shromáždit izoláty Giardia intestinalis z lidí a dalších savců. Vzorky stolic byly vyšetřeny na přítomnost cyst koncentrační sedimentační metodou. Následně bylo sekvenováno 532 bp části TPI genu po předchozí amplifikaci pomocí nested PCR. Díky experimentálnímu modelu pískomila byly vybrané izoláty převedeny do in vitro kultury.
|
|
|
Výskyt parazitů zažívacího aparátu u mladého skotu.
ŽIDKOVÁ, Marcela
Ve dvouletém sledování (jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006) jsme parazitologicky vyšetřili 288 vzorků trusu od jalovic a 288 vzorků trusu od býků. Vzorky jsme vyšetřili flotací v Sheatherově cukerném roztoku. Ve vyšetřovaném trusu jsme prokázali přítomnost cyst Giardia intestinalis a oocyst Cryptosporidium andersoni a rodu Eimeria. U jalovic byly nejčastějšími parazity kokcidie rodu Eimeria (28,5 %). Bičíkovec Giardia intestinalis se vyskytoval v 17 % ze všech vzorků. Nejméně jsme nalézali Cryptospordium andersoni (9,4 %). U býků jsme zaznamenali nejvyšší výskyt kokcidií rodu Eimeria (19,1 %). Téměř stejný výskyt jsme zjistili u bičíkovce Giardia intestinalis (18,8 %). Velmi nízkou prevalenci jsme pozorovali u Cryptosporidium andersoni (1,4 %).
|
|
|
Výskyt parazitů zažívacího aparátu u telat ve stáji a ve venkovním odchovu.
MOTTLOVÁ, Markéta
Na dvou farmách byly ve dvouletém období (jaro 2005, podzim 2005, jaro 2006, podzim 2006) odebrány vzorky výkalů telat z rekta a z podlahy pro parazitologické vyšetření. Celkem bylo vyšetřeno 560 vzorků od 209 telat použitím flotační metody v Sheatherově cukerném roztoku. V pozitivních vzorcích byla nalezena přítomnost cyst Giardia intestinalis, oocyst Cryptosporidium parvum, C. andersoni a Eimeria spp. Infekce C. parvum byla nejvyšší 1 až 3 týden a u C. andersoni 7 až 8 týden věku telat.V obou chovech byly nejčastěji diagnostikovány kokcidie rodu Eimeria, a následně G. intestinalis. U telat chovaných ve stáji po dvou bylo zaznamenáno větší riziko parazitární infekce (46,9 %) v porovnání s chovem telat ve venkovních individuálních boxech (17,6). Výkaly telat byly převážně pastovité až kašovité konzistence a výskyt parazitů byl nejčastěji diagnostikován ve velmi slabé intenzitě infekcí.
|
host ::
RSS.