|
|
Cellulolytic fungi and their diversity on plant litter
Gálová, Diana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad opadu si vyžaduje prítomnosť zodpovedajúcich degradačných enzýmov, ktorých dobrými producentmi sú práve huby. Lesné pôdy vykazujú značnú mieru heterogenity v rozložení týchto enzýmov v rôznych merítkach. Navyše produkcia degradačných enzýmov sa mení v priebehu roka. Obvykle ju sprevádza i zmena spoločenstva húb. V tejto práci som sa zaoberala rozložením enzymatickej aktivity na povrchu jednotlivých listov z opadu a zaujímal ma rozdiel v zložení spoločenstiev osídľujúcich miesta kde prebieha intenzívny rozklad celulózy a miestach s nízkou enzymatickou aktivitou. Ďalším cielom bolo izolovať celulolytické huby pomocou opadových sáčkov s celulózou, umiestnených v lesnom opade, s využitím metódy filtrovania spór a metódy vyrieďovania (dilution-to-extinction). V listnatom lese s dominantným porastom dubu bol odobraný opad v štyroch štádiách rozkladu: senescentné listy z vetvičiek a opad po 2, 10 a 22 mesiacoch dekompozície. Na desiatich listoch z každého druhu opadu bola zmeraná aktivita celobiohydrolázy na ich povrchu. Listy boli prichytené na doštičku s agarom a plocha listu bola pokrytá agarózou obsahujúcou fluorescenčne značenú substrát. Pre každý list bola vytvorená mapa relatívnej enzýmovej aktivity a v miesta s nízkou a vysokou aktivitou bol vyrezaný štvorec o ploche približne 1 cm2 . Z oboch...
|
|
|
Ekologie hub, asociovaných s tlejícím dřevem v ekosystémech přirozených lesů
Zrůstová, Petra ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Konopásek, Ivo (oponent)
Tlející dřevo hraje důležitou roli v lesním ekosystému z hlediska koloběhu uhlíku a živin, regenerace lesa a uchování biodiverzity. Poskytuje prostorové niky a potravní zdroje značnému množství hub, bakterií, bezobratlých a dalším organismům. Ligninocelulóza dřeva představuje velmi odolný a obtížně rozložitelný materiál, jehož dekompozice se účastní hlavně vláknité houby. Složení houbového společenstva se mění v průběhu dekompozice, ale vztah mezi kvalitativními vlastnostmi substrátu a společenstvem dekompozitorů není zdaleka objasněn. Tato práce je zaměřena na komplexní popis houbového společenstva tlejícího dřeva vzhledem k druhu stromu, stádiu rozkladu, objemu a fyzikálně-chemickým vlastnostem dřeva jako je pH, obsah uhlíku a dusíku. Pro charakterizaci houbového společenstva byly použity sekvenační metody nové generace - 454- pyrosekvenování a sekvenování na platformě Illumina MiSeq. Druh stromu, objem dřeva (větve, kmeny) a délka tlení byly hlavními proměnnými vysvětlujícími rozdíly ve složení společenstev. Počáteční kolonizace houbami byla rychlejší u větví nežli u kmenů - svědčily o tom vyšší hodnoty enzymových aktivit a vyšší obsah houbové biomasy. Se změnou společenstva hub v průběhu dekompozice se měnily i fyzikálně-chemické vlastnosti dřeva a hodnoty enzymových aktivit. Se stoupajícím...
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Gryndler, Milan (oponent) ; Koukol, Ondřej (oponent)
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Ekologický význam bakterií asociovaných s rostlinným opadem
Tláskal, Vojtěch ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Seydlová, Gabriela (oponent)
V lesích mírného pásu představuje rozklad stromového opadu významný přísun uhlíku do půdy. Hlavními hráči při dekompozici opadu jsou houby a bakterie. Zatímco role hub při rozkladu je často studována, jen málo prací se zabývá bakteriemi a jejich úlohou ve společenstvu opadu. Cílem této rešerše je shrnout dostupnou literaturu týkající se procesů a vztahů v bakteriálním společenstvu asociovaném s rostlinným opadem. Jsou diskutovány vlastnosti a charakter substrátů dostupných v rostlinné biomase. Zmíněny jsou směry výzkumu na úrovni genů pro různé enzymy. Do přehledu jsou dále zahrnuty faktory ovlivňující společenstvo, jako je diverzita, prostorové rozmístění a abiotické faktory. Lze předpokládat, že složení společenstva se vyvíjí se změnou chemismu opadu a dostupností živin. Tato dostupnost se v čase snižuje. Na začátku dekompozice jsou utilizovány jednoduché substráty, zatímco ty odolnější jsou rozkládány později za působení specializovaných skupin mikroorganizmů. Zdá se, že během rozkladu se uplatňují hlavně bakterie kmenů Actinobacteria, Acidobacteria, Bacteroidetes a Proteobacteria. Složení bakteriálního společenstva je také nejspíše ovlivňováno jeho interakcemi s houbami. Tato rešerše ukazuje, že bakteriální společenstvo asociované s rostlinným opadem je vysoce komplexní a dynamické díky kombinaci...
