|
Modifikace techniky difúzních gelů (DGT) pro charakterizaci přírodních systémů
Gregušová, Michaela ; Sommer, Lumír (oponent) ; Janoš, Pavel (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Technika difusního gradientu v tenkémm filmu (DGT) je relativně nová in situ technika pro stanovení specií prvků v přírodních vodních systémech. Jednotka DGT pasivně akumuluje labilní specie z roztoku in situ, čímž jsou eliminovány problémy kontaminace spojené s tradičním odběrem vzorků a jejich filtrací (vzorkováním). Klíčem pro speciaci prvků technikou DGT je nalézt vhodnou vazebnou fázi a vhodnou difusní vrstvu. Nový sorpční gel na bázi iontoměniče Spheron-Oxin (5-sulfofenyl-azo-8-hydroxychinolin) s větší selektivitou k iontům přechodných kovů by měl přinést více informací o jejich speciaci v přírodních vodních systémech. Tato nová vazebná fáze byla testována za laboratorních podmínek pro stanovení Cd, Cu, Ni, Pb a U. Vrstva poly-2-hydroxyethylmethakrylátového hydrogelu byla syntetizována a testována jako nový difusní gel pro techniku DGT.
|
|
Technologie Silverlight
Kouba, Petr ; Morský, Ondřej (oponent) ; Uchytil, Stanislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje popisu technologie Silverlight, možnostem spouštění a vývoje aplikací. Dále je představena spojitost technologie Silverlight s technologií Windows Presentation Foundation a způsob vytváření uživatelských rozhraní v jazyce XAML. K propojení dat získaných nejen z webových služeb s ovládacími prvky uživatelského rozhraní slouží datové vazby. Koncept Windows Communication Foundation umožňuje relativně snadný vývoj aplikací získávajících data z různých zdrojů prostřednictvím webových služeb. Jsou popsány principy komunikace s webovými službami založenými na architekturách SOAP a REST. Na základě získaných poznatků byla vyvinuta aplikace pro sledování aktuálních informací o obchodování z burz cenných papírů. Aplikace se skládá ze serverové a klientské části. Serverová část získává data z volně dostupných zdrojů na internetu a tyto data publikuje prostřednictvím webových služeb. Silverlight klient z těchto webových služeb informace čerpá a zobrazuje uživateli. Individuální nastavení aplikace každého uživatele jsou uloženy na serveru v relační databázi. Pro práci s databází je využito technologií ADO.NET Entity Framework a Domain Service.
|
|
Nové sorpční gely pro užití v technice difúzních gradientů v tenkých filmech
Trávníčková, Jana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Dočekal, Bohumil (vedoucí práce)
Technika difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) je jednoduchá prekoncetrační metoda pro stanovení labilních kovových iontů in situ ve vodných systémech. Použitím techniky DGT lze zabránit kontaminaci vzorků během samotného vzorkování i při transportu do laboratoře. Technika DGT je založen na jednoduchém zařízení, které akumuluje kovové ionty prošlé přes difúzní vrstvu na iontoměniči, navázaném v tenké vrstvě hydrogelu. Iontoměnič Chelex 100, který se v technice DGT běžně používá, je vysoce selektivní pro volné ionty kovů nebo jejich labilní ionty v roztoku. Tato diplomová práce se zabývá charakterizací nového sorpčního gelu na bázi iontoměniče s thiolovými funkčními skupinami, Spheron-Thiol, pro použití v technice DGT. Tento nový sorpční gel, jenž je vysoce selektivní pro ionty „těžkých“ kovů, by měl přinést více informací o labilních speciích kovů ve vodních systémech. Účinnost techniky DGT s využitím sorpčního gelu s iontoměničem Spheron-Thiol byla ověřována stanovením kadmia, mědi, niklu a olova za laboratorních podmínek. Ke stanovení mědi je třeba sorpční gel rozložit, protože měď je na něj silně vázána. Nový sorpční gel poskytuje spolehlivé informace o koncentraci kovů v rozmezí pH 6 – 8 běžném u většiny přírodních vod. Byl také zjišťován efekt konkurenčních ligandů, kyseliny iminodioctové a huminových kyselin, na sorpci Cd, Cu, Ni a Pb na sorpční gel s iontoměničem Chelex 100 a Spheron-Thiol.
