|
|
Hospodářská krize 2008-2010 v pobaltských státech
Nedvěd, Petr ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Kracík, Jiří (oponent)
Hlavním tématem práce je popsat příčiny, průběh a důsledky hospodářské krize let 2008-2010 v pobaltských zemích. Největší důraz je kladen na vývoj ve finančním a realitním sektoru a na trhu práce. Pozornost je upřena také na razantní řešení krize, které je často dáváno za příkladný postup v krizovém období. Práce rovněž obsahuje stručný popis hospodářské historie regionu a vývoj hospodářské krize 2008-2010 ve světě. Hlavní kapitola se zaměřuje na krizový vývoj v Pobaltí, včetně základních příčin ekonomického propadu. Závěrečné kapitoly popisují aktuální hospodářskou situaci v Pobaltí, přináší porovnání s vybranými evropskými státy a nastiňují krátkodobý výhled dalšího vývoje Estonska, Lotyšska a Litvy. Přínosem práce je především to, že ukazuje možné efektivní řešení ekonomických problémů. Příkladu pobaltských zemí, které dokázaly po hlubokém propadu relativně brzo nastartovat opětovný vysoký růst svých ekonomik, by měly věnovat pozornost především tzv. země PIIGS, které se stále nacházejí v krizi a nutně potřebují obnovit svoji konkurenceschopnost a důvěru finančních trhů.
|
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
|
|
The Relation Between the Euro Cash Changeover and the Perceived Inflation in the Baltic Countries
Orosz, Előd ; Dědek, Oldřich (vedoucí práce) ; Turnovec, František (oponent)
Vztah mezi zavedením eura a vnímanou inflací v pobaltských republikách Abstrakt Tato práce se zaměřuje na efekt zavedení společné euro měny na vnímanou inflaci a její vztah k inflaci měřené centrálními bankami nebo národními statistickými úřady. Představuje zde analýzy inflačních mezer Estonska, Lotyšska a Litvy po zavedení eura a zjišťujeme její determinanty pomocí ekonometrických metod. Používáme běžnou metodu nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generaliyed Least Squares) a odhad pevných faktorů (Fixed Effects). Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část objasňuje teorii vnímané inflace a zaměřuje se na fenomén zvětšování inflační mezery po zavedení eura. Druhá část obsahuje empirickou studii inflační mezery. Zjistili jsme, že vnímaná inflace v Baltských zemích nevykazuje takové rozdílnosti, jak bylo prezentováno při vzniku eurozóny. Navíc jsme zjistili, že vzdělání a disponibilní příjem má malý, ale prokazatelný vliv na inflační mezeru pozorovanou po zavedení eura.
|
|
|
Přenositelnost skandinávského modelu sociálního státu na základě makroekonomické analýzy
Baštářová, Tereza ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Tato práce řeší otázku přenositelnosti skandinávského sociálního modelu na země Pobaltí a Island. Cílem práce je zjistit, zda a do jaké míry jsou Estonsko, Lotyšsko, Litva a Island připraveny model převzít. V práci jsou využity tři hlavní metody, a to analýza makroekonomických ukazatelů a indexů konkurenceschopnosti, syntéza pomocí tzv. magického pětiúhelníku a komparace skrze výpočet variačního koeficientu. Práce tvoří tři hlavní celky. První se zabývá teorií a metodologií. Druhá část aplikuje informace získané z databází světových organizací a sleduje jejich vývoj. Poslední část pak tyto údaje srovnává.
|
host ::
RSS.