|
|
|
Molecular biology of soil fungi participating in litter decomposition in forest ecosystems
Voříšková, Jana
V lesních ekosystémech vstupuje významná část uhlíku do půdy ve formě rostlinného opadu. Dekompozice opadu a půdní organické hmoty je proto důležitým procesem ovlivňujícím bilanci živin a toky uhlíku v půdě. Houby jsou v terestrických ekosystémech pokládány za nejvýznamnější rozkladače a to díky své schopnosti produkovat řadu extracelulárních enzymů, které jim umožňují rozkládat biopolymery. I když houby zastávají klíčovou roli v procesu dekompozice, jen málo je známo o struktuře a diverzitě jejich společenstev a jejich přesná funkce v lesních půdách zůstává mnohdy nejasná. Tato disertační práce byla zaměřena na charakterizaci houbových společenstev v lesních půdách a jejich schopností týkajících se dekompozice rostlinného opadu. Součástí této práce bylo vypracovat metodiku pro podrobnou analýzu komplexních mikrobiálních společenstev a využít ji pro analýzu environmentálních vzorků. Dále se podařilo kvantifikovat diverzitu genu pro exocelulázu v půdním vzorku. Výsledky této práce ukázaly, že struktura mikrobiálního společenstva se liší mezi horizonty lesního půdního profilu. Významné rozdíly ve složení společenstva byly pozorovány mezi DNA a RNA komunitou navzdory jejich podobné diverzitě. Několik mikrobiálních taxonů vysoce abundantních v RNA vykazovalo jen velmi nízkou abundanci v DNA, což...
|
|
|
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby
Skalák, Zdeněk ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Úmrtnost v českých zemích v letech 1920-1937 s důrazem na vybrané infekční choroby Abstrakt Cílem této práce je analyzovat úmrtnostní poměry v českých zemích v letech 1920-1937, přičemž hlavní důraz je kladen na skupinu infekčních chorob, jež měla v tomto období z hlediska příčin smrti stále ještě vysoký podíl. Výše úmrtnosti v důsledku infekčních nemocí je závislá na mnohých aspektech, jako jsou správné odhalení choroby, účinné očkovací látky a úroveň lékařství. Právě tyto příčiny stály za prudkým poklesem úmrtnosti v důsledku infekčních chorob na konci 19. století. První světová válka však ukončila velmi dobré vyhlídky tohoto stálého poklesu a nově vzniklý Československý stát se zpočátku musel potýkat s relativně opětovnou vysokou úmrtností na tyto nemoci. Ačkoliv v meziválečném období přicházely stále se opakující infekční epidemie, do počátku druhé světové války postupně sledujeme proměnu úmrtnosti dle příčin a infekční choroby jsou postupně nahrazovány civilizačními chorobami, především novotvary a nemocemi oběhové soustavy. Klíčová slova: úmrtnost, příčiny úmrtí, infekční choroby, dekompozice, klasifikace příčin úmrtí, lékařské objevy, úroveň zdravotnictví
|
|
|
Studium růstu ZnO krystalů ze supersaturovaného alkalického elektrolytu
Bannert, Tomáš ; Máca, Josef (oponent) ; Chladil, Ladislav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem růstu krystalů oxidu zinečnatého ze supersaturovaných roztoků s využitím skenovacího elektronového mikroskopu a metody XRD. Práce je rozdělená na teoretickou a experimentální část. V teoretické části se práce zabývá rozborem problematiky týkající se principu činnosti elektrochemických článků s důrazem na Ni-Zn akumulátory, jevy limitující životnost a efektivitu Ni-Zn akumulátorů. Zaměřena je především na jevy ovlivňující srážecí procesy krystalů oxidu zinečnatého a rozborem a srovnáním vhodnosti metod, které byly v experimentální části použity ke studiu růstu připravených krystalů oxidu zinečnatého. Experimentální část potom obsahuje popis přípravy supersaturovaného roztoku, postupy jednotlivých analýz a jejich vyhodnocení. Výsledky jednotlivých metod analýzy jsou porovnány s teoretickými předpoklady a mezi sebou. Experimentální část dále obsahuje kapitolu zabývající se návrhem in situ metody pro rentgenovou difrakční analýzu získaných krystalů oxidu zinečnatého.