|
|
Interakce huminových hydrogelů s měďnatými ionty
Lang, David ; Gregorová, Eva (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na připravených gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridy kovů. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely síťované pomocí chloridů sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou v případě gelů síťovanými ionty kovů extrahovaná množství vyšší.
|
|
Difúze měďnatých iontů v huminových hydrogelech
Grunt, Jakub ; Pabst, Willi (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na studium difúze měďnatých iontů v hydrogelech huminových kyselin. Celkem osm různých hydrogelů bylo připraveno rozpuštěním huminových kyselin hydroxidem sodným a trifosforečnanem sodným. Pro jejich srážení, resp. síťování byla použita kyselina chlorovodíková a chloridy hořečnaté, vápenaté a železité. Modifikací přípravy hydrogelových systémů bylo dosaženo rozdílných interakcí tvořících dané gely. Cílem práce bylo posoudit vliv postupu přípravy na transportní vlastnosti gelů. Pro všechny gely byly proto zjištěny difúzní koeficienty. K jejich stanovení byly použity dvě různé metody: difúze z konstantního zdroje a difúze z okamžitého plošného zdroje. Metody se liší zdrojovou koncentrací měďnatých iontů a jsou tak vhodné pro posouzení vlivu koncentrace měďnatých iontů na difúzní koeficient. Oba postupy byly založeny na monitorování časového vývoje difúzních profilů měďnatých iontů v gelech a příp. stanovení celkového difúzního toku. Měďnaté ionty byly jako difundující médium zvoleny pro svou vysokou afinitu a silnou vazbu k huminovým kyselinám. Z měření vyplývá, že gely připravené použitím polyfosfátu umožňují mírně rychlejší difúzi měďnatých iontů gelem a že také metoda konstantního zdroje oproti metodě okamžitého plošného zdroje poskytovala vyšší hodnoty difúzních koeficientů.
|
|
Otázka stability moci v polském státě: analýza politického rozhodovacího procesu za vasovské dynastie
Květina, Jan ; Kovář, Martin (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Cílem této studie je analýza mocenských vztahů se zaměřením na parlamentní proceduru a přijímání kolektivních rozhodnutí v polské šlechtické republice během vlády vasovské dynastie. Pro posouzení charakteru mocenské struktury byl kladen důraz na čtyři klíčové otázky politické sféry, a sice na problematiku vztahu mezi jednotlivými institucionálními centry; na možnosti a rozsah politické participace; na roli lokálních shromáždění při vytváření veřejného názoru a na způsob definitivního přijímání závazných rozhodnutí. První z těchto otázek zahrnuje především analýzu mocenského trojúhelníku ve složení panovník - senát - izba poselska ("poslanecká sněmovna"), jejichž vzájemné vyvažování lze považovat za stěžejní prvek soudobého politického systému, vedoucí k oprávněné charakteristice státní formy jako tzv. modelu monarchia mixta. Související problematika rozsahu politické participace je zaměřena zejména na vymezení principu, na jehož základě byla organizována příslušnost k politicky plnoprávnému společenství, a následně na posouzení disproporcí mezi právně formální rovností šlechty a vlivem socioekonomického postavení jejích příslušníků při tvorbě politických rozhodnutí. Třetí okruh zájmu studie představuje regionální rovina politického rozhodování, respektive míra svázanosti poslaneckých mandátů centrálního...
|
|
Sorpce směsí kovových iontů na přírodním lignitu
Doskočil, Leoš ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Na jihomoravském lignitu byla prováděna sorpce čtveřice iontů kovů (Pb2+, Cu2+, Cd2+ a Zn2+). Z experimentů byla provedena sorpční kinetika, závislost sorpce na pH, závislost sorpce na počáteční koncentraci, závislost na teplotě, vliv přítomnosti elektrolytů (KNO3 a NaCl) a desorpce v deionizované vodě. Pro srovnání vlivu počáteční koncentrace na průběh sorpce kovů ze směsi byla provedena i sorpce kovů z roztoků obsahující pouze jeden sorbující se kov. Všechny experimenty byly provedeny vsázkovým způsobem. Doba sorpce byla 24 h, třebaže po dvou hodinách byla již koncentrace iontů blízko rovnováhy. Za optimální pH bylo zvoleno pH 5. Sorpcí kovů z jednosložkových roztoků bylo získáno pořadí jejich afinity k lignitu Pb >> Cd > Zn > Cu a v případě sorpce ze směsi Pb > Cu > Zn > Cd. Maximální adsorpční kapacita z jednosložkových roztoků byla pro Pb 97,82 mg/g, Cd 60,34 mg/g, Zn 49,88 mg/g a Cu 30,28 mg/g a v případě sorpce ze směsi byla pro Pb 39,03 mg/g, Cu 25,94 mg/g, Zn 15,21 mg/g a Cd 5,18 mg/g. Experimentální data byla proložena Langmuirovou a Freundlichovou izotermou. Byly vypočítány termodynamické veličiny H°, S° a G°. Desorpčním testem se ukázalo, že desorpční účinnost kovů je 0–3 %. Z elektrolytů vykazoval největší vliv na sorpci NaCl. Na základě získaných výsledků se zdá, že kovy jsou na lignitu vázány především chemickými interakcemi. Lignit je vhodným sorpčním materiálem pro ionty kovů, zvláště v oblasti nízkých koncentrací.