|
|
|
Dekompozice a předpovědi v časových řadách
Šramková, Kristína ; Holec, Tomáš (oponent) ; Bednář, Josef (vedoucí práce)
Bakalárska práca sa zaoberá štatistickými metódami, ktoré sa používajú pri analýze a modelovaní časových radov. Konkrétne dekompozičnými metódami, ktoré rozkladajú časové rady na jednotlivé zložky a modelujú trend, čo umožní predikciu budúcich hodnôt. V prvej časti práce je súhrn potrebných poznatkov ohľadom regresnej analýzy, základné vlastnosti časových radov a ich dekompozičných modelov. Ďalej sú rozobrané modely trendových kriviek. Záver práce je venovaný aplikácii popísaných metód na reálnych dátach a ich modelovaniu v programe Statistica.
|
|
|
Vliv typu povrchových elektrod na kvalitu dekompozice signálu povrchové elektromyografie
Strusková, Edita ; Otáhal, Jakub (vedoucí práce) ; Michalec, Radim (oponent)
Název: Vliv typu povrchových elektrod na kvalitu dekompozice signálu povrchové elektromyografie Cíle: Cílem diplomové práce je zhodnotit, jaký vliv má typ použité elektrody při snímání EMG signálu na kvalitu dekompozice signálu povrchové elektromyografie s využitím dekompozičního programu EMGlab. Metody: Práce má formu experimentální studie, kdy od jednoho zdravého dobrovolníka byl sejmut EMG signál pomocí tří typů povrchových elektrod (klasická povrchová elektroda, tetroda, tetroda s upilovanými hroty). Tyto tři signály byly poté rozloženy v programu EMGlab. Výsledky byly zpracovány v programu MS Excel, vzájemně porovnány a graficky zobrazeny. Výsledky: Z měření byla ověřena hypotéza, že typ použité povrchové elektrody ovlivňuje kvalitu automatické dekompozice. Nejkvalitnější výsledky poskytoval signál z klasické povrchové elektrody. Klíčová slova: akční potenciál, dekompozice, povrchové elektrody, EMG signál, tetroda, elektromyografie
|
|
|
Analýza vývoje úmrtnosti v Rusku za využití různých metod dekompozice
Kocová, Markéta ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Analýza vývoje úmrtnosti v Rusku za využití různých metod dekompozice Abstrakt Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit vývoj úmrtnosti v Rusku v posledních 50 letech za využití různých dekompozičních metod, používaných v demografii. V první části jsou představeny metody rozkladu rozdílu mezi dvěma demografickými ukazateli (metoda E. Kitagawy nebo metody E. Arriagy, R. Pressata a J. Pollarda). V druhé části práce je pak analyzován vývoj úmrtnosti v Rusku pomocí metod, které rozkládají hodnotu demografického ukazatele v daném roce. Úmrtnost je rozdělena na senescenční a backgroundovou složku za využití Gompertz-Makehamova vztahu a za využití logistického modelu. Následně je analyzována také odvratitelná a neodvratitelná úmrtnost a úmrtnost v důsledku endogenních a exogenních příčin úmrtí. Hypotézy, stanovené v úvodní kapitole, jsou pomocí aplikace různých metod dekompozice v závěru práce zhodnoceny. Využitím více metod dekompozice bylo možné získat komplexnější pohled na vývoj úmrtnosti ve studovaném období a odhalovat dílčí specifika populačního vývoje v Rusku. Klíčová slova: úmrtnost, Rusko, dekompozice, senescenční a backgroundová úmrtnost, odvratitelná úmrtnost, endogenní, exogenní, příčiny smrti, úmrtnostní krize
|
host ::
RSS.