|
|
Studium potenciace farmakologickeho ucinku ellipticinu
Vranová, Iveta ; Mrázová, Barbora (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Chemoterapie cytotoxických látek poskytuje prostředky pro klinickou léčbu nádorů. Do této skupiny chemoterapeutik patří také ellipticine. Ellipticin je alkaloid, který vykazuje značné protinádorové vlastnosti. Působí jako DNA interkalátor, inhibitor topoisomerázy II a tvoří kovalentní adukty s DNA prostřednictvím enzymové katalýzy cytochromy P450 a/nebo peroxidázami. Oxidace ellipticinu CYP (CYP3A4, CYP1A1/2, CYP2C9, CYP1B1) poskytuje několik metabolitů (7-hydroxyellipticin, 9-hydroxyellipticin, 12- hydroxyellipticin, 13-hydroxy-ellipticin, a N2 -oxid ellipticinu). 12-hydroxyellipticin a 13- hydroxyellipticin, které jsou tvořené především CYP3A4, jsou zodpovědné za tvorbu dvou hlavních aduktů s DNA. Dva karbéniové ionty, ellipticin-13-ylium a ellipticin-12-ylium byly navrženy jako reaktivní agens, které se váží na DNA. Hlavní metabolity tvořené peroxidázami jsou dimer ellipticinu a N2 -oxid ellipticinu, které generují stejné karbéniové ionty a adukty s DNA. Moderní přístupy v chemoterapii jsou založeny na cíleném směrování léčiv pro zvýšení selektivity vůči maligním buňkám a snížení cytotoxicity vůči normálním zdravým buňkám. Konjugáty ellipticinu a jeho derivátů (konjugáty ellipticinu s N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidem, konjugáty ellipticinu s vazoaktivním střevním peptidem a konjugáty...
|
|
Vliv první transmembránové domény na kinetiku desenzitizace P2X4 receptoru.
Kalasová, Ilona ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Extracelulární adenosin-5'-trifosfát (ATP) je důležitou signální molekulou. Buňky prakticky všech tkání eukaryotických organismů řízeně uvolňují ATP a exprimují i odpovídající purinergní receptory. Ionotropní P2X receptory jsou trimerní iontové kanály propustné pro K+, Na+ a Ca2+ kationty. Jedna podjednotka P2X receptoru se skládá ze dvou transmembránových domén (TM1 a TM2), velké extracelulární smyčky a intracelulárních konců. Transmembránová část receptoru je tak tvořena šesti helikálními doménami. Podle krystalové struktury zfP2X4 receptoru jsou TM1 helixy orientovány periferně a stabilizují TM2 helixy tvořící zátku póru. Elektrofyziologické studie ale naznačují, že se TM1 může podílet i na otevírání a zavírání receptoru a tvorbě iontového póru. V této práci byla zkoumána úloha TM1 v procesu desenzitizace potkaního P2X4 receptoru metodou cysteinové skenovací mutageneze. Byla identifikována dvě rezidua TM1 (Asn32 a Tyr42), jejichž mutace prodlužují dobu desenzitizace P2X4 receptoru. Pokusy s parciálním agonistou α,β-methylenadenosin-5'-trifosfátem (αβ-meATP) prokázaly, že změna konformace TM domén v procesu desenzitizace je nezávislá na konformačních změnách způsobených navázáním agonisty. Konzervovaný Tyr42 se nachází v blízkosti TM2 sousední podjednotky, pravděpodobně interaguje s Met336 a ovlivňuje tak...
|
|
Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.
|
host ::
